"Representation in the Czech Republic – Zastoupení v České republice" Newsletter Issues

Von der Leyenová: Evropa je díky Česku silnější (06/05/2024)

Česko minulý týden oslavilo výročí 20 let členství v Evropské unii. Na Střeleckém ostrově v Praze se 1. května odehrál festival „Zažijte Evropu“, který zahájil český prezident Petr Pavel a eurokomisařka Věra Jourová. Den předtím Prahu navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se zúčastnila slavnostního koncertu v Rudolfinu. Česku ve svém projevu poděkovala za to, že přispívá k utváření EU, a zdůraznila, že Evropa je i díky této zemi silnější.

Komise schválila českou státní podporu pro nový blok Dukovan (06/05/2024)

Česko může podpořit výstavbu a provoz nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Plánovanou státní podporu odsouhlasila Evropská komise, která dohlíží na dodržování pravidel férové hospodářské soutěže v zemích EU. Česko informovalo Komisi o svém záměru v roce 2022. Komise požadovala úpravu některých podmínek ve snaze ochránit unijní trh před nepřiměřenými zásahy, čemuž české úřady posléze vyhověly. Elektrárna Dukovany tak může získat přímou cenovou podporu ve formě uzavření smlouvy na výkup elektřiny a dotovanou státní půjčku na pokrytí nákladů na výstavbu.

Kompenzační poplatek za emise? Letecké společnosti mohou klamat, upozornila Komise (06/05/2024)

Evropská komise spolu s partnery zaslala 20 leteckým společnostem dopis, v němž je upozorňuje na potenciálně zavádějící ekologická tvrzení, která sdělují svým klientům. Aerolinky například vytvářejí falešný dojem, že zaplacením dodatečného poplatku na financování klimatických projektů mohou klienti kompenzovat emise uhlíku vypuštěné během letu. Zavádějící je i způsob používání pojmu „udržitelná letecká paliva“ bez jasného prokázání dopadu těchto paliv na životní prostředí nebo různé kalkulačky emisí, které nejsou opřeny o vědecká data.

Komise zahájila řízení vůči Facebooku a Instagramu (06/05/2024)

Evropská komise má podezření, že společnost Meta, poskytovatel Facebooku a Instragramu, porušuje unijní nařízení o digitálních službách. Zahájila proto formální šetření, jehož cílem je zjistit, zda k porušování skutečně dochází. Řízení se zaměří na to, jak Meta bojuje proti šíření klamavé reklamy a dezinformačních kampaní. Prošetří také, zda rozhodnutí Mety odstraňovat politický obsah z doporučovacích systémů není v rozporu s platnou legislativou, jejímž cílem je zajistit transparentnost sociálních sítí. Potenciální problémy se týkají i mechanismu označování nezákonného obsahu.

Rada pro zahraniční věci (rozvoj) (07/05/2024)

Ministři členských zemí EU zodpovědní za rozvojovou politiku se setkají v Bruselu, kde budou jednat o pomoci Ukrajině. Diskutovat budou také o situaci v Palestině a zhoršující se humanitární situaci v tomto regionu.

Den Evropy v Brně (09/05/2024)

Oslavte Den Evropy u sochy Jošta na Moravském náměstí v Brně. Těšit se můžete na evropský AZ-kvíz, hudební vystoupení, módní přehlídku a také debatu se zajímavými hosty. Pozvání přijala vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Monika Ladmanová, primátorka města Brna JUDr. Markéta Vaňková a hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Jan Grolich.

Kalendář 6. 5. (06/05/2024)

.

Proč EU? Odpověděla nám desítka českých osobností (27/04/2024)

Jejich osobní vyjádření, proč je důležité členství v EU, si můžete přečíst na výstavě velkoformátových fotografií, která bude 1. května ke zhlédnutí v Praze na mostě Legií v rámci festivalu „Zažijte Evropu – slavíme 20 let Česka v Evropské unii“ a do 5. května na Střeleckém ostrově.

20 let ČR v EU pohledem Moniky Ladmanové (27/04/2024)

„Dne 1. května 2024 to bude přesně dvacet let od okamžiku, kdy se Česká republika spolu s dalšími devíti státy připojila k Evropské unii. Stala se tak členem společenství, které vzniklo jako mírový projekt na ruinách druhé světové války a v němž se rozhoduje podle práva a dohodnutých pravidel, nikoli podle práva silnějšího. Na výhody našeho členství v Unii jsme si zvykli tak, že je považujeme téměř za samozřejmé. Využijme letošního výročí k tomu, abychom si je připomněli. Žijeme v míru, prosperitě a máme ohromné příležitosti. O svobodu, bezpečnost a lepší životní úroveň se však musíme aktivně zasazovat každý den.“

Jak jsme dokázali využít evropské fondy? (27/04/2024)

Za celou dobu členství v Evropské unii přiteklo do České republiky od ostatních evropských zemí bilion korun skrze nejrůznější evropské fondy. Zajímá vás, co se za ně podařilo vybudovat či pořídit? Podívejte se na projekty, které by jinak možná vůbec nevznikly, a posuďte sami, do jaké míry šlo o prospěšné investice. Přinášíme stručný přehled, kam evropská podpora proudila.

