Po dvojitém propadu v letech 2008 a 2011 nyní ekonomika EU opět roste. Krize vážně postihla téměř všechny členské státy. Zastavila dlouhodobé snižování rozdílů v HDP na hlavu mezi členskými státy. Se začátkem oživování se však tyto rozdíly začaly opět zmenšovat, neboť všude dochází k růstu, přičemž v zemích s nižšími úrovněmi HDP na hlavu je míra růstu vyšší.
První známky vyrovnávání rozdílů jsou v celé EU viditelné také na regionální úrovni. Od roku 2008 se regionální rozdíly v míře zaměstnanosti a nezaměstnanosti spolu s rozdíly v DPH na hlavu dále zvětšovaly. V roce 2014 se rozdíly v zaměstnanosti začaly zmenšovat a v roce 2015 následovalo i zmenšování rozdílů v HDP na hlavu. Mnoho regionů však stále má HDP na hlavu a míru zaměstnanosti pod úrovní před krizí.
Mezi lety 2000 a 2015 se HDP na hlavu v mnoha méně rozvinutých regionech díky rychlejšímu růstu produktivity přiblížil k průměru EU, ale zhoršila se zaměstnanost. Výrobní sektor měl v těchto regionech většinou dobré výsledky, což firmám pomohlo konkurovat jak uvnitř jednotného trhu, tak i globálně. Aby bylo zajištěno, že bude pokračovat konvergence těchto regionů, budou se muset posunout v hodnotovém řetězci směrem k činnostem s vyšším obsahem dovedností, technologií a inovací, zejména proto, že jejich hospodářskou výkonnost by mohla rychle podkopat globalizace a technologická změna.