Dnes oslavujeme 30. výročí Fondu soudržnosti.
- 03 April 2023
V uplynulých 30 letech investoval Fond soudržnosti téměř 179 miliard eur do hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU.
Fond soudržnosti, který byl vytvořen Maastrichtskou smlouvou jako nezbytný doplněk jednotného trhu v souboru nástrojů politiky soudržnosti, měl za cíl podporovat investice do dopravní infrastruktury a ochrany klimatu a životního prostředí. Mezi jeho hlavní cíle patří zlepšení dodávek vody a nakládání s odpady, energetická účinnost, energie z obnovitelných zdrojů a silniční a železniční infrastruktura.
Fond se zaměřuje na členské státy, jejichž HND je nižší než 90 % průměru EU, a má podpořit konvergenci mezi evropskými ekonomikami. Podpora z Fondu soudržnosti, stejně jako veškeré finanční prostředky v rámci politiky soudržnosti, přispěla k růstu národních důchodů přijímajících zemí. Prvními zeměmi, jejichž HND vzrostl nad práh způsobilosti 90 % průměru EU, byly Irsko a Španělsko.
Mosty, metro, letiště, vysokorychlostní vlaky a ještě mnohem více
Z Fondu soudržnosti byly financovány ikonické projekty, které proměnily celé regiony a celá města a pomohly jim dohnat zbytek EU. Například v roce 1998 byla z fondu podpořena výstavba nejdelšího mostu v EU o délce 12,3 km, mostu Vasca de Gamy v portugalském Lisabonu. Dále byla podpořena výstavba přehrady Alqueva na řece Guadiana na jihu Portugalska, která je jednou z největších strategických zásobáren vody v Evropě.
Fond významně přispěl k rozvoji transevropské dopravní sítě (TEN-T) podporou výstavby a modernizace 7 800 km silnic TENT-T a 3 650 km železnic TEN-T a mnoha akvaduktů a tunelů. Byl z něj financován nejdelší železniční tunel na jihovýchodě Evropy budovaný mezi městy Elin Pelin – Vakarel – Kostenets v Bulharsku. Podpořil také výstavbu druhé koleje na trati mezi Koperem (hlavním slovinským přístavem na Jadranu) a Divačou, která významně zvýší kapacitu nákladní dopravy a zajistí napojení na železniční síť s Rakouskem.
Ve Španělsku pomohl Fond soudržnosti vybudovat moderní vysokorychlostní železniční síť. Vysokorychlostní trať Madrid – Barcelona – hranice Francie o celkové délce 804 kilometrů je jednou z hlavních dopravních os mezi Španělskem a zbytkem Evropy.
Díky fondu zlepšila železniční trať Varšava – Gdyně v Polsku osobní dopravu v baltsko-jadranském koridoru a mezi významnými městy Polska jezdí moderní kolejová vozidla.
Fond rovněž investoval do udržitelné veřejné dopravy ve městech, například do metra ve Varšavě, Budapešti, Bukurešti, Sofii a Praze. V Bratislavě byla za podpory Fondu soudržnosti vybudována tramvajová linka do Petržalky se svým ikonickým mostem.
Kromě toho fond přispěl k budování letišť s cílem lépe propojit členské státy, které vstoupily do EU po roce 2000: jen několika příklady jsou letiště v Tallinu, Varšavě, Vratislavi a Řešově.
Řešení změny klimatu a ochrana životního prostředí a zdraví občanů
Fond rovněž podpořil investice do infrastruktury, mimo jiné do napojení 6 milionů lidí na zdroje čisté pitné vody a 10,5 milionu lidí na čistírny odpadních vod. Napomohl také k recyklaci 4,2 milionu tun komunálního odpadu.
Jedním z projektů velkého environmentálního významu pro ekologické a udržitelné hospodářství, který zlepšuje kvalitu života tisícům občanů, je zařízení na zpracování odpadu v řeckém Alexandroupolisu, které umožnilo snížení objemu odpadu ze čtyř obcí prefektury Rodopi a dvou obcí prefektury Evros o 60 %.
Infrastruktura pro čištění odpadních vod na jihu Malty a vodohospodářství největších aglomerací v Lotyšsku zlepšily čištění odpadních vod a kvalitu pitné vody pro občany.
V oblasti čisté energie podpořily investice z Fondu soudržnosti instalaci technologií využívajících energii z obnovitelných zdrojů v Litvě pro výrobu elektřiny pro téměř 20 000 domácností.
Fond rovněž investoval do ochrany před lesními požáry pro 8,3 milionu lidí a do ochrany před povodněmi pro 11,4 milionu lidí. Jedná se například o výstavbu protipovodňového systému a nádrže na ochranu oblasti Horní Tisy před povodněmi na řece Tisa v Maďarsku.
Elisa Ferreirová, komisařka EU pro soudržnost a reformy
Fond soudržnosti prokázal, že podporuje konvergenci, konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj, jakož i vnitřní trh. Významně přispívá k vytvoření rovných podmínek v Unii a je jedním z nejpříkladnějších způsobů podpory EU: ikonické mosty, efektivní a moderní železnice a metro, letiště, čistírny odpadních vod a zařízení pro zpracování odpadů vybudované za pomocí tohoto fondu zlepšily život milionům Evropanů a modernizovaly celé země.
Souvislosti
„Finanční nástroj soudržnosti“, jak byl Fond soudržnosti původně nazýván, byl zřízen dne 1. dubna 1993 a vstoupil v platnost v roce 1994 s cílem posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU a pomoci některým zemím dohnat zbytek EU.
Původně byly zeměmi, které čerpaly prostředky z Fondu soudržnosti, Řecko, Irsko, Portugalsko a Španělsko (1994–99); poté od roku 2004 Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko; Bulharsko a Rumunsko (od roku 2007) a Chorvatsko (od roku 2013).
Rozpočet Fondu soudržnosti se s rozšířením od roku 2004 výrazně zvýšil a činil: 18 miliard eur v období 1994–1999, 30,6 miliardy eur v období 2000–2006, 68,5 miliardy eur v období 2007–2013 a 61,4 miliardy eur v období 2014–20.
V programovém období 2021–2027 bude více než 37 % prostředků fondu ve výši 48,03 miliardy eur určeno na podporu cílů v oblasti klimatu. To zahrnuje 6,9 miliardy eur do čisté městské dopravy, 3,3 miliardy eur do energetické účinnosti a 16,9 miliardy eur na investice do železniční a silniční sítě TEN-T.
Prostředky z Fondu soudržnosti v současné době čerpá 15 členských států s hrubým národním důchodem (HND) na obyvatele v době uzavření dohody o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 nižším než 90 % průměru EU: Bulharsko, Česko, Estonsko, Řecko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.