Paola Testori Coggi, generální ředitelka pro oblast zdraví a ochranu spotřebitele, Evropská komise
Občané EU mají bez ohledu na to, v které zemi Unie žijí, právo sami zvolit stát, kde budou v rámci EU čerpat svůj nárok na lékařskou péči a na její proplacení pojišťovnou. Toto právo jim garantuje směrnice o přeshraniční zdravotní péči,
která v celé Evropské unii vstupuje v platnost 25. října 2013.
Zatím měli občané EU podle evropských předpisů nárok na krytí ze sociálního zabezpečení své domovské země při nutné zdravotní péči během cesty do jiného členského státu. Avšak před výkonem, který je plánovaný, smí domovský členský stát od pacientů vyžadovat předchozí povolení a péči je povinen poskytnout pouze tehdy, pokud pacient nemůže daný typ péče čerpat v domovské zemi ve lhůtě, jež je z lékařského hlediska odůvodněná.
Nová směrnice zavádí tři velké změny, které se týkají právě práv pacientů:
Za prvé, občané mají právo zvolit k čerpání péče a náhradě nákladů na léčbu (ať veřejné či soukromé zdravotní péče) kterýkoli stát EU.
Za druhé, předchozí povolení pro přeshraniční zdravotní péči se stane spíše výjimkou než pravidlem.
Občané mají dále právo na informovaná rozhodnutí o různých možnostech léčby. Mají proto nárok na veškeré relevantní informace od vnitrostátních kontaktních míst založených podle ustanovení nové směrnice a na informace přímo od poskytovatelů péče.
V zájmu zvýšení transparentnosti ohledně norem kvality a bezpečnosti v celé EU směrnice podporuje vzájemnou pomoc a spolupráci mezi členskými státy zejména v oblasti interoperability nástrojů elektronického zdravotnictví (eHealth) a hodnocení zdravotnických technologií. Usnadňuje také uznávání lékařských předpisů na léčiva v celé Unii.
V neposlední řadě směrnice umožní vytvořit evropské referenční sítě, které podpoří sdílení poznatků a maximalizuje nákladově efektivní využívání zdrojů ve vysoce specializovaných oblastech, například při diagnostice a léčbě vzácných nemocí.
Pro občany Evropské unie představuje nová směrnice skutečný průlom: budou mít větší kontrolu nad poskytovanou péčí a tudíž i vlastním zdravím a sdružení pacientů se budou moci lépe zasazovat o vyšší kvalitu a bezpečnost péče. To bude pro naše systémy zdravotní péče bezesporu přínosem.
