„Jsem velmi rád, že mohu říci, že politika soudržnosti byla v Evropě jednou z prvních reakcí na krizi a nyní je hnací silou oživení.“

Panorama: Pane Lemaître, Komise právě zveřejnila nový průzkum Eurobarometr o povědomí a vnímání regionální politiky EU veřejností. Co soudíte o jejích zjištěních?

Marc Lemaître: Těší mě, že obecné povědomí o projektech financovaných EU roste: průměr v EU je nyní 41 %, zatímco před deseti lety to bylo 34 %. Z těchto 41 % se velká většina (80 %) domnívá, že projekty EU mají na jejich město nebo region pozitivní dopad. V tomto průzkumu Eurobarometr jsme také zjišťovali, zda mají projekty financované EU pozitivní vliv na pocit občanství EU: v průměru 59 % respondentů odpovědělo na tuto otázku kladně nebo částečně kladně. A výsledek, ze kterého jsem měl já osobně největší radost: téměř 7 z 10 (69 %) respondentů ví, že regionální politika podporuje oživení po skončení pandemie COVID-19. Je to projev uznání úsilí politiky soudržnosti o řešení krize, a to i přes počáteční neinformovanost na začátku pandemie. Je to ale také projev uznání komunikačního úsilí, které během uplynulých 18 měsíců vynaložila jak Komise, tak naši partneři v členských státech a regionech.

Panorama: Zdá se, že lidé o podpoře ze strany EU ve svých regionech vědí a jsou s ní spokojeni. Vyjadřují nějaké preference ohledně toho, kam by měly finanční prostředky EU směřovat?

Marc Lemaître: Podíl lidí, kteří si myslí, že by regionální politika EU měla i do budoucna investovat do všech regionů, se v průběhu let výrazně zvyšuje. Na úrovni EU se tento podíl zvýšil ze 47 % před deseti lety na současných 64 % – jen za poslední dva roky jsme zaznamenali nárůst o 6 %. Může to souviset s obrovskými transformačními výzvami spjatými s ekologickou a digitální transformací, s nimiž se v různé míře potýkají všechny evropské regiony. Na otázku, na jaký konkrétní typ regionů by se měly investice zaměřit, byly nejčastějšími odpověďmi „regiony s vysokou nezaměstnaností“ (69 %), „znevýhodněné městské oblasti“ (55 %), „odlehlé venkovské nebo horské oblasti“ (54 %). Tyto tři kategorie regionů jsou od roku 2010 tradičně uváděny na prvním místě. Respondenti se domnívají, že investice EU by měly být určeny především pro oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociální infrastruktury a životního prostředí.

Panorama: A budou tyto oblasti skutečně upřednostněny? Jaké jsou hlavní prvky legislativního balíčku politiky soudržnosti ve výši 392 miliard eur, který byl přijat letos v létě? 

Marc Lemaître: Myslím, že lze říci, že řada těchto oblastí byla a nadále zůstává naší prioritou. Je samozřejmostí, že se politika soudržnosti EU bude v letech 2021–2027 soustředit na podporu hospodářské, sociální a územní konvergence, a to prostřednictvím konkurenceschopné udržitelnosti, výzkumu a inovací, digitalizace, cílů Zelené dohody pro Evropu a také podpory evropského pilíře sociálních práv. Nové právní předpisy podporují připravenost zdravotnických systémů a umožňují lépe využívat potenciál kultury a cestovního ruchu, které byly nedávnou krizí těžce zasaženy. Zároveň pomáhá pracujícím a podporuje opatření zaměřená na nezaměstnanost mladých lidí a dětskou chudobu. Kromě toho politika soudržnosti nyní zahrnuje také plnohodnotný mechanismus reakce na krize pro řešení budoucích krizí, který umožňuje přijmout dočasná opatření pro využití fondů v reakci na výjimečné a neobvyklé okolnosti.

