"Representation in the Czech Republic – Zastoupení v České republice" Newsletter Issues

České předsednictví odstartovalo v Litomyšli (03/07/2022)

Česko se podruhé v historii chopilo předsednictví v Radě EU. Slavnostní zahájení se konalo v Litomyšli, kde se v pátek 1. července setkali zástupci vlády s členy Evropské komise. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že Česko povede klíčová jednání o návrzích, jejichž cílem je vymanit Evropu ze závislosti na ruských fosilních palivech a zároveň snížit emise. Prioritou českého předsednictví je kromě energetické bezpečnosti také obnova Ukrajiny a řešení uprchlické krize, obrana, ochrana demokratických hodnot a posilování ekonomické odolnosti Evropy. Česko bude předsedat EU do konce roku 2022, kdy předá pomyslné žezlo Švédsku.

Země s ukrajinskými uprchlíky dostanou finanční podporu (03/07/2022)

Evropská komise přijala nová opatření, která usnadní zemím EU využívat peníze z evropských fondů na řešení uprchlické krize. Jde zejména o flexibilitu v programování a financování. Díky tomu získají subjekty přijímající uprchlíky v rámci předběžného financování o dalších 3,5 miliardy eur navíc. Projekty zaměřené na integraci uprchlíků pak budou moci mít nárok na 100% spolufinancování ze strany EU. Nová pravidla pomohou také žadatelům, kteří kvůli rostoucím cenám či problémům na trhu nemohou dokončit svůj projekt včas. Podporu totiž budou moci čerpat v rámci nového programového období 2021–2027.

Komise prošetří státní podporu Dukovan (03/07/2022)

Podporou, kterou chce Česko udělit plánovanému jadernému bloku v Dukovanech, se začala zabývat Evropská komise. Zaměří se na to, zda je zamýšlená podpora vhodná a přiměřená, a prověří také dopad podpory na hospodářskou soutěž na trhu. Komise chce mimo jiné zjistit, zda neměl o projekt výstavby nového bloku zájem i jiný subjekt než společnost ČEZ. Prošetří také, jaký bude dopad rozhodnutí státu založit pro účely prodeje jaderné elektřiny zvláštní, státem vlastněnou společnost.

Bezplatný roaming prodloužen na dalších 10 let (03/07/2022)

Již pět let si Evropané užívají bezplatného roamingu. Proto mohou v ostatních členských státech EU telefonovat, esemeskovat a využívat internetová data za stejné ceny jako doma. Díky novému nařízení EU o roamingu, které vstoupilo v platnost 1. července 2022, bude bezplatný roaming prodloužen o 10 let. Operátoři navíc budou muset zajistit klientům v zahraničí stejně kvalitní mobilní internet, jako mají ve své zemi, pokud je k dispozici. Uživatelé mobilních telefonů by při cestě do zahraničí měli také automaticky obdržet zprávu s informací o tom, jak přivolat záchrannou službu.

Nový evropský program inovací (05/07/2022)

Evropská komise představí novou iniciativu, která má podpořit inovační ekosystém v EU. Inovativní podniky totiž často narážejí na nedostatečné financování či na legislativní bariéry. Cílem iniciativy je dosavadní problémy řešit a podpořit růst podniků expandujících na území EU.

Fiala ve Štrasburku představí priority českého předsednictví (06/07/2022)

Český premiér Petr Fiala vystoupí na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Europoslancům představí priority českého předsednictví v Radě EU a setká se zde s předsedkyní europarlamentu Robertou Metsolovou.

Komisaři Schmit, Gabriel a Jourová navštíví ČR (06/07/2022)

Evropský komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit přijede na návštěvu ČR. Ve stejném období navštíví předsednickou zemi EU také komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabrielová. Dne 8. července přijede na pracovní návštěvu ČR i místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová.

Kalendář 4.7. (03/07/2022)

.

Monika Ladmanová novou vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR (26/06/2022)

Zastoupení Evropské komise v ČR povede od 1. července Monika Ladmanová. Od roku 2014 působila v kabinetu místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové. Vystudovala práva, zkušenosti sbírala v neziskovém sektoru i v korporacích a svou kariéru zasvětila evropské integraci a otázce rovnoprávnosti. Na pozici vedoucí nahradí Danu Kovaříkovou, která úspěšně řídila Zastoupení Evropské komise v ČR od roku 2014 až do května 2022, kdy byl vedením úřadu dočasně pověřen Martin Stašek. Ladmanová se mimo jiné věnovala rozvoji demokracie, lidským právům, boji proti diskriminaci a posilování rovnosti žen a mužů.

