Čeština
Vyberte jazyk
Pane Lemaître, když jste před rokem poskytl rozhovor časopisu Panorama, hodně jsme mluvili o pandemii COVID-19 a o tom, že politika soudržnosti byla jednou z prvních evropských reakcí na krizi a nástrojem pro oživení. Můžete nám říct, jak se situace od té doby vyvinula?
Politika soudržnosti stála v čele evropské reakce: umožnili jsme členským státům mobilizovat téměř 23 miliard eur z nevyužitých zdrojů politiky soudržnosti – z toho 13 miliard eur bylo k dispozici jen během prvních šesti měsíců. Tyto nouzové prostředky byly použity na nákup důležitého zdravotnického vybavení, udržení podniků nad vodou během uzávěr a poskytnutí základního příjmu nejhůře postiženým osobám. Bez této krátkodobé pomoci, kterou umožnily legislativní balíčky CRII a CRII+, které jsme mohli velmi rychle uvést do praxe, by byly důsledky pro naše lidi a ekonomiky mnohem ničivější. Následoval REACT-EU (pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy), jeden z největších programů v rámci strategie Next Generation EU ve výši 50,6 miliardy eur nové a dodatečné finanční podpory. Program REACT-EU pokračoval a rozšířil opatření pro reakci na krizi a její nápravu a zároveň překlenul mezeru k dlouhodobé obnově podporou projektů, které nejen řeší důsledky krize, ale také investují do operací přispívajících k ekologickému, digitálnímu a odolnému oživení hospodářství. Také se zaměřujeme na různé prvky balíčku CARE – Akce v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě, který poskytuje rychlou reakci na důsledky ruské invaze na Ukrajinu a představuje rozšířenou reakci na pokračující dopad pandemie COVID-19.
To nás přivádí k další otázce: na začátku roku, kdy kontinent pomalu opouštěl vrchol pandemie, začala válka na Ukrajině. Můžete uvést více podrobností o balíčku CARE, který jste právě zmínil?
Miliony Ukrajinců uprchly před ruskou invazí do své země do bezpečí Evropské unie. S cílem pomoci členským státům a regionům vypořádat se s tímto přílivem předložila Komise dva návrhy, které byly rekordně rychle přijaty letos v dubnu – CARE a zvýšené předběžné financování ze zdrojů REACT-EU (které neformálně označujeme jako CARE 2). CARE zahrnuje cílené změny právního rámce pro politiku soudržnosti na období 2014–2020, ale také nařízení o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Může financovat investice do infrastruktury, vybavení, výrobků a zdravotnictví a může se vztahovat na každého, kdo přichází do EU v důsledku ruské agrese, bez ohledu na jeho status. Přes hraniční přechody v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku přišlo do EU z Ukrajiny téměř deset milionů lidí. Členské státy financují první přijímací opatření z národních rozpočtů, včetně ubytování, základní potravinové a materiální pomoci, finanční pomoci, lékařských služeb a zdravotní péče, dopravy, přístupu na trh práce, sociální a právní pomoci, příspěvků pro hostitelské domácnosti, vzdělávání a mnoha dalších. Dovolte mi připomenout, že podle návrhů CARE by taková opatření, která byla zahájena po 24. únoru, mohla být způsobilá pro zpětné proplacení ze strany Komise. Širší hospodářský dopad ruské agrese je však závažnější, než se při přípravě původního balíčku CARE původně předpokládalo. Mnoho zúčastněných stran vyjádřilo znepokojení nad konkrétními obtížemi, které se vyskytly při realizaci investic podporovaných politikou soudržnosti v rámci programů na období 2014–2020, jež byly vážně ztíženy nedostatkem materiálu a pracovních sil. Pohotově jsme reagovali přijetím návrhu FAST (flexibilní pomoc územím) – CARE. Tento návrh zahrnuje další soubor opatření flexibility s cílem úspěšně dokončit investiční cyklus 2014–2020 a přispět ke zmírnění dopadu na rozpočet členských států cíleným zvýšením míry předběžného financování a spolufinancování v nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027.
Kromě okamžité pomoci lidem prchajícím z Ukrajiny vidíme dopady na všechny občany EU, například rostoucí a stále se rozšiřující energetickou krizi. Můžete uvést konkrétní příklady podpory politiky soudržnosti v této obzvláště obtížné oblasti?
Po ruské invazi na Ukrajinu přijala Komise 8. května sdělení „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“. O deset dní později na sdělení navázala konkrétní opatření. Cílem těchto opatření je, aby se Evropa stala nezávislou na ruských fosilních palivech mnohem dříve než v roce 2030. Vzhledem k tomu, že Rusko zajišťuje více než 40 % celkové spotřeby plynu v EU, 27 % dovozu ropy a 46 % dovozu uhlí, nebyly důvody pro rychlý přechod na čistou energii nikdy silnější a jasnější. Úspory energie jsou nyní ještě více než v minulosti hlavní prioritou pro opatření realizovaná prostřednictvím investic v rámci politiky soudržnosti, která mají členským státům a regionům pomoci odstranit naši závislost na ruských fosilních palivech.
Do konce letošního roku plánujeme přijmout akt v přenesené pravomoci týkající se zjednodušeného vykazování nákladů. Zaměří se na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie a umožní orgánům rychleji proplácet související investice. Spolupracujeme s členskými státy a regiony na programech pro období 2021–2027, abychom navázali na předchozí investice a dále přispěli k čistému, bezpečnému a cenově dostupnému energetickému systému v EU. Politika soudržnosti hraje klíčovou roli při podpoře investic do nových technologií v oblasti obnovitelných zdrojů. Může však udělat ještě více, například podporou dalších investic do energie na moři, inovací v oblasti vyspělých obnovitelných zdrojů energie (OZE), jako je solární nebo větrná energie na pevnině, biometanu a vodíku z obnovitelných zdrojů, včetně aspektů skladování.
