Dr. Qasim Chaudhry, místopředseda Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele a předseda pracovní skupiny zabývající se nanomateriály v kosmetických přípravcích

Evropská komise nedávno požádala svůj nezávislý Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele, aby předložil stanovisko ohledně bezpečnosti nanoforem oxidu křemičitého, hydratovaného oxidu křemičitého a povrchově modifikovaných forem oxidu křemičitého, jako jsou Silica Silylate a Silica Dimethyl Silylate (produkt reakce dichlor(dimethyl)silanu s oxidem křemičitým). Tyto nanomateriály se používají v kosmetických přípravcích, které se neoplachují, i v přípravcích, které se oplachují, určených na vlasy, pokožku, rty, tvář a nehty.

Komise se obrací na uvedený výbor v případě, že existují obavy ohledně zdravotních a bezpečnostních rizik týkajících se nepotravinářských spotřebních výrobků, včetně kosmetických přípravků a jejich přísad. Používání nanomateriálů v kosmetických přípravcích je v EU regulováno. Všechny společnosti jsou proto povinny Komisi informovat šest měsíců předtím, než produkty, které nanomateriály obsahují, uvedou na trh.

Jestliže Komise obdrží oznámení týkající se určité látky, která vzbuzuje obavy ohledně potenciálních účinků na zdraví, pro něž nebylo provedeno přiměřené posouzení rizika, může výbor požádat, aby předložil vědecké stanovisko týkající se možných rizik. 

Tak tomu bylo i v tomto případě. Komise obdržela celkem 172 oznámení ohledně produktů, které obsahují jeden nebo více z uvedených čtyř typů oxidu křemičitého v nanoformě. 

Výbor v souladu se svými pravomocemi přezkoumal údaje, které společnosti předložily, a také příslušné vědecké studie zveřejněné v anglickém jazyce. Po skončení tohoto důkladného přezkumu výbor dospěl ve svém stanovisku zveřejněném v březnu 2015 online k závěru, že neexistuje žádný důkaz, že by oxid křemičitý v nanoformě pronikal kůží nebo byl toxický. Stejně důležité je však i to, že nebyly předloženy dostatečné důkazy, aby se dala tato možnost spolehlivě vyloučit.  

Než se bude moci stanovit, zda jsou tyto produkty nebezpečné či nikoli, je zapotřebí získat více údajů, zejména pokud jde o pronikání různých typů oxidu křemičitého v nanoformě určených k použití v kosmetických prostředcích pokožkou, hlavně na pořezané nebo poškozené pokožce, a o jeho potenciální systémovou toxicitu. 

Kromě toho některé studie o jiném typu oxidu křemičitého v nanoformě, který se v kosmetice nepoužívá, poukazují na jeho potenciální genotoxické účinky. Je proto zapotřebí provést další výzkum, aby se vyloučila možnost, že by typy oxidu křemičitého v nanoformě, jež se používají v kosmetických přípravcích, mohly mít při absorpci buňkami stejný účinek.

Spotřebitelé si mohou být jisti, že Evropská komise věnuje pozornost ochraně jejich zdraví a drží krok s novým vývojem v oblasti používání chemických látek a nanomateriálů jako přísad ve spotřebních výrobcích. Pokud se objeví nové skutečnosti či důkazy, přezkoumá výbor bezpečnost oxidu křemičitého v nanoformě znovu a zveřejní své stanovisko.

http://ec.europa.eu/dgs/health_food-safety/dyna/enews/enews.cfm?al_id=1594

Ve světle nově dostupných informací Evropská komise požádala Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR), aby aktualizoval předešlá stanoviska ohledně expozice elektromagnetickým polím (EMP).

Jedná se o téma, které lidi zajímá i znepokojuje. Těmto polím jsme totiž každodenně ve větší či menší míře vystaveni všichni, a to v závislosti na našem životním stylu, bydlišti, pracovišti a různých frekvencích. Tyto frekvence mohou být v rozmezí od extrémně nízkých (např. v okolí elektrických vodičů a výkonových transformátorů), střední (např. v okolí indukčních varných desek a jiných domácích spotřebičů) až po rádiové frekvenční pásmo (např. v blízkosti mobilních telefonů a dalších zařízení). 