Komise navrhuje srazit používání pesticidů na polovinu (26/06/2022)

Chemické pesticidy ohrožují lidské zdraví i biologickou rozmanitost přírody, Evropská komise proto navrhuje omezit jejich používání o 50 % do roku 2030. Reaguje tak mimo jiné na požadavek občanů zformulovaný v rámci Konference o budoucnosti Evropy. Zemědělci v případě schválení legislativy budou muset pesticidy evidovat a zvažovat dostupné alternativy. Součástí návrhu je zákaz používání pesticidů v citlivých oblastech, jako jsou městské parky, zahrady, hřiště, školy, veřejné stezky, chráněné oblasti nebo rekreační a sportovní plochy.

Ukrajina a Moldavsko získaly kandidátský status (26/06/2022)

Lídři členských zemí EU na summitu v Bruselu udělili Ukrajině a Moldavsku status kandidátských zemí usilujících o přistoupení k EU. Učinili tak poté, co jim to doporučila Evropská komise. Ke kandidátskému statusu se posunula i Gruzie, která jej však obdrží až po splnění konkrétních podmínek. Summit Evropské rady se také shodl na jasné podpoře evropské perspektivy zemí západního Balkánu. Spolupráce EU s nečlenskými zeměmi bude tématem neformálního summitu v Praze během českého předsednictví v Radě EU.

Obchodní dohody budou více dbát na klima a pracovní práva (26/06/2022)

Evropská unie bude obchodovat spravedlivějším a udržitelnějším způsobem. Počítá s tím nový plán Evropské komise, která chce zajistit, aby obchodní dohody uzavírané jejím jménem více dbaly na klima, životní prostředí a práva pracujících po celém světě. Součástí dohod by měly být konkrétní cíle v těchto oblastech, které budou muset třetí země plnit. V případě porušení základních ustanovení pak bude EU uplatňovat sankce. Komise se zaměří také na spolupráci s občanskou společností v partnerských státech.

Zpráva o strategickém výhledu (29/06/2022)

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič představí Zprávu o strategickém výhledu 2022. Ta zohledňuje aktuální i budoucí trendy a poskytuje Evropské komisi podklady pro vytváření efektivnějších politik tak, aby byla EU odolnější a udržitelnější.

Česko zahajuje své předsednictví v Radě EU (01/07/2022)

Po třinácti letech čeká Česko historický moment, ujme se totiž předsednictví v Radě EU. Pomyslné žezlo převezme od Francie již 1. července, a to na půl roku. České předsednictví otevře jednání české vlády se sborem komisařů Evropské komise v Litomyšli, kde se také odehraje slavnostní koncert. Do Litomyšle přijede i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Roaming zdarma pokračuje (01/07/2022)

S počátkem července vstoupí v platnost revidované evropské nařízení zavádějící bezplatný roaming po celé EU. Kromě prodloužení dosavadních výhod se spotřebitelé dočkají také lepšího přístupu ke krizové komunikaci a od operátorů budou mít také více informací o případných poplatcích.

Kalendář 27.6. (26/06/2022)

.

Komise doporučuje udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku (19/06/2022)

Ukrajina a Moldavsko by měly získat status kandidátských zemí EU. Doporučila to Evropská komise poté, co prostudovala jejich oficiální přihlášky. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je boj Ukrajinců za svobodu obdivuhodný, nicméně pro vstup do EU bude nezbytné, aby Ukrajina podstoupila řadu klíčových reforem. U Moldavska zase ocenila fiskální politiku a dobré základy pro další rozvoj demokratických institucí a vlády práva. Komise posoudila také přihlášku Gruzie. I té dává sice evropskou perspektivu, ale upozorňuje, že na získání kandidátského statusu zatím není připravena. Jeho udělení Ukrajině a Moldavsku bude nyní předmětem jednání členských států. K udělení kandidátského statusu je zapotřebí jejich jednomyslná shoda.

TikTok, Seznam i Google podepsaly nový evropský kodex proti šíření dezinformací (19/06/2022)

Evropa má nový posílený kodex pro boj s dezinformacemi. Jeho signatáři se zavazují mimo jiné k tomu, že nebudou umožňovat šiřitelům dezinformací získávat příjmy z reklamy. Nově se zaměří na další formy manipulací, jako jsou falešné účty nebo tzv. deep fakes – tedy realisticky vypadající foto- a videomontáže. Signatáři mají nyní půl roku na to, aby převedli nové zásady do praxe. Ke kodexu, jehož původní verze vznikla již v roce 2018, se nyní hlásí celkem 34 signatářů z řad on-line platforem, technologických společností a organizací a je otevřený i dalším aktérům.

