10 mýtů a pravd o politice soudržnosti EU

Financování regionálního a sociálního rozvoje ze strany EU je důležitým zdrojem pro klíčové investiční projekty.

V některých zemích EU, které by jinak měly jen omezené prostředky, evropské prostředky financují až 80 % veřejných investic. Prostředky EU však nepomáhají jen těm chudším regionům. Jsou investovány do každého regionu a do každé země EU a posilují hospodářství EU jako celku. 

Politika soudržnosti má přínos pro každý region a každou zemi v EU. Těží z ní naprosto všechny regiony EU, ne jen ty nejchudší.

Ať už žijete v kterékoli ze zemí EU, když se pozorně rozhlédnete kolem sebe, určitě najdete školu, most, nemocnici, přístav nebo jiný projekt, který využil financování EU a zlepšil váš život. Toto je jen střípek toho, co všechno politika soudržnosti dokáže. Její plody jsou nesčetné a v průběhu času rostou.

Nezávislé odborné vyhodnocení ukázalo, že investice v rámci politiky soudržnosti v období 2007–2013 dosáhly významných a hmatatelných výsledků. Patří mezi ně tvorba pracovních míst, nové produkty uvedené na trh, pozitivní dopad na snižování rozdílů mezi regiony a zvýšení hrubého domácího produktu (HDP).

Vyhodnocení například ukázalo, že návratnost investic do roku 2023 bude 2,74 EUR za každé euro investované v rozmezí let 2007 a 2013 – to je 274% návratnost. To předpokládá, že politika soudržnosti do roku 2023 přispěje ke zvýšení HDP o téměř 1 bilion EUR. Efekt je v podobném měřítku patrný i na celkových rozpočtech EU pro období 2007–2013 (975,8 miliardy EUR) a 2014–2020 (908,4 miliardy EUR).

Čísla hovoří sama za sebe. Do konce roku 2015 bylo skrze investice politiky soudržnosti vytvořeno více než 1,2 milionu pracovních míst. Podpory se dostalo téměř 120 000 projektů v oblasti výzkumu a inovací. V programovém období 2007–2013 získalo finanční podporu 121 400 start-upů a odhadem na 400 000 malých a středních podniků.

Vnitrostátní a regionální úřady v zemích EU vybírají projekty, o nichž se domnívají, že nejlépe uspokojují jejich potřeby v souladu se strategiemi a prioritami dohodnutými s Komisí.

Na období 2014–2020 EU na regionální výdaje vyčlenila více než 460 miliard EUR. To by mělo zajistit:

• podporu pro více než 800 000 společností,
• lepší zdravotní péči pro 44 milionů Evropanů,
• preventivní opatření proti záplavám a požárům pro 27 milionů lidí,
• téměř 17 milionů obyvatel napojených na kanalizaci,
• širokopásmové připojení pro dalších 14 milionů domácností,
• více než 420 000 nových pracovních míst,
• odbornou přípravu pro 3,7 milionu Evropanů,nové, moderní školy a školky pro 6,7 milionu dětí.

To, kolik každá země přispívá do rozpočtu EU, závisí na velikosti jejího hospodářství. V roce 2017 zaplatilo do rozpočtu EU více, než co obdrželo zpět skrze financování z EU, 11 zemí EU – těch nejbohatších.

Oplátkou za jejich vyšší příspěvek však tyto země mohou čerpat řadu výhod, které tyto peníze poskytuje všem zemím EU – mír a stabilitu uvnitř i vně EU, bezpečnost, lepší infrastrukturu a svobodu žít, pracovat, studovat a cestovat kdekoli po EU.

Politika soudržnosti navíc investuje do každé jedné země Evropské unie, což znamená, že financování z politiky soudržnosti EU získá i ten nejbohatší členský stát.

Kromě přímých investic nejbohatší země těží také z pozitivních účinků („přelévání“) projektů financovaných EU realizovaných v méně rozvinutých státech.

Smlouvy na realizaci projektů v méně rozvinutém regionu jsou často podepisovány s firmami ze zemí, které jsou „čistými přispěvateli“ nebo „čistými plátci“ (země, které do rozpočtu EU přispívají více, než z něj dostávají). Například řada stavebních společností z Německa a Rakouska významným způsobem působí v Maďarsku, na Slovensku a v Česku.

