Čeho se doposud podařilo dosáhnout?

• Komise a země EU vytvořily základy moderního, digitalizovaného systému pro přeshraniční koordinaci sociálního zabezpečení. Příslušným orgánům usnadňuje výměnu informací a zkvalitňuje poskytování služeb veřejnosti ze strany veřejných subjektů. 
• Systém EESSI zefektivňuje výměnu informací a spolupráci mezi institucemi sociálního zabezpečení.
• Zároveň probíhá práce na zjednodušení komunikace mezi těmi, kdo pracují pro podniky v jiných zemích EU nebo je provozují, a veřejnými orgány z celé Evropy:
  • díky nařízení o jednotné digitální bráně by měli mít jednotlivci i podniky v oblasti koordinace sociálního zabezpečení do prosince 2023 přístup ke třem plně elektronickým postupům (v těch případech, kdy má být výsledek postupu dodáván elektronicky, tj. online).
  • Pilotní projekt ESSPASS byl zahájen s cílem prozkoumat digitální řešení pro vydávání a přeshraniční ověřování potvrzení o nároku na sociální zabezpečení.

Proč Komise navrhuje opatření v této oblasti?

Pravidla EU již chrání právo občanů na sociální zabezpečení v případech, kdy se pohybují po Evropě. EU tak zajišťuje, aby měli přístup k dávkám, na něž mají nárok. Digitalizace může přispět k účinnějšímu uplatňování těchto pravidel. Tato iniciativa vytváří základ pro případnou další budoucí digitalizaci k usnadnění života mobilních občanů a ke snížení zátěže podnikům a vnitrostátním orgánům zabývajícím se přeshraničním sociálním zabezpečením. Rovněž to přispěje k digitální transformaci Evropy.

Jak větší digitalizace pomůže při koordinaci sociálního zabezpečení?

Digitalizace zlepší koordinaci mezi systémy sociálního zabezpečení a pomůže řešit výzvy, jimž čelí občané, podniky a veřejné subjekty, například:

• Lidé, kteří žijí v jiné než domovské zemi EU nebo tam provozují podnik, se při interakci s institucemi sociálního zabezpečení a dalšími veřejnými subjekty často potýkají s problémy. Postupy vydávání osvědčení a ověřování nároků na sociální zabezpečení mohou být časově náročné a často založené na výměně tištěných dokladů (označovaných jako „přenosné dokumenty“, jde například o evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC). Společnosti se mohou potýkat s administrativními náklady a překážkami, zejména při vysílání svých zaměstnanců za účelem dočasné práce v zahraničí.
• Instituce sociálního zabezpečení mají často potíže s přístupem k informacím a jejich sdílením v důsledku nedostatečné interoperability mezi vnitrostátními systémy. Vznikají také náklady spojené např. s ověřováním nároků, vydáváním nebo nahrazováním dokumentů, s podvody a chybami souvisejícími s přenosnými dokumenty nebo s používáním evropského průkazu zdravotního pojištění.

Jaká hlavní opatření Komise navrhuje?

Cílem plánů Komise je:

1. podporovat digitalizaci koordinace sociálního zabezpečení zaměřenou na občany:

• poskytováním spolehlivých digitálních služeb ke komunikaci s veřejnými orgány těm, kdo se pohybují po EU a/nebo pracují nebo podnikají kdekoli v EU v jiné než domovské zemi
• poskytováním efektivních, digitálních a interoperabilních přeshraničních veřejných služeb, které jsou snadno přístupné a použitelné

2. zlepšením spolupráce a výměny informací o sociálním zabezpečení mezi institucemi

Jde mimo jiné o tato opatření:

• dokončení implementace EESSI nejpozději do konce roku 2024 a trvalé zdokonalování stávajícího systému
• další závazek zemí EU k činnosti zaměřené na ESSPASS a analýza Komise ohledně případného rozsáhlého zavádění
• digitalizace dalších postupů do roku 2025 – kromě těch, jež mají být digitalizovány podle nařízení o jednotné digitální bráně – například postupů týkajících se dávek v nezaměstnanosti, pracovních úrazů, nemocí z povolání a zdravotní péče
• dokonalejší výměna údajů a interoperabilita při řešení přeshraničních situací
• trvalé investice do automatizace procesů koordinace sociálního zabezpečení
• analýza možností zjednodušení postupů v zájmu bezproblémového využívání digitálních služeb osobami žijícími a pracujícími v rámci EU mimo svou domovskou zemi
• každoroční setkání na vysoké úrovni se zástupci členských států za účelem sledování pokroku a jeho podpory

Jaký přínos budou mít z větší digitalizace v této oblasti občané, podniky a veřejné orgány?

