Týdeník – 13. 6. 2022

Členské země způsobilé k čerpání peněz z Modernizačního fondu si rozdělily částku 2,4 miliardy eur. Mezi sedmi státy je i Česko, které získalo 520 milionů eur. Peníze půjdou např. na modernizaci systémů veřejného osvětlení v obcích, náhradu uhlí či na zvýšení energetické účinnosti. Jedná se již o třetí a dosud také nejvyšší platbu z Modernizačního fondu. Ten má pomoci členským státům s modernizací jejich energetiky, dopravy a průmyslu, což ve výsledku sníží jejich emise skleníkových plynů. Peníze může sedm zemí čerpat až do roku 2030, do kdy také musí splnit své cíle v oblasti energetiky a klimatu. Fond je financovaný z příjmů z dražeb emisních povolenek.

EU vyčlenila na humanitární pomoc Ukrajině dalších 205 milionů eur, celková výše pomoci se tak vyšplhala na 700 milionů eur. Část peněz, 13 milionů eur, přitom směřuje do sousedního Moldavska, které čelí masivní migrační vlně z Ukrajiny. O navýšení pomoci informoval evropský komisař pro řešení krizi Janez Lenarčič během své nedávné návštěvy Ukrajiny. Evropská komise také spustila nový projekt, jehož cílem je podpořit vyšetřování válečných zločinů vedené Mezinárodním trestním soudem. Na projekt vyčlenila 7,25 milionu eur.

K nabíjení všech nových telefonů, tabletů, fotoaparátů, herních konzolí, sluchátek, čteček, klávesnic, myší a navigací bude po roce 2024 stačit pouze jeden konektor, a to USB-C. Dohodli se na tom zástupci členských zemí a Evropského parlamentu. Spotřebitelům by návrh Evropské komise měl ušetřit až 250 milionů eur ročně a ulehčí také jejich domácnostem od zbytečného elektroodpadu, nová zařízení totiž bude možné nakupovat bez nových nabíječek. Komise se také zaměří na rozvoj bezdrátových technologií a jejich harmonizaci.

Evropská komise schválila návrh rozpočtu na rok 2023 ve výši 185,6 miliardy eur. Základní rozpočet ještě doplní granty z nástroje NextGenerationEU (tzv. fond obnovy) v hodnotě zhruba 113,9 miliardy eur. Rozpočet je navržen tak, aby co nejvíc oživil ekonomiku a pomohl s výzvami spojenými s válkou na Ukrajině. Investice směřují např. na zajištění hladkého fungování jednotného trhu (927 mil. eur), ochranu hranic (2,1 mld. eur) či na bezpečnost (689 mil. eur). Návrh ještě musí schválit Evropský parlament a Rada.

Občané EU se v uplynulém roce vyjadřovali k dalšímu směřování EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová chce nyní promítnout výsledky Konference o budoucnosti Evropy do praxe, představí proto oficiální reakci Komise na požadavky a návrhy občanů.

Ministři financí zemí EU se setkají v Bruselu, aby zde jednali o pokroku zemí bez společné měny euro na cestě do eurozóny. Debatovat budou také o Evropském semestru a plánech na podporu oživení Evropy.