Statistika bydlení

Extrakce údajů z databáze: listopadu 2015. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: březen 2017.

Obrázek 1: Rozdělení obyvatelstva podle typu bydlení, 2014
(% populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_lvho01)

Obrázek 2: Rozdělení obyvatelstva podle právních důvodů užívání nemovitosti, 2014
(% populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_lvho02)

Obrázek 3: Míra přelidněnosti domácností, 2014
(% stanovené populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_lvho05a)

Obrázek 4: Závažná deprivace v oblasti bydlení, 2013 a 2014 (¹)
(% populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_mdho06a)

Tabulka 1: Míra příliš vysokých nákladů na bydlení podle právního důvodu užívání nemovitosti, 2014
(% populace)
Zdroj: Eurostat (ilc_lvho07c) a (ilc_lvho07a)

V tomto článku je uveden přehled aktuálních statistik bydlení v Evropské unii (EU) a zemích ESVO. Zaměřuje se na typy bydlení, právní důvod užívání nemovitosti (vlastnictví nebo pronájem), kvalitu a dostupnost bydlení.

Slušné bydlení za dostupnou cenu v bezpečném prostředí je základním právem a potřebou. V mnoha evropských zemích je zajištění této potřeby, jež zpravidla zmírňuje chudobu a sociální vyloučení, stále ještě značným problémem.

Hlavní statistické výsledky

Typ bydlení

V roce 2014 žily 4 osoby z 10 v EU-28 v bytech, o něco více než jedna čtvrtina (25,6 %) v části dvojdomku a o něco více než třetina (33,7 %) v samostatných rodinných domech (viz obrázek 1). Největší podíl osob žijících v bytech hlásí z členských států EU Španělsko (66,5 %), Lotyšsko (65,1 %) a Estonsko (63,8 %; údaje z roku 2013), zatímco nejvyšší procento osob žijících v části dvojdomku bylo zaznamenáno v Nizozemsku (61,2 %), ve Spojeném království (60,0 %) a v Irsku (58,3 %; údaje z roku 2013). Největší podíl osob žijících v rodinných domech má Chorvatsko (72,6 %), Slovinsko (65,4 %) a Maďarsko (63,0 %); vysokou míru obyvatel žijících v samostatném rodinném domku hlásí rovněž Norsko (62,4 %) a Srbsko (60,5 %; údaje z roku 2013).

Právní důvod užívání nemovitosti

V roce 2014 bydlela více než jedna čtvrtina (27,1 %) obyvatel EU-28 ve vlastní nemovitosti, u které dosud nebyla splacena půjčka či hypotéka, zatímco více než dvě pětiny (43,0 %) obyvatel bydlely ve vlastní nemovitosti nezatížené půjčkou či hypotékou. Ve vlastní nemovitosti tedy v EU-28 bydlelo sedm osob z deseti (70,1 %), zatímco 19,1 % lidí bydlelo v nemovitosti s tržním nájemným a 10,8 % využívalo bydlení bezplatné či se sníženým nájemným.

V roce 2014 bydlela více než polovina obyvatel v každém členském státě EU ve vlastní nemovitosti (viz obrázek 2). Nejméně jich bylo v Německu (52,4 %), nejvíce pak v Rumunsku (96,1 %). Žádný z členských států EU nezaznamenal vyšší podíl osob bydlících v pronájmu než osob bydlících ve vlastní nemovitosti. Ve Švýcarsku naopak více lidí (56,0 % obyvatel) bydlelo v pronájmu než ve vlastní nemovitosti (údaje z roku 2013). Ve Švédsku (61,3 %) a v Nizozemsku (59,2 %) žila více než polovina populace ve vlastní nemovitosti s nesplacenou půjčkou či hypotékou. Stejně tomu bylo také v Norsku (65,6 %) a na Islandu (62,9 %; údaje z roku 2013).