Zažijte Evropu a připojte se k oslavám (27/04/2024)

Oslavte s námi již tuto prvomájovou středu 20 let ČR v EU! Program začne v 11:30 na Střeleckém ostrově, ve 12:00 na náměstí Václava Havla u Nové scény Národního divadla a ve 14:00 v budově nového centra Europa Experience (Národní 10). Těšit se můžete na debaty, živé natáčení podcastů, koncerty a výstavy. Nenechte si ujít „Opráski sčeskí historje – slavíme 20 let Česka v EU“! Akce potrvají do 18.00, hudební program je vícedenní.

Dvacet let bez hranic: Co nám daly dvě dekády otevřené Evropy? (01/05/2024)

Přijďte diskutovat se zástupci generace, která v EU prožila většinu života, a osobností, která si dobře pamatuje na minulý režim a čekání na hranicích. Živé natáčení podcastu Café Evropa začíná 1. 5. v 17:00 v budově nového centra Europa Experience (Národní 10). Hosty budou herec David Prachař, cestovatel Ladislav Zibura a redaktorka Hospodářských novin Veronika Capáková.

Kalendář 29. 4. (28/04/2024)

.

Potřebujeme nový vnitřní trh, říká zpráva z pera Enrica Letty (22/04/2024)

Svět se mění a evropský vnitřní trh musí jít s dobou. Do jeho proměny se musejí zapojit nejen instituce EU a členské země, ale také podnikatelská či občanská sféra. Vyplývá to z nové zprávy Enrica Letty, bývalého italského premiéra a ředitele institutu Jacquesa Delorse. Zatímco dosud se vnitřní trh opíral o čtyři svobody – volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob –, podle Letty by se měl rozšířit o pátou oblast, která se bude týkat výzkumu, inovací, dat, kompetencí a vzdělávání. Klíčové jsou podle zprávy také mobilizace soukromých a veřejných zdrojů, zlepšení regulačního rámce nebo posílení efektivity. O sestavení zprávy požádala Lettu Evropská rada.

Komise chce usnadnit mobilitu mladých lidí mezi EU a Spojeným královstvím (22/04/2024)

Mladí lidé z EU by měli mít možnost studovat, pracovat a žít ve Spojeným království bez zbytečných komplikací, které způsobil brexit, a stejné možnosti by měli mít i mladí občané Spojeného království se zájmem o život v EU. Evropská komise proto navrhla členským zemím v Radě EU, aby na toto téma zahájily jednání se Spojeným královstvím. Výsledkem by mohla být dohoda, která by mladým lidem splňujícím daná kritéria mobilitu usnadnila.

Světově nejoblíbenější turistická destinace? Schengenský prostor (22/04/2024)

Schengenský prostor byl v loni nejnavštěvovanější destinací na světě. Členské země vydaly více ne 10 milionů schengenských víz a prostor navštívilo více než půl miliardy cestujících. Evropská komise o tom informovala v nové Zprávě o stavu Schengenu. Zároveň upozornila, že je potřeba stále pracovat na jeho posilování a dodržování pravidel. Vyzvala také ke zlepšení kvality hraničních kontrol, posílení kapacit pro navracení neregulérních příchozích, k plnému využívání Schengenského informačního systému nebo k odstranění překážek, jež brání přeshraniční výměně informací.

Je vám 18? Máte šanci získat vlakovou jízdenku po Evropě zdarma! (22/04/2024)

Evropská komise při příležitosti Evropského týdne mládeže zahájila poslední kolo soutěže DiscoverEU. Mladým Evropanům, narozeným od 1. 7. 2005 do 30. 6. 2006, rozdá 35 000 vlakových jízdenek zdarma. Jízdenky jsou platné třicet dní a je nutné je využít během letošního léta. Účastníci obdrží také slevovou kartu, kterou mohou využít na různé služby veřejné dopravy, kulturu, ubytování, stravování či sport. Stačí vyplnit kvíz s otázkami o EU a přihlásit se. O železniční jízdenky na cestu po Evropě je možné se hlásit do úterý 30. dubna.

