Xavier Prats Monné, generální ředitel GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin, Evropská komise

Koncem dubna Evropská komise slavnostně jmenovala nové členy nezávislých vědeckých výborů. Bylo mi potěšením být tomuto aktu přítomen a uvítat odborníky, kteří budou v příštích pěti letech Komisi pomáhat, aby se rozhodovala na základě prokázaných poznatků z oblasti zdravotnictví, životního prostředí a ochrany spotřebitele. Dodržování zásady, že rozhodování musí být založeno na důkazech, je v dnešní době ohroženo, a proto musíme význam odborníků zdůrazňovat zvláště nyní. Právě oni zajišťují, aby závěry jejich obtížného výzkumu byly podloženy důkazy, kontrolovány a přezkoumány.

S cílem zvýšit efektivnost a vyhnout se překrývání činností došlo také současně ke změně struktury. Bývalý Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika a bývalý Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika se spojily do jednoho Vědeckého výboru pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika. Struktura i účel Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele zůstaly stejné.

Žádost zaslalo více než 350 vědců, což je důkazem toho, že se výbory mezi odborníky těší dobré pověsti. Nebylo vůbec snadné zúžit výběr talentovaných uchazečů z celého světa. S potěšením však mohu konstatovat, že zvolených 34 nových členů (17 za každý výbor) v sobě spojuje odborné znalosti z celé řady vědeckých oblastí a současně vyváženě reprezentuje různé národnosti, muže i ženy, staré i nové členy. Rovněž je důležité, aby členové výborů byly nezaujatí a a aby u nich byl vyloučen střet zájmů. Jen tak mohou Evropské komisi radit ve vědecky složitých a politicky citlivých otázkách.

Co bude náplní práce členů výborů? Budou zkoumat a hodnotit relevantní vědecké údaje a vyvozovat z nich závěry, posuzovat možná rizika a poskytovat podložená doporučení. Tímto způsobem pomohou chránit zdraví občanů a současně podpoří inovace, vznik pracovních míst a hospodářský růst v EU.

Přispějí tak k dlouhé řadě dřívějších vědeckých stanovisek, za která patří náš dík předešlé generaci odborníků. Od svého zřízení v roce 1978 přijaly vědecké výbory již více než tisíc stanovisek. Mezi témata, kterými se výbory zabývaly v nedávné době, patří potenciální rizika solárních lůžek, elektromagnetických polí, přísad do tabáku, chirurgických sítěk či náhrad kyčelního kloubu typu kov-kov. Rozsah témat stejně jako význam pro občany EU je tedy obrovský.

http://ec.europa.eu/dgs/health_food-safety/dyna/enews/enews.cfm?al_id=1685

Dne 29. ledna 2016 Evropská komise a její nezávislý Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) zveřejnily konečné stanovisko tohoto výboru ohledně přísad používaných v tabákových výrobcích.  Jedná se o první ze dvou stanovisek k tomuto tématu, jež si Komise vyžádala s cílem zjistit, které přísady by podle směrnice o tabákových výrobcích měly být uvedeny na tzv. prioritním seznamu.

Směrnice o tabákových výrobcích (2014/40/EU) přijatá v roce 2014 zpřísňuje pravidla týkající se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků. Článek 7 této směrnice stanoví zákaz tabákových výrobků s určitými typy přísad, jako jsou vitaminy, kofein nebo taurin, přísady, jejichž vlastnosti způsobují zbarvení emisí, a přísady usnadňující vdechování nikotinu. V souladu s článkem 6 musela Komise vypracovat a aktualizovat prioritní seznam nejméně 15 přísad obsažených v cigaretách a v tabáku k ručnímu balení cigaret. V tomto prvním vědeckém stanovisku jsou stanoveny přísady, které by měly být na prioritním seznamu uvedeny.

SCENIHR nakonec určil 48 chemických látek, které mají být na seznamu uvedeny. Tyto látky byly vybrány proto, že existuje podezření, že mají alespoň jednu z těchto vlastností:

• toxicitu v nespálené podobě (včetně karcinogenních, mutagenních či toxických vlastností pro reprodukci)
• usnadňují vdechování či zvyšují příjem nikotinu, což může přispívat k návykovosti
• charakteristickou příchuť, jež je jedním z faktorů, které mohou zvyšovat přitažlivost tabákových výrobků
• vytváření jakýchkoli toxických chemických látek při spalování

Úplný seznam látek a podrobnosti o tom, jak a proč byly jednotlivé látky na prioritní seznam vybrány, najdete ve stanovisku. K dispozici je rovněž jednoduchý informační přehled o tabákových přísadách (v angličtině, francouzštině, němčině a španělštině).