Komise zahájila řízení proti Spojenému království (19/06/2022)

Spojené království ani navzdory opakovaným upozorněním nedodržuje významné části Protokolu o Irsku a Severním Irsku a porušuje tak mezinárodní právo. Konkrétně dochází z jeho strany k porušování certifikačních pravidel pro pohyb zemědělských a potravinářských produktů. Evropská komise proto spustila proti Spojenému království řízení a zároveň upřesnila již dříve předložené návrhy možných řešení. Cílem řízení totiž není Spojené království potrestat, ale přimět ho ke konstruktivnímu přístupu a dodržování dohodnutých pravidel.

EU zajistila 100 000 vakcín proti opičím neštovicím (19/06/2022)

Evropská komise nakoupila 109 090 dávek vakcíny proti opičím neštovicím. Kontrakt se společností Bavarian Nordic zajistí rychlé dodávky vakcín do zemí EU, Norska a Islandu, které se potýkají s rostoucím počtem případů tohoto onemocnění. Nákup vakcín zajistil nový Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA), který Evropská komise zřídila po zkušenostech s pandemií covidu-19.

Café Evropa: Potravinová bezpečnost a válka na Ukrajině – bude dostatek potravin pro rozvojový svět? (21/06/2022)

Jak se vyvarovat potravinovým krizím? Dá se předpokládat, že stejně jako v minulosti přijdou nepokoje v souvislosti s nedostatkem potravin? Jak jim čelit? Právě o tom budou debatovat Hynek Roubík, vědecký pracovník České zemědělské univerzity v Praze, a Monika Tóthová, ekonomická expertka Organizace OSN pro výživu a zemědělství.

Summit Evropské rady (23/06/2022)

Lídři zemí EU se setkají v Bruselu, kde budou jednat o válce na Ukrajině a jejích dopadech na evropskou ekonomiku a bezpečnost. Debatovat budou mimo jiné o udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku nebo o budoucnosti evropské energetiky v souvislosti se snižováním závislosti na ruských energiích.

Kalendář 19.6. (19/06/2022)

.

Česko dostalo půl miliardy eur na modernizaci energetiky (12/06/2022)

Členské země způsobilé k čerpání peněz z Modernizačního fondu si rozdělily částku 2,4 miliardy eur. Mezi sedmi státy je i Česko, které získalo 520 milionů eur. Peníze půjdou např. na modernizaci systémů veřejného osvětlení v obcích, náhradu uhlí či na zvýšení energetické účinnosti. Jedná se již o třetí a dosud také nejvyšší platbu z Modernizačního fondu. Ten má pomoci členským státům s modernizací jejich energetiky, dopravy a průmyslu, což ve výsledku sníží jejich emise skleníkových plynů. Peníze může sedm zemí čerpat až do roku 2030, do kdy také musí splnit své cíle v oblasti energetiky a klimatu. Fond je financovaný z příjmů z dražeb emisních povolenek.

Evropa posílá Ukrajině další humanitární pomoc (12/06/2022)

EU vyčlenila na humanitární pomoc Ukrajině dalších 205 milionů eur, celková výše pomoci se tak vyšplhala na 700 milionů eur. Část peněz, 13 milionů eur, přitom směřuje do sousedního Moldavska, které čelí masivní migrační vlně z Ukrajiny. O navýšení pomoci informoval evropský komisař pro řešení krizi Janez Lenarčič během své nedávné návštěvy Ukrajiny. Evropská komise také spustila nový projekt, jehož cílem je podpořit vyšetřování válečných zločinů vedené Mezinárodním trestním soudem. Na projekt vyčlenila 7,25 milionu eur.

Jedna nabíječka bude stačit, ubyde elektroodpadu (12/06/2022)

K nabíjení všech nových telefonů, tabletů, fotoaparátů, herních konzolí, sluchátek, čteček, klávesnic, myší a navigací bude po roce 2024 stačit pouze jeden konektor, a to USB-C. Dohodli se na tom zástupci členských zemí a Evropského parlamentu. Spotřebitelům by návrh Evropské komise měl ušetřit až 250 milionů eur ročně a ulehčí také jejich domácnostem od zbytečného elektroodpadu, nová zařízení totiž bude možné nakupovat bez nových nabíječek. Komise se také zaměří na rozvoj bezdrátových technologií a jejich harmonizaci.

Rozpočet na rok 2023 je na stole, má podpořit oživení ekonomiky (12/06/2022)

Evropská komise schválila návrh rozpočtu na rok 2023 ve výši 185,6 miliardy eur. Základní rozpočet ještě doplní granty z nástroje NextGenerationEU (tzv. fond obnovy) v hodnotě zhruba 113,9 miliardy eur. Rozpočet je navržen tak, aby co nejvíc oživil ekonomiku a pomohl s výzvami spojenými s válkou na Ukrajině. Investice směřují např. na zajištění hladkého fungování jednotného trhu (927 mil. eur), ochranu hranic (2,1 mld. eur) či na bezpečnost (689 mil. eur). Návrh ještě musí schválit Evropský parlament a Rada.

