Obecné opakování

„Tak co, nemyslíte, že už jsou připraveni vstoupit do Evropské unie?“, ptá se ne bez humoru či jisté provokace Andrzej Chrobak, hlavní poradce pro nadnárodní spolupráci v Agentuře pro restrukturalizaci a modernizaci zemědělství (ARIMR) a správce programu SAPARD1 v Polsku. Svému francouzskému kolegovi Chrobak představuje několik zemědělských provozů, které tento program využívají, mezi nimi i Jadwigy a Zdzislawa Sidorka, chovatelů dojnic v Jeleniewu, kteří díky pomoci SAPARD ve výši 12 400 eur mohli vybavit svůj nový chlév, kde je volně ustájeno pětadvacet krav, podle evropských norem. „Podali jsme další žádost,“ říká Zdzislaw, „tentokrát o 10 000 eur, která by šla hlavně na nákup podestýlky nového typu, pro větší pohodu zvířat.“ Sidorkův postup je pro tyto ještě mladé polské zemědělce, rozhodnuté udržet a rozvíjet své hospodářství i po vstupu země do Unie, typický. „Jsou to opravdoví podnikatelé bez komplexů, aktivní, otevření novým postupům“, dodává Grzegorz Chelminski z místní pobočky ARIMR. Jsme na severu vojvodství (kraje) Podlasie, přesněji řečeno v poviatech (okresech) Augustow, Suwalki, Grajewo a Sejny na severovýchodním okraji země, u tří hranic Polsko/Bělorusko/Litva; blízko je i ruská enkláva Kaliningrad. Chov dojnic je v této oblasti hlavní zemědělskou činností, SAPARD tedy financuje převážně investice do zlepšení výroby a oblasti životního prostředí na mléčných farmách, jako je materiál pro siláž, stroje na dojení, jednotky na zpracování zvířecího odpadu, rozmetadla močůvky... Sidorek má jedinou obavu, a to „že budeme jediní výrobci mléka v kraji s odpovídajícími evropskými normami, s rizikem, že zde mlékárenství z důvodu nedostatečné rentability skončí. Tady vládne vyčkávací taktika: mnoho zemědělců se o tom, zda budou nebo nebudou ve své činnosti pokračovat, rozhodne až po vstupu.“ A když už mluvíme o výrobě mléka, mlékárna v Grajewu (450 zaměstnanců) je jednou z šesti provozoven družstva „Mlekpol“, které má 13 000 členů a 15 000 zemědělských dodavatelů. Družstvo je činné v Mazursku a na severu Podlasie, ale své výrobky prodává po celé zemi. Tento největší polský výrobce mléka UHT zde investoval 4 miliony eur do zařízení výrobní jednotky na máslo, přičemž 40 % tohoto ultrasofistikovaného vybavení, podle výrobního ředitele Groszyka Zbigniewa „toho nejlepšího v Evropě“, uhradil SAPARD. Pěšky, koňmo, v kajaku S HDP na jednoho obyvatele, který v roce 2001 dosáhl jen 31 % průměru patnáctky (v případě celého Polska je to 41 % a pokud se týče varšavské oblasti, tak dokonce 64 %), zůstává Podlasie jedním z nejchudších regionů, který však skrývá velký potenciál. Její severní část má například velké trumfy, pokud jde o turistiku: přetíná ji „Via Baltica“ (E67), nejkratší silnice, která spojuje Finsko se střední Evropou přes pobaltské státy. Území je poseto tisíci jezery a z poloviny pokryto obrovskými zalesněnými plochami, mezi nimiž je i jeden z posledních evropských pralesů. Podlasie je ráj pro turisty, ať již chodí pěšky nebo jezdí na kole, na koni, na lodích a hlavně v kanoe či kajaku, protože obrovská síť jezer a Augustowský kanál, postavený podle modelu z jižní Francie (Canal du Midi), umožňují několikadenní plavby v těchto i dalších plavidlech. Zmíněný charakteristický rys již byl ostatně přímo zhodnocen: tři podniky na stavbu lodí a jachet v Augustowu (30 000 obyv.) zajišťují nejméně 1 000 pracovních míst. S programem PHARE2 se Augustow pustil do ambiciózního projektu revitalizace města a turistického rozvoje, zejména podél kanálu (7 milionů eur, z toho 4,2 milionů unijní podpory). Představitelé Augustowa považují turistiku za základní osu rozvoje tohoto města, které je od roku 1993 lázeňským centrem s 4 000 lůžky a kam ročně přijíždí 100 000 návštěvníků. „Je nutné prodloužit sezónu, která je stále příliš koncentrovaná na období červenec-srpen, a přitáhnout tak víc zahraničních turistů, čímž vytvoříme co největší počet pracovních míst,“ vysvětluje starosta města Leslek Cieslik. I přes výstavbu lodí, montáž zemědělských strojů, lázeňství a továrnu na cigarety totiž nezaměstnanost v Augustowě nikdy neklesla pod 16 %, a to dokonce ani v létě. Kanál Projekt PHARE „Zlepšení a komercializace Augustowského kanálu“ označila Delegace Evropské komise ve Varšavě za „jeden z nejkomplexnějších evropských projektů v Polsku“. Jeho cílem byla obnova a úprava 2 800 m břehů, ale také oprava (od kanalizace přes dláždění a městský mobiliář až po osvětlení) pěti hlavních ulic vedoucích ke kanálu včetně jednoho úseku Via Baltica a zřízení informačního střediska na hlavním náměstí (futuristická architektura, budova ve tvaru lodě) s informačním kioskem pro turisty, kavárny či například konferenčního sálu; ve centru města jsou pak i místa vyhrazená pro zřízení podniků. Celý projekt, uskutečněný v období od jara do zimy 2003, tvoří ucelený a strukturovaný celek, ve kterém se spojuje hospodářský rozvoj a kvalita života obyvatel. „Nyní se ještě musíme vybavit nástroji - webovou stránkou, brožurkami, stánkem... - které nám pomohou propagovat kanál v zahraničí,“ dodává ředitel projektu a první náměstek starosty města Jerzy Demianczuk, když upřesňuje, že tyto věci jsou zatím v Augustowě jen na počátku. „Doufáme však, že projekt „bude mít potomky“ i jinde podél kanálu. V Polsku je na něm čtrnáct zdymadel, jedno pak tvoří hranici s Běloruskem a čtyři jsou v této sousední zemi. Běloruské úřady se rozhodly je do roku 2005 opravit a na hraničním zdymadle dokonce zřídit check-point, aby se pro projíždějící kanoisty usnadnily nutné formality.