Autor: Martin Seychell, ředitel útvaru Zdraví, Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin, Evropská komise
![Autor: Martin Seychell, ředitel útvaru Zdraví, Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin, Evropská komise](/health/images/informative/newsletter/newsletter_169_edito.jpg)
Jak může Komise přispět k zefektivnění systémů zdravotní péče a učinit je odolnějšími a dostupnějšími? Jde o nelehký úkol. Každý členský stát má svůj vlastní zdravotnický systém – svou vlastní síť osob, organizací a zdrojů zapojených do zdravotní péče. Jakým způsobem tedy může EU poskytnout přidanou hodnotu?
Jak Komise uvedla ve sdělení z roku 2014 o zdravotnických systémech, podporuje spolupráci na úrovni EU s cílem posílit účinnost, zvýšit dostupnost a zlepšit odolnost vnitrostátními systémů zdravotní péče v EU.
V zájmu posílení účinnosti EU například prosazuje, aby se provádělo hodnocení výkonnosti systémů zdravotní péče, zvýšila se bezpečnost pacientů a zajistila integrace péče. Ke zvýšení odolnosti systémů podporuje Komise spolupráci v oblasti hodnocení zdravotnických technologií a elektronického zdravotnictví. Za účelem zvýšení dostupnosti pak EU prosazuje adekvátní vyškolení zdravotnických pracovníků, dostupnost inovativních léků a optimální provádění směrnice z roku 2011 o přeshraniční zdravotní péči.
Účinnost, dostupnost a odolnost jsou určujícími faktory pro posuzování reforem zdravotnických systémů v kontextu evropského semestru (tj. ročního cyklu koordinace rozpočtových, makroekonomických politik a strukturálních reforem), jehož prostřednictvím EU poskytuje jednotlivým zemím konkrétní doporučení a posuzuje pokrok, kterého v provádění reforem dosáhly.
V rámci evropského semestru byly zdůrazněny tyto prvky reforem zdravotnických systémů: poskytování a zpřístupňování účinné primární zdravotní péče, zajištění nákladově efektivního využívání léčiv, zlepšení integrace péče, hodnocení relativní účinnosti zdravotnických technologií a podpora zdravotní osvěty a prevence nemocí.
V červnu 2016 vydala Rada všem členským státům specifická, konkrétní doporučení. I přes veškerou racionalizaci a snížení počtu doporučení pro jednotlivé země se počet doporučení v rámci reforem zdravotnictví zvýšil z 11 v roce 2015 na 13 v roce 2016. Celkově se v roce 2016 doporučení zaměřila na potřebu zlepšit účinnost a udržitelnost systémů zdravotní péče. K rozpočtové náročnosti se však často přidávají dalšími problémy, jako je nedostatečná účelnost, kvalita nebo dostupnost zdravotní péče. Přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči je letos uveden jako výslovný cíl politiky, a to v celkem 6 doporučeních pro jednotlivé země. Navíc mnohá doporučení požadují konkrétní, cílené reformy, jimiž by se optimalizovala nemocniční péče a posílila primární zdravotní péče.
Zásada dostupnosti zdravotní péče, jež odráží potřebu zajistit včasný přístup ke kvalitní a cenově dostupné péči pro všechny, byla rovněž zahrnuta do evropského pilíře sociálních práv. Všechny zúčastněné strany se mohou do vytváření evropského pilíře sociálních práv zapojit, a to prostřednictvím konzultace, kterou pořádá Komise do 31. prosince 2016.
Nyní je více než kdy předtím důležité zdůrazňovat přínos zdraví pro hospodářskou prosperitu a sociální soudržnost.