Občané pohybující se v rámci Evropy:

• stabilní a hladší přístup k veřejným službám, včetně rychlejšího přístupu k dokumentům za účelem prokázání jejich nároku na sociální zabezpečení v zahraničí
• digitální dokumenty uložené v elektronických peněženkách, což umožní snazší uznávání nároků orgány a plnou kontrolu a vlastnictví osobních údajů dotčenou osobou
• snazší uplatňování práva na sociální zabezpečení v jiných zemích – např. v případě neplánované zdravotní péče v zahraničí
• rychlejší a bezpečnější vyřizování žádostí o dávky sociálního zabezpečení

Pro instituce sociálního zabezpečení a jiné veřejné subjekty:

• větší účinnost a kvalita služeb sociálního zabezpečení, včetně přeshraničních služeb
• důvěryhodné digitální ověřování nároků na sociální zabezpečení, snížení nákladů a rizika chyb a podvodů
• lepší spolupráce a lepší přístup k údajům o sociálním zabezpečení a jejich sdílení, a to i přeshraničně, v souladu s přísnými pravidly pro ochranu údajů a bezpečnost

Pro podniky poskytující služby v zahraničí:

• jednodušší administrativní postupy a interakce s institucemi sociálního zabezpečení, včetně online žádostí o dokumenty a jejich vydávání, např. při vysílání zaměstnanců do jiné země EU

Jaká práva vám v současné době garantuje evropský průkaz zdravotního pojištění? Dojde v souvislosti s novou iniciativou k nějakým změnám?

Opatření navržená ve sdělení nepovedou ke změně samotných pravidel EU pro koordinaci sociálního zabezpečení. Evropský průkaz zdravotního pojištění vám bude i nadále garantovat přístup ke (z lékařského hlediska) nezbytné státem poskytované zdravotní péči v kterékoli z 27 zemí EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku a ve Spojeném království, a to za stejných podmínek a za stejné náklady jako ji využívají osoby pojištěné v dané zemi.

Jaké budou další kroky v souvislosti s ESSPASS – bude pro členské státy povinný?

Dvě konsorcia institucí členských států s finanční podporou Komise v současné době testují vydávání a ověřování osvědčení A1 a evropského průkazu zdravotního pojištění. Na základě výsledků pilotních činností, které by měly bát dokončeny do roku 2025, Komise rozhodne o dalších krocích, včetně proveditelnosti zavedení ESSPASSu ve všech členských státech EU a toho, zda by to vyžadovalo nový legislativní rámec.

Více informací o evropském průkazu sociálního zabezpečení.

V jaké fázi se nachází systém elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení (EESSI)? Kolik členských států se k iniciativě připojilo a jak hodlá Komise motivovat ostatní členské státy?

Po několika letech práce je systém EESSI provozuschopný ve všech 32 zúčastněných zemích (EU-27, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku a Spojeném království) a ve 13 z nich (BG, DK, EE, FR, CY, LV, HU, MT, PT, SE a IS, NO a UK) lze provádět výměny údajů ve všech oblastech a sektorech sociálního zabezpečení. 18 zemí dosáhla míra implementace systému více než 90 %. Díky systému EESSI vyřešily instituce sociálního zabezpečení od roku 2019 rychleji a bezpečně více než 16 milionů případů týkajících se sociálního zabezpečení osob, které cestují, žijí, studují nebo hodlají odejít do důchodu či pracovat v jiné zemi EU než domovské.

Komise bude i nadále členským státům při implementaci pomáhat. Na stránkách Europa věnovaných GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování najdete zprávy s výsledky čtvrtletního monitorování jejich úsilí.

Jaké další iniciativy z digitální oblasti na podporu volného pohybu a spravedlivé pracovní mobility probíhají?

Nařízení o jednotné digitální bráně

Nařízení o jednotné digitální bráně požaduje, aby země EU do 12. prosince 2023 umožnily jednotlivcům i podnikům přístup plný online přístup k 21 administrativním postupům přes stránky Vaše Evropa a aby byly schopné elektronicky přijímat výstup.

Jedná se o tyto postupy koordinace sociálního zabezpečení:

• žádost o rozhodnutí týkající se použitelných právních předpisů v oblasti sociálního zabezpečení
• žádosti o evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC)
• uplatňování nároku na důchod.

Vzniká také „technický systém „pouze jednou“ pro přeshraniční výměnu dokumentů a informací potřebných pro provádění uvedených 21 postupů. Cílem je, aby bylo možné využívat informace uchovávaných v elektronické podobě jinými správními orgány v Evropě.

Rámec evropské digitální identity

Rámec evropské digitální identity usnadní občanům a podnikům v EU přeshraniční přístup k veřejným a soukromým službám. Státy EU budou vydávat harmonizované peněženky digitální identity EU, které jednotlivcům a společnostem umožní dobrovolně uchovávat a sdílet své údaje a digitální dokumenty. Tento rámec by se mohl vztahovat i na koordinaci sociálního zabezpečení.

Za účelem testování peněženek digitální identity se za podpory programu Digitální Evropa provádějí rozsáhlé pilotní projekty. Skupina institucí z různých zemí v současné době testuje mimo jiné vydávání a ověřování osvědčení A1 a evropského průkazu zdravotního pojištění.

