Týdeník – 31/01/2022

K zaslání finanční pomoci potřebuje Evropská komise souhlas členských států i Evropského parlamentu. Peníze podpoří Ukrajinu při řešení problémů spojených s ruskou agresí. Kromě této mimořádné pomoci chce Komise poskytnout Ukrajině dalších 120 milionů eur v rámci již existující bilaterální asistence, jejímž cílem je posílit ukrajinský stát a jeho odolnost. EU podporuje Ukrajinu dlouhodobě, jen za posledních sedm let jí poskytla 17 miliard eur ve formě dotací a úvěrů. Bude také nadále pokračovat v investičním programu, který může v zemi mobilizovat investice v hodnotě více než 6 miliard eur.

Litva vyjadřuje podporu Tchaj-wanu a umožnila mu otevřít diplomatickou kancelář ve Vilniusu. Čína začala vůči Litvě používat diskriminační obchodní praktiky. Blokuje například od prosince 2021 dovoz i vývoz související s Litvou, aniž by o tomto kroku informovala patřičné orgány. Diskriminaci však podle EU čelí nejen Litva, nýbrž celý jednotný trh. Dosavadní snahy o vyřešení sporu selhaly, a EU se proto obrátila na Světovou obchodní organizaci (WTO) a zahájila vůči Číně řízení.

Vyplývá to z nového průzkumu Eurobarometru, který se zaměřil nejen na spokojenost se životem v EU, ale také na aktuální výzvy. Podle průzkumu považuje téměř polovina Evropanů (49 %) a 37 % Čechů změnu klimatu za hlavní globální výzvu pro budoucnost EU. Cíle Zelené dohody pro Evropu mají přitom mezi lidmi podporu, podle 88 % Evropanů je například důležité zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie. Podle dotazovaných Čechů jsou pak největší výzvou pro EU otázky migrace (47 %), sociální nerovnost (26 %) a veřejný dluh členských států (25 %).

Evropská komise navrhla soupis práv a zásad pro digitální prostředí. Ten počítá se zajištěním cenově dostupného vysokorychlostního internetu pro všechny Evropany bez ohledu na to, kde se zrovna nacházejí. EU by podle Komise měla také svým občanům zajistit, aby byl internet bezpečný a aby poskytoval bezproblémový přístup k veřejným službám. Zlepšit by se mělo digitální vybavení škol i dovednosti učitelů. Evropané by také měli mít právo odpojit se od internetu po pracovní době.

Do České republiky přiteče v letech 2021 až 2027 zhruba bilion korun z evropských fondů. Je země připravena na jejich čerpání? Diskutovat bude Daniela Grabmüllerová, náměstkyně ministra pro místní rozvoj, Petr Zahradník, analytik České spořitelny, Igor Záruba, redaktor ČTK, a Pavlína Žáková, ekonomická expertka Zastoupení EK v ČR.

Vztahy mezi Bruselem a Varšavou procházejí turbulentním obdobím, zejména kvůli obavám o podkopávání právního státu ze strany současné polské vlády. O budoucnosti Polska v EU bude diskutovat Petr Janyška, nezávislý publicista a odborník na Polsko, Jiří Pospíšil, poslanec Evropského parlamentu, a Barbara Zmušková, editorka, Euractiv.sk.

V prostorách Evropského domu je k vidění výstava zasvěcená jednomu z nejpalčivějších problémů současné éry. Na dvanácti panelech se návštěvníci mohou poutavou formou dozvědět více informací o příčinách, dopadech a možných řešeních změn klimatu ve světě i v ČR.