Statistics Explained

Statistika bydlení

Revision as of 14:55, 23 November 2015 by Johanaa (talk | contribs)
Údaje z května 2015. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: srpen 2016. Anglická verze je aktuálnější.
Obrázek 1: Rozdělení obyvatelstva podle typu bydlení, 2013
(% populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_lvho01)
Obrázek 2: Obyvatelstvo podle právního důvodu užívání nemovitosti, 2013
(% populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_lvho02)
Obrázek 3: Míra přelidněnosti domácností, 2013
(% stanovené populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_lvho05a)
Obrázek 4: Závažná deprivace v oblasti bydlení, 2012–13
(% populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_mdho06a)
Tabulka 1: Míra příliš vysokých nákladů na bydlení podle právního důvodu užívání nemovitosti, 2013
(% of populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_lvho07c) a (ilc_lvho07a)

V tomto článku je uveden přehled aktuálních statistik bydlení v Evropské unii (EU) a zemích ESVO. Zaměřuje se na typy bydlení, právní důvod užívání nemovitosti (vlastnictví nebo pronájem), kvalitu a dostupnost bydlení.

Slušné bydlení za dostupnou cenu v bezpečném prostředí je základním právem a potřebou. V mnoha evropských zemích je zajištění této potřeby, jež zpravidla zmírňuje chudobu a sociální vyloučení, stále ještě značným problémem.

Hlavní statistické výsledky

Typ bydlení

V roce 2013 žilo 41,1 % obyvatel EU-28 v bytech, o něco více než jedna třetina (34,0 %) v samostatných rodinných domech a 24,1 % v části dvojdomku. Největší podíl osob žijících v bytech hlásí z členských států EU Španělsko (65,4 %), Lotyšsko (65,3 %) a Estonsko (63,8 %). Největší podíl osob žijících v rodinných domech má Chorvatsko (70,9 %), Slovinsko (66,5 %), Maďarsko (64,0 %), Rumunsko (60,1 %) a Dánsko (55,8 %). Vysokou míru obyvatel žijících v samostatném rodinném domku hlásí rovněž Norsko (61,1 %) a Srbsko (60,5 %). Nejvyšší procento osob žijících v části dvojdomku bylo zaznamenáno v Nizozemsku (60,7 %), ve Spojeném království (60,0 %) a v Irsku (58,3 %) – viz obrázek  1.

Právní důvod užívání nemovitosti

V roce 2013 bydlela více než jedna čtvrtina (27,3 %) obyvatel EU-28 ve vlastní nemovitosti, u které dosud nebyla splacena půjčka či hypotéka, zatímco více než dvě pětiny (42,7 %) obyvatel bydlely ve vlastní nemovitosti nezatížené půjčkou či hypotékou. Ve vlastní nemovitosti tedy v EU-28 bydlelo sedm osob z deseti (70,0 %), zatímco 19,0 % lidí bydlelo v nemovitosti s tržním nájemným a 11,0 % využívalo bydlení bezplatné či se sníženým nájemným.

V roce 2013 bydlela více než polovina obyvatel každého členského státu EU ve vlastní nemovitosti (viz obrázek 2). Nejméně jich bylo v Německu (52,6 %), nejvíce pak v Rumunsku (95,6 %). Ve Švýcarsku naopak více lidí (56,0 % obyvatel) bydlelo v pronájmu než ve vlastní nemovitosti. Ve Švédsku (61,4 %) a v Nizozemsku (60,0 %) žila více než polovina populace ve vlastní nemovitosti s nesplacenou půjčkou či hypotékou. Stejně tomu bylo také v Norsku (64,9 %) a na Islandu (62,9 %).

Podíl osob, jež v roce 2013 bydlely v pronajaté nemovitosti s tržním nájemným, byl nižší než 10,0  % v 10 členských státech EU. Naproti tomu v pronajaté nemovitosti s tržním nájemným žily téměř dvě pětiny obyvatel Německa a Dánska, téměř třetina obyvatel Nizozemska, více než čtvrtina obyvatel Švédska a Rakouska a více než pětina obyvatel Lucemburska. Ve Švýcarsku byl podíl těchto osob ještě vyšší, a to 51,8 %. Ve všech členských státech EU činil poměr osob žijících v nemovitosti se sníženým nájemným či bezplatně méně než 20,0 %.

Kvalita bydlení

Jedním z klíčových faktorů při posuzování kvality bydlení je dostatečný prostor k životu. Míra přelidněnosti domácností popisuje počet lidí žijících v přelidněné domácnosti v poměru k počtu místností v domácnosti, její velikosti a věku a rodinné situaci jejích členů.

