Archive:Statistika příčin smrti

Extrakce údajů z databáze: květen 2017. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: prosinec 2018.

V tomto článku je uveden přehled aktuálních statistik týkajících se příčin smrti v Evropské unii (EU). Uvedením všech úmrtí v populaci do souvislostí podle základní příčiny lze posoudit riziko úmrtí ve spojení s různými konkrétními chorobami a jinými příčinami; tato čísla lze dále analyzovat podle věku, pohlaví, země, v níž k úmrtí došlo / země pobytu zesnulého a regionu (úroveň NUTS 2), za použití standardizované míry úmrtnosti.

Tabulka 1: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti, 2014
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 1: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel, muži, EU-28, 2004–2014
(2009 = 100)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr) a (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 2: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel, ženy, EU-28, 2004–2014
(2009 = 100)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr) a (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 3: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti, EU-28, 2014
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 4: Úmrtí v důsledku ischemických chorob srdečních – standardizovaná míra úmrtnosti, 2014
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 5: Úmrtí v důsledku sebevraždy – standardizovaná míra úmrtnosti, 2014
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Tabulka 2: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti, 2014
(na 100 000 obyvatel ve věku do 65 let)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 6: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel ve věku do 65 let, EU-28, 2004-2014
(2009 = 100)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr) a (hlth_cd_asdr2)

Hlavní statistické výsledky

Poslední odhady příčin smrti v EU-28 jsou k dispozici za referenční období 2014. Z tabulky 1 vyplývá, že zdaleka nejčastějšími příčinami smrti v EU byly nemoci oběhové soustavy a rakovina (v angličtině) (zhoubné nádory).

V letech 2004 až 2014 vykazovaly standardizované míry úmrtnosti v důsledku rakoviny, ischemické choroby srdeční a dopravních nehod sestupnou tendenci

Mezi roky 2004 a 2014 došlo v EU-28 ke snížení standardizované míry úmrtnosti v důsledku rakoviny u mužů o 12,3 % a u žen o 6,9 % – viz obrázky 1 a 2. Větší pokles byl zaznamenán u úmrtí v důsledku ischemické choroby srdeční, jejichž míra se snížila o 32,7 % u mužů a o 36,8 % u žen. Ještě více poklesla míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod, a to o 45,7 % u mužů a o 48,0 % u žen. Standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku rakoviny prsu klesla u žen o 11,7 %, což je větší pokles než u rakoviny celkově. Oproti tomu se zvýšila míra úmrtnosti v důsledku nemocí nervové soustavy, a to o 19,7 % u mužů a o 26,9 % u žen. Ačkoliv se standardizovaná míra úmrtnosti na rakovinu plic (zahrnuta je rovněž rakovina hrtanu a průdušnice) zvýšila jak pro muže, tak pro ženy, velikost změny se značně liší: u mužů se zvýšila o 16,9 % (přičemž od roku 2009 klesá), zatímco u žen se zvýšila o výrazných 75,6 %.

V EU-28 činila v roce 2014 standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční 126 úmrtí na 100 000 obyvatel

Mezi nemoci oběhové soustavy patří choroby související s vysokým krevním tlakem, cholesterolem, cukrovkou a kouřením. Nejčastější příčinou úmrtí v důsledku nemocí oběhové soustavy byly ischemické choroby srdeční a cerebrovaskulární onemocnění. V roce 2014 byly ischemické choroby srdeční příčinou 126 úmrtí na 100 000 obyvatel v celé EU-28. Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční byla mezi členskými státy EU zaznamenána v Litvě, Lotyšsku, Maďarsku a na Slovensku — ve všech těchto zemích činila v roce 2014 více než 350 úmrtí na 100 000 obyvatel. Na opačném konci žebříčku figuruje Francie, Nizozemsko, Španělsko, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Dánsko a Itálie, kde byla standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční nejnižší. V roce 2014 činila méně než 100 úmrtí na 100 000 obyvatel; stejně tak tomu bylo i v případě Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.

Nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku rakoviny plic a rakoviny tlustého střeva a konečníku hlásilo Maďarsko

V roce 2014 byla nejvýznamnější příčinou smrti ve všech 28 členských státech EU rakovina. V průměru zapříčinila 262 úmrtí na 100 000 obyvatel. Mezi nejčastější formy rakoviny, u nichž činila standardizovaná míra úmrtnosti vždy více než 10 osob na 100 000 obyvatel, patřily zhoubné nádory: průdušnice, průdušek a plic; tlustého střeva, tračníku, konečníku, řitního otvoru a řitního kanálu; prsu; slinivky břišní; prostaty; žaludku a jater a žlučovodů.

