Jacques Delors
Aby Evropa měla duši
Architekt evropského projektu s jasnou vizí
Výjimečný talent Jacquese Delorse spolu s jeho pevnou vůlí a odhodlaností zanechaly trvalé stopy v samotné struktuře Evropské unie.
Jacques Delors působil v letech 1985 až 1995 jako předseda Evropské komise. Díky své jasné představě o podobě Evropy položil základy Unie a zasloužil se o jedny z nejvýznamnějších úspěchů evropské integrace.
Jeho desetileté funkční období nebylo jen obyčejnou kapitolou v evropských dějinách. Byla to doba hlubokých změn, které zanechaly trvalý otisk na podobě Evropské unie, jak ji známe dnes.
I dnes, tedy 30 let od Delorsova působení v Komisi, je jeho odkaz stále znatelný a zřetelně se odráží v dějinách Evropy.
„Jsou lidé, kterým stačí si nad stavem současné společnosti pouze zalamentovat, a pak jsou tací, kteří se aktivně snaží o změnu. Osobně chci patřit do té druhé kategorie.“
Mapování osudu Evropy
Hluboký odkaz jednoty
V době, kdy se Jacques Delors stal předsedou Evropské komise, procházel evropský kontinent krizí. V evropské ekonomice převládal pocit pesimismu a zpochybněny tak byly i samotné základy evropského projektu. Šlo o období bouřlivých změn: padla Berlínská zeď, došlo ke znovusjednocení Německa, rozpadl se Sovětský svaz a vypukla válka v bývalé Jugoslávii.
V tomto kontextu zafungovala Delorsova schopnost vést jako pevný základ, na němž se dalo stavět dál. Jeho rozhodné kroky vybudovaly cestu směrem k jednotě.
Do konce jeho třetího funkčního období coby předsedy Evropské komise v roce 1995 se tak Evropská unie stala odolnější, spravedlivější, silnější a soudržnější než kdykoli předtím.
„Evropu tvoří její lidé.“
11. listopadu 1989, pád Berlínské zdi
11. listopadu 1989, pád Berlínské zdi
28. června 1991, s německým kancléřem Helmutem Kohlem
28. června 1991, s německým kancléřem Helmutem Kohlem
3. dubna 1991, s polským prezidentem Lechem Wałęsou
3. dubna 1991, s polským prezidentem Lechem Wałęsou
Vznik jednotného trhu
Jacques Delors byl silným zastáncem evropské integrace. Díky svému někdy až nakažlivému nadšení dosáhl rychlého rozšíření společné vize mezi členskými státy, která vyvrcholila podpisem Jednotného evropského aktu. Ten připravil půdu pro vytvoření jednotného trhu v roce 1992, tedy prostoru, který umožňuje volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb.
„Je načase vdechnout Evropě duši.“
28. května 1986, slavnostní ceremoniál při příležitosti vytvoření evropské vlajky
28. května 1986, slavnostní ceremoniál při příležitosti vytvoření evropské vlajky
Euro, nová evropská měna
Svou činností zanechal Jacques Delors trvalou stopu i při formování jednotné měny, vytvoření evropské měnové unie a vypracování Maastrichtské smlouvy. Právě Maastrichtská smlouva položila základy nové jednotné měny, eura. Dále na jejím základu vznikla z Evropského společenství Evropská unie a zavedeno bylo i evropské občanství.
Díky neochvějnému odhodlání a pracovnímu nasazení prokázal Jacques Delors svou naprostou oddanost vizi sjednocené Evropy.
„Euro je symbolem evropské jednoty. Musíme ho chránit a posilovat.“
Evropské občanství: způsob, jak se přiblížit lidem
Jacques Delors věděl, že evropský projekt je mnohem více než jen hospodářskou integrací.
Jeho cílem je vysvětlit lidem, jaký má jednota Evropy význam, a vyvolat v nich pocit hrdosti, že jsou součástí EU, která nás všechny společně posiluje.
Jacques Delors byl také jedním ze strůjců schengenského prostoru, který dnes umožňuje více než 400 milionům lidí volně cestovat mezi členskými státy, aniž by procházeli hraničními kontrolami.
Zasloužil se rovněž o vznik úspěšného a oblíbeného evropského programu studentských výměn Erasmus, který se stal rodinným stříbrem EU.
„Především nezapomeňme na skutečnost, že díky programu Erasmus Evropa znovu navázala na své hluboké kořeny.“
Životní příběh muže, jehož odkazem je Evropa
Narodil se 20. července 1925 v Paříži, kde strávil část své kariéry jako pracovník francouzské centrální banky Banque de France. Záhy se začal věnovat politice – zastával různé funkce, mimo jiné působil jako francouzský ministr hospodářství a financí a poslanec Evropského parlamentu.
Vzhledem k tomu, že sám zakusil krutosti druhé světové války, dohlížel jako předseda Evropské komise na to, aby byl koncept míru hlavním důvodem existence Společenství. O zachování míru na evropském kontinentu se zasadil podporou hospodářské prosperity a jednoty Evropy.
20. května 1985, s papežem Janem Pavlem II
20. května 1985, s papežem Janem Pavlem II
8. října 1993, oficiální setkání Nelsona Mandely, předsedy ANC (Africký národní kongres) s Jacquesem Delorsem
8. října 1993, oficiální setkání Nelsona Mandely, předsedy ANC (Africký národní kongres) s Jacquesem Delorsem
1. května 1985, s prezidentem Spojených států amerických Ronaldem Reaganem
1. května 1985, s prezidentem Spojených států amerických Ronaldem Reaganem
Za jeho službu v zájmu evropského projektu jej v roce 2015 Evropská rada jmenovala čestným občanem Evropy. Tento titul získali dosud pouze tři osoby.
9. prosince 1989, zasedání Evropské rady ve Štrasburku
9. prosince 1989, zasedání Evropské rady ve Štrasburku
„Allons, courage, le Printemps de l’Europe est toujours devant nous!“
Au revoir, pane o
Vytvořeno pomocí Shorthand