průmysl a podnikání
Obrana a bezpečnost
Zvýšení konkurenceschopnosti a efektivity evropského odvětví obrany a bezpečnosti
Po řadu let se o bezpečnost Evropy do značné míry staraly Spojené státy. Tato situace se ale rychle mění. Nyní je na Evropě, aby za svou obranu přijala větší díl odpovědnosti. Výdaje na obranu se však v současnosti snižují, a tak jedinou možností do budoucna je prohloubit spolupráci mezi zeměmi EU.
Stále je co zlepšovat. Veřejné zakázky na vojenské projekty, které v současnosti evropské státy vyhlašují společně, představují pouze 25 % veřejných zakázek v oblasti obrany. Zbývajících 75 % zadávají členské státy samy a často tak vznikají duplicitní a neslučitelné systémy. Tato roztříštěnost znemožňuje využití úspor z rozsahu, brzdí inovace a v konečném důsledku vede k plýtvání zdrojů.
Evropská unie má například 11 dodavatelů vojenských fregat, zatímco Spojené státy mají pouze jednoho. Ve všech zemích EU existuje celkem 17 výrobních linek na bojové tanky, ve Spojených státech pouze 2. I v leteckém odvětví, které se považuje za nejvíce konsolidované, Evropa nadále plýtvá svými vzácnými zdroji,protože vytváří tři různé typy bojových letounů nové generace. Současně s tímto překrýváním investic však Evropa zaostává v jiných klíčových technologiích, jako jsou například bezpilotní letouny.
„Má-li si Evropa udržet průmyslovou kapacitu, která plně pokryje budoucí potřeby ve vojenské oblasti, a zároveň posílit důvěryhodnost společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), musíme podniknout určité společné kroky. Bez zásadní dohody na evropské úrovni budou mít opatření řešící průmyslové a tržní problémy pouze omezený dopad. Pro evropský obranný průmysl je životně důležité, aby si udržel postavení vedoucího světového centra výroby a inovací a aby vytvářel vysoce kvalifikovaná pracovní místa a generoval hospodářský růst.“
Řešením je spolupráce a konsolidace evropských podniků. Obojí probíhá, ale pomalým tempem. Pro urychlení tohoto procesu Komise v červenci 2013 zveřejnila akční plán, který navrhuje jednoduchá opatření vedoucí k dalšímu otevření trhů členských států a ke zvýšení konkurenceschopnosti zbrojních společností EU na světových trzích.
Důležitá je však nejen konsolidace, ale také společné normy a certifikační postupy. Kvůli absenci společné certifikace pro munici odpalovanou ze země přichází Evropa podle odhadů o 1,5 miliardy eur ročně (z celkových 7,5 miliard eur, které EU na munici každý rok vynakládá). Na společném přístupu k certifikaci však již pracujeme. Stejně tak se zasazujeme o vytvoření společných norem platných v celé EU a připravujeme projekt hybridních norem EU pro výrobky s „dvojím využitím“, tzn. pro vojenské i civilní operace.
Ačkoli se vojenské rozpočty výrazně snižují, patří výdaje na obranu v Evropě k jedněm z největších na světě. V roce 2011 byly vyšší než výdaje Ruska, Japonska a Číny dohromady. S ročními rozpočty na obranu ve výši 194 miliard eur je EU schopna působit v souladu se svými hodnotami jako důležitý strategický aktér na mezinárodní scéně. V zájmu tohoto cíle se ale musí finanční prostředky investovat efektivněji – přesunout co největší část z výdajů na zaměstnance (jež jsou stále největší položkou nákladů, byť neustále klesají) do výdajů na výzkum a vývoj, které bohužel v letech 2005 až 2010 klesly o 14 %.
Tento trend je třeba zvrátit, jelikož výzkum a vývoj mají pro rozvoj budoucího vojenského potenciálu zásadní význam. Nezpochybnitelný je i jejich nepřímý vliv v jiných odvětvích, např. v elektronice, ve vesmírném průmyslu a v civilním letectví. Velký význam mají i pro hospodářský růst a vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Spojené státy, které jsou v inovacích velmocí, investují do výzkumu a vývoje v oblasti obrany sedmkrát více než všechny země EU dohromady. Vyzýváme proto členské státy, aby se vydaly stejnou cestou. Jejich úsilí budeme podporovat z prostředků EU na výzkum a vývoj technologií s dvojím využitím.
Další informace 