Musíme vytvořit celoevropské hodnotové řetězce a posílit ty stávající v klíčových odvětvích, jako jsou vodík, baterie, solární energie nebo obnovitelné zdroje energie na moři. Průmyslová a energetická transformace představují výzvu a zároveň obrovskou příležitost a musí jít ruku v ruce. V tomto ohledu jsme se setkali s mnoha cennými plány pro programy na období 2021–2027, v neposlední řadě s plány týkajícími se vodíku. Existuje však prostor pro další opatření a já vyzývám všechny orgány a zúčastněné strany, aby s naší dostupnou podporou, která zahrnuje strategie inteligentní specializace a meziregionální inovační nástroje, udělaly více.
Musíme se také zaměřit na lidi a správu, zejména pokud jde o kapacity a odborné znalosti, které jsou k dispozici ve správních orgánech a v soukromém sektoru, aby bylo možné navrhnout a realizovat potřebné projekty. V balíčku REPowerEU jsme navrhli zavést zvláštní nástroj technické pomoci pro regionální a místní energetické agentury. Rádi bychom spolupracovali s řídicími orgány, které s tím mají zkušenosti, i s dalšími subjekty, které chtějí tyto agentury dále zkoumat a rozvíjet.
Abych uvedl několik konkrétních příkladů, během léta jsme také zahájili několik iniciativ a finančních nástrojů, abychom poskytli konkrétní podporu v boji proti energetické krizi na všech frontách. Například v rámci programu Městská inovativní opatření (UIA), který byl spuštěn pro města za účelem testování nových a neověřených řešení zaměřených na městské problémy, existují velmi inovativní projekty týkající se energetického přechodu a energetické chudoby. Takové projekty v Göteborgu, Paříži a Viladecans (Barcelona) podporují změnu chování, komunitní přístupy a zavádění nízkouhlíkových technologií, jako jsou přírodní řešení pro vytápění/chlazení budov a čtvrtí. Mnoho měst zapsaných do UIA patří mezi 100 měst, která jsou součástí mise klimaticky neutrálních a chytrých měst. Spustili jsme také model fi-compass zavedený GŘ REGIO a Evropskou investiční bankou, který nabízí atraktivní kombinaci grantů a finančních nástrojů v oblasti energetické účinnosti. Pomůže podpořit hlubší renovace a zároveň zlepší cenovou dostupnost pro domácnosti s nízkými příjmy, které trpí energetickou chudobou.
Co Komise dělá pro řešení obtíží, které rostoucí ceny v různých odvětvích představují pro projekty politiky soudržnosti, když vidí inflační účinek války a postpandemické oživení?
Jsme si vědomi obtíží, s nimiž se členské státy potýkají v souvislosti s projekty politiky soudržnosti na pozadí celkově vysoké inflace, a to zejména v odvětví stavebnictví. Komise vydala pokyny, jak řešit rostoucí ceny energie, otázky zadávání veřejných zakázek a způsobilé náklady na velké projekty. Vnitrostátní orgány mohou upravit výši podpory stanovenou v grantových dohodách podepsaných s příjemci, aby zohlednily měnící se okolnosti (včetně velkých projektů), pokud budou dodržena příslušná pravidla EU a vnitrostátní pravidla. Za správu grantových dohod a probíhajících zakázek v jednotlivých případech odpovídají členské státy a veřejní zadavatelé.
Zásadnější je, že prostřednictvím programu FAST CARE navrhujeme v letech 2021–2027 výrazně usnadnit pokračování a dokončení projektů zahájených v rámci programů na období 2014–2020. To by mělo projektům umožnit zohlednit jak zpoždění v důsledku nedostatku, tak zvýšení cen.
C'est la rentrée: jaké jsou podle vás nejbližší priority regionální a městské rozvojové politiky v následujících měsících?
Nejprve bych se znovu zmínil o programu FAST CARE, který by měli spoluzákonodárci schválit v říjnu. Čím dříve bude balíček přijat, tím rychleji získají členské státy dodatečnou flexibilitu a podporu, aby mohly čelit současným obtížným podmínkám. Stejně tak chceme dokončit přijetí všech dohod o partnerství a programů na období 2021–2027. Dosud jsme přijali 19 dohod o partnerství s 19 členskými státy v celkové výši přibližně 330 miliard eur na podporu zelené, digitální, sociální a lépe propojené Evropy v nadcházejících letech. Přijali jsme také přibližně 100 programů financování, což je důležitý milník – zbývá jich však ještě 290. Všechny programy musí být přijaty do konce roku 2022, jinak příděl na rok 2022 propadne. S řídicími orgány budeme pracovat nepřetržitě, abychom se dostali přes cílovou pásku ještě před koncem roku.
Připravují se i další důležité politické iniciativy, zejména připravované sdělení, které se bude zabývat situací regionů, jež se potýkají se ztrátou talentů. Připravuje se první regionální výhled. Jakmile budou tyto roční výhledy spuštěny, poskytnou stručný přehled o stavu soudržnosti EU na regionální úrovni. To v měnícím se a nepředvídatelném prostředí umožní zajistit nezbytné trvalé politické zaměření na výzvy v oblasti soudržnosti, které se jinak omezuje na roky zveřejnění zpráv o soudržnosti.
Je čas připravit se na budoucnost a komisařka Elisa Ferreira zřizuje reflexní skupinu, která se bude zabývat hlavními výzvami, jež by měla politika soudržnosti řešit po roce 2027.