průmysl a podnikání
Globalizace
Globalizace jako příležitost
Globalizace představuje kromě jiného i příležitost. O tom, že neseme její negativní dopady, není pochyb. Ty však mohou být potenciálně vyrovnány řadou výhod spočívajících například ve skutečně otevřených zahraničních trzích, kde budou moci podniky těžit nejen z nižších kvót, ale i ze společných norem, harmonizovaných správních postupů a nových příležitostí k účasti na zahraničních státních zakázkách. To by nás mohlo přiblížit zhmotnění vize celosvětového trhu, na kterém by platily výhody současného jednotného evropského trhu a kde by se dále násobily v celosvětovém měřítku. Evropská komise je odhodlána tuto vizi převést do reality.
Evropská komise stojí například v čele reformy dohoda EHK OSN z roku 1958 týkající se mezinárodní regulace v oblasti motorových vozidel. Tato iniciativa sdružuje 27 členských států EU, které jsou zastoupeny Komisí, a dále Japonsko, Ruskou federaci, Jižní Koreu, Jihoafrickou republiku a Austrálii. Tyto země se dohodly na harmonizovaných bezpečnostních a environmentálních předpisech pro motorová vozidla a výrobcům se tak kromě dalších úspor snížily náklady na opatření související s plněním požadavků stanovených předpisy.
„Globalizace nepředstavuje problém – je jedním z řešení krize, ve které se Evropské unie nachází. Abychom jejího potenciálu mohli naplno využít, je třeba s našimi obchodními partnery zavést společné normy a harmonizované postupy k odstranění konkrétních překážek, které naše podniky oddělují od přístupu na zahraniční trhy.“
Cílem reformních návrhů předkládaných Komisí je zavést celosvětový postup schvalování u typů automobilů. Pokud by automobil takové osvědčení jednou získal, bylo by ve zbytku světa automaticky uznáváno. To znamená, že každé vozidlo vyrobené v souladu s těmito předpisy by mohlo být uvedeno na trh v kterékoli zemi, která se iniciativy účastní. EU rovněž tuto iniciativu podporuje vyjednáváním dvoustranných dohod o volném obchodu s hlavními obchodními partnery, čímž dochází k odstraňování dalších necelních překážek.
V brzké době budou zahájena dvoustranná jednání s klíčovými partnery, jako jsou Spojené státy a Japonsko. EU může v této nové fázi globalizace mnoho získat, ale musí dbát na to, aby se dohody nové generace nezaměřovaly výhradně na snižování nebo odstranění cel. Je třeba odstranit i všechny zbývající překážky, které brání přístupu podniků na trhy třetích zemí.
K dosažení tohoto cíle je nutné, aby se prohloubila spolupráce s obchodními partnery EU ohledně norem, ostatních pravidel pro výrobky i správních postupů. Rozvoj společných průmyslových norem, odstranění nekompatibilních pravidel a harmonizace administrativních postupů musí být nejvyšší prioritou. Výrobcům z EU totiž příliš často vstup na zahraniční spotřebitelské trhy ztěžují právě administrativní a technické překážky. I drobné rozdíly v předpisech a normách mohou našemu průmyslu způsobit velké hospodářské ztráty, zejména z toho důvodu, že brání prodeji výrobků na zahraničních trzích nebo si vyžadují nákladné úpravy montážních linek.
Zdroje na přizpůsobení svých výrobků pro jiné právní a technické prostředí mají většinou jen velcí výrobci. Malé a střední podniky pak často výhod přístupu na trhy třetích zemí nemohou vůbec využít. Komise by ráda tuto bariéru odstranila.
Součástí otevřeného trhu by měl být i přístup podniků z EU k veřejným zahraničním projektům. Ve většině zemí mimo EU generují veřejné výdaje 15–20 % HDP, ale cizí podniky se na těchto zakázkách účastní velmi omezeně. Zatímco v EU je téměř 85 % veřejných zakázek na volném trhu (jejich celková hodnota činí přes 350 miliard eur), pouze 32 % amerických veřejných zakázek je k dispozici zahraničním uchazečům (jejich hodnota nedosahuje ani 180 miliard eur). V Japonsku mají společnosti ze zahraničí přístup pouze k 28 % veřejných zakázek na trhu (v hodnotě 27 miliard eur). Evropská komise je odhodlána tuto situaci změnit a vybudovat nové trvalé vztahy založené na skutečné vzájemnosti.
Další informace 