Komise zareaguje na požadavky občanů (17/06/2022)

Občané EU se v uplynulém roce vyjadřovali k dalšímu směřování EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová chce nyní promítnout výsledky Konference o budoucnosti Evropy do praxe, představí proto oficiální reakci Komise na požadavky a návrhy občanů.

Rozšíření eurozóny tématem Rady EU (17/06/2022)

Ministři financí zemí EU se setkají v Bruselu, aby zde jednali o pokroku zemí bez společné měny euro na cestě do eurozóny. Debatovat budou také o Evropském semestru a plánech na podporu oživení Evropy.

Kalendář 13/6 (12/06/2022)

.

Končí dovoz ruské ropy po moři. EU schválila šestý balíček sankcí (04/06/2022)

Země EU se dohodly na embargu ruské ropy a ropných produktů, které již dříve navrhla Evropská komise. Zákaz dovozu se zatím nebude vztahovat na ropu dodávanou ropovody, což si vyžádaly země střední Evropy. Česko navíc dostalo výjimku a může dovážet ropu z ostatních členských států, závislost země na ruské ropě je totiž příliš vysoká. Kromě ropného embarga přikročily země EU k rozšíření sankčního seznamu, na který zařadily dalších 65 osob a 18 entit. Patří mezi ně i vojenští představitelé zodpovědní za vraždění civilistů v Buče a Mariopolu.

Příští rok do Chorvatska již s eury (04/06/2022)

Počet zemí eurozóny se 1. ledna 2023 rozroste na dvacet. Podle letošního hodnocení Evropské komise se Chorvatsku daří plnit všechna čtyři nezbytná kritéria a projevilo obrovské odhodlání přijmout společnou měnu. Zhodnocení pokroku obdrželo i dalších šest zemí, jež dosud euro nepřijaly, přestože se k tomu svým vstupem do EU zavázaly. Mezi nimi je i ČR, která nyní plní pouze kritérium veřejných financí a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Kritérium cenové stability a kritérium směnného kurzu ČR zatím neplní.

Polsko ustoupilo v justici Komisi. Ta mu schválila plán obnovy (04/06/2022)

Evropská komise dlouhou dobu odmítala schválit polský národní plán obnovy kvůli sporné reformě justice. Polsko se však nakonec rozhodlo k ústupku a zrušilo kontroverzní disciplinární komoru pro soudce, která podle Komise nabourávala nezávislost polské justice. Na základě učiněného pokroku se Polsku odemkl přístup zhruba ke 36 miliardám eur (890 miliard korun) z mimořádného nástroje NextGeneration EU. K jeho čerpání však bude muset Polsko plnit další milníky a reformy týkající se mimo jiné ochrany právního státu či klimatu.

Kvalitní oblečení a důstojné mzdy v textilním odvětví žádá nová občanská iniciativa (04/06/2022)

Komise zaregistrovala novou občanskou iniciativu vyzývající k novým předpisům v oblasti textilního průmyslu. Podle nich by měla EU zajistit životní minimum pro lidi pracující v dodavatelských řetězcích tohoto sektoru. Zaměřit by se měla mimo jiné na zmírňování negativních dopadů na lidská práva pracovníků, snižování míry chudoby, boj proti dětské práci a nekalým obchodním praktikám či zajištění vyšší transparentnosti v tomto odvětví. Organizátoři iniciativy mají nyní rok na to, aby sesbírali podpisy alespoň milionu občanů ze sedmi členských států. Poté bude Komise muset na jejich výzvu zareagovat. Pomocí tzv. evropské občanské iniciativy se mohou občané přímo zapojit do tvorby legislativního procesu. Začátkem června oslavil tento nástroj deset let fungování.

Výstava 12 hvězd pro Ukrajinu (01/06/2022)

V Evropském domě je k vidění 14 velkoformátových obrazů, jejichž společným motivem je modrá a žlutá barva, tedy barvy ukrajinské vlajky. Na obrazech pracovali během jednodenního workshopu výtvarníci z Ukrajiny. Workshop uspořádal Spolek Zaedno v rámci iniciativy 12 hvězd pro Ukrajinu.

Komise navrhne rozpočet na rok 2023 (07/06/2022)

Evropská komise představí návrh rozpočtu pro rok 2023. Ten by měl odrážet nejen zotavování z pandemie covidu-19 a nové nástroje, jako je NextGeneration EU, ale také tematické oblasti, které bude EU v následujících měsících a letech řešit.

Café Evropa: Rozšiřování EU – kdy se země západního Balkánu dočkají svého členství v Unii? (07/06/2022)

Jakým způsobem proměnila válka na Ukrajině přístup EU k zemím západního Balkánu? Dojde pod vlivem současných událostí k proměně procesu rozšiřování EU? Na tyto otázky odpoví Vladimír Bilčík, poslanec Evropského parlamentu, Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, a Janina Hřebíčková, velvyslankyně ČR v Černé Hoře.

