Tato kapitola vysvětluje, jaké příspěvky mohou pobírat rodiče dítěte v České republice. Zahrnuje podporu před porodem, na niž mají nárok některé matky, a péči o novorozence i starší děti. Občané jiných členských států EU mají na tyto dávky nárok, pokud splní stejné podmínky, jako občané ČR.

Některé dávky jsou stejné pro všechny rodiče bez rozdílu příjmu, jiné se odvíjejí od ekonomické a sociální situace konkrétní rodiny.

Vysvětlované dávky jsou následující:

• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství;
• rodičovský příspěvek;
• peněžitá pomoc v mateřství;
• dávka otcovské poporodní péče – otcovská;
• přídavek na dítě;
• náhradní výživné.

V jaké situaci mohu žádat?

 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží těhotným ženám a matkám novorozenců, které jsou zaměstnané. Slouží jako náhrada ušlého zisku, pokud jsou tyto ženy z důvodu těhotenství či mateřství přeřazeny na hůře placenou pozici a je hrazen z nemocenského pojištění.

Rodičovský příspěvek je hlavní formou podpory pro rodiče s malými dětmi. Konkrétně je určen rodičům pečujícím o nejmladší děti (dítě nejdéle do čtyř let jeho věku) v rodině. Příspěvek může obdržet matka, otec i člověk, jemuž bylo dítě soudně svěřeno do péče, nebo člověk vychovávající osvojené dítě, vždy ale pouze jeden z rodičů.

Peněžitá pomoc v mateřství je dávka nahrazující příjem matkám těsně před porodem a v prvních měsících po něm. Vztahuje se na ženy, které se účastní nemocenského pojištění, ať už jako zaměstnankyně, nebo osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ - viz Slovníček pojmů). Žádat mohou již v době před porodem. Za specifických podmínek může mít pojištěný otec dítěte nebo manžel náhradní matky také nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

Dávka otcovské poporodní péče – otcovská může být poskytnuta otcům ze zdravotního pojištění od 1. února 2018. Mají na ni nárok pojištění otcové, kteří pečují o své dítě nebo pojištění náhradní rodiče (muž a žena) pečující o dítě v jejich náhradní rodičovské péči ve věku do sedmi let na začátku pěstounské péče.

Přídavek na dítě je dlouhodobá dávka určená rodinám s nižšími až středními příjmy. Pomáhá jim pokrývat náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Nárok na přídavek se odvíjí od celkového příjmu rodiny.

Náhradní výživné může být (od července 2021) poskytnuto nezaopatřeným dětem, jejichž nepřítomní rodiče neplní svoji zákonnou povinnost platit výživné svým dětem.

Jaké podmínky musím splňovat?

Vyrovnávací příspěvek vtěhotenství a mateřství

 Vykonávání některých typů zaměstnání je ženám v těhotenství a raném mateřství výslovně zakázáno. Jiné mohou ošetřující lékaři označit za rizikové v individuálních případech těhotenství a mateřství. Pokud je z těchto bezpečnostních důvodů zaměstnaná žena přeřazena na hůře placenou pozici, má nárok na vyrovnávací příspěvek.

Zaměstnané ženy jej mohou pobírat i v případě, kdy v důsledku těhotenství nebo mateřství jí musely být upraveny pracovní podmínky, jako zkrácení pracovní doby nebo zrušení práce v noci.

Příspěvek je hrazen z nemocenského pojištění a nárokovat jej mohou jen zaměstnankyně. Vyplácí se po dobu přeřazení na méně placenou pozici, nejdéle do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. V některých případech se může vyplácet i po porodu.

Rodičovský příspěvek

Na rodičovský příspěvek má nárok biologický nebo náhradní rodič, který má bydliště v České republice nebo je zde zaměstnán (jde-li o občana EU, EHP, Švýcarska nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska*), pokud osobně a celodenně pečuje o dítě do čtyř let věku. Je možné jej vyplácet jen jednou – na nejmladší – dítě/děti v rodině. O jeho přiznání nerozhoduje příjem rodiče.

