"Representation in the Czech Republic – Zastoupení v České republice" Newsletter Issues

Lyžařská vázání či zásuvky – technické normy EU mají světové ambice (06/02/2022)

Mluví se o nich jako o neviditelné konstrukci evropského vnitřního trhu. Řeč je o harmonizovaných technických normách. Díky nim mohou být totiž produkty od wi-fi frekvencí až po lyžařská vázání snadněji prodávány v celé EU bez nadbytečných nákladů či obav o jejich důvěryhodnost. Nová strategie z pera Evropské komise má tyto technické normy EU posílit, mimo jiné zrychlením dosavadních postupů nebo podporou inovací a expertů. Komise chce také zlepšit postavení EU v celosvětových normách a podpořit mezinárodní koordinaci.

Jádro a plyn sice nejsou zelené, ale pomáhají jít tím směrem, rozhodla Komise (06/02/2022)

Evropská komise ve svém novém doplňkovém aktu k taxonomii zařadila jadernou energii a zemní plyn mezi přechodné zdroje důležité pro dekarbonizaci evropské energetiky. Stanovila jim však kritéria, bez kterých na zelené označení nedosáhnou. Projekty v oblasti jádra či plynu musí jasně přispívat k přechodu na klimatickou neutralitu. Dále musí splňovat podmínky jaderné bezpečnosti a mít vyřešenu otázku ukládání vyhořelého jaderného paliva. Členské státy a Evropský parlament nyní mají maximálně 6 měsíců na zablokování návrhu. Pokud nenajdou potřebnou většinu, akt vstoupí dnem 1. ledna 2023 v platnost.

Včasné odhalení rakoviny zachraňuje životy, Komise chce pomoci prevencí přístupnou pro všechny (06/02/2022)

Včasné odhalení, diagnostika, dostupná léčba a kvalitní péče jsou klíčem v boji proti rakovině. Ne každý Evropan má však potřebnou péči k dispozici. Evropská komise se proto ve svých nových iniciativách zaměřila na omezení existujících nepoměrů napříč EU. Komise chce vytvořit registr nerovností v oblasti rakoviny, který pomůže konkrétní problémy odhalit a řešit. Dále chce posílit screening obyvatel tak, aby do roku 2025 bylo nabízeno vyšetření prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku alespoň 90 % Evropanům, kteří na to mají nárok. Komise také podpoří osvětovou akci o očkování proti HPV a vytvoří evropskou síť pro mladistvé onkologické pacienty.

Česká expertka je v poradním týmu EU (06/02/2022)

Renata Veselská z Masarykovy univerzity byla jmenována členkou prestižního poradního orgánu EU: Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích (EGE). Ta poskytuje expertní stanoviska v oblastech, jako je využití umělé inteligence či editace genomu ve vědě. Veselská působí v Oddělení genetiky a molekulární biologie Přírodovědecké fakulty MU a v Ústavu lékařské etiky Lékařské fakulty MU.

Komise zveřejní evropský akt o čipech (08/02/2022)

Evropský průmysl loni ochromil globální nedostatek polovodičů, které jsou klíčové pro výrobu čipů, bez nichž se neobejdou ani české automobilky. Nový evropský akt o čipech by měl posílit soběstačnost EU v jejich výrobě.

Úspory energií v budovách: Česko na prahu renovační vlny (10/02/2022)

Renovace budov mohou Česku pomoci uspořit emise skleníkových plynů a také snížit výdaje občanů za energie. Jak chce EU renovace v Česku podpořit? Jak to pocítí občané? Sledujte debatu, na které vystoupí Radoš Horáček z Generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku, Jakub Hrbek ze Státního fondu životního prostředí, Šárka Tomanová z Šance pro budovy a Jiří Nouza ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Kalendář 7/2 (06/02/2022)

.

EU pomáhá ohrožené Ukrajině, pošle jí 1,2 miliardy eur (29/01/2022)

K zaslání finanční pomoci potřebuje Evropská komise souhlas členských států i Evropského parlamentu. Peníze podpoří Ukrajinu při řešení problémů spojených s ruskou agresí. Kromě této mimořádné pomoci chce Komise poskytnout Ukrajině dalších 120 milionů eur v rámci již existující bilaterální asistence, jejímž cílem je posílit ukrajinský stát a jeho odolnost. EU podporuje Ukrajinu dlouhodobě, jen za posledních sedm let jí poskytla 17 miliard eur ve formě dotací a úvěrů. Bude také nadále pokračovat v investičním programu, který může v zemi mobilizovat investice v hodnotě více než 6 miliard eur.

