Týdeník – 26. 2. 2024

Ukrajina se již dva roky hrdinně brání celoplošné ruské invazi, čímž bojuje nejen za svůj vlastní osud, ale i za hodnoty celé Evropy. EU se snaží pomáhat jí v boji všemi možnými prostředky. Od začátku ruské války poskytla Ukrajině vojenskou, humanitární a finanční podporu v hodnotě více než 88 miliard eur. Dalších 50 miliard eur poputuje na Ukrajinu mezi lety 2024 až 2027. Ukrajina se navzdory ruskému útoku stále více přibližuje k EU – získala nejen kandidátský status, ale i souhlas se zahájením přístupových rozhovorů. Podpora Ukrajiny ze strany EU má podobu konkrétních činů. Patří mezi ně i hospodářské sankce namířené vůči Rusku, jejichž 13. balíček schválila Rada EU uplynulý týden.

Zemědělci napříč Evropou si stěžují na administrativní zátěž, které čelí při čerpání evropských dotací. Evropská komise proto navrhla konkrétní opatření, jak jim od zátěže ulevit. Zaprvé chce zjednodušit environmentální podmínky, které zemědělci v EU musí splňovat, aby dotace získali. Změnit by se měla také metodika kontrol, aby počet návštěv vnitrostátních orgánů v podnicích klesl až o polovinu. Dále Komise navrhuje vyjasnit používání pojmů „vyšší moc“ a „mimořádné okolnosti“. Chce tím zamezit postihům zemědělců za nedodržení podmínek v případě nečekaných událostí. V březnu pak Komise spustí také on-line veřejnou konzultaci, aby přímo od zemědělců zjistila, které administrativní postupy je nejvíce zatěžují. Následně Komise připraví podrobnou analýzu.

Evropská komise zhodnotila dosavadní používání Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), který vytvořila v reakci na pandemii COVID-19. Z analýzy vyplývá, že RRF má velký význam nejen při řešení dopadů pandemie, ale také při zvládání urgentních problémů, jako jsou důsledky ruského vpádu na Ukrajinu. Stanovené cíle RRF přinášejí konkrétní výsledky: například členským státům se podařilo ušetřit více než 28 milionů megawatthodin energie a více než 5,6 milionu domácností získalo přístup k vysokorychlostnímu internetu. Komise odhaduje, že zhruba polovina očekávaného nárůstu veřejných financí v letech 2019 až 2025 bude výsledkem investic z rozpočtu EU, především pak z RRF. Promítnout by se to mělo i do rychlejšího růstu HDP. Z nástroje profituje i Česko, kterému Komise minulý týden potvrdila již druhou žádost o platbu, a to ve výši 702 milionů eur. Peníze směřují například na budování vysokokapacitních internetových sítí či na investice do obnovy lesů a zadržování vody. Celkem má Česko z RRF nárok na 8,4 miliardy eur ve formě grantů a 818 milionů eur v půjčkách.

Je totiž klíčová pro další rozvoj digitalizace a posilování evropské konkurenceschopnosti. Komise proto přišla s balíčkem opatření na podporu digitální konektivity. Navrhuje především podporovat spolupráci evropských inovátorů při budování cloud a edge technologií v oblasti telekomunikací. Zajistit chce také spravedlivější podmínky na trhu, což by měli uvítat především operátoři investující právě do digitálních technologií. Komise má rovněž v plánu podporovat zavádění strategické podmořské kabelové infrastruktury.

Ministři zemědělství členských zemí EU se setkávají v Bruselu, kde budou jednat o aktuální situaci v sektoru. Tématem budou nedávné protesty farmářů, ale také návrhy Evropské komise, jak snížit administrativní zátěž v zemědělství.

Zelená a digitální transformace s sebou přinášejí potřebu pokročilých materiálů, které jsou ekologické, efektivní a dokážou například šetřit energii, ať už v energetice, dopravě či elektronice. Evropská komise proto představí iniciativu, jejímž cílem je podpořit evropské inovativní firmy právě ve výzkumu a vývoji těchto materiálů, bez nichž se Evropa v budoucnu neobejde.