Rada pro zahraniční věci (22/04/2024)

Ministři zahraničních věcí se setkají v Lucemburku, kde budou jednat o ruské agresi na Ukrajině. Prostřednictvím videokonference budou diskutovat s ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a ministrem obrany Rustem Umerovem. Poté budou jednat i o situaci na Blízkém východě.

Komise zveřejní doporučení zaměřená na ochranu dětí (23/04/2024)

Evropská komise představí doporučení, jejichž cílem je vyzvat všechny příslušné orgány ke spolupráci v oblasti ochrany dětí. Doporučení se zaměří na ochranu dětí před zneužíváním, násilím či diskriminací. Zveřejní také informace ohledně lepšího využívání stávajících nástrojů EU pro ochranu dětí.

Kalendář 22. 4. (22/04/2024)

.

Unie má po letech vyjednávání nová migrační pravidla (15/04/2024)

Nově schválený migrační pakt posílí zabezpečení evropských hranic díky účinnější registraci a prověřování všech osob. Zároveň by měl zajistit ochranu základních práv lidí mířících do Evropy, a to prostřednictvím nezávislého monitorování. Spolu s novými migračními pravidly se také urychlí azylové i návratové řízení, takže osoby bez nároku na azyl nebudou moci vstoupit na území EU. Pakt zavádí i jasná pravidla pro solidaritu mezi členskými státy v momentě, kdy se evropské vnější hranice ocitnou pod tlakem. Všechny členské státy se budou na řešení těchto situací podílet, ale vždy si budou moci vybrat, jakou formu pomoci zvolí.

EIF nabízí tříletý studijní program (15/04/2024)

Evropský investiční fond nabízí tříletý studijní program, který začíná 1. 10. 2024, ve čtyřech variantách: Science and data, Financial, Legal and compliance, Generalist. Podmínkou je univerzitní vzdělaní v daném oboru vybrané varianty (titul mgr. není podmínkou, ale výhodou) a nanejvýš 2 roky dosavadních pracovních zkušeností (vyjma stáží). Program nabízí i mentoring na míru a možnost prostřídat oddělní EIF. Program je honorován: 4300 eur plus benefity, i pro rodinné příslušníky.

V evropských zásobnících je po zimě rekordní množství plynu (15/04/2024)

Evropě se podařilo zbavit závislosti na ruském plynu. Svědčí o tom stav zásobníků po uplynulé topné sezoně. K 31. březnu 2024 byly evropské zásobníky plynu naplněny na více než 58 %, což je v tomto ročním období rekordně vysoká úroveň. Může za to nejen teplejší zima, ale také úspěšná diverzifikace dodávek, výstavba obnovitelných zdrojů a snižování spotřeby energie. Plné zásobníky se projevily také na vyšší stabilitě trhu, ceny energií se tak opět přiblížily předválečné úrovni.

Česko vynaložilo na státní pomoc čtyři miliardy eur (15/04/2024)

Ekonomiky členských zemí EU se musely v uplynulých letech vypořádávat s různými krizemi a problémy, Evropská komise jim proto v odůvodněných případech povolovala režimy státní podpory. Ze srovnávacího přehledu podpor udělených v roce 2022 vyplývá, že členské země vydaly na státní podporu zhruba 228 miliard eur, z toho čtyři miliardy přispělo na pomoc ekonomice Česko. Téměř polovina financí (49,2 %) šla na environmentální či klimatická opatření, včetně úspor energií. Zhruba 12,4 % podpory pomohlo v oblasti zemědělství, lesnictví a na venkově. Česko použilo státní podporu i na řešení dozvuků pandemie covidu-19 a dopadů ruské invaze na Ukrajinu.

Dialog s průmyslem a sociálními partnery o klimatu (15/04/2024)

Evropská komise vedla v uplynulých měsících intenzivní dialog s průmyslem a sociálními partnery o tom, jak převádět evropskou klimatickou politiku efektivně do praxe. Z dialogu vyplývá, že tito aktéři mají jednoznačný zájem podílet se na utváření a plnění Zelené dohody pro Evropu. Zároveň však upozorňují, že potřebují jednodušší regulační rámec, opatření pro řešení cen energií, moderní infrastrukturu, snadnější přístup k financování a silnější jednotný trh. Komise je nyní připravena o těchto bodech jednat s členskými státy a Evropským parlamentem. Ve spolupráci s průmyslem a sociálními partnery hodlá nadále pokračovat.

Mimořádná Evropská rada (17/04/2024)

Lídři členských zemí EU se setkají v Bruselu, kde budou jednat na neformální Evropské radě. Setkají se zde s bývalým italským premiérem Enricem Lettou, který jim představí svou čerstvou zprávu o reformách vnitřního trhu EU. Diskutovat budou také o strategické agendě EU na období 2024–2029.