Poměr osob, jež v roce 2014 bydlely v pronajaté nemovitosti s tržním nájemným, byl v 11 členských státech EU nižší než 10,0 % (údaje pro Estonsko z roku 2013). Oproti tomu v Německu bydlely v pronajaté nemovitosti s tržním nájemným skoro dvě pětiny populace (39,6 %), přibližně jedna třetina to byla v Dánsku (36,6 %), Nizozemsku (32,6 %) a Švédsku (30,4 %), více než jedna čtvrtina v Rakousku (27,2 %) a jedna pětina či více v Lucembursku (22,0 %) a Řecku (20,0 %). Ještě vyšší byl poměr osob, jež bydlely v pronajaté nemovitosti s tržním nájemným, ve Švýcarsku, kde dosáhl 51,8 % (údaje z roku 2013). Ve všech členských státech EU činil poměr osob žijících v nemovitosti se sníženým nájemným či bezplatně méně než 20,0 %.

Kvalita bydlení

Jedním z klíčových prvků při posuzování kvality bydlení je dostatečný prostor k životu. Míra přelidněnosti domácností popisuje počet lidí žijících v přelidněné domácnosti v poměru k počtu místností v domácnosti, její velikosti a věku a rodinné situaci jejích členů.

V roce 2014 žilo v přelidněných domácnostech 17,1 % obyvatel EU-28 (viz obrázek 3); nejvyšší míru přelidněných domácností hlásilo z členských států EU Rumunsko (52,3 %), Maďarsko (44,6 %), Polsko (44,2 %), Bulharsko (43,3 %) a Chorvatsko (42,1 %). V Srbsku a Bývalé jugoslávské republice Makedonii byla rovněž zaznamenána míra převyšující 50 % (údaje pro obě země z roku 2013). Naproti tomu nejnižší míru přelidněných domácností zaznamenali v Belgii (2,0 %), na Kypru (2,2 %), v Irsku (2,8 %; údaje z roku 2013), v Nizozemsku (3,5 %) a na Maltě (4,0 %) a dalších sedm členských států EU a také Norsko, Švýcarsko a Island (údaje pro Švýcarsko a Island z roku 2013) hlásí, že v přelidněných domácnostech bydlí méně než 10,0 % jejich obyvatel.

Největší nárůst podílu obyvatel žijících v přelidněných domácnostech mezi roky 2013 a 2014 byl zaznamenán v Lotyšsku, Nizozemsku, Rakousku a Lucembursku, a to nejméně o 0,5 procentního bodu. Míra přelidněnosti domácností naopak v 15 z 26 členských států EU, z nichž máme údaje (z Estonska a Irska údaje nejsou dostupné), poklesla. V Portugalsku, České republice, Maďarsku, na Slovensku a v Dánsku byl pokles v letech 2013 až 2014 větší než o 1,0 procentního bodu.

Míra přelidněnosti domácností u obyvatel ohrožených chudobou (jinými slovy osob žijících v domácnosti, kde ekvivalizovaný disponibilní příjem na osobu činí méně než 60 % národního mediánu) v EU-28 v roce 2014 činila 30,3 %, tedy přibližně o 13,2 procentního bodu více, než kolik tato míra činí pro celou populaci. Nejvyšší míra osob ohrožených chudobou žijících v přelidněných domácnostech je hlášena z Maďarska (67,4 %), Rumunska (66,6 %) a Polska (62,4 %). Následuje Slovensko a Bulharsko, kde v přelidněných obydlích žila více než polovina všech osob ohrožených chudobou. Vysokou míru osob ohrožených chudobou žijících v přelidněných domácnostech uvádí za rok 2013 rovněž statistika z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (63,1 %) a Srbska (62,3 %). Na opačné straně žebříčku, pokud jde o počet osob ohrožených chudobou žijících v přelidněné domácnosti, se nachází Kypr (4,6 %), Irsko (4,9 %; údaje z roku 2013), Malta (8,7 %) a Belgie (8,9 %). Jsou to jediné členské státy EU, kde v přelidněných domácnostech žije méně než každý desátý obyvatel ohrožený chudobou (viz obrázek 3). Stejně tomu bylo také ve Švýcarsku (9,5 %; údaje z roku 2013).