Evidentní je rovněž pozitivní dopad na obchod. Vývoz zboží a služeb z bohatších členských států je posílen díky ekonomické aktivitě v zemích, které jsou příjemci financování z politiky soudržnosti. Odhaduje se, že za každé euro utracené v zemích, které těžily z politiky soudržnosti v období 2007–2013, přiteklo do zemí nečerpajících podporu z Fondu soudržnosti 9 eurocentů.

Hodnoty EU jsou základem projektů financovaných politikou soudržnosti EU. Zásady jako rovnost pohlaví nebo zákaz diskriminace jsou ještě patrnější v novém legislativním balíčku připravovaném pro období po roce 2020. Dodržování těchto zásad je povinné například při výběru projektů.

Samy projekty financované EU jsou prostředkem pro šíření hodnot EU po celé Evropě – ať jsou tyto hodnoty v projektech specificky zmiňovány, či nikoliv.

Budováním prosperující Evropy politika soudržnosti přispívá k posilování svobody a demokracie v našich společnostech.

Chyby v útratách prostředků EU jsou obvykle administrativní chyby, při kterých nebyl zajištěn správný postup podle pravidel, například z důvodu chybějících dokumentů. Nejedná se o podvod, tyto chyby obvykle negativně neovlivní konečný výsledek projektu.

Komise a Evropský účetní dvůr hlásí veškerá podezření na spáchání podvodu s penězi EU Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Jedná se o jen několik málo případů ročně z celkového počtu několika stovek případů, které Evropský účetní dvůr ročně zkoumá.

Podle úřadu OLAF se nesrovnalosti ve správě financování z Fondu soudržnosti týkalo přibližně jen 1,8 % plateb v období let 2013 až 2017. Pouze malá část těchto nesrovnalostí se ukázala jako podvodné jednání.

Procentuální podíl nesrovnalostí se za poslední roky soustavně snižuje. Regulatorní ustanovení pro období 2014–2020 ještě více posílila opatření chránící rozpočet EU před nesrovnalostmi ve výdajích.

Jelikož téměř 75 % všech útrat EU spravuje společně Komise EU a vlády zemí EU, nesou za minimalizaci chyb podíl odpovědnosti také tyto vlády. Komise s nimi úzce spolupracuje na tom, aby byly peníze utráceny efektivně a účinně.

Pokud Komise zjistí, že peníze EU byly utraceny nesprávně, podnikne příslušné kroky. Například v roce 2017 bylo více 2,8 miliardy EUR z prostředků vyplacených příjemcům napříč EU vráceno nebo přesměrováno na jiné projekty.

Z regionálního financování může těžit několik organizací. Patří sem veřejné subjekty, některé organizace ze soukromého sektoru (zejména malé podniky), vysoké školy, sdružení, nevládní organizace a dobrovolnické organizace. Žádost mohou podat rovněž zahraniční společnosti se sídlem v regionu, na nějž se vztahuje příslušný operační program, pokud splňují evropská pravidla pro zadávání veřejných zakázek.

Obraťte se na svůj řídicí orgán a požádejte o další informace k tomu, kdo může ve vašem regionu podat žádost.

Předkladatelé projektů v kandidátských nebo potenciálních kandidátských zemích by měli svou pozornost obrátit na nástroj předvstupní pomoci (NPP).

Ve většině případů je financování projektům poskytnuto. Je však nutné vypracovat projekt, který je k financování způsobilý. Finanční prostředky poté obdržíte postupně, pro jednotlivé fáze realizace projektu.

Podle Účetního dvora, nezávislého externího auditora EU, byla takzvaná „míra absorpce“ po období 2007–2013 v roce 2018 vyčíslena na 97,2 %. V porovnání s předchozím obdobím 2000–2006 (96 %) se jedná o lepší hodnotu.

K tomuto na základě nových nařízení pro období po roce 2020 nemůže dojít, protože:

• přímá finanční podpora velkým podnikům – které se přesouvají nejvíce – je vyloučena;
• jakýkoli příspěvek EU na přesunutí ekonomické aktivity z jednoho členského státu do druhého, které by mělo za následek ztrátu pracovních míst v prvním členském státě, je zakázán;
• v kontextu státní podpory jsou orgány, které nesou odpovědnost za realizaci programu, povinny získat důkazy od příjemce o tom, že příspěvek EU není faktorem podporujícím přesun.