Odborníci kriticky přezkoumali nejdůležitější vědecké studie týkající se vlivu expozice elektromagnetickým polím na zdraví, které byly zveřejněny od vydání posledního stanoviska v roce 2009, a okomentovali je v novém stanovisku s názvem „Potenciální dopad působení elektromagnetických polí na lidské zdraví“, jež bylo zveřejněno 27. ledna 2015. Celkem bylo analyzováno více než 700 studií vydaných od roku 2009. Závěry, ke kterým odborníci došli, jsou celkově povzbudivé. Aktuální výsledky vědeckého výzkumu prokazují, že neexistují žádné zřejmé nepříznivé účinky na zdraví, pokud expozice nedosáhne úrovně doporučené právními předpisy EU.

Co se však týče středních frekvencí, významným zdrojem expozice jsou indukční varné desky, které se v posledních letech staly populárními. Jejich uživatelé mohou být vystaveni vyššímu vlivu magnetických polí, než jaký je doporučený.

Co se týče rádiových frekvencí a s tím spojeného rizika vzniku rakoviny, ve stanovisku se uvádí, že důkazy týkající se zvýšeného rizika vzniku rakoviny mozku (gliom) již nejsou natolik průkazné, zatímco možnost vzniku rakoviny ucha (akustický neurom) si vyžaduje další zkoumání. Podle studií rovněž neexistuje souvislost mezi vznikem rakoviny u dětí a jejich expozicí vysílačům.

Některé epidemiologické studie naznačují zvýšení rizika vzniku leukémie u dětí v souvislosti s expozicí extrémně nízkým polím. Nicméně nebyly zjištěny žádné mechanismy, které by ke vzniku tohoto typu rakoviny vedly, ani neexistuje žádná opora v experimentálních studiích, které by mohly tyto závěry vysvětlit, což spolu s nedostatky těchto epidemiologických studií neumožňuje kauzální interpretaci.

Nové studie nezjistily žádné nepříznivé zdravotní účinky na reprodukci ani jakékoli příznaky související s expozicí elektromagnetickým polím. Nedávné studie rovněž nepotvrdila dříve navrhovanou možnost vztahu mezi elektromagnetickým polem a zvýšeným rizikem Alzheimerovy choroby.

Přesto i nadále existují obavy, zejména pokud jde o akumulovanou expozici kombinovaným zdrojům.  SCENIHR proto vypracoval soubor doporučení pro přednostní výzkum a metodické pokyny ohledně návrhu experimentu a minimálních požadavků pro zajištění kvality údajů a použitelnosti pro posuzování rizik, které ve stanovisku také naleznete.

http://ec.europa.eu/dgs/health_food-safety/dyna/enews/enews.cfm?al_id=1581

Bisfenol A (BPA) se používá jako změkčovadlo v plastových výrobcích, aby se zvýšila jejich ohebnost. Lidé jsou BPA vystaveni zejména prostřednictvím potravinových obalů. O úrovni této expozice a jejích možných dopadech na zdraví se ve vědecké obci rozsáhle diskutuje.

BPA se rovněž používá ve zdravotnických prostředcích, jako jsou cévky (katétry), implantáty či některé zubní prostředky. Evropská komise proto požádala Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR), aby prozkoumal případná zdravotní rizika spojená s tímto typem užití.

Ve většině těchto případů, včetně použití v zubním lékařství, nepředstavuje množství BPA, kterému jsou lidé vystaveni, žádné nebezpečí, jelikož nepřekračuje mez tolerovatelného denního příjmu ve výši 4 μg/kg tělesné hmotnosti. Kromě toho vystavení BPA prostřednictvím zdravotnických prostředků je obvykle pouze po krátkou dobu, zatímco tolerovatelný denní příjem předpokládá nepřetržitou, celoživotní expozici.