EU se postavila za Litvu, stěžuje si na Čínu u WTO (29/01/2022)

Litva vyjadřuje podporu Tchaj-wanu a umožnila mu otevřít diplomatickou kancelář ve Vilniusu. Čína začala vůči Litvě používat diskriminační obchodní praktiky. Blokuje například od prosince 2021 dovoz i vývoz související s Litvou, aniž by o tomto kroku informovala patřičné orgány. Diskriminaci však podle EU čelí nejen Litva, nýbrž celý jednotný trh. Dosavadní snahy o vyřešení sporu selhaly, a EU se proto obrátila na Světovou obchodní organizaci (WTO) a zahájila vůči Číně řízení.

81 % Evropanů je rádo, že žije v EU (29/01/2022)

Vyplývá to z nového průzkumu Eurobarometru, který se zaměřil nejen na spokojenost se životem v EU, ale také na aktuální výzvy. Podle průzkumu považuje téměř polovina Evropanů (49 %) a 37 % Čechů změnu klimatu za hlavní globální výzvu pro budoucnost EU. Cíle Zelené dohody pro Evropu mají přitom mezi lidmi podporu, podle 88 % Evropanů je například důležité zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie. Podle dotazovaných Čechů jsou pak největší výzvou pro EU otázky migrace (47 %), sociální nerovnost (26 %) a veřejný dluh členských států (25 %).

Evropané musí mít přístup k levnému a bezpečnému internetu (29/01/2022)

Evropská komise navrhla soupis práv a zásad pro digitální prostředí. Ten počítá se zajištěním cenově dostupného vysokorychlostního internetu pro všechny Evropany bez ohledu na to, kde se zrovna nacházejí. EU by podle Komise měla také svým občanům zajistit, aby byl internet bezpečný a aby poskytoval bezproblémový přístup k veřejným službám. Zlepšit by se mělo digitální vybavení škol i dovednosti učitelů. Evropané by také měli mít právo odpojit se od internetu po pracovní době.

Online debata: Česko a evropské fondy 2021–27 (31/01/2022)

Do České republiky přiteče v letech 2021 až 2027 zhruba bilion korun z evropských fondů. Je země připravena na jejich čerpání? Diskutovat bude Daniela Grabmüllerová, náměstkyně ministra pro místní rozvoj, Petr Zahradník, analytik České spořitelny, Igor Záruba, redaktor ČTK, a Pavlína Žáková, ekonomická expertka Zastoupení EK v ČR.

Café Evropa online: Polsko versus EU – Kam kráčí polská vláda? (01/02/2022)

Vztahy mezi Bruselem a Varšavou procházejí turbulentním obdobím, zejména kvůli obavám o podkopávání právního státu ze strany současné polské vlády. O budoucnosti Polska v EU bude diskutovat Petr Janyška, nezávislý publicista a odborník na Polsko, Jiří Pospíšil, poslanec Evropského parlamentu, a Barbara Zmušková, editorka, Euractiv.sk.

Kalendář 31.1. (29/01/2022)

..

Výstava: Klima se mění – změň se i ty! (01/02/2022)

V prostorách Evropského domu je k vidění výstava zasvěcená jednomu z nejpalčivějších problémů současné éry. Na dvanácti panelech se návštěvníci mohou poutavou formou dozvědět více informací o příčinách, dopadech a možných řešeních změn klimatu ve světě i v ČR.

Vestagerová v Praze jedná se zástupci byznysu a vlády (23/01/2022)

Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro Evropu připravenou na digitální věk, je v Česku, aby se zde setkala se zástupci místních firem či organizací. Dnes ráno s nimi jednala o digitální transformaci a hospodářské soutěži. Dalším bodem jejího programu je vystoupení na mezinárodní konferenci věnované antimonopolní politice na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Setká se také s místopředsedou vlády pro digitalizaci a místní rozvoj Ivanem Bartošem a ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem. Tématem budou priority blížícího se českého předsednictví v Radě EU.