Panorama: Pandemie nám udělila cennou lekci o tom, jak důležité je mít mechanismy rychlé reakce. Můžete našim čtenářům připomenout, jak na krizi reagovala od samého počátku politika soudržnosti?

Marc Lemaître: Jsem velmi rád, že mohu říci, že politika soudržnosti byla v Evropě jednou z prvních reakcí na krizi a nyní je hnací silou oživení. V roce 2020, na vrcholu koronavirové krize, umožnily naše dvě investiční iniciativy pro reakci na koronavirus přesměrovat dostupné finanční prostředky EU do nejvíce postižených odvětví: přerozdělili jsme více než 20 miliard EUR na zajištění životně důležitých osobních ochranných prostředků, ventilátorů a sanitek. Podnikům byly poskytnuty nouzové granty a úvěry s nízkou úrokovou sazbou, které jim umožnily udržet se nad vodou i během lockdownů. Zavedli jsme také nová opatření v oblasti zaměstnanosti, abychom zajistili, že se lidé ze dne na den neocitnou bez příjmu. A díky nákupu digitálního vybavení se mohli školáci dál účastnit výuky. Zjednodušili jsme složitá pravidla a zavedli dočasné stoprocentní spolufinancování ze strany EU. Tuto možnost využilo 188 programů politiky soudržnosti, které urychlily absorpci prostředků vyplacením dodatečné částky ve výši 12,6 miliardy EUR. V prvních osmi měsících roku 2021 činily celkové provedené platby z fondů politiky soudržnosti 49,9 miliardy EUR. Tento vysoký objem čerpání prostředků na konci srpna představuje historicky rekordní podporu investic z fondů politiky soudržnosti a dokládá hmatatelný přínos politiky soudržnosti k probíhajícímu procesu oživení. V návaznosti na tato první opatření získaly fondy politiky soudržnosti doplňkové financování z programu NextGenerationEU v podobě zdrojů programu REACT-EU v hodnotě 50,6 miliardy EUR, což odpovídá výši rozpočtových závazků za celý rok. Program REACT-EU byl vůbec prvním nástrojem použitým v rámci programu NextGenerationEU. Během pouhých tří měsíců Komise schválila využití 31 miliard EUR ze zdrojů REACT-EU. Dosud bylo členským státům vyplaceno 3,3 miliardy EUR. Díky tomuto přílivu nových finančních prostředků EU bude možné pokračovat v projektech, které byly dříve zastaveny kvůli zajištění nouzových potřeb. Program REACT-EU překlene tuto mezeru, aby se zabránilo snížení celkového pokroku a aby byl kladen zvláštní důraz na ekologické a digitální priority, které jsou pro inteligentní oživení zásadní.

Panorama: Co můžeme od tohoto procesu inteligentního oživení očekávat a jaké jsou nejbližší priority politiky soudržnosti?

Marc Lemaître: Inteligentní oživení vyžaduje přehodnotit a přebudovat ekonomiku a společnost tak, aby byly ekologičtější, digitálnější, lépe propojené a inkluzivnější. Je zřejmé, že nejde o pouhé kopírování starých modelů růstu. Jde samozřejmě o složité a zdlouhavé procesy, které někdy přinášejí bolestivé změny, takže všichni musíme spolupracovat, abychom pro příští generace vytvořili lepší Evropu a lepší svět a nikoho přitom neopomenuli. Pokud jde o nejbližší priority, těším se na intenzivnější dialog s našimi členskými státy, který jim pomůže rychle a stabilně pokročit v přípravě programů na období 2021–2027, včetně nového Fondu pro spravedlivou transformaci, který se zaměřuje na regiony, jež čelí největším překážkám při snižování emisí uhlíku. Čím rychleji a razantněji se postavíme na startovní bloky s rozumnými a cílenými programy, tím dříve bude možné spustit konkrétní projekty a dosáhnout konkrétních výsledků pro občany Evropy. Jsem si jist, že toto úsilí se v příštím desetiletí vyplatí a bude oceněno v budoucích průzkumech Eurobarometru.