K nejvyšší odhadované expozici BPA dochází během prodloužených léčebných postupů, zejména u kojenců na jednotkách intenzivní péče, dětí podstupujících dlouhé léčebné postupy a u pacientů využívajících dialýzu. Na základě dostupných údajů dospěl SCENIHR k závěru, že v takových případech může riziko nepříznivých účinků BPA existovat, jelikož expozice překračuje referenční hodnotu a exponovaná populace může být zvláště citlivá.  

V úvahu by se však měl také vzít prospěch těchto zdravotnických prostředků – například často na nich závisí přežití předčasně narozených dětí. Možnost nahradit BPA v těchto výrobcích je třeba posuzovat z hlediska jejich účinnosti při léčbě, jakož i z hlediska toxikologického profilu alternativních materiálů, jsou-li k dispozici.

http://ec.europa.eu/dgs/health_food-safety/dyna/enews/enews.cfm?al_id=1580

Na žádost Evropské komise ohledně vydání aktualizovaného stanoviska k zubnímu amalgámu zveřejnil nedávno nezávislý Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) zprávu „Bezpečnost zubního amalgámu a alternativních materiálů využívaných na opravu zubů pro pacienty a uživatele“.

Zubní amalgám je „stříbrná“ výplň vyrobená ze slitiny kovů, včetně elementární rtuti, a existují proto obavy ohledně zdravotních rizik spojených s výpary rtuti, které amalgám produkuje.

Tyto obavy však nejsou podloženy současnými vědeckými studiemi. Po prozkoumání současných vědeckých důkazů dospěl SCENIHR k závěru, že zubní amalgám ani alternativní materiály nejsou škodlivé pro zdraví obyvatelstva za běžných podmínek použití.

Zatímco alternativní výplně představují novou možnost odstranění zubního kazu, nedoporučuje se nahrazovat stávající zubní amalgám alternativami, pokud pacient nevykazuje žádnou alergickou reakci, neboť odstraněním amalgámu je pacient vystaven většímu množství rtuti než v opačném případě. 

Při rozhodování o tom, který materiál použít, pacienti a jejich zubní lékaři musí vzít v potaz faktory včetně toho, zda se jedná o mléčné nebo trvalé zuby, pro který zub je výplň určena a zda má pacient alergii na rtuť nebo jiné složky používaných materiálů.  Stejně jako u jiných lékařských nebo farmaceutických zásahů je třeba postupovat obezřetně při zvažování umístění jakéhokoli dentálního materiálu u těhotných žen.

http://ec.europa.eu/dgs/health_food-safety/dyna/enews/enews.cfm?al_id=1591

Nedávné studie ukázaly, že příjem chromu VI v pitné vodě může způsobit různé druhy rakoviny gastrointestinálního traktu u pokusných zvířat. V současné době nelze vyloučit, že chrom VI může vyvolat rakovinu také u člověka, pokud je přijímán orálně. Kvůli tomu byla proto prakticky bezpečná dávku pro chrom VI snížena. Šestivazný chrom obsahuje řada průmyslových výrobků, včetně dětských hraček. Evropská směrnice o bezpečnosti hraček stanoví přísné limity pro maximální množství jakékoli chemické sloučeniny, jež se může dostat z hračky na dítě (tzv. „migrační limit“), u všech hraček prodávaných v EU. 

Evropská komise proto požádala svůj nezávislý Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika (SCHER), aby analyzoval nejnovější studie a předložil své stanovisko ohledně přítomnosti chromu VI v hračkách. SCHER ve svých závěrech uvedl, že stávající migrační limity pro chrom VI v hračkách by měly být revidovány v souladu s nedávno sníženou prakticky bezpečnou dávkou. Při zohlednění příjmu chromu VI i z jiných zdrojů (např. z pitné vody a životního prostředí) výbor také doporučil, aby jakákoli další expozice šestivaznému chromu z hraček byla minimalizována na nejnižší možnou úroveň za použití nejlepších dostupných technologií.

http://ec.europa.eu/dgs/health_food-safety/dyna/enews/enews.cfm?al_id=1566