Falešné recenze na internetu – 55 % webů budí podezření (23/01/2022)

Evropská komise spolu s národními spotřebitelskými úřady prověřila 223 předních serverů, jako jsou e-shopy, internetová tržiště, vyhledávače či srovnávače zboží. Až 144 z nich nedokáže doložit, že publikované recenze u nabízených produktů či služeb jsou autentické, tedy že je psali skuteční zákazníci, kteří si produkt zakoupili. Celkem 104 serverů například neinformuje zákazníky o tom, jak jsou recenze získávány, čímž porušují spotřebitelská pravidla. Servery s pochybnými recenzemi nyní čeká jednání s národními úřady, které by mělo vést k nápravě.

Do roku 2024 má vzniknout 60 evropských univerzit (23/01/2022)

Počítá s tím nová evropská strategie, která chce sdružit přes 500 místních vysokoškolských institucí. Jejím cílem je prohloubit systémovou spolupráci mezi univerzitami, propojit jejich výzkumné aktivity a posílit sdílení kapacit. Univerzity by také měly mít možnost udílet absolventům společné diplomy. V současné době v Evropě působí téměř 5000 vysokoškolských institucí, na kterých studuje 17,5 milionu lidí.

Nový evropský Bauhaus: inovativní projekty se mohou hlásit do soutěže (23/01/2022)

Další kolo Nového evropského Bauhausu podpoří inovativní nápady a projekty přispívající ke vzniku krásných, udržitelných a inkluzivních prostorů. Přihlásit se mohou lidé z celého světa, jejich projekty se však musí týkat EU. Vybráno bude celkem 18 výherců, kteří získají 30000 eur a také mediální pozornost. Vítězové totiž obdrží tzv. komunikační balíček, aby mohli své projekty a myšlenky dále rozvíjet a propagovat. Přihlašování je otevřeno do konce února.

Komise navrhne digitální principy pro tuto dekádu (26/01/2022)

Evropská komise připravila na základě veřejné konzultace s odborníky, byznysem, neziskovými organizacemi i širokou veřejností sadu základních principů pro digitální dobu. Týkat se budou přístupu k internetu, digitálního zdravotnictví či bezpečnosti internetu.

Ocenění pro Evropská města diverzity a inkluze (15/02/2022)

Česká města a regiony mají jedinečnou šanci ukázat celé Evropě, jak čelí diskriminaci a jak pomáhají zlepšovat život zranitelným lidem či menšinám: stačí se přihlásit do nové celoevropské soutěže. Evropská města diverzity a inkluze budou slavnostně představena 28. dubna 2022.

Kalendář 24/1 (23/01/2022)

.

Z potravin zmizí další nebezpečné „éčko“ (16/01/2022)

Evropské potraviny již nebudou obsahovat titanovou bělobu, známou pod označením E171, která se nejčastěji používala ve sladkostech, žvýkačkách a pečivu. Nelze u ní však vyloučit karcinogenní vlastnosti a nepříznivý vliv na lidskou DNA. Evropská komise této nebezpečné látce odebrala licenci na její využívání v potravinách poté, co toto opatření loni na podzim jednomyslně odsouhlasili zástupci všech členských států.

Letadla nemají povinnost létat prázdná, potvrdila Komise (16/01/2022)

Komise odmítla stížnosti, že kvůli pravidlům EU jsou letecké společnosti nuceny létat s prázdnými letadly jen proto, aby si uchovaly parkovací sloty na evropských letištích. Před pandemií musely aerolinie využívat 80 % slotů, protože jinak by o ně přišly ve prospěch konkurence. Jenže Komise toto pravidlo hned po propuknutí pandemie pozastavila. Nyní stačí aerolinkám využít 50 % vyhrazených časů, což je podle dostupných dat dostačující. Společnosti mohou navíc požádat o výjimku a sloty si ponechat, pokud linka neletí z důvodu pandemie.

Čeští vědci bodují na evropské úrovni, získají startovací grant (16/01/2022)

Čtveřice českých vědců získala prestižní startovací granty od Evropské rady pro výzkum. Podporu obdržel Ondřej Dušek z Univerzity Karlovy, který zkoumá tvorbu přirozeného jazyka, dále dvě vědkyně z Akademie věd, a to Hana Macíčková Cahová zabývající se chemickými strukturami v RNA a Kateřina Rohlenová studující komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami. Čtvrtým oceněným Čechem je Tomáš Slanina, který rovněž působí na Akademii věd, kde rozvíjí solární baterie. Průměrná výše jednoho grantu činí 1,5 milionu eur a celkem se mezi evropské vědce rozdělilo 619 milionů eur.