“ Třicet jedna kilometrů severně od Augustowa se nachází průmyslovější město Suwalki (68 000 obyv.). Působí zde 150 malých a středních podniků v oblasti prvního a druhého zpracování dřeva, rozvinuté je také sýrařství, chov drůbeže či lehké hutnictví a kolem dvaceti firem z mnoha oborů zahrnuje zóna volného obchodu, vytvořená v roce 1996. I přesto však dosahuje nezaměstnanost ve městě více než 22 %, což má za následek sociální problémy a kriminalitu. V letech 1995-1999 spustilo město Suwalki devět projektů PHARE v celkové hodnotě 1,7 milionů eur, z čehož 0,6 milionu pocházelo z unijních zdrojů; tyto projekty se týkaly zejména úpravy dopravní sítě a drobné městské infrastruktury. Program PHARE „Ekonomická a sociální soudržnost 2002“ (1,94 milionu eur z celkové částky 2,88 milionu) zase spolufinancuje výstavbu technické infrastruktury v Suwalki a příjezdových cest k 25 ha obchodních komplexů. Suwalki bylo navíc jedním z prvních měst, které v Polsku využilo pomoci ISPA3. Projekt „Zlepšení kvality vody v Suwalki“, spuštěný v roce 2001 (celkové náklady 12,468 milionu eur, z čehož 50 % hradí Unie), má za cíl dostat celou síť přívodu vody a kanalizace ve městě i v okolních vesničkách na úroveň Evropy a jejích norem. To znamená výstavbu 25 km vodovodů, 55 km kanalizačního potrubí, 44 čerpacích stanic a 2 čističek odpadních vod, zřízení čističky o kapacitě 600 m³ za hodinu; vybavení Suwalské čističky kogenerátory, které používají obnovitelné energie (zejména bioplyn), nákup přístrojů s dálkovým ovládáním pro 9 čerpacích stanic a vypracování řídícího plánu pro hospodaření s vodou. Ekologie, ekonomie, pedagogika Projekt ISPA zlepšuje kvalitu života místního obyvatelstva, přispívá však i k ochraně jedinečných vodních lokalit v Národním parku Wigry (150 km²), z nichž několik je i ze suwalské oblasti. „Tento další pozitivní dopad projektu je velmi významný z hlediska ekologického i ekonomického,“ vysvětluje starosta Suwalki Jozef Gajewski. „Turistika je pro nás také základním kamenem rozvoje a park se svými jezery a bobry naší největší atrakcí.“ Starosta poté předkládá dlouhý seznam projektů, kterým by chtěl dát konkrétní podobu: revitalizace centra města, rekonstrukce 146 starých budov, využití malého letiště, úprava cyklistických a jezdeckých stezek i běžkařských tratí... „Nápady nám nechybějí a vlastně ani peníze... To, čeho se nám nedostává především, je podstatnější - dobrá komunikace s vnějškem, aby se oblast dostala ze své enklávy.“ „Chtěli bychom také vytvořit vědecký komplex a s Litvou i středisko přeshraničního novátorství,“ doplňuje Przybysz Darlusz, který má na suwalské radnici na starost ty projekty ISPA, které se týkají životního prostředí. „S ISPA rovněž spouštíme několik menších projektů, které mohou být důležité pro přeshraniční spolupráci. Je to například případ vodních odlučovačů na řece Czarna Hancza, která teče i přes Litvu.“ Ředitel Suwalské vodárenské společnosti Witliasz Rychlik dává projektu ISPA, který uskutečňuje, ještě jinou zásluhu: „Řekl bych, že v rovině metodologické nás ISPA hodně naučila. Díky těmto projektům jsme se seznámili s duchem, postupy a správnými způsoby jednání Unie. Nyní jsme zcela připraveni se k vám přidat!“ (1) SAPARD ("Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development"), program zahájený v roce 2000 s cílem usnadnit přizpůsobení zemědělských struktur a venkovských oblastí kandidátských zemí střední a východní Evropy. (2) Program PHARE byl založen v roce 1989, a to původně pro Polsko a Maďarsko („Pologne, Hongrie, Aide à la Restructuration Economique – Polsko, Maďarsko, Pomoc při hospodářské restrukturalizaci“), nyní však působí ve všech kandidátských zemích střední a východní Evropy. Činnost PHARE se soustřeďuje na dva aspekty : pomoc vedení kandidátských zemí získat nutné schopnosti k zavádění acquis communautaire a podpora investic do nejdůležitějších oblastí , kterými jsou základní infrastruktura, podniky a sociální opatření. (3) L'ISPA („Instrument structurel de préadhésion“ – Strukturální nástroj předvstupního období) podporuje rozsáhlé investice do dopravní nebo environmentální infrastruktury v Bulharsku, České republice, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku V letech 2000 -2004 schválila Evropská komise 324 projektů s celkovým příspěvkem ISPA ve výši 7 miliard eur.