Týdeník – 6. 6. 2022

Země EU se dohodly na embargu ruské ropy a ropných produktů, které již dříve navrhla Evropská komise. Zákaz dovozu se zatím nebude vztahovat na ropu dodávanou ropovody, což si vyžádaly země střední Evropy. Česko navíc dostalo výjimku a může dovážet ropu z ostatních členských států, závislost země na ruské ropě je totiž příliš vysoká. Kromě ropného embarga přikročily země EU k rozšíření sankčního seznamu, na který zařadily dalších 65 osob a 18 entit. Patří mezi ně i vojenští představitelé zodpovědní za vraždění civilistů v Buče a Mariopolu.

Počet zemí eurozóny se 1. ledna 2023 rozroste na dvacet. Podle letošního hodnocení Evropské komise se Chorvatsku daří plnit všechna čtyři nezbytná kritéria a projevilo obrovské odhodlání přijmout společnou měnu. Zhodnocení pokroku obdrželo i dalších šest zemí, jež dosud euro nepřijaly, přestože se k tomu svým vstupem do EU zavázaly. Mezi nimi je i ČR, která nyní plní pouze kritérium veřejných financí a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Kritérium cenové stability a kritérium směnného kurzu ČR zatím neplní.

Evropská komise dlouhou dobu odmítala schválit polský národní plán obnovy kvůli sporné reformě justice. Polsko se však nakonec rozhodlo k ústupku a zrušilo kontroverzní disciplinární komoru pro soudce, která podle Komise nabourávala nezávislost polské justice. Na základě učiněného pokroku se Polsku odemkl přístup zhruba ke 36 miliardám eur (890 miliard korun) z mimořádného nástroje NextGeneration EU. K jeho čerpání však bude muset Polsko plnit další milníky a reformy týkající se mimo jiné ochrany právního státu či klimatu.

Komise zaregistrovala novou občanskou iniciativu vyzývající k novým předpisům v oblasti textilního průmyslu. Podle nich by měla EU zajistit životní minimum pro lidi pracující v dodavatelských řetězcích tohoto sektoru. Zaměřit by se měla mimo jiné na zmírňování negativních dopadů na lidská práva pracovníků, snižování míry chudoby, boj proti dětské práci a nekalým obchodním praktikám či zajištění vyšší transparentnosti v tomto odvětví. Organizátoři iniciativy mají nyní rok na to, aby sesbírali podpisy alespoň milionu občanů ze sedmi členských států. Poté bude Komise muset na jejich výzvu zareagovat. Pomocí tzv. evropské občanské iniciativy se mohou občané přímo zapojit do tvorby legislativního procesu. Začátkem června oslavil tento nástroj deset let fungování.

V Evropském domě je k vidění 14 velkoformátových obrazů, jejichž společným motivem je modrá a žlutá barva, tedy barvy ukrajinské vlajky. Na obrazech pracovali během jednodenního workshopu výtvarníci z Ukrajiny. Workshop uspořádal Spolek Zaedno v rámci iniciativy 12 hvězd pro Ukrajinu.

Evropská komise představí návrh rozpočtu pro rok 2023. Ten by měl odrážet nejen zotavování z pandemie covidu-19 a nové nástroje, jako je NextGeneration EU, ale také tematické oblasti, které bude EU v následujících měsících a letech řešit.

Jakým způsobem proměnila válka na Ukrajině přístup EU k zemím západního Balkánu? Dojde pod vlivem současných událostí k proměně procesu rozšiřování EU? Na tyto otázky odpoví Vladimír Bilčík, poslanec Evropského parlamentu, Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, a Janina Hřebíčková, velvyslankyně ČR v Černé Hoře.