Evropa se rozloučila s Davidem Sassolim (16/01/2022)

S Davidem Sassolim, předsedou Evropského parlamentu a významnou postavou evropské politiky, se rozloučili jeho kolegové při pietním shromáždění na prostranství Evropského parlamentu v Bruselu. Státního pohřbu v Římě se zúčastnila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která italského novináře a politika označila za „velkého Evropana“. Sassoli trpěl vážnou poruchou imunity, zemřel 11. ledna 2022.

Ministři financí budou jednat o odolnější ekonomice (17/01/2022)

Ministři zemí eurozóny se setkají s hlavní ekonomkou OECD Laurence Booneovou, se kterou budou diskutovat o posílení evropské ekonomiky zasažené pandemií. V rozšířeném formátu pak budou ministři financí zemí EU jednat o bankovní unii a revizi smlouvy o Evropském stabilizačním mechanismu.

Komise představí strategii pro rozvoj univerzit (18/01/2022)

Místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas představí novou evropskou strategii pro univerzity a spolu s ní také nová opatření pro zefektivnění přeshraniční spolupráce mezi evropskými vysokými školami.

Kalendář 17/1 (16/01/2022)

12/01–16/02/2022 – on-line Kvíz – Jak dobře znáte Paříž? 17/01/2022 – on-line Lidská práva 20/01/2022 – on-line Vlci na Broumovsku

Celkem 1352 Čechů procestuje vlakem Evropu zadarmo (09/01/2022)

Další kolo iniciativy DiscoverEU zná své vítěze. Do soutěže o jízdenku zdarma se přihlásilo celkem 333 728 mladých Evropanů, z toho 6332 Čechů. Na základě kvízu pak bylo vybráno 60 950 šťastlivců, kteří budou moci mezi březnem 2022 a únorem 2023 procestovat Evropu vlakem. Mezi nimi bude i 1352 úspěšných účastníků z České republiky. DiscoverEU je součástí programu Erasmus+, poprvé se soutěž pro osmnáctileté Evropany otevřela v červnu 2018. Následující kolo přihlašování odstartuje již letos na jaře.

Francie zahájila předsednictví v Radě EU, po ní bude ČR (09/01/2022)

„Oživení, síla a pocit sounáležitosti.“ Právě tak zní heslo půlročního francouzského předsednictví, které odstartovalo spolu s rokem 2022. Francie se chce zaměřit na ekologickou a digitální transformaci a prosazování evropských hodnot a zájmů ve světě. Francouzi chtějí také rozvíjet společné evropské vize prostřednictvím kultury. Po Francii se předsednického žezla v červenci 2022 chopí Česko.

Tetování a permanentní make-up: EU zamezila používání nebezpečných látek (09/01/2022)

Od letošního roku již v EU nebude možné používat 4000 nebezpečných látek, které se dosud přidávaly do tetovacích inkoustů a permanentních make-upů. Arzen, kobalt, olovo a další látky mohou nejen dráždit lidskou kůži, ale také působit karcinogenně či mutagenně na další orgány. Drtivá většina z nich už byla zakázána v kosmetice delší dobu, ale při tetování se ještě používala.

Které investice jsou udržitelné? Komise rozhodne do konce ledna (09/01/2022)

Evropská komise připravuje nový delegovaný akt, jenž pomůže investorům orientovat se mezi projekty v oblasti jaderné energie a plynárenství. Díky aktu bude jasné, které projekty jsou z hlediska ochrany klimatu udržitelné, a které nikoliv. K návrhu aktu se nyní vyjadřují odborníci z členských států, aby mohla Komise do konce ledna akt formálně přijmout.

Začněte svou kariéru v Evropské komisi (05/01/2022)

Evropská komise otevřela další kolo přihlášek do tzv. „Blue book“ stáží, zájemci se mohou hlásit do konce ledna. Pokud uspějí, na pětiměsíční placenou stáž mohou nastoupit v říjnu 2022 a začít sbírat zkušenosti cenné pro svou další kariéru, ať už v evropských institucích, či kdekoliv jinde.

Kino Evropský dům: Bílý bílý den (12/01/2022)

Zhlédněte ty nejlepší snímky z evropské kinematografie přímo u sebe doma. Tentokrát vás zavedeme do odlehlého islandského městečka, kde bývalý policista odhaluje tajný život své zesnulé manželky. Film režiséra Hlynura Pálmasona s názvem Bílý bílý den můžete sledovat díky spolupráci Kina Evropský dům se službou Aerovod.