Více informací o tom, jak má ESSPASS navázat na rámec EUDI.

Návrh aktu o interoperabilní Evropě

Cílem navrhovaného aktu o interoperabilní Evropě je vytvořit rámec spolupráce pro orgány veřejné správy v celé EU a poté se dohodnout na společných interoperabilních řešeních.  Účinnější veřejné služby budou znamenat přínos pro občany i podniky díky lepšímu propojení mezi digitálními orgány veřejné správy a lepšímu sdílení údajů ve všech odvětvích a zemích EU.

Evropská strategie pro data

Cílem evropské strategie pro data, která započala v roce 2020, je mimo jiné usnadnit sdílení údajů mezi veřejnými orgány. To přispívá ke zdokonalování veřejných služeb, ale také ke snížení administrativní zátěže mobilních občanů a společností působících na jednotném trhu.

Opatření se zaměřují na:

• meziodvětvový správní rámec pro přístup k datům a jejich využívání
• technologické systémy a infrastrukturu
• zlepšování digitálních dovedností
• podporu evropských datových prostorů ve strategických odvětvích

Evropská služba evidence důchodů 

S podporou Komise je vyvíjena evropská služba evidence důchodů (ETS), která by občanům kdykoli během jejich kariéry poskytovala informace o jejich důchodových právech v členských státech, kde pracovali.

Účelem systému ETS není nahradit žádost o důchod, jež musejí občané, kteří pracovali ve více zemích, na konci své kariéry v souladu s pravidly EU pro koordinaci sociálního zabezpečení podat. K výměně informací při výpočtu výše důchodu používají instituce sociálního zabezpečení systém EESSI. Občané pak dostávají formulář P1, na němž instituce uvádějí shrnutí a výpočet nároků na důchod.

Projekt týkající se pracovních a sociálních průkazů totožnosti 

V různých zemích byly pro pracovníky, včetně těch, kteří pracují v různých zemích, zavedeny pracovní nebo sociální průkazy totožnosti s cílem zajistit soulad s požadavky pracovního práva. Sociální partneři EU v odvětví stavebnictví s finanční podporou Komise zkoumají, jak by šlo využít interoperabilitu mezi těmito průkazy.

Evropská platforma pro boj proti nehlášené práci v rámci Evropského orgánu pro pracovní záležitosti rovněž posuzuje účinnost sociálních průkazů totožnosti jako nástroje boje proti nehlášené práci.

Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu a elektronické prohlášení pro vysílání pracovníků do zahraničí

Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) pomáhá spolupracovat orgánům nacházejícím se v různých členských státech a plnit jejich povinnosti v různých oblastech, včetně právních předpisů EU o vysílání pracovníků do zahraničí.

Co je elektronické prohlášení o vysílání pracovníků?

Komise a členské státy pracují na vytvoření společného elektronického formuláře (e-prohlášení), který země mohou při vysílání pracovníků do zahraničí dobrovolně používat. Cílem je snížit administrativní zátěž poskytovatelů služeb a usnadnit příslušným orgánům výměnu informací. Mohl by rovněž přispět k boji proti podvodům a zneužívání systému.

Vysílání pracovníků v odvětví silniční dopravy

Směrnice (EU) 2020/1057 zavedla zvláštní správní a kontrolní požadavky pro subjekty z odvětví silniční dopravy, které vysílají řidiče. Podnikatelé v silniční dopravě musejí předkládat prohlášení o vyslání prostřednictvím mnohojazyčné internetové stránky „Silniční doprava – Prohlášení o vyslání“, na kterou je systém IMI napojen.

Iniciativy v oblasti elektronického zdravotnictví 

Komise a členské státy se snaží v rámci připravovaného evropského prostoru pro zdravotní data dosáhnout v celé Evropě plného využití digitální infrastruktury MyHealth@EU, která slouží k výměně e-receptů, zdravotní dokumentace pacientů, laboratorních výsledků, propouštěcích zpráv a lékařských snímků.

To by mohlo pomoci zjednodušit administrativní postupy spojené s náhradou nákladů na přeshraniční zdravotní péči podle směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči.

V roce 2023 již v jedenácti členských státech funguje systém MéZdraví@EU (MyHealth@EU) společně se službami eRecept a zdravotní dokumentace pacientů (tzv. pacientské souhrny).

Evropská infrastruktura pro blockchain

Evropská infrastruktura blockchainových služeb (EBSI) je iniciativou Evropské komise a Evropského partnerství pro blockchain. Jeho účelem je podporovat poskytování přeshraničních veřejných služeb využívajících technologie blockchain.

EBSI lze využít k uchovávání informací důvěryhodným a decentralizovaným způsobem. Občanům umožňuje nové formy ověřování, sledovatelnosti a transparentnosti při interakci s veřejnými službami v EU. ESSPASS byl vybrán jako jeden z případů použití, na kterých má být EBSI otestován.