Festival „Zažijte Evropu“ – slavíme 20 let od vstupu Česka do EU (01/05/2024)

Česko si v rámci festivalu „Zažijte Evropu“ připomene dvacet let od přistoupení k EU. Na Střeleckém ostrově vystoupí čeští i evropští umělci, představí se zde evropské státy a hosté se mohou těšit na zajímavý doprovodný program. Festival bude součástí několikadenních oslav pod hlavičkou Týdne Evropy.

Kalendář 15. 4. (15/04/2024)

.

Česko musí kvůli porušení pravidel vrátit podporu, kterou udělilo některým agrárním podnikům (08/04/2024)

Rozhodla tak Evropská komise po hloubkovém šetření. Jedná se o podporu, kterou v letech 2017 a 2018 Česko poskytlo některým velkým zemědělským podnikům. Byla totiž určena pouze malým a středním firmám, velké podniky na ni neměly nárok. Šetření vedla Komise již od roku 2021 a týká se investic do zavlažování a na restrukturalizaci sadů. Česko nyní vymáhá vyplacené peníze od podniků, které je obdržely. Žádné pokuty země platit nebude, peníze má vrátit proto, aby se zabránilo poškození vnitřního trhu EU.

Bulharsko a Rumunsko jsou součástí schengenského prostoru (08/04/2024)

K schengenskému prostoru bez vnitřních kontrol se připojily od letošního dubna poté, co splnily přísné podmínky. Země budou moci na letištích a v přístavech vydávat schengenská víza a nebudou muset kontrolovat pasažéry přijíždějící z ostatních členských zemí. Díky tomu ještě zesílí jejich aktivní podíl na ochraně vnějších hranic EU. Dalším krokem bude odstranění kontrol na pozemních hranicích mezi Bulharskem, Rumunskem a dalšími zeměmi schengenského prostoru. Podle Evropské komise by mohly země EU rozhodnout o zrušení zbývajících kontrol ještě letos.

Společný evropský diplom by mohl podpořit vzdělávání napříč EU (08/04/2024)

Zvýšil by vzdělávací mobilitu uvnitř EU, zlepšil dovednosti studentů a mohl také přilákat talenty z celého světa a posílit tím evropskou konkurenceschopnost. Vytvoření evropského diplomu není jednoduchý úkol, Evropská komise proto navrhla tři dílčí iniciativy, které mají odbourat právní a administrativní bariéry při zřizování společných studijních programů na vysokých školách. Pokud by se EU na vzniku evropského diplomu dohodla, byl by dobrovolným bonusem pro studenty a současně by respektoval akademickou svobodu a nezávislost univerzit.

Povinná rekonstrukce rodinných domů kvůli EU nehrozí (08/04/2024)

Médii se šíří zavádějící informace ohledně novelizované směrnice o energetické náročnosti budov, kterou v březnu odhlasoval Evropský parlament. Podle některých titulků bude EU nařizovat majitelům starších domů zateplení či rekonstrukce. To není pravda. Země EU se sice dohodly na snížení spotřeby obytných budov o 16 % do roku 2030 a dále o 20 až 22 % do roku 2035, ale je na jednotlivých státech, jaká opatření pro dosažení cílů zvolí. Státy mají povinnost renovovat 15 % budov, které jsou v nejhorší energetické třídě, avšak rezidenčního sektoru se to netýká.

Diskuse o budoucnosti vnitřního trhu (10/04/2024)

Vnitřní trh je pilířem evropské ekonomiky a zdrojem prosperity, ale potřebuje reformy, aby se adaptoval na globální dění. Unie proto pověřila bývalého italského premiéra Enrica Lettu přípravou návrhu reforem, které by měly vnitřní trh posílit. Své vize představí Evropské komisi a v polovině měsíce také lídrům zemí EU.

Rada pro hospodářské a finanční věcí (12/04/2024)

Ministři zodpovědní za hospodářskou politiku se setkají v Bruselu. Diskutovat budou o Nástroji pro oživení a odolnost nebo o dopadech ruské agrese vůči Ukrajině na evropskou ekonomiku.

Kalendář 8.4. (08/04/2024)

.

