Autor: Anna Marzec-Bogusławska M.D., M.P.H., ředitelka polského Národního střediska boje proti AIDS
Onemocnění, které ještě v 80. letech minulého století znamenalo pro postiženého jistou smrt, je dnes – v mnoha případech – zvládnutelnou chronickou nemocí. Situace léčby HIV/AIDS se dramaticky změnila především díky odhodlání a iniciativám na politické úrovni, které se opíraly o faktické poznatky. Patřily k nim například osvětové kampaně, programy bezplatné výměny sterilních jehel a injekčních stříkaček, stálá podpora výzkumu a kvalitnější, komplexní péče.
Dovolte mi zdůraznit, že velkou část pokroku dosaženého za posledních deset let lze připsat strategiím vytyčeným v rámci Dublinské deklarace a závazku zemí, které ji podepsaly. Po vydání dublinského a vilniuského prohlášení z roku 2004 vypracovala Evropská komise rámec politiky pro řešení problému HIV/AIDS v Evropské unii a v sousedních zemích. Následně zveřejnila dvě sdělení a tři operační akční plány (2006–2009 a 2009–2013).
Navzdory tomu, že se podařilo dosáhnout značného pokroku, zůstává toto onemocnění příčinou utrpení mnoha osob v Evropě a jinde ve světě. I přes dostupnou péči se stále jedná o nevyléčitelné onemocnění, které i nadále představuje vážné ohrožení zdraví i sociální hrozbu.
V rozporu s celosvětovým trendem se počet nově hlášených případů HIV v širším evropském regionu stále zvyšuje, zejména mezi muži, kteří mají pohlavní styk s jinými muži (42 % nových případů zjištěných v roce 2013). Kromě toho je v rámci Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (EHP) 47 % osob nakažených HIV/AIDS diagnostikováno pozdě. To znamená, že mnozí o svém onemocnění nevědí. Odráží to mimo jiné nízkou míru testování, která je často způsobena strachem ze stigmatizace a diskriminace.
Nemůžeme si dovolit přestat této problematice věnovat dostatečnou pozornost. Pár bitev jsme sice již vyhráli, válku však nikoliv – boj proti AIDS ještě zdaleka nekončí.
Z tohoto důvodu Komise prodloužila akční plán boje proti HIV/AIDS do roku 2016 s cílem zajistit kontinuitu činností EU v této oblasti. Nicméně přičinit se o plnění svých závazků musíme každý z nás. Je nutné oslovit ty, ke kterým je nejobtížnější se dostat a kteří jsou přitom nejvíce ohroženi: muži, kteří mají pohlavní styk s jinými muži, migranti, narkomani užívající drogy nitrožilně. Zároveň musíme veřejnost upozorňovat na skutečnost, že imunní není nikdo: například 30 % osob s HIV/AIDS je mezi heterosexuálním obyvatelstvem.
Chceme-li, aby generace našich děti byla generací bez AIDS, musíme vyvíjet intenzivnější úsilí. Konečného cíle, tj. eradikace tohoto onemocnění, lze dosáhnout pouze tehdy, zůstane-li HIV/AIDS i nadále jednou z hlavních priorit naší politické agendy a bude-li se brát sledování situace v této oblasti v celé Evropě skutečně vážně.