V roce 2013 žilo v přelidněných domácnostech 17,3 % obyvatel EU-28 (viz obrázek 3); nejvyšší míru přelidněných domácností hlásilo z členských států EU Rumunsko (52,9 %), Maďarsko (45,7 %), Polsko (44,8 %), Bulharsko (44,2 %) a Chorvatsko (42,8 %). V Srbsku a Bývalé jugoslávské republice Makedonii byla rovněž zaznamenána míra převyšující 50 %. Naproti tomu nejnižší míru přelidněných domácností zaznamenali v Belgii (2,0 %), na Kypru (2,4 %) a v Nizozemsku (2,6 %) a dalších devět členských států EU (a také Norsko, Švýcarsko a Island) hlásí, že v přelidněných domácnostech bydlí méně než 10,0 % jejich obyvatel. Největší nárůst podílu obyvatel žijících v přelidněných domácnostech mezi roky 2012 a 2013 byl zaznamenán v Litvě (o 9,0 procentního bodu) a Estonsku (o 7,1).

Míra přelidněnosti domácností u obyvatel ohrožených chudobou (jinými slovy obyvatel žijících v domácnosti, kde ekvivalizovaný disponibilní příjem na osobu činí méně než 60 % národního mediánu) v EU-28 v roce 2013 činila 30,2 %, tedy přibližně o 12,9 procentního bodu více, než kolik tato míra činí pro celou populaci. Nejvyšší míra osob ohrožených chudobou žijících v přelidněných domácnostech je hlášena z Maďarska (70,1 %), Rumunska (65,1 %) a Polska (61,9 %). Následuje Slovensko a Bulharsko, kde v přelidněných domácnostech žila více než polovina všech osob ohrožených chudobou. Vysokou míru osob ohrožených chudobou žijících v přelidněných domácnostech uvádí rovněž statistika z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (63,1 %) a Srbska (62,3 %). Na opačné straně žebříčku, pokud jde o počet osob ohrožených chudobou žijících v přelidněné domácnosti, se nachází Kypr, Irsko (obě země 4,9 %), Malta (6,3 %) a Belgie (8,4 %). Jsou to jediné členské státy EU, kde v přelidněných domácnostech žije méně než každý desátý obyvatel ohrožený chudobou (viz obrázek 3). Stejně tomu bylo také ve Švýcarsku.

Kromě přelidněnosti se při vytváření komplexnějšího ukazatele kvality bydlení berou v úvahu rovněž jiné aspekty deprivace v oblasti bydlení. Jedná se například o chybějící koupelnu či toaletu v bytě, prosakující střechu nebo nedostatek světla v bytě. Míra závažné deprivace v oblasti bydlení se definuje jako podíl osob žijících v domácnosti, jež se považuje za přelidněnou a která současně vykazuje alespoň jedno z výše uvedených kritérií deprivace v oblasti bydlení. V celé EU-28 trpělo v roce 2013 závažnou deprivací v oblasti bydlení 5,2 % obyvatel (viz obrázek 4). V pěti členských státech EU čelil v roce 2013 závažné deprivaci v oblasti bydlení více než každý desátý obyvatel. Druhý nejvyšší podíl hlásí Maďarsko (17,6 %) a nejhůře je na tom v této oblasti Rumunsko, kde se závažnou deprivací v oblasti bydlení bojuje téměř každý čtvrtý obyvatel (23,0 %). Naproti tomu ve Finsku, Nizozemsku a Belgii čelilo v roce 2013 závažné deprivaci v oblasti bydlení méně než 1,0 % obyvatel. Mezi roky 2012 a 2013 se v EU-28 celkový podíl osob v situaci závažné deprivace v oblasti bydlení zvýšil o 0,1 procentního bodu. Nejvyšší nárůst podílu osob vystavených závažné deprivaci v oblasti bydlení byl hlášen z Litvy, kde se mezi roky 2012 a 2013 zvýšil o 2,0 procentního bodu. K největšímu poklesu došlo na Slovensku, v Chorvatsku, Lucembursku (ve všech třech zemích -0,6 procentního bodu) a ve Slovinsku (-1,6 procentního bodu).

Dostupnost bydlení

V roce 2013 žilo 11,0 % obyvatel EU-28 v domácnostech, jež utratily za bydlení 40 % svých ekvivalizovaných disponibilních příjmů či více (viz tabulka 1). Poměr obyvatel, jejichž náklady na bydlení přesahovaly 40 % jejich ekvivalizovaných disponibilních příjmů, byl nejvyšší u osob obývajících nemovitost s tržním nájemným (25,7 %) a nejnižší u osob obývajících vlastní nemovitost nezatíženou půjčkou či hypotékou (6,8 %).

