John F. Ryan, Evropská komise, ředitel pro oblast veřejné zdraví a krizové řízení
Přeshraniční zdravotní hrozby představují značnou výzvu jak pro rozvinuté, tak méně rozvinuté země. Rozvoj rychlého dopravního spojení napříč a mezi kontinenty umožňuje rychlé šíření přenašečů, a proto mohou být epidemií rychle zasaženy všechny části světa. Epidemie pak může kromě závažných dopadů na lidské zdraví způsobit i velmi výrazný společenský a hospodářský rozkol. Je tak nezbytné udržovat připravenost, aby kapacity států EU společně vytvořily robustní spolehlivý systém. Jeho součástí jsou systémy sledování, reporting, systém výstrah a mechanismů reakce, a to jak v zájmu ochrany lidského zdraví, tak zdraví zvířat. Díky koordinované reakci jednotlivých států EU je zajištěno, že opatření přijatá na vnitrostátní úrovni se budou vhodně doplňovat a násobit svůj účinek.
Od chvíle, kdy byl zaznamenán virus Zika, je EU v těsném kontaktu s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), orgány členských států, zástupci cestovního ruchu a dopravy, s Americkým střediskem pro kontrolu a prevenci nemocí a dalšími příslušnými mezinárodními a evropskými orgány, a pomáhá tak členským státům se co nejlépe připravit na případný výskyt této nákazy, a to i přesto, že riziko přímého přenosu viru Zika z komára na člověka je v Evropě minimální. Na základě posudku rizik vypracovaného střediskem ECDC přezkoumal Výbor pro zdravotní bezpečnost EU koordinaci reakce na stávající epidemii a reakce se dále přizpůsobuje na základě nových informací o šíření viru v Asii.
Naše schopnost reagovat na krizové situace se posílila před třemi roky po přijetí rozhodnutí 1082/2013/EU o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a nedávno také při vzniku Evropského zdravotnického sboru, jež umožní mobilizaci lékařských a zdravotnických odborníků uvnitř EU i mimo, jakožto součásti světových zdravotnických týmů pro nasazení při mimořádných událostech.
Komise se snaží urychlit implementaci mezinárodních zdravotnických předpisů a přispívá k činnosti Světové zdravotnické organizace a dalších skupin v zájmu posílení celosvětové připravenosti a zdokonalení reakce na biologické, chemické, a radionukleární teroristické hrozby a na pandemii chřipky. Kromě toho funguje Znalostní centrum pro zvládání rizik katastrof, které zvyšuje odolnost EU jako celku a jednotlivých členských států na katastrofy a posiluje jejich kapacity sloužící k předcházení, připravenosti a reakci na mimořádné události.
Rozhodnutí o přeshraničních zdravotních hrozbách rovněž v celé EU posiluje koordinaci opatření v oblasti připravenosti a umožňuje pravidelné podávání zpráv, které pomáhají identifikovat oblasti, v nichž by bylo možné dosáhnout zlepšení. Zavedlo také možnost, aby členské státy zadávaly veřejné zakázky na lékařská protiopatření společně. Tento mechanismus se v současné době úspěšně zprovozňuje.
Dalšími příklady, kdy mohou členské státy těžit ze spolupráce při řešení společných problémů, je zavádění účinných strategií zaměřených na prevenci onemocnění – například zajištění vysoké proočkovanosti, předcházení antimikrobiální rezistenci a posílení prevence HIV, hepatitidy a tuberkulózy.
Význam prevence a připravenosti na přenosné nemoci a další zdravotní hrozby nelze podceňovat – je základním prvkem ochrany občanů i celé společnosti.