Unie se připravuje na přijetí nových členů (25/03/2024)

Evropská unie by se brzy mohla rozrůst o nové členy. O dynamickém procesu rozšiřování svědčí i čerstvé rozhodnutí Evropské rady zahájit přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou. Aby byla EU na rozšíření připravena, Evropská komise připravila dokument, v němž nastiňuje potřebné vnitřní reformy, které bude muset EU provést. Komise zdůraznila ochranu evropských hodnot, jako je demokracie nebo právní stát. Dále v dokumentu upozorňuje na potřebu posílení konektivity, dodržování závazků v oblasti klimatu, životního prostředí a bezpečnosti či podporu udržitelné zemědělské produkce. Komise se zabývá také dopadem rozšíření na rozpočet EU a institucionálními otázkami spojenými s fungováním EU.

Komise vyplatila Ukrajině 4,5 miliardy eur (25/03/2024)

Ukrajina obdržela od EU první část podpory v rámci nového Nástroje EU pro Ukrajinu, a to ve výši 4,5 miliardy eur. Díky této finanční podpoře může Ukrajina překlenout náročné období a získat potřebnou likviditu, se kterou bude moci financovat fungování státu. Peníze půjdou například na důchody, platy úředníků ve veřejné správě nebo poskytování základních veřejných služeb. Ukrajina zároveň předložila EU oficiální plán investic a reforem, který jí v případě schválení ze strany Evropské komise odemkne přístup k pravidelným finančním injekcím. Dostávat je bude v následujících čtyřech letech.

EU uvalí vyšší cla na ruské a běloruské obilí (25/03/2024)

Evropská komise navrhuje zvýšit cla na dovoz obilovin a olejnin z Ruska a Běloruska. Vyšší cla se budou vztahovat i na pšenici, kukuřici či slunečnicový šrot, kterých je v EU nadbytek, což má negativní dopad na trh se zemědělskými komoditami v EU. Cla budou vysoká natolik, že omezí dovoz do EU, ale zároveň neovlivní vývoz ruských a běloruských produktů do třetích zemí. Uvalení vyšších cel pomůže především evropským zemědělcům, kteří se potýkají s propadem cen za obilí. Zároveň tak EU omezí příjmy Ruska. Jen za loňský rok Rusko vyvezlo do EU produkty v hodnotě 1,3 miliardy eur.

EU loni zaznamenala rekordní počet varování před nebezpečnými výrobky, nejčastěji šlo o kosmetiku (25/03/2024)

Národní orgány loni do evropského systému Safety Gate zanesly 3 412 varování před nebezpečnými výrobky, které se objevily na evropském trhu. Hlášení pak vedla k navazujícím akcím, jako je například stažení výrobků z obchodů. Nejčastěji se jednalo o kosmetické produkty obsahující zakázané chemické látky, zejména BMHCA, která může negativně ovlivnit plodnost a vyvolává alergické reakce. Vyplývá to z výroční zprávy evropského systému Safety Gate, do nějž jsou zapojeny členské země EU, Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Zpráva také poukazuje na fakt, že loni systém zaznamenal nejvíce hlášení od roku 2003, kdy byl Safety Gate spuštěn.

Rada EU pro zemědělství a rybolov (26/03/2024)

Ministři zemědělství zemí EU se setkají v Bruselu. Budou jednat o aktuální situaci v zemědělství a opatřeních, které Evropská komise navrhla ve snaze zmírnit napětí v sektoru. Diskutovat budou také o dopadech ruské agrese na Ukrajině na evropský zemědělský trh.

Komise zveřejní balíček o vysokoškolském vzdělávání (27/03/2024)

Evropská komise představí balíček iniciativ, jejichž cílem je zlepšit vysokoškolské vzdělávání napříč EU. Součástí balíčku bude sdělení o evropském titulu a také návrhy na doporučení Rady EU v oblasti kariéry ve vysokoškolském vzdělávání a systému zajišťování a uznávání kvality.

Kalendář 25.3. (25/03/2024)

.

Komise investuje dvě miliardy eur do obranného průmyslu (18/03/2024)

Evropská komise chce navýšit produkci střeliva v EU, zlepšit spolupráci členských států při zadávání zbrojních zakázek a navýšit podporu pro výzkum a vývoj. Do obranného sektoru proto investuje přibližně dvě miliardy eur. Zhruba 500 milionů eur půjde na navýšení evropské produkce dělostřeleckých granátů, mezi vybranými projekty jsou i dvě české společnosti. Dalších 310 milionů eur pak EU vyčlenila na společné zbrojní zakázky a 1,1 miliardy eur pošle na podporu výzkumu, vývoje a inovací, a to skrze Evropský obranný fond.