Kalendář 6/6 (04/06/2022)

.

Nedostupné bydlení v ČR – Komise doporučuje Česku reformu (29/05/2022)

Komise vydala svůj tradiční jarní balíček doporučení v rámci tzv. evropského semestru. V něm poukazuje na potřeby reforem specifické pro každou členskou zemi. U Česka upozorňuje např. na neefektivitu veřejné správy a nedostupnost bydlení, kterou by měla vláda řešit rozsáhlou reformou. ČR by si podle Evropské komise měla také stanovit ambicióznější cíle pro obnovitelné zdroje energie a také zjednodušit povolovací řízení pro jejich výstavbu. Současná závislost na ruských energiích je podle ní příliš vysoká.

Dohodnuto. Do ČR půjdou evropské dotace ve výši 21,4 miliardy eur (29/05/2022)

Dlouhá jednání o tom, kolik peněz bude mít ČR k dispozici do roku 2027 ze strukturálních fondů EU, se dočkala velkého momentu: Evropská komise schválila minulý týden tzv. Dohodu o partnerství. To je klíčový dokument, který stanovuje jednotlivé částky a bez nějž nelze peníze vyplácet. Představit ho přijela do Prahy a Karlových Varů osobně komisařka Ferreira. Celkem půjde do ČR do roku 2027 ze strukturálních fondů 21,4 miliardy eur. Peníze podpoří digitalizaci, inovace, vzdělávání, trh práce či ekologická opatření a pomohou i se zajištěním energetické bezpečnosti státu.

Porušování sankcí vůči Rusku? Nově trestné (29/05/2022)

Evropská Komise navrhla, aby porušování sankcí bylo zařazeno na seznam trestných činů EU. Pokud totiž sankce nebudou skutečně dodržovány, nebudou účinné a budou nabourávat snahy o dosažení míru na Ukrajině. Kromě toho Komise navrhla nová pravidla pro vymáhání a konfiskaci majetku. Úřady v členských státech by tak měly více nástrojů pro uplatňování evropských sankcí v praxi.

Soutěž Náš evropský projekt zná vítěze (29/05/2022)

Vítězem pátého ročníku soutěže je obec Číměř a její odpočinková zóna s dřevěným altánem a interaktivními panely. Projekt vyrostl v lesíku nedaleko Dalešické přehrady a obec s pouhými 200 obyvateli by si takovou investici nikdy nemohla sama dovolit. EU na projekt přispěla 319 360 korunami. Na druhém místě se umístila výstavba chodníku mezi obcemi Nišovice a Volyně, o které se uvažovalo více než dvacet let, ale až díky příspěvku EU došlo k jeho dokončení. Třetí medaile putovala do obce Bratčice za projekt týkající se hospodaření se srážkovou vodou. Zvláštní cenu získal městys Drásov za rekonstrukci školní budovy.

Summit Evropské rady (30/05/2022)

Lídři zemí se setkají v Bruselu, aby jednali o klíčových otázkách dnešní doby. Tématem bude nejen situace na Ukrajině, ale také energetika, potravinová bezpečnost a spolupráce v obraně.

Komise zveřejní konvergenční zprávu (01/06/2022)

Jak si vede Česko a další země mimo eurozónu v přípravách na přijetí eura? Na otázku odpoví nová konvergenční zpráva z pera Evropské komise a Evropské centrální banky.

Kalendář 30/5 (29/05/2022)

.

Méně ruského plynu – Komise nastínila cestu k energetické nezávislosti (22/05/2022)

Komisní návrh „REPowerEU“ počítá s tím, že kapacita solárních elektráren v EU by se měla v následujících třech letech zdvojnásobit, a to nejen díky masivním investicím, ale také zjednodušeným povolovacím procesům. Zdvojnásobit se má také využívání tepelných čerpadel. Do roku 2030 by tak měla EU vyrábět 45 % energie z obnovitelných zdrojů, což výrazně posílí její energetickou bezpečnost. Snížit by se měla i spotřeba energie, a to až o 13 % do roku 2030. Cílem všech těchto kroků je co nejrychleji snížit současnou závislost na dovozu ruských energií, což si podle Eurobarometru přeje 85 % Evropanů. Opatření navržená Evropskou komisí si vyžádají investice ve výši téměř 300 miliard eur, které by mohl pokrýt mimořádný fond pro obnovu EU, tzv. Nástroj pro oživení a odolnost, původně určený na řešení dopadů pandemie.

