Česká republika - Co se děje po návratu ze zahraničí

Tato kapitola vysvětluje situaci člověka, který se vrátil do České republiky po dlouhodobém pobytu v jiné členské zemi EU, Evropského hospodářského prostoru, ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska*. Dozvíte se, jakým způsobem se započítává pojistné, které odváděl v zahraničí.

*Každý případ je třeba posoudit individuálně, aby se určilo, zda osoba spadá do oblasti působnosti článku 30 dohody o vystoupení, a tedy se na ni vztahují koordinační nařízení EU, nebo zda spadá do oblasti působnosti situací popsaných v článku 32 Dohody o vystoupení a/nebo spadá pod vnitrostátní právní předpisy a Protokol o koordinaci sociálního zabezpečení připojený k Dohodě o obchodu a spolupráci.

Sociální pojištění a předpisy EU

Osoba dlouhodobě pracující a žijící mimo Českou republiku, přestává být součástí českého systému sociálního zabezpečení. Platí pro něj zákony země, kde žije a pracuje.

V ní přispívá do systému sociálního zabezpečení. Má nárok na čerpání dávek sociálního zabezpečení v nové zemi za stejných podmínek jako občané dané země – pokud jde o dávky, které jsou v rámci EU, Evropského hospodářského prostoru (Island, Norsko, Lichtenštejnsko), Švýcarska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska* koordinovány.

Po návratu do České republiky se bere v úvahu účast na pojištění v zahraničí.

Toto také platí i v případě dalších zemí, s nimiž má Česká republika uzavřené smlouvy o sociálním zabezpečení.

Principem, jímž se tato praxe řídí, je tzv. sčítání dob pojištění. Hlavní význam má v případě nemocenského a důchodového pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti, v jejichž případě hraje roli délka pojistného. Započítávají se do ní i platby provedené v zahraničí, pokud pro nárok na dávku nestačí pouze doby získané v ČR.

Jakých dávek se nárok týká?

Započítávání odvodů v zahraničí se týká především důchodového pojištění, nemocenského pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti. Určité povinnosti při pobytu v cizině se vztahují také na zdravotní pojištění.

Zdravotní pojištění

Přihlásit se do systému zdravotního pojištění státu, kde občan ČR nově začal vykonávat pracovní činnost nebo do které se přestěhoval, je pro občana ČR při dlouhodobém pobytu v zahraničí povinné. Osoba pohybující se v rámci EU, Švýcarska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska* musí být vždy zdravotně pojištěna jen v jednom ze členských států EU. Před odjezdem se musí odhlásit z pojištění v Česku. Pokud to neudělá, může doba, kdy občan byl pojištěn v jiném statě, ale neodhlásil se z pojištění v ČR, považována za dluh na pojistném.

Nemocenské a důchodové pojištění

Doložení účasti v zahraničí je důležité zejména u dávek tohoto pojištění. Ovlivňuje je totiž počet let placení a výše odvedeného pojistného. A to v podobě minimální vyžadované délky pojistného nebo výpočtu výše dávky na základě odvedených plateb.

Doby pojištění v zahraničí se dokládají vždy v případech, kdy pro nárok nestačí doby získané v ČR.

Doby pojištění v zahraničí mohou mít vliv na:

starobní důchod;
invalidní důchod;
vdovský, vdovecký a sirotčí důchod;
peněžitou pomoc v mateřství;
nemocenskou,
dlouhodobé ošetřovné,
podporu v nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost

Po návratu ze zahraničí lze uplatňovat nárok na podporu v nezaměstnanosti. Obecně však platí, že dávky v nezaměstnanosti poskytuje stát, ve kterém člověk pracoval naposledy.

Pokud osoba žádá o podporu v nezaměstnanosti v zahraničí, může být podpora exportována do České republiky, jestliže chce novou práci hledat v České republice. Přes hranice se však podpora v nezaměstnanosti vyplácí nejdéle tři až šest měsíců. O export dávky může osoba žádat až po jednom měsíci pobírání podpory v zahraničí, jestliže je osoba také výpomocně registrována na českém Úřadu práce a v době žádosti plnila podmínky stanovené předpisy státu, který mu dávky vyplácí.

To se nevztahuje na osoby stále žijící v České republice, ale pracující v zahraničí (tzv. příhraniční pracovníky). Ti po ztrátě zaměstnání v zahraničí musí žádat o podporu v nezaměstnanosti v ČR. Příhraniční pracovníci jsou oprávněni pobírat podporu v nezaměstnanosti, pokud úřad práce rozhodne, že si po dobu takové výdělečné činnosti udrželi bydliště v ČR. Započítává do ní doby pojištění v nezaměstnanosti získané ve státě poslední výdělečné činnosti.

Co musím udělat?

Po návratu do České republiky je nutné kontaktovat zdravotní pojišťovnu a obnovit pojistný vztah. Pojistník musí doložit, že se účastnil pojištění v zahraničí. Před návratem se proto doporučuje požádat příslušnou zahraniční pojišťovnu o vystavení formuláře E104, SEDu S041 nebo jiného potvrzení, které dokládá účast v tamním systému.

Kontaktní pracoviště Úřadu práce může kontaktovat člověk, který si přeje hledat jeho prostřednictvím nové zaměstnání.

Českou správu sociálního zabezpečení není třeba kontaktovat bezprostředně po návratu do ČR. Záznamy pojistného si příslušné úřady vymění mezi sebou po podání žádosti o dávku. V ní je ovšem nutné uvést, v které zemi a v jakém období člověk pracoval. Doklady o pojištění v zahraničí se doporučuje uchovat.