Druhé stanovisko, které bude zveřejněno v druhé polovině tohoto roku, přispěje k vypracování pokynů ohledně typů studií a jejich kritérií, jež by měli výrobci požadovat, aby mohli posoudit závažnost jednotlivých přísad.

http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/emerging/docs/scenihr_o_051.pdf(853 KB)

Do 27. dubna 2016 probíhala veřejná konzultace týkající se předběžného stanoviska nezávislého Vědeckého výboru pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) k tématu biologických účinků ultrafialového záření na zdraví se zvláštním zřetelem na solární lůžka pro kosmetické účely.   Dne 12. dubna 2016 se v Lucemburku za účasti zástupců průmyslu, nevládních organizací, výzkumných pracovníků, odborníků na rakovinu a dalších subjektů konalo veřejné slyšení k tomuto tématu.  Předběžné stanovisko se zabývá odůvodněními a riziky spojenými s používáním solárních lůžek.

Na základě dostupných vědeckých důkazů dospěl výbor k závěru, že ultrafialové (UV) záření je tzv. úplný karcinogen. Existují přesvědčivé důkazy, že používání solárních lůžek způsobuje melanom kůže, dlaždicobuněčný karcinom a v menší míře také bazální buněčný karcinom, zejména pokud expozice začíná v mladém věku.

Existují rovněž určité důkazy, že používání solárních lůžek může způsobit vznik očního melanomu. Solární lůžka výrazným způsobem přispívají ke vzniku jak melanomových, tak nemelanomových typů rakoviny kůže a také ke vzniku velké části melanomů před dosažením věku 30 let. Výbor zároveň dospěl k závěru, že používání solárních lůžek má jen malý přínos pro zdraví a k dosažení optimální úrovně vitaminu D nejsou vůbec nutná. Na základě důkazů o karcinogenních účincích používání solárních lůžek a o povaze vzniku rakoviny kůže (neexistují žádné náznaky prahových hodnot pro intenzitu ani dávky UV záření) dospěl výbor k závěru, že neexistuje žádná bezpečná hranice pro intenzitu UV záření ze solárních lůžek.

Po posouzení příslušných příspěvků obdržených během veřejné konzultace dokončí stanovisko ve druhé polovině tohoto roku nový výbor SCHEER (který nahradí původní SCENIHR).

http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/emerging/docs/scenihr_o_052.pdf(773 KB)

Kyanamid vápenatý, který je tvořen ze 44 % vápníkem a 24 % dusíkem, byl poprvé vyroben koncem 19. století pro použití v zemědělství jako hnojivo. V roce 2013 byl Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika (SCHER) požádán, aby vyhodnotil potenciální rizika použití této látky jako hnojivo pro lidské zdraví a životní prostředí.

Dne 22. dubna 2016 zveřejnila Evropská komise a výbor SCHER konečné stanovisko ohledně potenciálního rizika pro lidské zdraví a životní prostředí při používání kyanamidu vápenatého jako hnojiva.

Výbor stanovil rizika pro lidské zdraví pomocí modelů expozice pracovníků při používání kyanamidu vápenatého jako hnojiva, a to na základě přístupů používaných pro registraci přípravků na ochranu rostlin. Výpočty byly provedeny pro takové scénáře, kdy je látka použita jak pro profesionální, tak osobní účely. Výpočty se rovněž provedly pro spolupracovníky a obyvatele v okolí, včetně dětí.

Výbor dospěl k závěru, že pokud se bude kyanamid vápenatý používat v takovém množství jako doposud, nelze škodlivé účinky pro člověka ani pro životní prostředí vyloučit.

http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/environmental_risks/docs/scher_o_169.pdf(2 MB)

Dne 15. dubna 2016 Evropská komise a její nezávislý Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika (SCHER) zveřejnily konečné stanovisko týkající se odhadovaného množství materiálů hraček požitých dětmi.

Výbor byl požádán, aby posoudil, zda množství požití dětmi, která tvoří základ pro migrační limity u 19 prvků ve směrnici o bezpečnosti hraček, jsou i nadále vhodná, nebo zda by neměla být změněna (např. týdenní limity místo denních), a aby přezkoumal dostupné údaje týkající se požití těchto tří druhů materiálu hraček:

1. suchý, drobivý, práškovitý nebo poddajný materiál hraček (množství požití ve výši 100 mg/den)
2. tekutý nebo viskózní materiál hraček (400 mg/den)
3. seškrábnutý materiál hraček (8 mg/den)

Výbor dospěl k závěru, že výše uvedená množství požití považuje za vhodná a že by tato množství měla být i nadále klasifikována jako denní množství, a ne týdenní.

http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/environmental_risks/docs/scher_o_170.pdf(503 KB)