Statistika bydlení

Extrakce údajů z databáze: únor 2017. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: květen 2018.

Obrázek 1: Rozdělení obyvatelstva podle typu bydlení, 2015
(% populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_lvho01)

Obrázek 2: Rozdělení obyvatelstva podle právních důvodů užívání nemovitosti, 2015
(% populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_lvho02)

Obrázek 3: Míra přelidněnosti domácností, 2015
(% stanovené populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_lvho05a)

Obrázek 4: Závažná deprivace v oblasti bydlení, 2014 a 2015
(% populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_mdho06a)

Tabulka 1: Míra příliš vysokých nákladů na bydlení podle právního důvodu užívání nemovitosti, 2015
(% populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_lvho07c) a (ilc_lvho07a)

V tomto článku je uveden přehled aktuálních statistik bydlení v Evropské unii (EU), třech zemích ESVO a Srbsku. Zaměřuje se na typy bydlení, právní důvod užívání nemovitosti (vlastnictví vs. pronájem), kvalitu a dostupnost bydlení.

Slušné bydlení za dostupnou cenu v bezpečném prostředí je základním právem a potřebou. V mnoha evropských zemích je zajištění této potřeby, jež zpravidla zmírňuje chudobu a sociální vyloučení, stále ještě značným problémem.

Hlavní statistické výsledky

Typ bydlení

V roce 2015 žily více než 4 osoby z 10 (42,0 %) v EU-28 v bytech, téměř jedna čtvrtina (24,1 %) v části dvojdomku a jedna třetina (33,3 %) v samostatných rodinných domech (viz obrázek 1). Největší podíl osob žijících v bytech hlásí z členských států EU Španělsko (65,9 %), Lotyšsko (65,0 %) a Estonsko (62,6 %), zatímco nejvyšší procento osob žijících v části dvojdomku bylo zaznamenáno v Nizozemsku, Spojeném království (obě země 59,9 %) a Irsku (51,6 %); byly to jediné členské státy, v nichž více než jedna polovina obyvatel žila v části dvojdomku. Poměr lidí žijících v samostatných rodinných domech byl nejvyšší v Chorvatsku (73,4 %), Slovinsku (65,1 %), Maďarsku (62,1 %) a Rumunsku (60,1 %); více než 6 z 10 obyvatel žijících v samostatných rodinných domech hlásí rovněž Srbsko (66,1 %) a Norsko (61,2 %) .

Právní důvod užívání nemovitosti

V roce 2015 bydlela více než jedna čtvrtina (26,9 %) obyvatel EU-28 ve vlastní nemovitosti, u které dosud nebyla splacena půjčka či hypotéka, zatímco více než dvě pětiny (42,5 %) obyvatel bydlely ve vlastní nemovitosti nezatížené půjčkou či hypotékou. Ve vlastní nemovitosti tedy v EU-28 bydlelo sedm osob z deseti (69,4 %), zatímco 19,7 % lidí bydlelo v nemovitosti s tržním nájemným a 10,9 % využívalo bydlení bezplatné či se sníženým nájemným.

V roce 2015 bydlela více než polovina obyvatel v každém členském státě EU ve vlastní nemovitosti (viz obrázek 2). Nejméně jich bylo v Německu (51,8 %), nejvíce pak v Rumunsku (96,5 %). Žádný z členských států EU nezaznamenal vyšší podíl osob bydlících v pronájmu než osob bydlících ve vlastní nemovitosti. Ve Švýcarsku naopak více lidí (55,5 %) bydlelo v pronájmu než ve vlastní nemovitosti (údaje z roku 2014). Ve Švédsku (63,4 %) a v Nizozemsku (60,1 %) žila více než polovina populace ve vlastní nemovitosti s nesplacenou půjčkou či hypotékou. Stejně tomu bylo také na Islandu (62,8 %) a v Norsku (61,9 %).

Podíl osob, jež v roce 2015 bydlely v pronajaté nemovitosti s tržním nájemným, byl nižší než 10,0 % v 11 členských státech EU. Oproti tomu v pronajaté nemovitosti s tržním nájemným bydlely skoro dvě pětiny populace v Německu (39,9 %) a Dánsku (37,3 %) a téměř tři desetiny obyvatel v Nizozemsku (31,7 %), Rakousku (29,6 %) a Švédsku (29,1 %) a o něco více než jedna pětina obyvatel v Lucembursku (21,7 %). Ještě vyšší byl poměr osob, jež bydlely v pronajaté nemovitosti s tržním nájemným, ve Švýcarsku, kde dosáhl 49,2 % (údaje z roku 2014). Ve všech členských státech EU a v šesti třetích zemích, z nichž máme k dispozici údaje, činil poměr osob žijících v nemovitosti se sníženým nájemným či bezplatně méně než 20,0 %.

Kvalita bydlení

Jedním z klíčových prvků při posuzování kvality bydlení je dostatečný prostor k životu. Míra přelidněnosti domácností popisuje počet lidí žijících v přelidněné domácnosti v poměru k počtu místností v domácnosti, její velikosti a věku a rodinné situaci jejích členů.