Kalendář 10/1 (09/01/2022)

.

Komise chce rychlé tratě i vlaky (19/12/2021)

Do roku 2040 by měly evropské vlaky na hlavních železničních tratích sítě TEN-T jezdit rychlostí alespoň 160 km/h. Zrychlit by se měla nejen osobní, ale i nákladní železniční doprava, například vybudováním nových překládkových terminálů. Rozvinout by se měla také infrastruktura pro přepravu nákladních vozů po celé železniční síti. Cílem je dostat co nejvíc zboží ze silnic na železnici, a to ekologickou cestou. Počítá s tím návrh Evropské komise pro zlepšení evropské dopravy. Ten také požaduje, aby všech 424 měst zapojených do sítě TEN-T vypracovalo plány udržitelné městské mobility a zkvalitnilo místní veřejnou dopravu.

Staré i nové domy bez zbytečných emisí, navrhuje Komise (19/12/2021)

Budovy jsou dnes zodpovědné za 40 % spotřeby energie a 36 % emisí. Komise proto navrhuje, aby do roku 2030 měly všechny nové budovy nulové emise. To znamená, že novostavby budou muset spotřebovávat jen malé množství energie a co nejvíce využívat energii z obnovitelných zdrojů. U starších budov se má vylepšit energetická účinnost: ty nejhůře hodnocené by do roku 2030 měly dosáhnout minimálně kategorie F.

Ze špinavého plynu přepnout na čistý. Komise navrhuje další kroky k dekarbonizaci (19/12/2021)

Zemní plyn dnes tvoří 95 % všech plynných energetických zdrojů. Evropská komise navrhuje tento objem razantně omezit do roku 2050 a nahradit jej zeleným vodíkem či bioplynem. Sníží se tak nejen emise, ale i závislost Evropy na Rusku. Pro metan navrhla Komise nový právní rámec, který má zajistit nejvyšší úroveň kvality jeho měření, vykazování a ověřování. Vysoce emisní metan totiž mnohdy nepozorovaně uniká do ovzduší, kde páchá závažné škody. Nové návrhy mají spolu s dalšími iniciativami v rámci balíčku Fit for 55 dovést EU k 55% snížení emisí do roku 2030 a k uhlíkové neutralitě do roku 2050.

V ČR se otevřely desítky nových kilometrů silnic a dálnic – z velké části za peníze z EU (19/12/2021)

Čeští řidiči dostali nadílku v podobě nových či opravených úseků silnic a dálnic. Příkladem je úsek D11 Smiřice-Jaroměř, na který šlo 1,2 miliardy korun z fondů EU, či úsek dálnice D35 Opatovice nad Labem–Časy. V tomto případě jde spolu s navazujícím úsekem Časy–Ostrov (ve stavbě) o celkový příspěvek EU ve výši 8,8 miliardy korun, tedy 85 % nákladů. Rozšíření se dočkala také D7 u Panenského Týnce, na kterou EU přispěla částkou 586 milionů korun. Významnou stavbou je také nový obchvat Chrudimi I/37, dokončený díky 522 milionům korun z evropské kasy.

PF 2022 (24/12/2021)

Přejeme Vám krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok. Na další týdeník se můžete těšit 10. ledna 2022.

Hledají se česká „města budoucnosti“ – EU je podpoří na cestě k moderním, zdravým a klimaticky neutrálním (11/12/2021)

EU hledá města, která chtějí být moderní, zdravá a klimaticky neutrální. Zájemci z řad měst mohou projevit svůj zájem jednoduchou registrací a vyplněním dotazníku, a otevřít si tak cestu k unikátním projektům, na jejichž realizaci přispěje EU. Zájem již projevilo více než 150 evropských měst, ale není mezi nimi žádné české. Města se mohou hlásit do konce ledna 2022. Iniciativa je součástí nové „mise“ evropského programu Horizont Evropa, jehož cílem je podpořit vědu, výzkum a nové technologie, a zlepšit tak kvalitu života všech občanů EU.

Bezplatný roaming bude platit dál! Dohodly se na tom instituce EU (11/12/2021)

Při cestování po celém území EU bude možné i nadále telefonovat a využívat internetová data bez dodatečných poplatků. Týkat se to bude i služeb 5G, jejichž uživatelé na ně budou mít nárok, ať už budou kdekoliv. Na prodloužení nařízení o bezplatném roamingu až do roku 2032 se dohodly instituce EU. Cestující budou mít navíc lepší přístup k tísňovému volání bez ohledu na to, v jaké zemi se nacházejí. Nová pravidla začnou platit od 1. července 2022.