Kromě přelidněnosti se při vytváření komplexnějšího ukazatele kvality bydlení berou v úvahu rovněž jiné aspekty deprivace v oblasti bydlení. Jedná se například o chybějící koupelnu či toaletu v bytě, prosakující střechu nebo nedostatek světla v bytě. Míra závažné deprivace v oblasti bydlení se definuje jako podíl osob žijících v domácnosti, jež se považuje za přelidněnou a která současně vykazuje alespoň jedno z výše uvedených kritérií deprivace v oblasti bydlení.

V celé EU-28 trpělo v roce 2014 závažnou deprivací v oblasti bydlení 5,1 % obyvatel (viz obrázek 4). V pěti členských státech EU čelil v roce 2014 závažné deprivaci v oblasti bydlení více než jeden z deseti obyvatel. Jejich podíl byl vyšší v Lotyšsku (16,6 %) a Maďarsku (18,1 %) a nejhůře je na tom v této oblasti Rumunsko, kde se závažnou deprivací v oblasti bydlení bojuje více než každý pátý obyvatel (21,4 %). Naproti tomu v Belgii, Finsku a Nizozemsku čelilo v roce 2014 závažné deprivaci v oblasti bydlení méně než 1,0 % obyvatel. Mezi roky 2013 a 2014 se v EU-28 celkový podíl osob v situaci závažné deprivace v oblasti bydlení snížil o 0,1 procentního bodu. Nejvyšší nárůst podílu osob vystavených závažné deprivaci v oblasti bydlení byl hlášen z Litvy, kde se mezi roky 2013 a 2014 zvýšil o 1,0 procentního bodu. K největšímu poklesu došlo v Rumunsku, Chorvatsku, Polsku a Řecku, kde se míra závažné deprivace v oblasti bydlení snížila nejméně o 1,0 procentního bodu.

Dostupnost bydlení

V roce 2014 žilo 11,4 % obyvatel EU-28 v domácnostech, jež utratily za bydlení 40 % svých ekvivalizovaných disponibilních příjmů či více (viz tabulka 1). Poměr obyvatel, jejichž náklady na bydlení přesahovaly 40 % jejich ekvivalizovaných disponibilních příjmů, byl nejvyšší u osob obývajících nemovitost s tržním nájemným (27,1 %) a nejnižší u osob obývajících vlastní nemovitost nezatíženou půjčkou či hypotékou (6,8 %).

Průměr EU-28 v sobě skrývá významné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Na jedné straně je řada zemí, kde žije v domácnostech, jejichž náklady na bydlení přesahují 40 % disponibilních příjmů, poměrně nízké procento obyvatel. Jedná se zejména o Maltu (1,6 %), Kypr (4,0 %), Irsko (4,9 %; údaje z roku 2013), Finsko a Francii (obě země 5,1 %). Na druhé straně však za bydlení utratily více než 40 % ekvivalizovaných disponibilních příjmů o něco více než dvě pětiny obyvatel Řecka (40,7 %) a zhruba každý šestý obyvatel Německa (15,9 %), Dánska (15,6 %) a Nizozemska (15,4 %).

Zdroje a dostupnost údajů

Údaje použité v tomto článku pocházejí především z mikroúdajů ze statistiky EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC). Referenčním obyvatelstvem jsou všechny soukromé domácnosti a jejich současní členové bydlící v době sběru údajů na území členského státu EU. Osoby žijící v kolektivních domácnostech a v institucích se obecně do cílového základního souboru nezahrnují. Souhrn za EU-28 je populací vážený průměr jednotlivých národních údajů.

Pozn.: v době získávání údajů (listopad 2015) nebyly z Estonska a Irska dostupné informace za referenční rok 2014. Souhrny týkající se EU a eurozóny uváděné za rok 2014 jsou tudíž odhady.

Kontext

Pokud jde o bydlení, nemá EU žádné konkrétní pravomoci. Politiky v oblasti bydlení rozpracovávají vlády členských států. Mnoho členských států EU však řeší podobné problémy: jedná se například o obnovu bytového fondu, plánování rozšiřování měst a boj proti němu, podporu udržitelného rozvoje, pomoc mladým a znevýhodněným skupinám vstoupit na trh s nemovitostmi a propagaci energetické účinnosti u majitelů nemovitostí.

Otázky sociálního bydlení, bezdomovectví či integrace hrají v agendě sociální politiky EU významnou úlohu. Listina základních práv v hlavě IV článku 34 stanoví: „Za účelem boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě Unie uznává a respektuje právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení, jejichž cílem je zajistit, v souladu s pravidly stanovenými právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi, důstojnou existenci pro všechny, kdo nemají dostatečné prostředky.“ V této souvislosti dosáhla Evropská rada na zasedání v Nice v roce 2000 dohody o řadě společných cílů strategie EU proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Dva z nich se týkaly rovněž bydlení. Jedním je „provádět politiky, jejichž cílem je poskytnout všem přístup ke slušnému a ze zdravotního hlediska bezpečnému bydlení a k základním službám nezbytným k normálnímu životu, s ohledem na místní podmínky (elektřina, voda, topení atd.)“, druhým pak „zavést politiky, jež se pokusí předcházet životním krizím, které by mohly vést k sociálnímu vyloučení, jako je zadluženost, vyloučení ze škol a bezdomovectví.“ V roce 2010 k těmto cílům Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (KOM(2010) 758 v konečném znění) připojila také soubor opatření, jež mají do roku 2020 pomoci snížit počet osob ohrožených chudobou či sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů (oproti roku 2008) – viz rovněž článek o statistice sociálního začleňování (v angličtině).

Související články

Housing conditions (v angličtině)
Housing price statistics - house price index (v angličtině)
People at risk of poverty or social exclusion (v angličtině)
Quality of life in Europe - facts and views - material living conditions (v angličtině)
Statistika příjmového rozdělení

Další informace z Eurostatu

Publikace

Quality of life - Facts and views — Statistical books (v angličtině)
Living conditions in Europe — 2014 Edition — Statistical books (v angličtině)
European social statistics (2013) — Statistical books (v angličtině)
Housing conditions in Europe (2009) — Statistics in focus 4/2011 (v angličtině)

Hlavní tabulky

Income and living conditions (t_ilc), viz (v angličtině)

Living conditions (t_ilc_lv)

Housing conditions (t_ilc_lvho)

Overcrowding rate (t_ilc_lvho_or)

Housing cost burden (t_ilc_lvho_hc)

Material deprivation (t_ilc_md)

Housing deprivation (t_ilc_mdho)

Databáze

Income and living conditions (ilc), viz (v angličtině)

Living conditions (ilc_lv)

Housing conditions (ilc_lvho)

Overcrowding rate (ilc_lvho_or)

Under-occupied dwellings (ilc_lvho_uo)

Housing cost burden (ilc_lvho_hc)

Material deprivation (ilc_md)

Housing deprivation (ilc_mdho)

Další informace

Nařízení (ES) č. 1177/2003 ze dne 16. června 2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC)
Nařízení (ES) č. 1553/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1177/2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC)
Nařízení (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006, kterým se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některá nařízení a rozhodnutí v oblasti ... statistiky ...
Nařízení (ES) č. 1157/2010 ze dne 9. prosince 2010, kterým se provádí nařízení č. 1177/2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC), pokud jde o seznam cílových sekundárních proměnných pro rok 2012, které se týkají podmínek bydlení

Externí odkazy