Nárok na rodičovský příspěvek je platný i pokud dítě navštěvuje předškolní zařízení. Děti do dvou let mohou navštěvovat předškolní zařízení maximálně 92 hodin měsíčně, u starších dětí však není tato doba omezena. Stejně tak má rodič právo v době pobírání příspěvku pracovat nebo podnikat, jeho výdělek není omezen.

Peněžitá pomoc v mateřství

Hlavní podmínkou přiznání peněžité pomoci v mateřství je pro zaměstnance účast na nemocenském pojištění v době nástupu na dávku nebo v ochranné lhůtě, pokud jejich nemocenské pojištění vypršelo. Kromě toho za ně zaměstnavatel musel odvádět platby za účast na nemocenském pojištění minimálně 270 kalendářních dní v posledních dvou letech před datem, kdy se začíná dávka vyplácet.

OSVČ mají nárok na pomoc, pokud se účastnily na nemocenském pojištění a splnily minimální dobu pojištění (je stejná jako pro zaměstnance) odváděly nemocenské pojistné nejméně 180 dnů během posledního roku před datem, kdy se začíná dávka vyplácet.

Otec dítěte nebo manžel matky může mít nárok na tuto dávku

• Pokud uzavřel písemnou dohodu a matkou, uvádějící že bude pečovat o novorozené dítě;
• Pokud matka nemůže nebo nemá pečovat o dítě ze závažných zdravotních důvodů.

Dávka otcovské poporodní péče – otcovská

Účast na nemocenském pojištění na začátku otcovské je hlavním požadavkem pro nárok. Dávku otcovské poporodní péče lze přiznat otcům, pokud dítě, o něž pečují, se narodilo po 20. prosinci 2017. V případě náhradní rodičovské péče musí být dítě na začátku náhradní rodičovské péče mladší než sedm let. Otcovská musí začít do šesti týdnů od narození dítěte nebo od začátku náhradní rodičovské péče. Od 1. prosince 2022 se poskytuje také otcům mrtvě narozených dětí nebo dětí, které zemřely do 6 týdnů po porodu.

Přídavek na dítě

Přídavek na dítě je určen dětem v rodinách, jejichž měsíční příjem v předchozím kalendářním čtvrtletí nepřesáhl tzv. rozhodný příjem – tedy 3,4násobek životního minima, které je stanoveno jako celková částka životního minima rodiny/domácnosti:

Příklad:

Podmínkou poskytnutí dávky je bydliště nebo zaměstnání (včetně OSVČ) alespoň jednoho z rodičů v České republice (nebo v jiné zemi EU či EHP nebo švýcarská státní příslušnost nebo stání příslušnost Spojeného království Velké Británie a Severního Irska*).

*Každý případ je třeba posoudit individuálně, aby se určilo, zda osoba spadá do oblasti působnosti článku 30 dohody o vystoupení, a tedy se na ni vztahují koordinační nařízení EU, nebo zda spadá do oblasti působnosti situací popsaných v článku 32 Dohody o vystoupení a/nebo spadá pod vnitrostátní právní předpisy a Protokol o koordinaci sociálního zabezpečení připojený k Dohodě o obchodu a spolupráci.

Náhradní výživné

Nárok na náhradní výživné má nezaopatřené dítě, které má trvalý pobyt a bydliště na území České republiky. Trvalý pobyt a bydliště se nevyžadují, pokud se použijí přímo použitelné právní předpisy EU.

První konkrétní podmínkou nároku je, že rodič (povinná osoba) neplatí výživné stanovené rozhodnutím soudu. Druhou podmínkou pro nárok na náhradní výživné je, že musí probíhat exekuční řízení nebo řízení o soudním výkonu rozhodnutí o vymožení výživného.

Příjem rodiny nemá žádný vliv na nárok.

Na co mám nárok a jak mám žádat?

 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Tento příspěvek se stanovuje jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem (viz Slovníček pojmů), který se počítá od data přeřazení na méně placenou pozici v důsledku a průměrným denním příjmem po přeřazení.

Denní vyměřovací základ (DVZ) se vypočítá na základě průměrného denního příjmu za posledních 12 měsíců, který se pro výpočet dávky snižuje, pokud přesáhne určitou hodnotu:

Výsledná částka se zaměstnankyni vyplácí, dokud je přeřazena na hůře placenou pozici, avšak ne za dny, kdy byla v pracovní neschopnosti, karanténě nebo se starala o nemocného člena rodiny.