Už žádné obchodní výhrůžky, EU se postaví za členské státy čelící ekonomickému nátlaku třetích zemí (11/12/2021)

Komise navrhla nový nástroj, který reaguje na vývoj posledních let v mezinárodním obchodě: nátlak třetích zemí, aby státy EU změnily svou politiku – např. v oblasti klimatu, daní nebo bezpečnosti potravin. Jinak mohou čelit třeba omezení investic. Nově navržený nástroj by měl třetí země od nátlaku v prvé řadě odrazovat. Pokud by selhal dialog s dotyčnou zemí, EU by pak mohla sáhnout i k přísnějším opatřením, jako jsou hraniční kontroly či bojkot zboží určitého původu.

Prudce rostou nenávistné útoky online i offline – EU je chce na seznam trestných činů EU (11/12/2021)

Útoky mají podobu rasistických verbálních projevů, ale také bití či násilné šikany. Svůj podíl na rostoucím rozsahu útoků má i pandemie COVID-19, během které dle externí studie vzrostla míra nenávisti vůči Romům, Židům, muslimům či osobám asijského původu. Komise navrhuje, aby členské státy kriminalizovaly tyto projevy. Pokud budou s návrhem souhlasit, vypracuje Komise konkrétní legislativní návrh.

Komise představí druhou část balíčku Fit for 55 (14/12/2021)

Evropská komise předloží další návrhy, které mají dovést EU k cíli 55% snížení emisí CO2. Nová legislativa se zaměří na snižování emisí metanu v energetice, regulaci plynu či energetickou účinnost budov.

Očkování tématem Evropské rady (16/12/2021)

Lídři zemí EU se setkají v Bruselu, aby zde jednali o současné epidemiologické situaci a pokroku při očkování populace proti COVID-19. Diskutovat budou o prodloužení platnosti digitálních certifikátů v souvislosti s posilujícími dávkami vakcíny. Tématem budou také ceny energií, bezpečnost, obrana a spolupráce se zeměmi Východního partnerství.

Kalendář 13/12 (11/12/2021)

.

Nechte se očkovat, i posilující dávkou, vyzývá von der Leyenová (05/12/2021)

Svět čelí čtvrté vlně pandemie covidu-19 a spolu s ní také nové variantě omikron. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se proto na občany EU obrátila s naléhavou výzvou: „Očkujte se, přeočkujte se posilující dávkou a dodržujte pravidla pro svou ochranu.“ Kromě toho vyzvala k obnově kampaní na podporu očkování a ke kontrolám při cestování, aby se Evropa vyhnula masivnímu šíření omikronu. Přislíbila, že Komise zintenzivní svou podporu vývinu a výroby léku proti covidu-19.

Kvůli daňovým únikům „mizí“ každou sekundu přes 4 000 eur (05/12/2021)

Daně jsou klíčovým zdrojem příjmu členských států EU. Těm se však dlouhodobě nedaří vybírat je efektivněji. Jak ukazuje nová zpráva Komise, jen za rok 2019 se zemím EU nepodařilo vybrat zhruba 134 miliard eur na dani z přidané hodnoty. Letošní údaje hovoří o ztrátách v rychlosti 4 000 eur za sekundu. Na vině jsou daňové podvody, úniky nebo administrativní chyby. Ztrátám sice nelze plně zabránit, ale podle Komise by členským státům pomohlo, kdyby důsledněji dbaly na dodržování daňových předpisů.

Pokuta 344 miliard eur pro pět bank kvůli kartelu (05/12/2021)

Evropská komise potrestala pět předních bank za kartel při obchodování s měnami. K nezákonným transakcím docházelo na trzích deseti nejvyspělejších zemí světa. Do kartelu byly zapojeny banky UBS, Barclays, RBS, HSBC a Credit Suisse, které nyní musí zaplatit pokutu ve výši 344 miliard korun. Vzhledem k tomu, že banky Barclays, HSBC a RBS se k podvodům přiznaly a s Komisí při vyšetřování spolupracovaly, jejich pokuta bude o něco nižší.