Snížení administrativní zátěže pro zemědělce (18/03/2024)

Evropská komise doporučila přezkoumat některá opatření společné zemědělské politiky. Cílí na zemědělce, kteří čerpají dotace z fondů EU. Změnit se má například jedna z podmínek, jež definují dobrý zemědělský a environmentální stav půdy (tzv. DZES): zemědělci by napříště nemuseli nechávat minimální část své orné půdy ladem. Zmírnit by se mohly také podmínky pro střídání plodin či zachování půdního pokryvu během citlivých období. Komise také navrhuje vyjmout malé zemědělské podniky z kontrol a sankcí souvisejících s podmínkami DZES.

EU musí investovat, aby zvýšila svou odolnost vůči změnám klimatu (18/03/2024)

Evropská unie prosazuje snižování emisí skleníkových plynů, aby zpomalila probíhající změny klimatu. Zároveň se musí změnám přizpůsobovat a ochránit zdraví a prosperitu Evropanů. Proto Evropská komise navrhuje zlepšit odolnost EU vůči klimatickým rizikům a doporučuje čtyři druhy činnosti. Zaprvé vyzývá členské státy k tomu, aby přesněji určily rizika spojená se změnami klimatu. Dále doporučuje zlepšit dosavadní nástroje pro sledování klimatu, jako je například družicová služba Galileo, která umožňuje varovat při mimořádných událostech. Navrhuje také využít strukturální politiky: od lepšího územního plánování přes posilování kritické infrastruktury až po investice z dostupných fondů. Čtvrtá skupina opatření se věnuje financím, Komise podpoří státy EU mimo jiné v tom, aby do svých rozpočtů začlenily rizika související s klimatem.

Komise doporučuje otevřít přístupové rozhovory s Bosnou a Hercegovinou (18/03/2024)

Bosna a Hercegovina prokázala, že pokročí v dlouho odkládaných reformách, jako je přijetí zákona o předcházení střetu zájmů a zákona o boji proti praní špinavých peněz. V zemi se také podařilo zlepšit systém soudnictví a státních zastupitelství. Evropská komise proto doporučila zahájit s Bosnou a Hercegovinou přístupová jednání. Doporučení nyní předá Evropské radě, která jej může na svém zasedání jednomyslně odsouhlasit.

Komise představí dokumenty o rozšíření EU (20/03/2024)

Evropská komise předloží dokument, ve kterém nastíní reformy potřebné před potenciálním rozšířením EU o nové členské země. Věnovat se v něm bude jednotlivým evropským politikám i unijním institucím. Komise ve stejný den představí také nová opatření pro řešení nedostatku pracovních sil v EU.

Evropská rada (21/03/2024)

Lídři zemí EU se setkají v Bruselu, kde budou jednat o další podpoře Ukrajiny, bezpečnosti, situaci na Blízkém východě, rozšíření EU a dalších klíčových otázkách, mezi nimiž je i budoucnost evropského zemědělství v kontextu nedávných protestů.

Kalendář 18.3. (18/03/2024)

.

Evropská unie posiluje svůj obranný průmysl (09/03/2024)

Vůbec první strategie EU pro obranný průmysl reaguje na pokračující válku na Ukrajině a potřebu podpořit evropský obranný průmysl. Strategie Evropské komise počítá s podporou společných nákupů členských států a se zvyšováním podílu produktů vyrobených v EU na těchto nákupech postupně až na 60 % do roku 2035. Součástí strategie je Evropský program obranného průmyslu (EDIP) s rozpočtem 1,5 miliardy eur na období 2025–2027. Program podpoří také spolupráci s Ukrajinou v této oblasti. Evropská investiční banka by ve shodě se strategií měla přezkoumat svou úvěrovou politiku, aby podporou obranného odvětví motivovala k podobnému přístupu i soukromé banky.

Slovo mají zemědělci, Komise spustila on-line průzkum (09/03/2024)

Evropská komise zahájila on-line průzkum, ve kterém chce shromáždit názory zemědělců z celé EU. Dotazník je možné vyplnit ve všech úředních jazycích EU, včetně češtiny, a to do 8. dubna. Komise se chce přímo od zemědělců dozvědět, kolik času tráví administrativou či jak hodnotí složitost různých pravidel zemědělské politiky. Průzkum bude podkladem pro analýzu, kterou by Komise měla zveřejnit letos na podzim. Dokument pak může posloužit při vytváření nových opatření právě na pomoc zemědělcům.

Společnost Apple musí zaplatit pokutu 1,8 miliardy eur (09/03/2024)

Evropská komise uvalila na společnost Apple pokutu ve výši 1,8 miliardy eur. Apple měl desítky let zneužívat svého dominantního postavení na trhu v oblasti aplikací pro streamování hudby prostřednictvím svého obchodu App Store. Vývojáři aplikací kvůli praktikám společnosti nemohli informovat spotřebitele o alternativních a levnějších hudebních službách dostupných mimo systémy Apple. To je podle pravidel EU nezákonné.