Ženy, které mají na dávku nárok, podávají žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství společně se svým zaměstnavatelem, který ji pak zašle na příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení v místě sídla zaměstnavatele.

Rodičovský příspěvek

Rodič má právo vyčerpat formou této dávky celkem maximálně 300 000 Kč v průběhu nejdéle čtyř let. V případě dvojčat nebo vícečetných porodů se celková částka zvyšuje na 450 000 Kč.

O délce čerpání, a tedy i výši měsíční částky, může rozhodnout sám.

Potom existují různé varianty pobírání příspěvku. Orientační příklad:

Příjemce rodičovského příspěvku může tyto částky měnit jedenkrát za tři měsíce.

Možnost vlastního nastavení příspěvku má však svá omezení, daná výší 30násobku tzv. denního vyměřovacího základu pro stanovení výše peněžité pomoci v mateřství (viz Slovníček pojmů). Jde zhruba řečeno o předchozí průměrný měsíční výdělek. To však platí pouze v případě, pokud má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, byl tedy plátcem nemocenského pojištění. Možnost zůstává i v situaci, kdy je plátcem druhý rodič dítěte.

U lidí s vyšším vyměřovacím základem (tedy vyššími předchozími příjmy) platí, že měsíční částka příspěvku smí dosáhnout maximální výše 49 440 Kč (v roce 2023).

Rodiče, kteří neplatili nemocenské pojištění a nelze jim stanovit vyměřovací základ (studenti, nezaměstnaní, OSVČ, které si neplatily dobrovolné nemocenské pojištění), mají nárok na měsíční částku výplaty rodičovského příspěvku do 13 000 Kč.

V pobírání rodičovského příspěvku se smějí otec a matka střídat. Vždy má na něj však nárok jen jeden z nich.

O rodičovský příspěvek lze zažádat buď elektronicky, nebo osobně na krajské pobočce nebo kontaktním pracovišti Úřadu práce v místě bydliště.

Peněžitá pomoc v mateřství

Čerpání peněžité pomoci lze obvykle nárokovat ještě v těhotenství. Obecně odpovídá doba pobírání peněžité pomoci v mateřství době mateřské dovolené. Těhotné ženy si mohou určit zahájení pobírání peněžité pomoci v mateřství na osmý až šestý týden před očekávaným termínem porodu. Je možné však o peněžitou pomoc v mateřství žádat i po porodu.

Doba poskytování se různí:

• 28 týdnů se pomoc vyplácí ženě, která porodila jedno dítě;
• 37 týdnů matce po vícečetném porodu;
• 22 týdnů má nárok na podporu otec dítěte nebo manžel matky od chvíle, kdy péči o novorozence převzal;
• 31 týdnů má nárok otec dítěte nebo manžel matky, který převzal děti po vícečetném porodu.

Jestliže otec nebo manžel matky převezme péči o novorozené dítě, doba, po kterou byla peněžitá pomoc vyplácena matce po porodu, bude zohledněna při výpočtu doby vyplácení peněžité pomoci jemu.

Dávka se vyplácí za kalendářní den a její výše se vypočítá jako 70 % denního vyměřovacího základu.

Denní vyměřovací základ se vypočítá na základě průměrného denního výdělku za minulých 12 měsíců, který je snížen pro účely výpočtu dávek, pokud je vyšší než specifická částka:

Zaměstnaná žena splňující podmínky podá žádost o peněžitou pomoc v mateřství u svého zaměstnavatele, který ji pak postoupí Okresní správě sociálního zabezpečení příslušné pro místo sídla podniku. OSVČ vyplní formulář žádosti a podá jej Okresní správě sociálního zabezpečení příslušné pro místo podnikání sama.

Dávka otcovské poporodní péče

Placená otcovská e poskytuje jednomu rodiči a nemění se podle počtu malých dětí, o které je současně pečováno. Je placená po dobu čtrnácti kalendářních dní a nelze ji přerušit a znovu použít později. Otcovská musí být zahájena do šesti týdnů po porodu nebo datu zahájení náhradní rodičovské péče.

