Penzijní připojištění je pro mnoho lidí v Evropě důležitým zdrojem příjmu. Koordinace systémů sociálního zabezpečení se však na většinu doplňkových důchodových systémů nevztahuje, a proto byla na úrovni EU přijata zvláštní pravidla na ochranu nároků na penzijní připojištění pracovníků, kteří pracovali nebo pracují v různých členských státech. Tato pravidla platí pro penzijní systémy navázané na zaměstnanecký poměr (tzv. zaměstnanecké důchody).

Proč je ochrana nároku na penzijní připojištění důležitá?

Určitá pravidla vyplývající z doplňkových důchodových systémů mohou vést k tomu, že pracovníci, kteří pobývají během své kariéry v různých zemích EU, na svých penzijních nárocích tratí.

V rámci některých systémů může být od účastníků požadováno splnění některých podmínek a teprve poté jsou jim neodvolatelně přiznána či ponechána jejich důchodová práva. Například zaměstnanec, který ukončí pracovní poměr a přestěhuje se do jiného členského státu, důchodová práva nabýt nemusí, pokud pro daného zaměstnance nepracoval dostatečně dlouho.

I kdyby mu byla důchodová práva přiznána ve chvíli, kdy pracovník opustí daný důchodový systém, jejich budoucí hodnota, pokud není v průběhu času odpovídajícím způsobem upravována, může v důsledku inflace klesnout.

Rovné zacházení při výplatě důchodů v zahraničí

Prvním krokem k odstranění překážek volného pohybu osob při zachování nároku na penzijní připojištění byla směrnice 98/49/ES o ochraně nároků zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují ve Společenství, na penzijní připojištění. Hlavní ustanovení směrnice lze shrnout do následujících bodů:

• Nabytá důchodová práva osoby, která opustí důchodový systém v důsledku odstěhování do jiné členské země, jí musí být zachována ve stejném rozsahu, jako kdyby se do zahraničí nepřestěhovala.
• Účastníci doplňkového důchodového systému mají nárok získat své dávky v jakémkoli členském státě.

Nabytí a zachování práv k penzijnímu připojištění

Dne 16. dubna 2014 byla přijata směrnice 2014/50/EU o nabývání a zachování doplňkových důchodových práv. Stanoví následující minimální standardy pro ochranu důchodových práv mobilních pracovníků. Ty pak musí být v jednotlivých členských zemích transponovány do vnitrostátní legislativy do 21. května 2018.

1. Nabytí práv
2. Lhůta pro nabytí práv u pracovníků nesmí v žádném případě přesáhnout tři roky pracovního poměru.
3. O příspěvky do důchodového systému, které si zaměstnanec platil, přitom nesmí nikdy přijít. To znamená, že pokud zaměstnanec odejde z důchodového systému ještě před nabytím práv, budou mu vyplaceny příspěvky, které si hradil sám.
4. V rámci důchodových systémů není povoleno stanovit minimální věkovou hranici pro nabytí důchodových práv na více než 21 let.
2. Zachování práv
3. Při odchodu z důchodového systému má pracovník nárok na zachování nabytých důchodových práv s výjimkou případů, kdy souhlasí s tím, že mu budou vyplacena v podobě jednorázové částky.
4. Důchodová práva odcházejícího pracovníka musí být zachována na úrovni srovnatelné s právy současných pracovníků. Metoda, kterou se práva zachovávají, se může lišit v závislosti na povaze systému. Například hodnota důchodových práv může být upravena podle:
   • míry inflace nebo úrovní mezd (tak tomu bývá u dávkově definovaných systémů),
   • výnosů z investic dosažených důchodovým systémem (u příspěvkově definovaných systémů).
3. Nárok na informace
4. Pracovníci mají nárok na informace o tom, jak se může případná pracovní mobilita odrazit na jejich důchodových právech.
5. Bývalým aktivním účastníkům důchodového systému a jejich pozůstalým (pokud mají v rámci systému nárok na dávky) musí být poskytnuty informace o hodnotě jejich práv a podmínek zacházení s nimi.

Směrnice se vztahuje na pracovníky, kteří vykonávali výdělečnou činnost v různých členských státech. Nicméně členské země se mohou rozhodnout uplatňovat tato pravidla i na pracovníky, kteří změní práci v rámci dané země.

Směrnice neupravuje převod doplňkových důchodů, tj. možnost převést si důchodová práva do nového systému v případě profesní mobility.

Dne 6. července vydala Komise zprávu o uplatňování směrnice 2014/50/EU.