Průměr EU-28 v sobě skrývá významné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Na jedné straně je řada členských států, kde žije v domácnostech, jejichž náklady na bydlení přesahují 40 % disponibilních příjmů, poměrně nízké procento obyvatel. Jsou to zejména Malta (2,6 %), Kypr (3,3 %), Irsko a Finsko (obě země 4,9 %), Francie (5,0 %), Lucembursko (5,6 %) a Slovinsko (6,0 %). Na druhé straně pak za bydlení utratila více než 40 % ekvivalizovaných disponibilních příjmů zhruba jedna třetina obyvatel Řecka (36,9 %) a přibližně jedna pětina obyvatel Dánska (18,9 %). Za nimi následuje Německo (16,4 %), Nizozemsko (15,7 %), Rumunsko (15,4  %), Bulharsko (14,3 %) a Maďarsko (12,7 %).

Zdroje a dostupnost údajů

Údaje použité v tomto oddíle pocházejí především z mikroúdajů ze statistiky EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC). Referenčním obyvatelstvem jsou všechny soukromé domácnosti a jejich současní členové bydlící v době sběru údajů na území členského státu EU. Osoby žijící v kolektivních domácnostech a v institucích se obecně do cílového základního souboru nezahrnují. Souhrn za EU-28 je populací vážený průměr jednotlivých národních údajů.

Kontext

Pokud jde o bydlení, nemá EU žádné konkrétní pravomoci. Politiky v oblasti bydlení rozpracovávají spíše vlády členských států. Mnoho členských států EU však řeší podobné problémy: jedná se například o obnovu bytového fondu, plánování rozšiřování měst a boje proti němu, podporu udržitelného rozvoje, pomoc mladým a znevýhodněným skupinám vstoupit na trh s nemovitostmi a propagaci energetické účinnosti u majitelů nemovitostí.

Otázky sociálního bydlení, bezdomovectví či integrace hrají v agendě sociální politiky EU významnou úlohu. Listina základních práv v hlavě IV článku 34 stanoví: „Za účelem boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě Unie uznává a respektuje právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení, jejichž cílem je zajistit, v souladu s pravidly stanovenými právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi, důstojnou existenci pro všechny, kdo nemají dostatečné prostředky.“ V této souvislosti dosáhla Evropská rada na zasedání v Nice v roce 2000 dohody o řadě společných cílů strategie EU proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Dva z nich se týkaly rovněž bydlení. Jedním je „provádět politiky, jejichž cílem je poskytnout všem přístup ke slušnému a ze zdravotního hlediska bezpečnému bydlení a k základním službám nezbytným k normálnímu životu, s ohledem na místní podmínky (elektřina, voda, topení atd.)“, druhým pak „zavést politiky, jež se pokusí předcházet životním krizím, které by mohly vést k sociálnímu vyloučení, jako je zadluženost, vyloučení ze škol a bezdomovectví.“ V roce 2010 k těmto cílům Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (KOM(2010) 758 v konečném znění) připojila také soubor opatření, jež mají do roku 2020 pomoci snížit počet osob ohrožených chudobou či sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů (oproti roku 2008) – viz rovněž článek o statistice sociálního začleňování (v angličtině).

Související články

Další informace z Eurostatu

Publikace

Hlavní tabulky

Income and living conditions (t_ilc), viz (v angličtině)
Living conditions (t_ilc_lv)
Housing conditions (t_ilc_lvho)
Material deprivation (t_ilc_md)
Housing deprivation (t_ilc_mdho)

Databáze

Income and living conditions (ilc), viz (v angličtině)
Living conditions (ilc_lv)
Housing conditions (ilc_lvho)
Material deprivation (ilc_md)
Housing deprivation (ilc_mdho)
Environment of the dwelling (ilc_mddw)

Zvláštní sekce

Metodika / Metadata

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Excel.jpg Housing statistics: tables and figures (v angličtině)

Další informace

  • Nařízení (ES) č. 1177/2003 ze dne 16. června 2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC)
  • Nařízení (ES) č. 1553/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1177/2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC)
  • Nařízení (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006, kterým se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některá nařízení a rozhodnutí v oblasti ... statistiky ...

Externí odkazy


Retrieved from "https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Archive:Housing_statistics/cs&oldid=265552"