Týdeník – 8. 4. 2024

Rozhodla tak Evropská komise po hloubkovém šetření. Jedná se o podporu, kterou v letech 2017 a 2018 Česko poskytlo některým velkým zemědělským podnikům. Byla totiž určena pouze malým a středním firmám, velké podniky na ni neměly nárok. Šetření vedla Komise již od roku 2021 a týká se investic do zavlažování a na restrukturalizaci sadů. Česko nyní vymáhá vyplacené peníze od podniků, které je obdržely. Žádné pokuty země platit nebude, peníze má vrátit proto, aby se zabránilo poškození vnitřního trhu EU.

K schengenskému prostoru bez vnitřních kontrol se připojily od letošního dubna poté, co splnily přísné podmínky. Země budou moci na letištích a v přístavech vydávat schengenská víza a nebudou muset kontrolovat pasažéry přijíždějící z ostatních členských zemí. Díky tomu ještě zesílí jejich aktivní podíl na ochraně vnějších hranic EU. Dalším krokem bude odstranění kontrol na pozemních hranicích mezi Bulharskem, Rumunskem a dalšími zeměmi schengenského prostoru. Podle Evropské komise by mohly země EU rozhodnout o zrušení zbývajících kontrol ještě letos.

Zvýšil by vzdělávací mobilitu uvnitř EU, zlepšil dovednosti studentů a mohl také přilákat talenty z celého světa a posílit tím evropskou konkurenceschopnost. Vytvoření evropského diplomu není jednoduchý úkol, Evropská komise proto navrhla tři dílčí iniciativy, které mají odbourat právní a administrativní bariéry při zřizování společných studijních programů na vysokých školách. Pokud by se EU na vzniku evropského diplomu dohodla, byl by dobrovolným bonusem pro studenty a současně by respektoval akademickou svobodu a nezávislost univerzit.

Médii se šíří zavádějící informace ohledně novelizované směrnice o energetické náročnosti budov, kterou v březnu odhlasoval Evropský parlament. Podle některých titulků bude EU nařizovat majitelům starších domů zateplení či rekonstrukce. To není pravda. Země EU se sice dohodly na snížení spotřeby obytných budov o 16 % do roku 2030 a dále o 20 až 22 % do roku 2035, ale je na jednotlivých státech, jaká opatření pro dosažení cílů zvolí. Státy mají povinnost renovovat 15 % budov, které jsou v nejhorší energetické třídě, avšak rezidenčního sektoru se to netýká.

Vnitřní trh je pilířem evropské ekonomiky a zdrojem prosperity, ale potřebuje reformy, aby se adaptoval na globální dění. Unie proto pověřila bývalého italského premiéra Enrica Lettu přípravou návrhu reforem, které by měly vnitřní trh posílit. Své vize představí Evropské komisi a v polovině měsíce také lídrům zemí EU.

Ministři zodpovědní za hospodářskou politiku se setkají v Bruselu. Diskutovat budou o Nástroji pro oživení a odolnost nebo o dopadech ruské agrese vůči Ukrajině na evropskou ekonomiku.