Digitalizace má urychlit řešení soudních sporů v EU (05/12/2021)

Levnější a rychlejší. Právě takové by mělo být řešení přeshraničních soudních sporů díky jejich digitalizaci podle nového návrhu Komise. Počítá s tím, že strany sporu budou moci komunikovat s příslušnými orgány elektronicky. Nařízení by mělo usnadnit také předávání potřebných dokumentů v digitální podobě. EU by mohla ušetřit zhruba 25 milionů eur ročně jen za náklady spojené s poštovným a papírem. Komise také navrhuje digitalizovat komunikaci mezi Eurojustem a členskými státy při řešení případů terorismu.

Jakým směrem chtějí Češi řídit Evropu? (06/12/2021)

Probíhající Konference o budoucnosti Evropy dává občanům možnost promluvit do dalšího směřování EU. Jak se zatím dařilo sbírat od Čechů podněty k budoucnosti EU? Na jaké výzvy se Evropané musí připravit do budoucna? Právě to bude tématem průběžné hodnotící konference, které se zúčastní i místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Komise navrhne zařazení nenávistných projevů na seznam trestných činů (10/12/2021)

Evropská komise přijde s iniciativou, jejímž cílem je zařadit na seznam unijních trestných činů nenávistné projevy či trestné činy z nenávisti. Počet těchto případů v on-line i off-line prostoru totiž neustále roste a legislativa z roku 2008 neodpovídá současné situaci.

Kalendář 6.12. (05/12/2021)

.

Konec skryté politické reklamy. Komise chce zamezit ovlivňování voličů (28/11/2021)

Pokud se lidem na internetu zobrazuje politická reklama, musí pro ně být zřejmé, že jde o placený obsah, kdo za něj zaplatil a proč. Navrhuje to Evropská komise v rámci balíčku na ochranu voleb a demokratické debaty. Posvítit si chce také na cílení reklamy, pro které by se měla uplatňovat přísná pravidla. Komise chce zakázat cílení využívající citlivé osobní údaje, např. etnický původ, sexuální orientaci či náboženské vyznání. Za porušení by podle návrhu měly hrozit pokuty. Komise také navrhuje úpravu pravidel pro účast v obecních a evropských volbách, aby usnadnila přístup k volbám evropským občanům žijícím v členském státě, jehož státní příslušnost nemají.

Covidové certifikáty mají platit v celé EU 9 měsíců od podání druhé dávky (28/11/2021)

Komise chce zabránit tomu, aby se lidem komplikovalo cestování do jiných členských zemí tím, že všude budou platit různé lhůty, po které platí očkování. Proto navrhuje sjednotit délku uznávání očkovacích certifikátů pro cestování po celé EU na 9 měsíců po ukončení základního očkování. O dalším prodloužení platnosti spojeném s tzv. posilovací dávkou by mělo být rozhodnuto až poté, co k tomu budou k dispozici spolehlivé vědecké důkazy. Na osoby s digitálním certifikátem by podle Komise neměla být uvalována další omezení a neočkovaní lidé by měli mít možnost cestovat na základě negativního testu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zároveň vyzvala členské státy k pozastavení všech letů ze zemí s výskytem nové varianty covidu-19 omikron.

Porovnání ekonomik EU: Česko čelí jen malému riziku makroekonomických nerovnováh (28/11/2021)

Vyplývá to z nové analýzy Evropské komise, kterou vydala v rámci podzimního balíčku evropského semestru. Tím Komise tradičně zahájila roční cyklus koordinace hospodářských politik členských zemí EU. Rok 2022 přitom bude specifický, evropský semestr se totiž poprvé v historii propojuje s realizací národních plánů obnovy. Česko obdrželo pouze jeden varovný signál, a to ohledně rostoucích nákladů práce. Celkem dvanáct zemí, včetně Francie či Chorvatska, si ale tak dobře nevede, a čeká je proto hloubkový přezkum. Komise pak zveřejnila doporučení pro eurozónu, podle kterého by se země měly vrátit k obezřetné fiskální politice hned, jakmile to ekonomická situace dovolí.

Dopravci zapojení do převádění migrantů na černé listině (28/11/2021)

Pozastavení licencí, zákaz tranzitu přes území Evropské unie nebo omezení provozu na unijním trhu. Právě taková opatření by EU mohla uvalit na dopravce, kteří se zapojují do převádění migrantů do EU, jako se to děje v Bělorusku. Evropská komise tak chce pomoci Polsku, Litvě a dalším státům zasaženým praktikami běloruského diktátora Alexandra Lukašenka, který využívá migranty k nátlaku na Evropu. EU zároveň vyčlenila 700 000 eur na humanitární pomoc určenou zranitelným uprchlíkům a migrantům, kteří uvízli v Bělorusku.