Unie financuje obnovu Ukrajiny (22/05/2022)

Ukrajinská ekonomika se kvůli ruské invazi hroutí. EU již na podporu Ukrajiny uvolnila 4,1 miliardy eur, dalších 1,5 miliardy eur pak poslala přímo na vojenský materiál. Dosud vynaložené prostředky však nestačí. Evropská komise chce proto navrhnout další makrofinanční pomoc Ukrajině ve formě úvěrů ve výši až 9 miliard eur, a to ještě během letošního roku. Do pomoci se zapojují nejen země EU, ale také další partneři z řad nejbohatších zemí světa.

Ruská agrese brzdí obnovu ekonomiky (22/05/2022)

Evropská ekonomika se z pandemie zotavuje pomaleji, než se čekalo. Jednou z příčin je ruská invaze na Ukrajině a narušení dodavatelských řetězců. Letos by mělo unijní HDP zaznamenat růst ve výši 2,7 %, další rok pak 2,3 %. Inflace v zemích EU by měla letos dosáhnout až 6,8 %, v roce 2023 by pak měla klesnout na 3,2 %. Vyplývá to z jarní hospodářské prognózy z pera Evropské komise. Růst českého HDP by podle ní měl letos činit jen 1,9 % a zrychlit by měl až v roce 2023, a to na 2,7 %, zejména díky Nástroji pro oživení a odolnost, který financuje i český Národní plán obnovy. Inflace tlačená vysokými cenami energií by měla letos v ČR dosáhnout 11,7 % a v roce 2023 klesnout na 4,5 %. Vládní dluh bude letos na úrovni 42,8 % HDP.

Důvěra v soudní systémy některých zemí je nízká, varuje Komise (22/05/2022)

Členské země EU by měly urychlit modernizaci soudnictví, zejména pak jeho digitalizaci. Apeluje na ně Evropská komise ve svém pravidelném hodnocení soudních systémů. Ta také upozorňuje, že občané zhruba poloviny zemí mají za to, že se nezávislost soudnictví snižuje. Nejhůře hodnotí nezávislost soudů lidé z Chorvatska, Polska a Slovenska, nejlépe naopak Finové, Dánové a Rakušané. Česká důvěra v nezávislost soudnictví je v evropském srovnání průměrná, spokojeno je necelých 60 % občanů.

Komisařka Ferreira na návštěvě ČR (23/05/2022)

Evropská komisařka pro soudržnost a reformy přijíždí do Karlovarského kraje, kde se setká s hejtmanem a dalšími zástupci regionu. Po prohlídce Dolu Jiří a projektu Svět záchranářů se přemístí do Prahy. Tam ji čeká návštěva Centra pro ukrajinské uprchlíky v Letňanech. Hlavním bodem její cesty do Prahy bude účast na úterní konferenci „Politika soudržnosti v kontextu českého předsednictví a příležitosti v evropských fondech“.

Komise představí směrnici pro účinnější vymáhání majetku a konfiskaci (25/05/2022)

Evropská komise navrhne směrnici, která posílí schopnost členských států vymáhat a konfiskovat majetek. EU tak chce zajistit, aby se organizovaný zločin ani žádná další trestní činnost na jejím území nevyplácela.

Café Evropa: Maďarsko a EU – jak se vyvíjejí vztahy mezi Bruselem a Budapeští? (26/05/2022)

Maďarsku hrozí kvůli porušování hodnot EU odstřižení od evropských fondů. Je spuštění ochranného finančního mechanismu vůči zemi reálné? Jaký by měl takový krok dopad na maďarský rozpočet? Diskutovat budou ředitelka pro výzkum z Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová, senátor David Smoljak a redaktorka serveru Euractiv Kateřina Zichová.

Kalendář 23.5. (22/05/2022)

.

Týrané děti: Komise zaútočila proti zneužívání dětí i na internetu (15/05/2022)

„Nejste samy, pomůžeme vám!“ vzkazuje Komise dětem uvízlým v pasti zneužívání a týrání. Jen za loňský rok bylo ve světě nahlášeno 85 milionů fotografií a videí zobrazujících pohlavní zneužívání dětí. Jenže toto číslo je jen zlomek případů, protože nahlašování je dobrovolné. Až 95 % jich nahlásila jediná platforma. Evropská komise chce proto zavést jasná pravidla, na jejichž základě budou společnosti poskytující internetové služby muset dětskou pornografii aktivně odhalovat, oznamovat a odstraňovat. Vznikne také nové Centrum EU, které bude s odhalováním případů firmám i vnitrostátním orgánům pomáhat.

