Týdeník – 23. 5. 2022

Komisní návrh „REPowerEU“ počítá s tím, že kapacita solárních elektráren v EU by se měla v následujících třech letech zdvojnásobit, a to nejen díky masivním investicím, ale také zjednodušeným povolovacím procesům. Zdvojnásobit se má také využívání tepelných čerpadel. Do roku 2030 by tak měla EU vyrábět 45 % energie z obnovitelných zdrojů, což výrazně posílí její energetickou bezpečnost. Snížit by se měla i spotřeba energie, a to až o 13 % do roku 2030. Cílem všech těchto kroků je co nejrychleji snížit současnou závislost na dovozu ruských energií, což si podle Eurobarometru přeje 85 % Evropanů. Opatření navržená Evropskou komisí si vyžádají investice ve výši téměř 300 miliard eur, které by mohl pokrýt mimořádný fond pro obnovu EU, tzv. Nástroj pro oživení a odolnost, původně určený na řešení dopadů pandemie.

Ukrajinská ekonomika se kvůli ruské invazi hroutí. EU již na podporu Ukrajiny uvolnila 4,1 miliardy eur, dalších 1,5 miliardy eur pak poslala přímo na vojenský materiál. Dosud vynaložené prostředky však nestačí. Evropská komise chce proto navrhnout další makrofinanční pomoc Ukrajině ve formě úvěrů ve výši až 9 miliard eur, a to ještě během letošního roku. Do pomoci se zapojují nejen země EU, ale také další partneři z řad nejbohatších zemí světa.

Evropská ekonomika se z pandemie zotavuje pomaleji, než se čekalo. Jednou z příčin je ruská invaze na Ukrajině a narušení dodavatelských řetězců. Letos by mělo unijní HDP zaznamenat růst ve výši 2,7 %, další rok pak 2,3 %. Inflace v zemích EU by měla letos dosáhnout až 6,8 %, v roce 2023 by pak měla klesnout na 3,2 %. Vyplývá to z jarní hospodářské prognózy z pera Evropské komise. Růst českého HDP by podle ní měl letos činit jen 1,9 % a zrychlit by měl až v roce 2023, a to na 2,7 %, zejména díky Nástroji pro oživení a odolnost, který financuje i český Národní plán obnovy. Inflace tlačená vysokými cenami energií by měla letos v ČR dosáhnout 11,7 % a v roce 2023 klesnout na 4,5 %. Vládní dluh bude letos na úrovni 42,8 % HDP.

Členské země EU by měly urychlit modernizaci soudnictví, zejména pak jeho digitalizaci. Apeluje na ně Evropská komise ve svém pravidelném hodnocení soudních systémů. Ta také upozorňuje, že občané zhruba poloviny zemí mají za to, že se nezávislost soudnictví snižuje. Nejhůře hodnotí nezávislost soudů lidé z Chorvatska, Polska a Slovenska, nejlépe naopak Finové, Dánové a Rakušané. Česká důvěra v nezávislost soudnictví je v evropském srovnání průměrná, spokojeno je necelých 60 % občanů.

Evropská komisařka pro soudržnost a reformy přijíždí do Karlovarského kraje, kde se setká s hejtmanem a dalšími zástupci regionu. Po prohlídce Dolu Jiří a projektu Svět záchranářů se přemístí do Prahy. Tam ji čeká návštěva Centra pro ukrajinské uprchlíky v Letňanech. Hlavním bodem její cesty do Prahy bude účast na úterní konferenci „Politika soudržnosti v kontextu českého předsednictví a příležitosti v evropských fondech“.

Evropská komise navrhne směrnici, která posílí schopnost členských států vymáhat a konfiskovat majetek. EU tak chce zajistit, aby se organizovaný zločin ani žádná další trestní činnost na jejím území nevyplácela.

Maďarsku hrozí kvůli porušování hodnot EU odstřižení od evropských fondů. Je spuštění ochranného finančního mechanismu vůči zemi reálné? Jaký by měl takový krok dopad na maďarský rozpočet? Diskutovat budou ředitelka pro výzkum z Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová, senátor David Smoljak a redaktorka serveru Euractiv Kateřina Zichová.