EU spolu s partnery otevře námořní humanitární koridor do Gazy (09/03/2024)

Palestinští civilisté nemají dostatek vody, léků či potravin. Evropská komise se proto bude podílet na otevření nového humanitárního koridoru, který umožní dodávat po moři do pásma Gazy tolik potřebnou pomoc. Na koridoru se Komise dohodla spolu s některými členskými státy EU, Spojenými arabskými emiráty, Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými. Klíčovou roli sehraje Kypr, ze kterého se bude pomoc do Gazy přepravovat.

Rada pro hospodářské a finanční věci (12/03/2024)

Ministři financí zemí EU se setkají v Bruselu, aby diskutovali o provádění Nástroje pro oživení a odolnost, který EU vytvořila v reakci na pandemii covidu-19. Jednat budou také o dopadech ruské válečné agrese na evropskou ekonomiku.

Kalendář 11. 3. (09/03/2024)

.

Unie cílí na pokročilé materiály. Chce být světovou špičkou odvětví (04/03/2024)

Pokročilé materiály představují základní technologii pro digitální a ekologickou transformaci, mají totiž vynikající výkon a zvláštní funkce. Lze je využít třeba v oblasti baterií, budov s nulovými emisemi, polovodičů, léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, družic, nosných raket a podobně. Příkladem je grafen, který je tenký, pevný a používá se v počítačových obrazovkách či chytrých telefonech. Evropská komise předpokládá, že poptávka po pokročilých materiálech v nadcházejících letech výrazně poroste, a proto navrhla strategii, jak pomoci jejich vývoji a využívání na území EU. Plán se opírá o pět pilířů: posílení výzkumného a inovačního ekosystému, zrychlené uvádění inovativních materiálů na trh, zvýšení kapitálových investic a zlepšení přístupu k financování, podpora výroby a používání pokročilých materiálů a v neposlední řadě vytvoření Technologické rady pro pokročilé materiály.

Komise odblokuje část evropských fondů pro Polsko (04/03/2024)

Polská vláda přijala reformy v oblasti právního státu a posílila nezávislost soudnictví. Evropská komise proto navrhuje odblokovat Polsku přístup k dříve zmrazeným fondům. Konkrétně by země mohla získat až 137 miliard eur z finančních prostředků EU. Díky reformám soudnictví bude moci Polsko čerpat z Nástroje pro oživení a odolnost. Plnění podmínek Listiny základních práv EU zase odblokuje část evropských fondů pro politiku soudržnosti. Polská vláda se také zavázala řešit na základě doporučení Komise obavy ohledně stavu právního státu. Polsko se rovněž připojí k Úřadu evropského veřejného žalobce, který vyšetřuje a stíhá přeshraniční trestné činy, jež poškozují finanční zájmy EU.

Nadále šetřete plynem, doporučuje Komise (04/03/2024)

Země EU se v létě 2022 – v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu – dohodly na omezení závislosti na dovozu ruských paliv a na 15% úsporách ve spotřebě plynu. Od srpna 2022 do prosince 2023 se jim podařilo snížit poptávku po plynu o 18 %, čímž ušetřily 101 miliard metrů krychlových této komodity. Úspory měly zásadní roli pro zachování dodávek a stabilizaci trhu s energiemi v EU, navíc představovaly výrazný projev solidarity s Ukrajinou. Komise s ohledem na globální napětí doporučuje v úsporách a snižování poptávky po plynu pokračovat, a to na bázi dobrovolných opatření.

Unie pošle Palestině humanitární pomoc v hodnotě 150 milionů eur (04/03/2024)

Boj Izraele s hnutím Hamás tvrdě dopadá na palestinské civilisty. Evropská komise proto letos bude pokračovat v humanitární pomoci cílené na tento region. Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) pošle 50 milionů eur. Dalších 32 milionů eur věnuje v závislosti na výsledku auditu, který má prověřit korektní fungování organizace. A 68 milionů eur zamíří do místa určení prostřednictvím ostatních mezinárodních partnerů, jako je Červený kříž.

Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (04/03/2024)

Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku se setkají v Bruselu, aby jednali o aktuální situaci v oblasti bezpečnosti dodávek energií a o přípravách na zimní sezonu 2024–2025. Rada se dále pokusí dosáhnout politické dohody, pokud jde o snižování poptávky po plynu.

Evropská obranná průmyslová strategie (05/03/2024)

Evropská komise představí novou strategii, jejímž cílem je posílit evropský obranný průmysl s ohledem na probíhající válku na Ukrajině. Zveřejní také investiční program, který má posílit výrobní kapacity evropských podniků.

