Týdeník – 29/11/2021

Pokud se lidem na internetu zobrazuje politická reklama, musí pro ně být zřejmé, že jde o placený obsah, kdo za něj zaplatil a proč. Navrhuje to Evropská komise v rámci balíčku na ochranu voleb a demokratické debaty. Posvítit si chce také na cílení reklamy, pro které by se měla uplatňovat přísná pravidla. Komise chce zakázat cílení využívající citlivé osobní údaje, např. etnický původ, sexuální orientaci či náboženské vyznání. Za porušení by podle návrhu měly hrozit pokuty. Komise také navrhuje úpravu pravidel pro účast v obecních a evropských volbách, aby usnadnila přístup k volbám evropským občanům žijícím v členském státě, jehož státní příslušnost nemají.

Komise chce zabránit tomu, aby se lidem komplikovalo cestování do jiných členských zemí tím, že všude budou platit různé lhůty, po které platí očkování. Proto navrhuje sjednotit délku uznávání očkovacích certifikátů pro cestování po celé EU na 9 měsíců po ukončení základního očkování. O dalším prodloužení platnosti spojeném s tzv. posilovací dávkou by mělo být rozhodnuto až poté, co k tomu budou k dispozici spolehlivé vědecké důkazy. Na osoby s digitálním certifikátem by podle Komise neměla být uvalována další omezení a neočkovaní lidé by měli mít možnost cestovat na základě negativního testu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zároveň vyzvala členské státy k pozastavení všech letů ze zemí s výskytem nové varianty covidu-19 omikron.

Vyplývá to z nové analýzy Evropské komise, kterou vydala v rámci podzimního balíčku evropského semestru. Tím Komise tradičně zahájila roční cyklus koordinace hospodářských politik členských zemí EU. Rok 2022 přitom bude specifický, evropský semestr se totiž poprvé v historii propojuje s realizací národních plánů obnovy. Česko obdrželo pouze jeden varovný signál, a to ohledně rostoucích nákladů práce. Celkem dvanáct zemí, včetně Francie či Chorvatska, si ale tak dobře nevede, a čeká je proto hloubkový přezkum. Komise pak zveřejnila doporučení pro eurozónu, podle kterého by se země měly vrátit k obezřetné fiskální politice hned, jakmile to ekonomická situace dovolí.

Pozastavení licencí, zákaz tranzitu přes území Evropské unie nebo omezení provozu na unijním trhu. Právě taková opatření by EU mohla uvalit na dopravce, kteří se zapojují do převádění migrantů do EU, jako se to děje v Bělorusku. Evropská komise tak chce pomoci Polsku, Litvě a dalším státům zasaženým praktikami běloruského diktátora Alexandra Lukašenka, který využívá migranty k nátlaku na Evropu. EU zároveň vyčlenila 700 000 eur na humanitární pomoc určenou zranitelným uprchlíkům a migrantům, kteří uvízli v Bělorusku.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová představí tři návrhy, jež budou modernizovat evropskou justici. Cílem návrhů bude posílit přeshraniční výměnu informací o případech terorismu, vytvořit platformy pro spolupráci vyšetřovacích týmů a digitalizovat přeshraniční justiční spolupráci.

Jak závažná je tuzemská bytová krize a jak ji řešit? Mohla by se ČR inspirovat v zahraničí? Sledujte on-line seminář, při kterém budou představeny hned dvě analýzy, a to zpráva Sociální bydlení v ČR a Analýza nákladů bytové nouze. Následovat bude expertní panel s moderovanou diskusí.

Probíhající Konference o budoucnosti Evropy dává občanům možnost promluvit do dalšího směřování EU. Jak se zatím dařilo sbírat od Čechů podněty k budoucnosti EU? Na jaké výzvy se Evropané musí připravit do budoucna? Právě to bude tématem průběžné hodnotící konference, které se zúčastní i místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.