V roce 2015 žilo v přelidněných domácnostech 16,7 % obyvatel EU-28 (viz obrázek 3). Nejvyšší míru přelidněných domácností hlásilo z členských států EU Rumunsko (49,7 %) a Polsko (43,4 %). V Srbsku (53,4 %) a Bývalé jugoslávské republice Makedonii (51,1 %) byla rovněž zaznamenána míra převyšující 50 %, přičemž poměrně vysokou míru přelidněnosti hlásí rovněž Turecko (45,9 %, údaje z roku 2013). Naproti tomu nejnižší míru přelidněných domácností zaznamenali na Kypru (1,4 %), v Belgii (1,6 %), v Nizozemsku (3,3 %), v Irsku (3,4 %) a na Maltě (3,5 %) a dalších sedm členských států EU a také Norsko, Švýcarsko (údaje z roku 2014) a Island hlásí, že v přelidněných domácnostech bydlí méně než 10,0 % jejich obyvatel.

Mezi lety 2014 a 2015 nedošlo v podílu obyvatel žijících v přelidněných domácnostech v EU-28 k žádné změně. K největšímu nárůstu došlo mezi členskými státy EU v Lotyšsku, kde se podíl zvýšil o 1,6 procentního bodu, ve Švédsku, Řecku a Itálii se podíl rovněž zvýšil o více než 0,5 procentního bodu. Naopak v 17 členských státech EU se podíl obyvatel žijících v přelidněných domácnostech snížil. Ve Slovinsku, České republice, Bulharsku a v Litvě byl pokles v letech 2014 až 2015 větší než o 1,0 procentního bodu. Míra přelidněnosti domácností u obyvatel ohrožených chudobou (jinými slovy osob žijících v domácnosti, kde ekvivalizovaný disponibilní příjem na osobu činí méně než 60 % národního mediánu) v EU-28 v roce 2015 činila 29,5 %, tedy přibližně o 12,8 procentního bodu více, než kolik tato míra činí pro celou populaci. Nejvyšší míra osob ohrožených chudobou žijících v přelidněných domácnostech je hlášena z Maďarska (62,0 %), Rumunska (61,7 %), Polska (59,7 %) a Slovenska (57,6 %); vysokou míru osob ohrožených chudobou žijících v přelidněných domácnostech uvádí rovněž Turecko (72,9 %, údaje z roku 2013), Bývalá jugoslávská republika Makedonie (68,1 %) a Srbsko (63,6 %). Na opačné straně žebříčku, pokud jde o počet osob ohrožených chudobou žijících v přelidněných domácnostech, se nachází Kypr (3,5 %), Irsko (6,0 %), Belgie (6,5 %) a Malta (7,7 %); jsou to jediné členské státy EU, kde v přelidněných domácnostech žije méně než každý desátý obyvatel ohrožený chudobou (viz obrázek 3).

Kromě přelidněnosti se při vytváření komplexnějšího ukazatele kvality bydlení berou v úvahu rovněž jiné aspekty deprivace v oblasti bydlení. Jedná se například o chybějící koupelnu či toaletu v bytě, prosakující střechu nebo nedostatek světla v bytě. Míra závažné deprivace v oblasti bydlení se definuje jako podíl osob žijících v domácnosti, jež se považuje za přelidněnou a která současně vykazuje alespoň jedno z výše uvedených kritérií deprivace v oblasti bydlení.

V celé EU-28 trpělo v roce 2015 závažnou deprivací v oblasti bydlení 4,9 % obyvatel (viz obrázek 4). Ve čtyřech členských státech EU čelil v roce 2015 závažné deprivaci v oblasti bydlení více než jeden z deseti obyvatel: Bulharsko zaznamenalo míru ve výši 11,4 %, v Maďarsku a Lotyšsku její podíl dosáhl 15,5 % a v Rumunsku čelil této deprivaci dokonce skoro každý pátý obyvatel (19,8 %). Naproti tomu v Nizozemsku, Belgii, Finsku a na Kypru čelilo v roce 2015 závažné deprivaci v oblasti bydlení 1,0 % obyvatel či méně.

Mezi roky 2014 a 2015 se v EU-28 celkový podíl osob v situaci závažné deprivace v oblasti bydlení nepatrně snížil (o 0,1 procentního bodu). Nejvyšší nárůst podílu osob vystavených závažné deprivaci v oblasti bydlení byl v těchto letech hlášen z Polska a Řecka, kde se mezi roky 2014 a 2015 zvýšil o 0,7 procentního bodu. K největšímu poklesu došlo v Maďarsku, Bulharsku, pobaltských členských státech a na Kypru, kde podíl osob vystavených závažné deprivaci v oblasti bydlení poklesl alespoň o 1,0 procentního bodu.

Dostupnost bydlení

V roce 2015 žilo 11,3 % obyvatel EU-28 v domácnostech, jež utratily za bydlení 40 % svých ekvivalizovaných disponibilních příjmů či více (viz tabulka 1). Poměr obyvatel, jejichž náklady na bydlení přesahovaly 40 % jejich ekvivalizovaných disponibilních příjmů, byl nejvyšší u osob obývajících nemovitost s tržním nájemným (27,0 %) a nejnižší u osob obývajících vlastní nemovitost nezatíženou půjčkou či hypotékou (6,7 %).