Komise zveřejní návrhy posilující evropskou justici (02/12/2021)

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová představí tři návrhy, jež budou modernizovat evropskou justici. Cílem návrhů bude posílit přeshraniční výměnu informací o případech terorismu, vytvořit platformy pro spolupráci vyšetřovacích týmů a digitalizovat přeshraniční justiční spolupráci.

Sociální bydlení v ČR: Co nás stojí neřešení bytové nouze a co s tím dělat? (03/12/2021)

Jak závažná je tuzemská bytová krize a jak ji řešit? Mohla by se ČR inspirovat v zahraničí? Sledujte on-line seminář, při kterém budou představeny hned dvě analýzy, a to zpráva Sociální bydlení v ČR a Analýza nákladů bytové nouze. Následovat bude expertní panel s moderovanou diskusí.

Kalendář 29.11. (28/11/2021)

.

Káva s pachutí zkázy – Komise navrhuje opatření proti odlesňování (21/11/2021)

Lesy hrají klíčovou roli v ekosystému planety – např. omezují její oteplování tím, že pohlcují oxid uhličitý. Jenže za posledních třicet let přišla Země o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než území Evropské unie. Příčinou je i odlesňování za účelem rozšiřování zemědělské plochy pro pěstování sóji, kakaa, kávy, palem nebo pro chov skotu. Evropská komise proto navrhuje povolit na trhu EU pouze ty druhy produktů, jejichž výroba nevede k odlesňování a znehodnocování lesů.

Odpady: pravidla pro vývoz z EU se mají zpřísnit (21/11/2021)

Evropská komise stupňuje tlak na recyklaci odpadů i mimo území států OECD. Vyvážet odpad do těchto zemí by mělo být možné jen v případě, že budou ochotny s ním udržitelně naložit a přijmout ho. Kontrolovat by to měli nezávislí auditoři. Mezinárodní obchod s odpady roste, EU vyvezla v roce 2020 přibližně 33 milionů tun a dovezla 16 milionů tun. Komise chce lepším využíváním odpadu snížit závislost EU na primárních surovinách.

Většina evropské půdy není v dobrém stavu, EU to chce změnit (21/11/2021)

Lidé se neobejdou bez zdravé půdy, která tvoří základ 95 % konzumovaných potravin a 25 % světové biologické rozmanitosti. Jenže zhruba 70 % její rozlohy v EU není v dobrém stavu. Evropská komise v rámci Zelené dohody pro Evropu zveřejnila novou strategii, která má evropskou půdu chránit, obnovit a zajistit její udržitelné využívání. Cílem je posílit její schopnost zachytávat uhlík, bojovat proti desertifikaci a obnovit zničenou půdu. Státy jí mají zajistit stejnou ochranu, jakou má nyní voda nebo ovzduší.

Komise představí balíček na podporu demokracie (23/11/2021)

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová představí nový balíček EU pro podporu demokracie a integrity voleb, jehož smyslem je například regulace politické reklamy v on-line prostoru. Ve stejný den Komise předloží také podzimní balíček evropského semestru a dokument týkající se situace na polsko-běloruské hranici.

Čtvrtý občanský panel Konference o budoucnosti Evropy (26/11/2021)

Konference o budoucnosti Evropy probíhá v plném proudu. O víkendu zasedne čtvrtý panel složený z náhodně vybraných evropských občanů, kteří budou on-line debatovat o roli EU ve světě a o migraci. Zasedání lze sledovat on-line na platformě Konference o budoucnosti Evropy.

Unie se dohodla na rozpočtu pro rok 2022 (21/11/2021)

Evropský parlament, Rada EU a Evropská komise odsouhlasily rozpočet EU na rok 2022. Ten se v příštím roce stejně jako letos zaměří na oživení ekonomiky EU zasažené pandemií koronaviru a podporu zelené a digitální transformace. Závazky rozpočtu byly dohodnuty na úrovni 169,5 miliardy eur a platby ve výši 170,6 miliardy eur. Největší položky tvoří investice do soudržnosti, společné zemědělské politiky či podpora výzkumu, například v oblasti zdravotnictví, energetiky, digitálu či klimatu.

Kalendář 22.11. (21/11/2021)

.