Co je pracovní právo?

Pracovní právo definuje práva a povinnosti pracovníků a zaměstnavatelů.

Evropské pracovní právo upravuje dvě hlavní oblasti:

• pracovní podmínky – pracovní dobu, částečný úvazek, práci na dobu určitou, vysílání pracovníků do zahraničí
• právo na informování pracovníků a projednávání otázek ohledně kolektivního propouštění, přesunu podniků apod.

Jak to funguje?

EU a pracovní právo

V posledních desetiletích se politiky EU zaměřovaly na

• dosažení vysoké míry zaměstnanosti a sociální ochrany
• zlepšení životního standardu a pracovních podmínek
• ochranu sociální soudržnosti

Jedním z cílů EU je prosazovat společenský pokrok a zlepšit životní a pracovní podmínky evropských národů - viz preambule Smlouvy o fungování Evropské unie.

V oblasti pracovního práva doplňuje činnost na úrovni EU úsilí jednotlivých členských zemí, a to stanovením minimálních standardů. V souladu se Smlouvou, zvláště s článkem 153, přijímá EU právní předpisy (směrnice), v nichž stanoví minimální požadavky u:

• pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání
• poskytování informací a projednávání s pracovníky

Jednotlivé země Unie mají možnost poskytnout pracovníkům vyšší úroveň ochrany, pokud to považují za nutné. Podle směrnice EU o pracovní době mají pracovníci nárok na 4 týdny placené dovolené ročně, nicméně některé země se rozhodly zaručovat pracovníkům nárok na vyšší počet dní placeného volna.

Vnitrostátní orgány a pracovní právo

Evropská unie přijímá směrnice, které pak jednotlivé členské země začlení do svého vnitrostátního práva a ručí i za jejich řádné provádění. To znamená, že za prosazování předpisů nesou odpovědnost vnitrostátní orgány, v tomto případě např. inspektoráty práce nebo soudy.

Evropské centrum odborných znalostí

Evropská unie v roce 2016 zřídila Evropské centrum odborných znalostí z oblasti pracovního práva, zaměstnanosti a politiky trhu práce. Centrum se zabývá právními, regulačními, hospodářskými a politickými aspekty zaměstnanosti a trhu práce, včetně reforem ve 27 členských státech, Spojeném království, zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích, které jsou způsobilé v rámci osy Progress programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace.

Z hlediska pracovního práva jsou cíle Evropského centra odborných znalostí mimo jiné tyto:

• být napomocno Komisi v její úloze zajistit správné uplatňování právních předpisů EU ve všech členských státech a monitorovat reformy v pracovněprávních předpisech v rámci procesu evropského semestru v kontextu strategie EU 2020
• přispět k tomu, aby Komise snáze a účinně předvídala všechny problémy, které by mohly vyplynout z uplatňování směrnic EU, a analyzovat právní otázky, které by mohly vyvstat, a dopad rozhodnutí Evropského soudního dvora
• zvýšit povědomí a podnítit veřejnou diskusi o aktuálních otázkách týkajících se pracovního práva a právních předpisů EU

Měsíční zprávy o vývoji v oblasti pracovního práva v zemích EU a zemích EHP (k nahlédnutí)

Evropský soudní dvůr a pracovní právo

Vznikne-li při sporu řešeném vnitrostátním soudem nejistota ohledně interpretace směrnice EU, daný soud může případ postoupit Soudnímu dvoru EU. Ten pak poskytne vnitrostátnímu soudu odpověď týkající se výkladu směrnice, kterou potřebuje pro vyřešení daného případu.

Evropská komise a pracovní právo

Komise dohlíží na to, že státy začlení směrnice do svého vnitrostátního práva, a systematicky kontroluje řádné provádění pravidel ze směrnic vyplývajících.

Jakmile dojde Komise k závěru, že některá z členských zemí směrnici do svého právního řádu řádně nezačlenila, může zahájit řízení o nesplnění povinnosti.

Tímto způsobem zajišťuje, že veškerá práva stanovená v evropských směrnicích jsou obsažena ve vnitrostátním právu. Komise však nemůže zajistit nápravu (např. náhradu škody) jednotlivým občanům, kteří utrpěli újmu. To mají na starost příslušné vnitrostátní orgány.

Jaké jsou dosavadní výsledky?

V Evropské unii je v současné době kolem 240 milionů pracovníků. Ti všichni mohou využívat výhody vyplývající z evropského pracovního práva, a to přímo, protože mají pozitivní dopad na jednu z nejdůležitějších a nejhmatatelnějších oblastí jejich každodenního života.

Pracovní právo EU přináší výhody i zaměstnavatelům a společnosti jako celku, protože

• poskytuje jasný rámec pravidel a povinností na pracovišti,
• chrání zdraví pracovníků,
• prosazuje udržitelný hospodářský růst.

Kromě toho evropské pracovní právo výborně zapadá do konceptu jednotného trhu. Volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovníků musí být založen na pravidlech pracovního práva, aby bylo zajištěno, že země a podniky spolu soutěží za stejných podmínek a jejich úspěch se odvíjí od kvality jejich produktů, nikoli od uplatňování nižšího pracovněprávního standardu.