Co vzešlo z Konference o budoucnosti Evropy? (15/05/2022)

Několikaměsíční proces debat a rozhovorů s občany, ve kterých mohli navrhovat, jakým směrem by se Evropa měla ubírat, se završil. Výsledkem je 49 konkrétních návrhů od občanů. Po EU například chtějí, aby upravila své zakládající Smlouvy, reformovala se, umožnila lidem hlasovat v celoevropských referendech, posílila unijní obranu, zjednodušila přístup lidí ke zdravotnictví při cestách po EU nebo zrušila jednomyslné rozhodování v zahraniční politice. Evropská komise, Rada EU i Evropský parlament nyní zkoumají, jak na návrhy navázat. Na podzim se uskuteční akce, která poskytne občanům zpětnou vazbu.

EU pomůže Ukrajině s vývozem potravin po „trasách solidarity“ (15/05/2022)

Rusko blokuje ukrajinské přístavy, ze kterých míří obilí do celého světa. Evropská komise chce proto Ukrajině s vývozem potravin pomoci skrze nové „trasy solidarity“. Ty mají vést po vodě, silnici i železnici. Zrychlit se má také překládka zboží na hranicích s Ukrajinou, ukrajinské vagony totiž nejsou kompatibilní s infrastrukturou v zemích EU. Komise chce rovněž zjistit skladovací kapacity na území EU, aby případně zajistila dočasné uskladnění ukrajinských produktů.

Finanční služby budou pro občany přehlednější a bezpečnější (15/05/2022)

Sektor finančních služeb prochází výraznou změnou spojenou s rozvojem digitálních technologií. Evropská komise proto přišla s novými pravidly, které mají aktuální vývoj reflektovat. Spotřebitelé využívající finanční služby by měli mít lepší přístup k 14dennímu právu na odstoupení od smlouvy on-line, a to skrze speciální tlačítko. Komise dále navrhuje povinnost pro poskytovatele služeb, aby určité informace předávali zákazníkům předem a elektronicky.

Café Evropa: Budoucnost lesů na Vysočině – poučili jsme se z kůrovcové kalamity? (17/05/2022)

Lesy na Vysočině jsou poničené kůrovcovou kalamitou. Jaký je současný stav lesních porostů v regionu? A jak může EU pomoci s jejich obnovou? V Jihlavě o tom budou diskutovat experti na životní prostředí a lesnictví.

Komise navrhne kroky pro ukončení závislosti na ruských energiích (18/05/2022)

Více obnovitelných zdrojů energie, jednodušší a rychlejší instalace solárních panelů a ambiciózní cíle v oblasti energetických úspor. Právě tak vypadá cesta EU směrem k ukončení závislosti na ruských fosilních palivech. Konkrétní návrhy představí Evropská komise, kterou tím pověřily členské státy.

Kalendář 16/5 (15/05/2022)

.

Komise navrhla embargo na ruskou ropu (08/05/2022)

EU by se měla v následujících šesti měsících odstřihnout od ruské ropy, do konce roku pak i od ropných produktů. Počítá s tím šestý balík sankcí z pera Evropská komise. Jeho součástí by měly být i výjimky pro země, pro které to je technicky nemožné. Komise také navrhuje odpojení největší ruské banky Sberbank a dvou dalších bankovních domů od platebního systému SWIFT a rozšíření sankčního seznamu o další významné osobnosti spojené s agresivním režimem. Nová opatření postihují i ruskou propagandu, neboť obsahují zákaz vysílání tří ruských státních televizí na území EU. Sankce musí jednomyslně schválit členské země EU, až poté vstoupí v platnost.

Evropané oceňují solidaritu EU s Ukrajinou (08/05/2022)

Zhruba polovina Evropanů, včetně 40 % dotázaných občanů ČR, je spokojena s reakcí EU na válku na Ukrajině. Vyplývá to z nového Eurobarometru. Většina Evropanů se zároveň domnívá, že od začátku války projevila EU solidaritu (79 %), vystupovala jednotně (63 %) a také rychle (58 %). Válka na Ukrajině pak podle Evropanů ukázala, že je zapotřebí větší vojenské spolupráce v rámci EU, s čímž souhlasí i 70 % českých respondentů. Průzkum dále ukázal, že 47 % dotázaných obyvatel ČR se od začátku války na Ukrajině cítí více jako Evropané.

EU pošle dalších 200 milionů eur na pomoc Ukrajincům (08/05/2022)

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na mezinárodní dárcovské konferenci přislíbila jménem Komise dalších 200 milionů eur na pomoc Ukrajině. Peníze by měly směřovat na podporu lidí, kteří prchají před konfliktem, ale zůstávají na území Ukrajiny. Těch by mělo být až 8 milionů, přičemž dvě třetiny z nich jsou děti. Dalších 5,3 milionu osob opustilo Ukrajinu a zamířilo do zemí EU.

