Tonio Borg, evropský komisař pro oblast zdraví

Náklady, které způsobují duševní nemoci, se podle odhadů v roce 2010 vyšplhaly na více než 450 miliard eur. Tyto náklady zatěžují systémy zdravotní a sociální péče, ale také celou ekonomiku. Například velká depresivní porucha je v členských státech EU třetí nejčastější příčinou pracovní neschopnosti. Duševní poruchy jsou také důvodem téměř jedné třetiny žádostí o invalidní nebo předčasný důchod. Nemocní tak trpí nejen zdravotními problémy, ale i nižší kvalitou života. Trhy práce navíc přicházejí o stále potřebnější lidské zdroje.

V zájmu řešení těchto problémů a ke zvýšení povědomí o otázkách duševního zdraví začala Komise v roce 2008 realizovat Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu. Začátkem tohoto roku vstoupilo provádění paktu do nové fáze, a to zahájením společné akce, která je realizována v rámci programu EU v oblasti zdraví. V čele akce stojí Portugalsko a účastní se jí 25 států Unie, Norsko a Island. Cílem je vypracovat doporučení pro členské státy a návrh společného rámce pro přijímání opatření v této oblasti.

10. října při příležitosti Světového dne duševního zdraví zveřejní Komise novou studii financovanou z programu EU, která analyzuje systémy péče o duševního zdraví v členských státech Unie, stav duševního zdraví obyvatelstva a přínosy, které se od investic v oblasti duševního zdraví očekávají.

Litevské předsednictví v Radě EU pořádá ve dnech 10.–11. října konferenci s názvem „Duševní zdraví: Výzvy a perspektivy.“ Společně s představiteli předsednictví se budu konference účastnit, abych orgánizátory podpořil v jejich snaze ukázat, jak je problematika duševního zdraví pro Evropskou unii důležitá.