Týdeník – 4. 3. 2024

Pokročilé materiály představují základní technologii pro digitální a ekologickou transformaci, mají totiž vynikající výkon a zvláštní funkce. Lze je využít třeba v oblasti baterií, budov s nulovými emisemi, polovodičů, léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, družic, nosných raket a podobně. Příkladem je grafen, který je tenký, pevný a používá se v počítačových obrazovkách či chytrých telefonech. Evropská komise předpokládá, že poptávka po pokročilých materiálech v nadcházejících letech výrazně poroste, a proto navrhla strategii, jak pomoci jejich vývoji a využívání na území EU. Plán se opírá o pět pilířů: posílení výzkumného a inovačního ekosystému, zrychlené uvádění inovativních materiálů na trh, zvýšení kapitálových investic a zlepšení přístupu k financování, podpora výroby a používání pokročilých materiálů a v neposlední řadě vytvoření Technologické rady pro pokročilé materiály.

Polská vláda přijala reformy v oblasti právního státu a posílila nezávislost soudnictví. Evropská komise proto navrhuje odblokovat Polsku přístup k dříve zmrazeným fondům. Konkrétně by země mohla získat až 137 miliard eur z finančních prostředků EU. Díky reformám soudnictví bude moci Polsko čerpat z Nástroje pro oživení a odolnost. Plnění podmínek Listiny základních práv EU zase odblokuje část evropských fondů pro politiku soudržnosti. Polská vláda se také zavázala řešit na základě doporučení Komise obavy ohledně stavu právního státu. Polsko se rovněž připojí k Úřadu evropského veřejného žalobce, který vyšetřuje a stíhá přeshraniční trestné činy, jež poškozují finanční zájmy EU.

Země EU se v létě 2022 – v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu – dohodly na omezení závislosti na dovozu ruských paliv a na 15% úsporách ve spotřebě plynu. Od srpna 2022 do prosince 2023 se jim podařilo snížit poptávku po plynu o 18 %, čímž ušetřily 101 miliard metrů krychlových této komodity. Úspory měly zásadní roli pro zachování dodávek a stabilizaci trhu s energiemi v EU, navíc představovaly výrazný projev solidarity s Ukrajinou. Komise s ohledem na globální napětí doporučuje v úsporách a snižování poptávky po plynu pokračovat, a to na bázi dobrovolných opatření.

Boj Izraele s hnutím Hamás tvrdě dopadá na palestinské civilisty. Evropská komise proto letos bude pokračovat v humanitární pomoci cílené na tento region. Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) pošle 50 milionů eur. Dalších 32 milionů eur věnuje v závislosti na výsledku auditu, který má prověřit korektní fungování organizace. A 68 milionů eur zamíří do místa určení prostřednictvím ostatních mezinárodních partnerů, jako je Červený kříž.

Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku se setkají v Bruselu, aby jednali o aktuální situaci v oblasti bezpečnosti dodávek energií a o přípravách na zimní sezonu 2024–2025. Rada se dále pokusí dosáhnout politické dohody, pokud jde o snižování poptávky po plynu.

Evropská komise představí novou strategii, jejímž cílem je posílit evropský obranný průmysl s ohledem na probíhající válku na Ukrajině. Zveřejní také investiční program, který má posílit výrobní kapacity evropských podniků.