Týdeník – 07/02/2022

Mluví se o nich jako o neviditelné konstrukci evropského vnitřního trhu. Řeč je o harmonizovaných technických normách. Díky nim mohou být totiž produkty od wi-fi frekvencí až po lyžařská vázání snadněji prodávány v celé EU bez nadbytečných nákladů či obav o jejich důvěryhodnost. Nová strategie z pera Evropské komise má tyto technické normy EU posílit, mimo jiné zrychlením dosavadních postupů nebo podporou inovací a expertů. Komise chce také zlepšit postavení EU v celosvětových normách a podpořit mezinárodní koordinaci.

Evropská komise ve svém novém doplňkovém aktu k taxonomii zařadila jadernou energii a zemní plyn mezi přechodné zdroje důležité pro dekarbonizaci evropské energetiky. Stanovila jim však kritéria, bez kterých na zelené označení nedosáhnou. Projekty v oblasti jádra či plynu musí jasně přispívat k přechodu na klimatickou neutralitu. Dále musí splňovat podmínky jaderné bezpečnosti a mít vyřešenu otázku ukládání vyhořelého jaderného paliva. Členské státy a Evropský parlament nyní mají maximálně 6 měsíců na zablokování návrhu. Pokud nenajdou potřebnou většinu, akt vstoupí dnem 1. ledna 2023 v platnost.

Včasné odhalení, diagnostika, dostupná léčba a kvalitní péče jsou klíčem v boji proti rakovině. Ne každý Evropan má však potřebnou péči k dispozici. Evropská komise se proto ve svých nových iniciativách zaměřila na omezení existujících nepoměrů napříč EU. Komise chce vytvořit registr nerovností v oblasti rakoviny, který pomůže konkrétní problémy odhalit a řešit. Dále chce posílit screening obyvatel tak, aby do roku 2025 bylo nabízeno vyšetření prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku alespoň 90 % Evropanům, kteří na to mají nárok. Komise také podpoří osvětovou akci o očkování proti HPV a vytvoří evropskou síť pro mladistvé onkologické pacienty.

Renata Veselská z Masarykovy univerzity byla jmenována členkou prestižního poradního orgánu EU: Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích (EGE). Ta poskytuje expertní stanoviska v oblastech, jako je využití umělé inteligence či editace genomu ve vědě. Veselská působí v Oddělení genetiky a molekulární biologie Přírodovědecké fakulty MU a v Ústavu lékařské etiky Lékařské fakulty MU.

Evropský průmysl loni ochromil globální nedostatek polovodičů, které jsou klíčové pro výrobu čipů, bez nichž se neobejdou ani české automobilky. Nový evropský akt o čipech by měl posílit soběstačnost EU v jejich výrobě.

Renovace budov mohou Česku pomoci uspořit emise skleníkových plynů a také snížit výdaje občanů za energie. Jak chce EU renovace v Česku podpořit? Jak to pocítí občané? Sledujte debatu, na které vystoupí Radoš Horáček z Generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku, Jakub Hrbek ze Státního fondu životního prostředí, Šárka Tomanová z Šance pro budovy a Jiří Nouza ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví.