Statistika bydlení

Údaje z března 2014. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: květen 2015. Anglická verze je aktuálnější.

Obrázek 1: Rozdělení obyvatelstva podle typu bydlení, 2012 (1)
(% populace) - Zdroj: Eurostat (ilc_lvho01)

Obrázek 2: Obyvatelstvo podle právního důvodu užívání nemovitosti, 2012 (1)
(% populace) - Zdroj: Eurostat (ilc_lvho02)

Obrázek 3: Míra přelidněnosti domácností, 2012 (1)
(% stanovené populace) - Zdroj: Eurostat (ilc_lvho05a)

Obrázek 4: Závažná deprivace v oblasti bydlení, 2011–12
(% populace) - Zdroj: Eurostat (ilc_mdho06a)

Tabulka 1: Míra příliš vysokých nákladů na bydlení podle právního důvodu užívání nemovitosti, 2012
(% of populace) - Zdroj: Eurostat (ilc_lvho07c) a (ilc_lvho07a)

V tomto článku je uveden přehled aktuálních statistik bydlení v Evropské unii (EU) a zemích ESVO. Zaměřuje se na typy dwelling, právní důvod užívání nemovitosti (vlastnictví nebo pronájem), kvalitu a dostupnost bydlení.

Slušné bydlení za dostupnou cenu v bezpečném prostředí je základním právem a potřebou. V mnoha evropských zemích je zajištění této potřeby, jež zmírňuje chudobu a sociální vyloučení, stále ještě značným problémem.

Hlavní statistické výsledky

Typ bydlení

V roce 2012 žilo 41,6 % obyvatel EU-28 v bytech, o něco více než jedna třetina (34,0 %) v samostatných rodinných domech a 23,7 % v části dvojdomku. Největší podíl osob žijících v bytech hlásí z členských států EU Estonsko (65,1 %), Španělsko (65,0 %) a Lotyšsko (64,4 %). Největší podíl osob žijících v rodinných domech má Chorvatsko (73,0 %), Slovinsko (66,6 %), Maďarsko (63,9 %), Rumunsko (60,5 %) a Dánsko (57,1 %). Vysoký podíl obyvatel žijících v samostatném rodinném domě hlásí také Norsko (60,7 %). Nejvyšší procento osob žijících v části dvojdomku bylo zaznamenáno ve Spojeném království (60,9 %) a Nizozemsku (60,0 %) — viz obrázek 1.

Právní důvod užívání nemovitosti

V roce 2012 bydlela více než jedna čtvrtina (27,2 %) obyvatel EU-28 ve vlastní nemovitosti, u které dosud nebyla splacena půjčka či hypotéka, zatímco více než dvě pětiny (43,4 %) obyvatel bydlely ve vlastní nemovitosti nezatížené půjčkou či hypotékou. Ve vlastní nemovitosti tedy v EU-28 bydlelo o něco více než sedm osob z deseti (70,6 %), zatímco 18,5 % lidí bydlelo v nemovitosti s tržním nájemným a 10,9 % využívalo bydlení bezplatné či se sníženým nájemným.

V roce 2012 bydlela více než polovina obyvatel v každém členském státě EU ve vlastní nemovitosti (viz obrázek 2). Nejméně jich bylo v Německu (53,2 %), nejvíce pak v Rumunsku (96,6 %). Ve Švýcarsku naopak více lidí (56,1 % obyvatel) bydlelo v pronájmu. Ve Švédsku (70,1 %), Nizozemsku (59,9 %) a Dánsku (51,8 %) žila více než polovina populace ve vlastní nemovitosti s nesplacenou půjčkou či hypotékou. Stejně tomu bylo také v Norsku (64,9 %) a na Islandu (62,7 %).

Podíl osob, jež v roce 2012 bydlely v pronajaté nemovitosti s tržním nájemným, byl nižší než 10,0 % v 11 členských státech EU. Naproti tomu v pronajaté nemovitosti s tržním nájemným žily téměř dvě pětiny obyvatel Německa, více než třetina obyvatel Dánska, více než čtvrtina obyvatel Nizozemska, Švédska a Rakouska a více než pětina Lucemburčanů. Ve Švýcarsku byl podíl těchto osob ještě vyšší, a to 51,6 %. Ve všech členských státech EU dohromady činil podíl osob žijících v nemovitosti se sníženým nájemným či bezplatně méně než 20,0 %.

Kvalita bydlení

Jedním z klíčových faktorů při posuzování kvality bydlení je dostatečný prostor k životu. Míra přelidněnosti domácností popisuje podíl lidí žijících v přelidněné domácnosti ve vztahu k počtu místností v domácnosti, její velikosti a věku a rodinné situaci jejích obyvatel.

V roce 2012 žilo v přelidněných domácnostech 17,2 % obyvatel EU-28 (viz obrázek 3); nejvyšší míru přelidněných domácností hlásilo Rumunsko (51,6 %), Maďarsko (47,2 %), Polsko (46,3 %), Bulharsko (44,5 %), a Chorvatsko (44,1 %). Naproti tomu nejnižší míru přelidněných domácností zaznamenali v Belgii (1,6 %), Nizozemsku (2,5 %) a na Kypru (2,8 %) a dalších osm členských států EU (a také Norsko, Švýcarsko a Island) hlásí, že v přelidněných domácnostech bydlí méně než 10,0 % jejich obyvatel. Největší nárůst podílu obyvatel žijících v přelidněných domácnostech mezi roky 2011 a 2012 byl zaznamenán v Rakousku (a to o 2,3 procentního bodu).

Míra přelidněnosti domácností u obyvatel ohrožených chudobou (jinými slovy obyvatel žijících v domácnosti, kde ekvivalizovaný disponibilní příjem na osobu činí méně než 60 % národního mediánu) v EU-28 v roce 2012 činila 29,4 %, tedy přibližně o 12,2 procentního bodu více, než kolik tato míra činí pro celou populaci. Nejvyšší míra osob ohrožených chudobou žijících v přelidněných domácnostech je hlášena z Maďarska (71,0 %), Rumunska (63,7 %) a Polska (60,8 %). Následuje Slovensko a Bulharsko, kde v přelidněných domácnostech žila více než polovina všech osob ohrožených chudobou. Na opačné straně žebříčku, pokud jde o počet osob ohrožených chudobou žijících v přelidněné domácnosti, se nachází Nizozemsko (9,2 %), Kypr (7,5 %), Malta (6,6 %) a Belgie (6,4 %). Jsou to jediné členské státy, kde v přelidněných domácnostech žije méně než každý desátý obyvatel ohrožený chudobou (viz obrázek 3).

Kromě přelidněnosti se při vytváření komplexnějšího ukazatele kvality bydlení berou v úvahu rovněž jiné aspekty deprivace v oblasti bydlení. Jedná se například o chybějící koupelnu či toaletu v bytě, prosakující střechu nebo nedostatek světla v bytě. Míra závažné deprivace v oblasti bydlení je definována jako podíl osob žijících v domácnosti, jež se považuje za přelidněnou a která současně vykazuje alespoň jedno z výše uvedených kritérií deprivace v oblasti bydlení. V celé EU-28 trpělo v roce 2012 závažnou deprivací v oblasti bydlení 5,1 % obyvatel (viz obrázek 4). V pěti členských státech EU čelí závažné deprivaci v oblasti bydlení více než každý desátý obyvatel. Druhý nejvyšší podíl hlásí Maďarsko (17,2 %) a nejhůře je na tom v této oblasti Rumunsko, kde se závažnou deprivací v oblasti bydlení bojuje více než jeden z pěti obyvatel (22,8 %). Naproti tomu v Nizozemsku, Finsku a Belgii čelilo v roce 2012 závažné deprivaci v oblasti bydlení méně než 1,0 % obyvatel. Mezi roky 2011 a 2012 se v EU-28 celkový podíl osob v situaci závažné deprivace v oblasti bydlení snížil o 0,4 procentního bodu. K největšímu poklesu došlo v Rumunsku (–3,1 procentního bodu), Bulharsku (–1,4 procentního bodu) a Lotyšsku (–1,1 procentního bodu). Naopak nejvyšší nárůst podílu osob vystavených závažné deprivaci v oblasti bydlení byl hlášen z Maďarska, kde se mezi roky 2011 a 2012 zvýšil o 1,2 procentního bodu.

Dostupnost bydlení

V roce 2012 žilo 11,2 % obyvatel EU-28 v domácnostech, jež utratily za bydlení 40 % svých ekvivalizovaných disponibilních příjmů či více (viz tabulka 1). Podíl obyvatel, jejichž náklady na bydlení přesahovaly 40 % jejich ekvivalizovaných disponibilních příjmů, byl nejvyšší u osob obývajících nemovitost s tržním nájemným (26,2 %) a nejnižší u osob obývajících vlastní nemovitost nezatíženou půjčkou či hypotékou (6,8 %).

Průměr EU-28 v sobě skrývá významné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Na jedné straně je řada členských států, kde žije v domácnostech, jejichž náklady na bydlení přesahují 40 % disponibilních příjmů, poměrně nízké procento obyvatel. Jsou to zejména Malta (2,6 %), Kypr (3,3 %), Finsko (4,5 %, Lucembursko (4,9 %) a dále Francie a Slovinsko (obě země 5,2 %). Na druhé straně pak za bydlení utratila více než 40 % ekvivalizovaných disponibilních příjmů zhruba jedna třetina obyvatel Řecka (33,1 %) a přibližně jedna pětina obyvatel Dánska (18,2 %). Za nimi následuje Německo (16,6 %), Rumunsko (16,5 %), Bulharsko (14,5 %), Nizozemsko (14,4 %) a Španělsko (14,3 %).

Zdroje a dostupnost údajů

Údaje použité v tomto oddíle pocházejí především z mikroúdajů ze statistiky EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC). Referenčním obyvatelstvem jsou všechny soukromé domácnosti a jejich současní členové bydlící v době sběru údajů na území členského státu EU. Osoby žijící v kolektivních domácnostech a v institucích se obecně do cílového základního souboru nezahrnují. Souhrn za EU-28 je populací vážený průměr jednotlivých národních údajů.

Kontext

Pokud jde o bydlení, nemá EU žádné konkrétní pravomoci. Politiky v oblasti bydlení rozpracovávají spíše vlády členských států. Mnoho členských států EU však řeší podobné problémy: jedná se například o obnovu bytového fondu, plánování rozrůstání měst a boj proti němu, podporu udržitelného rozvoje, pomoc mladým a znevýhodněným skupinám se vstupem na trh s nemovitostmi a propagaci energetické účinnosti u majitelů nemovitostí.

Otázky sociálního bydlení, bezdomovectví či integrace hrají v agendě sociální politiky EU významnou úlohu. Listina základních práv v hlavě IV článku 34 stanoví: „Za účelem boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě Unie uznává a respektuje právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení, jejichž cílem je zajistit, v souladu s pravidly stanovenými právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi, důstojnou existenci pro všechny, kdo nemají dostatečné prostředky.“ V této souvislosti dosáhla Evropská rada na zasedání v Nice v roce 2000 dohody o řadě společných cílů strategie EU proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Dva z nich se týkaly rovněž bydlení. Jedním je „provádět politiky, jejichž cílem je poskytnout všem přístup ke slušnému a ze zdravotního hlediska bezpečnému bydlení a k základním službám nezbytným k normálnímu životu, s ohledem na místní podmínky (elektřina, voda, topení atd.)“, druhým pak „zavést politiky, jež se pokusí předcházet životním krizím, které by mohly vést k sociálnímu vyloučení, jako je zadluženost, vyloučení ze škol a bezdomovectví.“ V roce 2010 k těmto cílům Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (KOM(2010) 758 v konečném znění) připojila také soubor opatření, jež mají do roku 2020 pomoci snížit počet osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů (oproti roku 2008) – viz rovněž článek o statistice sociálního začleňování.

Související články

Housing conditions (v angličtině)
Housing price statistics - house price index (v angličtině)
People at risk of poverty or social exclusion (v angličtině)
Statistics on European cities (v angličtině)
Statistiky příjmového rozdělení

Další informace z Eurostatu

Publikace

European social statistics (2013) — Statistical books (v angličtině)
Employment and Social Situation Quarterly Review — September 2013 (v angličtině)
Employment and Social Developments in Europe (2013) (v angličtině)
European social statistics (2013) — Statistical books (v angličtině)
Housing conditions in Europe (2009) — Statistics in focus 4/2011 (v angličtině)
Income and living conditions in Europe (2010) — Statistical books (v angličtině)
The social situation in the European Union (2009) — Statistical books (v angličtině)
Combating poverty and social exclusion (2010) — Statistical books (v angličtině)

Hlavní tabulky

Living conditions and welfare (t_livcon), viz (v angličtině):

Income and living conditions (t_ilc)

Living conditions (t_ilc_lv)

Housing conditions (t_ilc_lvho)

Material deprivation (t_ilc_md)

Housing deprivation (t_ilc_mdho)

Databáze

Living conditions and welfare (livcon), see (v angličtině):

Income and living conditions (ilc)

Living conditions (ilc_lv)

Housing conditions (ilc_lvho)

Material deprivation (ilc_md)

Housing deprivation (ilc_mdho)

Environment of the dwelling (ilc_mddw)

Další informace

Nařízení 1177/2003 ze dne 16. června 2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC)
Nařízení 1553/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1177/2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC)
Nařízení 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006, kterým se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některá nařízení a rozhodnutí v oblasti ... statistiky ...

Externí odkazy

OECD — Housing (v angličtině)
The Housing Sector in Europe — Household Consumption Long Term and During the Crisis — Peter Parlasca, výzkumná zpráva RICS, říjen 2013 (v angličtině)
United Nations — Housing and its environment (v angličtině)
WHO — Housing (v angličtině)