Dávky otcovské poporodní péče činí 70 % redukovaný denní vyměřovací základ za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se vypočítá na základě průměrného denního příjmu za posledních 12 měsíců a je snížen, pokud převyšuje specifikovanou částku.

Stejně jako v případě jiných dávek z nemocenského pojištění musí zaměstnanci požádat o dávky otcovské poporodní péče prostřednictvím svých zaměstnavatelů. OSVČ musí podat své žádosti přímo Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) kde jsou registrovány.

Přídavek na dítě

Vyplácí se ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte ve dvou částkách. Tato částka se mění podle druhu příjmu. Nárok na zvýšenou částku je při příjmu ze zaměstnání nebo z určitých sociálních dávek.

Do 18 let věku dítěte žádá o přídavek jeho zákonný zástupce (případně pěstoun, poručník). Po dovršení plnoletosti žádá nezaopatřené dítě samo.

Žádat je možné i tři měsíce zpětně. Dávku vyřizují krajské pobočky a kontaktní pracoviště Úřadu práce v místě bydliště.

Slovníček pojmů

•  Denní vyměřovací základ se používá v nemocenském pojištění pro stanovení dávek. Jde o podíl ze mzdy, do nějž se nezapočítává omluvená nepřítomnost v práci.
• Rozhodný příjem je součtem příjmů rodiny, do nějž se započítává jak výdělek, tak některé další příjmy jako sociální dávky, výživné nebo stipendia.
• Nezaopatřené dítě je dítě ve věku povinné školní docházky nebo do 26 let, pokud studuje nebo si z důvodu studia nebo zdravotní situace nemůže zajistit prostředky na živobytí.
• Osoba samostatně výdělečně činná označuje člověka, který má příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (soukromý zemědělec, živnostník, umělec).

Náhradní výživné

Splatná částka je rozdíl mezi měsíčním výživným stanoveným soudem a (částečným) placením výživného, které bylo zaplaceno v příslušném měsíci. Maximální výše dávky je 3 000 Kč měsíčně.

Maximální doba pro výplatu dávky je 24 měsíců, resp. 24 splátek.

Vyplacená částka je vymáhána od povinného rodiče po skončení nároku.

O dávku může žádat rodič (zákonný zástupce) dítěte do 18 let a samotné dítě při dosažení zletilosti. Žádosti (na předepsaném formuláři) vyřizují krajská pracoviště Úřadu práce a kontaktní místa v místě bydliště oprávněných osob.

Formuláře, které mohu potřebovat

• Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství – nutné je potvrzení gynekologa;
• Žádost o rodičovský příspěvek;
• Potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku;
• Potvrzení o návštěvě jeslí, mateřské školy nebo jiného zařízení – povinná příloha při žádosti u dětí mladších dvou let;
• Žádost o peněžitou pomoc v mateřství, tento formulář musí v České republice potvrdit gynekolog;
• Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou);
• Žádost o přídavek na dítě;
• Žádost o náhradní výživné www.mpsv.cz/web/cz/formulare#nahradni-vyzivne.

Znám svoje práva

 Tyto odkazy nevedou na stránky Evropské komise a nereprezentují pohled Evropské komise:

• Zákon o státní sociální podpoře;
• State social support (mpsv.cz), (v angličtině);
• Advance of Maintenance Payment (mpsv.cz) (v angličtině) V případě problémů dotýkajících se vašich práv využijte asistenční služby EU: Rodinné dávky: vaše práva v EU.

Kontakty, které se mi mohou hodit

 Česká správa sociálního zabezpečení

Křížová 25

225 08 Praha 5

ČESKÁ REPUBLIKA

Call centrum: +420 257066077
e-mail: posta@cssz.cz

Datová schránka: 49kaiq3

Seznam poboček ČSSZ

Elektronické podatelny ČSSZ

Úřad práce České republiky

Kontaktní poradenské centrum:

Tel.: +420 844844803

kontaktni.centrum@mpsv.cz, callcentrum@mpsv.cz

Seznam kontaktních pracovišť a krajských poboček ÚP: https://www.uradprace.cz/web/cz/kontakty-2

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Na Poříčním právu 1/376

128 01 Praha 2

ČESKÁ REPUBLIKA

Tel. +420 221921111

Datová schránka: sc9aavg

Webová stránka Ministerstva práce a sociálních věcí