Průměr EU-28 v sobě skrývá významné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy EU. Na jedné straně je řada zemí, kde žije v domácnostech, jejichž náklady na bydlení přesahují 40 % disponibilních příjmů, poměrně nízké procento obyvatel. Jedná se zejména o Maltu (1,1 %), Kypr (3,9 %), Irsko (4,6 %) a Finsko (4,9 %). Na druhé straně však za bydlení utratily více než 40 % ekvivalizovaných disponibilních příjmů o něco více než dvě pětiny obyvatel Řecka (40,9 %) a o něco méně než každý šestý obyvatel Rumunska (15,9 %), Německa (15,6 %) a Dánska (15,1 %).

Zdroje a dostupnost údajů

Údaje použité v tomto článku pocházejí především z mikroúdajů ze statistiky EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC). Referenční populací jsou všechny soukromé domácnosti a jejich současní členové bydlící v době sběru údajů na území členského státu EU. Osoby žijící v kolektivních domácnostech a v institucích se obecně do cílového základního souboru nezahrnují. Souhrn za EU-28 je populací vážený průměr jednotlivých národních údajů.

Kontext

Pokud jde o bydlení, nemá EU žádné konkrétní pravomoci. Politiky v oblasti bydlení rozpracovávají vlády členských států. Mnoho členských států EU však řeší podobné problémy: jedná se například o obnovu bytového fondu, plánování rozšiřování měst a boj proti němu, podporu udržitelného rozvoje, pomoc mladým a znevýhodněným skupinám vstoupit na trh s nemovitostmi a propagaci energetické účinnosti u majitelů nemovitostí.

Otázky sociálního bydlení, bezdomovectví či integrace hrají v agendě sociální politiky EU významnou úlohu. Listina základních práv v hlavě IV článku 34 stanoví: „Za účelem boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě Unie uznává a respektuje právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení, jejichž cílem je zajistit, v souladu s pravidly stanovenými právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi, důstojnou existenci pro všechny, kdo nemají dostatečné prostředky.“ V této souvislosti dosáhla Evropská rada na zasedání v Nice v roce 2000 dohody o řadě společných cílů strategie EU proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Dva z nich se týkaly rovněž bydlení. Jedním je „provádět politiky, jejichž cílem je poskytnout všem přístup ke slušnému a ze zdravotního hlediska bezpečnému bydlení a k základním službám nezbytným k normálnímu životu, s ohledem na místní podmínky (elektřina, voda, topení atd.)“, druhým pak „zavést politiky, jež se pokusí předcházet životním krizím, které by mohly vést k sociálnímu vyloučení, jako je zadluženost, vyloučení ze škol a bezdomovectví.“ V roce 2010 k těmto cílům = CELEX:52010DC0758:CS:NOT Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (KOM(2010) 758 v konečném znění) připojila také soubor opatření, jež mají do roku 2020 pomoci snížit počet osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů (oproti roku 2008) – viz rovněž článek o statistice sociálního začleňování (v angličtině).

Související články

Housing conditions (v angličtině)
Housing price statistics - house price index (v angličtině)
People at risk of poverty or social exclusion (v angličtině)
Quality of life in Europe - facts and views - material living conditions (v angličtině)
Statistika příjmového rozdělení

Další informace z Eurostatu

Publikace

Quality of life - Facts and views — Statistical books (v angličtině)
Living conditions in Europe — 2014 edition — Statistical books (v angličtině)
European social statistics — 2013 edition — Statistical books (v angličtině)
Housing conditions in Europe — Statistics in focus 4/2011 (v angličtině)

Hlavní tabulky

Income and living conditions (t_ilc), viz (v angličtině)

Living conditions (t_ilc_lv)

Housing conditions (t_ilc_lvho)

Overcrowding rate (t_ilc_lvho_or)

Housing cost burden (t_ilc_lvho_hc)

Material deprivation (t_ilc_md)

Housing deprivation (t_ilc_mdho)

Databáze

Income and living conditions (ilc), viz (v angličtině)

Living conditions (ilc_lv)

Housing conditions (ilc_lvho)

Overcrowding rate (ilc_lvho_or)

Under-occupied dwellings (ilc_lvho_uo)

Housing cost burden (ilc_lvho_hc)

Material deprivation (ilc_md)

Housing deprivation (ilc_mdho)

Další informace

Nařízení (ES) č. 1177/2003 ze dne 16. června 2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC)
Nařízení (ES) č. 1553/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1177/2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC)
Nařízení (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006, kterým se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některá nařízení a rozhodnutí v oblasti ... statistiky ...
Nařízení (EU) č. 1157/2010 ze dne 9. prosince 2010, kterým se provádí nařízení (ES) č. 1177/2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC), pokud jde o seznam cílových sekundárních proměnných pro rok 2012, které se týkají podmínek bydlení

Externí odkazy