Lidé získají lepší přístup ke svým zdravotním datům (08/05/2022)

Unie dále zlepšuje zdravotní péči na území všech členských států. Díky novému evropskému prostoru pro zdravotní data, který zřídila Evropská komise, budou lidé moci kontrolovat a využívat svá zdravotní data po celé EU. Členské státy budou muset nově zajistit, aby veškeré elektronické předpisy, lékařské zprávy, snímky či výsledky laboratorních vyšetření byly vydávány ve společném evropském formátu, aby bylo možné je sdílet do zahraničí. Nad daty budou mít plnou kontrolu občané, kteří budou moci doplňovat potřebné informace a opravovat ty nesprávné. Pacienti také budou mít jasný přehled o tom, kdo má k informacím přístup.

Den Evropy na Střeleckém ostrově (09/05/2022)

České členství v EU letos oslaví plnoletost. Zároveň čeká na ČR v druhé polovině roku předsednictví v Radě EU. Právě v tomto duchu se ponese letošní Den Evropy, který se tradičně odehraje v Praze na Střeleckém ostrově. Součástí programu je benefiční činnost na pomoc Ukrajině, koncerty, besedy či workshopy na aktuální témata.

Evropské dialogy Václava Havla: Informace a demokracie (10/05/2022)

Rozlišování pravdy od záměrných nepravd, mýtů či falešných informací je v dnešní době stále obtížnější. Může stát sehrát roli strážce pravdy? A co by měla dělat EU? Připojte se ke konferenci, na které vystoupí místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, běloruská politička Svjatlana Cichanouská a investigativní novinářka Pavla Holcová.

Získejte Ocenění Evropské komise v soutěži Ceny SDGs (30/06/2022)

Ceny SDGs jsou každoročně udělovány projektům, které přispívají k naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN (anglicky Sustainable Development Goals, SDG). Součástí letošního ročníku bude i nová kategorie Ocenění Evropské komise, do níž se mohou hlásit inspirativní projekty financované z rozpočtu EU. Přihlášky je možné podávat do 30. června 2022.

Kalendář (08/05/2022)

.

Odpojení od ruského plynu: Bulharsku a Polsku pomáhají ostatní země EU (01/05/2022)

Oznámení ruské státní společnosti Gazprom o ukončení dodávek zemního plynu do Polska a Bulharska označila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová za vydírání. Zdůraznila, že EU se na tento scénář připravovala a pracuje na lepším propojení a koordinaci zemí EU v energetice, aby si mohly vypomáhat a zajistit občanům dodávky energie.

Novináři mají být lépe chráněni před účelovými žalobami, navrhuje Komise (01/05/2022)

Novináři a aktivisté mnohdy čelí žalobám velkých společností či jiných subjektů, jejichž hlavním cílem je zastrašit je, finančně vyčerpat a umlčet kritiku. Komise chce tyto osoby lépe chránit, a navrhuje proto směrnici proti zneužívání soudních řízení, označovanou zkratkou SLAPP. Nová legislativa má soudům umožnit včas zamítnout řízení, je-li věc zjevně neopodstatněná. Náklady spojené se zamítnutým řízením by pak měli hradit sami žalobci. Osoby, které se staly terčem strategických žalob, by dle návrhu měly mít právo získat náhradu za majetkovou i nehmotnou újmu.

EU vyplatila Česku 283 milionů eur na pomoc uprchlíkům (01/05/2022)

Evropská komise poslala členským státům 3,5 miliardy eur z programu REACT-EU, aby jim pomohla financovat péči o ukrajinské uprchlíky. Česko v rámci tohoto předfinancování získalo 283 milionů eur, které bude moci okamžitě využít na pokrytí aktuálních potřeb. EU uvolnila peníze v rámci programu CARE. Ten umožňuje státům flexibilně využít peníze z programového období 2014-2020 a navíc 100% financování z rozpočtu EU.

Hračky, vozidla a vadné elektrické spotřebiče vévodí seznamu nebezpečných výrobků v EU (01/05/2022)

Členské státy si loni v rámci systému včasného varování vyměnily 2 142 upozornění na nebezpečné nepotravinářské výrobky. Nejvyšší počet varování se týkal motorových vozidel, která byla mnohdy stažena z oběhu po zjištění technických problémů. Druhou nejpočetnější kategorií, co se varování týče, byly hračky, zejména kvůli přítomnosti nebezpečných chemických látek. Třetí příčku obsadily elektrické spotřebiče a zařízení, především takové, které se přehřívaly, nebo měly odhalené „živé“ části. Řada varování se pak týkala i ochranných prostředků proti šíření covidu-19, včetně roušek.

Evropský prostor pro zdravotní údaje (03/05/2022)

Evropská komise představí nařízení o společném evropském prostoru pro zdravotní údaje. Ten má zajistit bezpečnou výměnu údajů o pacientech napříč zeměmi, čímž může pomoci jak pacientům, tak výzkumným pracovníkům v oblasti léčby či léčivých přípravků.

Kalendář 2.5. (01/05/2022)

.