Kalendář 4. 3. (04/03/2024)

.

EU bude stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak bude třeba (26/02/2024)

Ukrajina se již dva roky hrdinně brání celoplošné ruské invazi, čímž bojuje nejen za svůj vlastní osud, ale i za hodnoty celé Evropy. EU se snaží pomáhat jí v boji všemi možnými prostředky. Od začátku ruské války poskytla Ukrajině vojenskou, humanitární a finanční podporu v hodnotě více než 88 miliard eur. Dalších 50 miliard eur poputuje na Ukrajinu mezi lety 2024 až 2027. Ukrajina se navzdory ruskému útoku stále více přibližuje k EU – získala nejen kandidátský status, ale i souhlas se zahájením přístupových rozhovorů. Podpora Ukrajiny ze strany EU má podobu konkrétních činů. Patří mezi ně i hospodářské sankce namířené vůči Rusku, jejichž 13. balíček schválila Rada EU uplynulý týden.

Evropská komise navrhuje, jak ulevit zemědělcům od byrokracie (26/02/2024)

Zemědělci napříč Evropou si stěžují na administrativní zátěž, které čelí při čerpání evropských dotací. Evropská komise proto navrhla konkrétní opatření, jak jim od zátěže ulevit. Zaprvé chce zjednodušit environmentální podmínky, které zemědělci v EU musí splňovat, aby dotace získali. Změnit by se měla také metodika kontrol, aby počet návštěv vnitrostátních orgánů v podnicích klesl až o polovinu. Dále Komise navrhuje vyjasnit používání pojmů „vyšší moc“ a „mimořádné okolnosti“. Chce tím zamezit postihům zemědělců za nedodržení podmínek v případě nečekaných událostí. V březnu pak Komise spustí také on-line veřejnou konzultaci, aby přímo od zemědělců zjistila, které administrativní postupy je nejvíce zatěžují. Následně Komise připraví podrobnou analýzu.

Nástroj vytvořený pro obnovu ekonomiky po pandemii COVID-19 se osvědčil (26/02/2024)

Evropská komise zhodnotila dosavadní používání Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), který vytvořila v reakci na pandemii COVID-19. Z analýzy vyplývá, že RRF má velký význam nejen při řešení dopadů pandemie, ale také při zvládání urgentních problémů, jako jsou důsledky ruského vpádu na Ukrajinu. Stanovené cíle RRF přinášejí konkrétní výsledky: například členským státům se podařilo ušetřit více než 28 milionů megawatthodin energie a více než 5,6 milionu domácností získalo přístup k vysokorychlostnímu internetu. Komise odhaduje, že zhruba polovina očekávaného nárůstu veřejných financí v letech 2019 až 2025 bude výsledkem investic z rozpočtu EU, především pak z RRF. Promítnout by se to mělo i do rychlejšího růstu HDP. Z nástroje profituje i Česko, kterému Komise minulý týden potvrdila již druhou žádost o platbu, a to ve výši 702 milionů eur. Peníze směřují například na budování vysokokapacitních internetových sítí či na investice do obnovy lesů a zadržování vody. Celkem má Česko z RRF nárok na 8,4 miliardy eur ve formě grantů a 818 milionů eur v půjčkách.

Komise chce posílit digitální infrastrukturu (26/02/2024)

Je totiž klíčová pro další rozvoj digitalizace a posilování evropské konkurenceschopnosti. Komise proto přišla s balíčkem opatření na podporu digitální konektivity. Navrhuje především podporovat spolupráci evropských inovátorů při budování cloud a edge technologií v oblasti telekomunikací. Zajistit chce také spravedlivější podmínky na trhu, což by měli uvítat především operátoři investující právě do digitálních technologií. Komise má rovněž v plánu podporovat zavádění strategické podmořské kabelové infrastruktury.

Rada EU pro zemědělství a rybolov (26/02/2024)

Ministři zemědělství členských zemí EU se setkávají v Bruselu, kde budou jednat o aktuální situaci v sektoru. Tématem budou nedávné protesty farmářů, ale také návrhy Evropské komise, jak snížit administrativní zátěž v zemědělství.

Nová iniciativa týkající se pokročilých materiálů (27/02/2024)

Zelená a digitální transformace s sebou přinášejí potřebu pokročilých materiálů, které jsou ekologické, efektivní a dokážou například šetřit energii, ať už v energetice, dopravě či elektronice. Evropská komise proto představí iniciativu, jejímž cílem je podpořit evropské inovativní firmy právě ve výzkumu a vývoji těchto materiálů, bez nichž se Evropa v budoucnu neobejde.

Kalendář 26. 2. (26/02/2024)

.