Rakovinou byli nejvíce postiženi obyvatelé Maďarska, Chorvatska, Slovenska, Dánska a Slovinska. V roce 2014 zde v jejím důsledku zemřelo 300 nebo více osob na 100 000 obyvatel; v Estonsku a Lotyšsku, stejně jako v Srbsku, byla míra úmrtnosti velmi blízko této hodnoty. Zdaleka nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku rakoviny plic zaznamenalo v roce 2014 mezi členskými státy EU Maďarsko (90 úmrtí na 100 000 obyvatel), po něm následovalo Dánsko (72 na 100 000 obyvatel), Polsko (69 na 100 000 obyvatel), Nizozemsko (67 na 100 000 obyvatel a Chorvatsko (65 na 100 000 obyvatel); standardizovanou míru úmrtnosti ve výši 69 osob na 100 000 obyvatel uvádí rovněž Srbsko. Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku rakoviny tlustého střeva a konečníku byla rovněž zjištěna v Maďarsku, a sice 55 úmrtí na 100 000 obyvatel, standardizovanou míru úmrtnosti přesahující 50 osob na 100 000 obyvatel hlásilo také Chorvatsko.

Třetí nejčastější příčinou smrti v EU-28 byly respirační choroby

Po nemocech oběhové soustavy a rakovině byly respirační choroby třetí nejčastější příčinou smrti v EU-28 (v roce 2014 v průměru 78 úmrtí na 100 000 obyvatel). V rámci této skupiny nemocí byla nejčastější příčinou úmrtí chronická onemocnění dolních cest dýchacích a dále potom zápal plic. Respirační choroby mají souvislost s věkem. Velká většina úmrtí v důsledku těchto chorob byla zaznamenána u osob ve věku 65 let a více.

Nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku respiračních chorob zaznamenalo mezi členskými státy EU Spojené království (131 na 100 000 obyvatel), Irsko (126 na 100 000 obyvatel), Portugalsko (117 na 100 000 obyvatel), Dánsko (116 na 100 000 obyvatel) a Řecko (108 na 100 000 obyvatel).

Nejnižší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku sebevražd má Kypr a Řecko

Mezi vnější příčiny smrti patří mimo jiné úmrtí v důsledku záměrného sebepoškození (sebevraždy) a dopravních nehod. Přestože sebevraždy nejsou jednou z nejvýznamnějších příčin smrti a údaje z některých členských států EU jsou pravděpodobně neúplné, považují se často za významný ukazatel problémů, jimž musí společnost věnovat pozornost a jež musí řešit. V roce 2014 došlo v EU-28 v důsledku sebevraždy v průměru k 11 úmrtím na 100 000 obyvatel. Nejnižší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku sebevražd zaznamenali v roce 2014 na Kypru a v Řecku (v obou zemích 5 úmrtí na 100 000 obyvatel) a poměrně nízká míra, tedy méně než 8 úmrtí na 100 000 obyvatel, byla hlášena rovněž z Itálie, Spojeného království a také z Norska. Standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd v Litvě (32 úmrtí na 100 000 obyvatel) byla téměř třikrát vyšší než průměr EU-28.

Nejnižší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod byla zaznamenána na Maltě a ve Spojeném království

Ačkoli k dopravním nehodám dochází denně, četnost úmrtí v jejich důsledku byla v roce 2014 v EU-28 nižší (standardizovaná míra úmrtnosti činila 5,8 na 100 000 obyvatel) než četnost sebevražd. Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod byla za rok 2014 hlášena z Lotyšska, Rumunska, Litvy a Polska (10,0 či více úmrtí na 100 000 obyvatel), zatímco na opačném konci škály se nachází Malta, Švédsko a Spojené království, ve všech těchto zemích bylo hlášeno méně než 4,0 úmrtí v důsledku dopravních nehod na 100 000 obyvatel.

Standardizovaná míra úmrtnosti byla u téměř všech hlavních příčin smrti vyšší u mužů než u žen

S výjimkou rakoviny prsu byla v roce 2014 standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku všech hlavních příčin v EU-28 vyšší u mužů než u žen – viz obrázek 3. Standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku alkoholismu, záměrného sebepoškození a drogové závislosti byla přibližně čtyřikrát vyšší u mužů než u žen; úmrtnost v důsledku rakoviny plic byla u mužů oproti ženám téměř trojnásobná.

Úmrtnost na rakovinu je obecně vyšší u mužů než u žen, avšak je zde řada forem této nemoci, jež u jednoho z pohlaví výrazně převažují – např. rakovina prsu u žen, a takových forem, jež se vyskytují pouze u jednoho z pohlaví. To je např. rakovina dělohy u žen či rakovina prostaty u mužů. V roce 2014 byla v EU-28 rakovina prsu příčinou 32,6 úmrtí na 100 000 žen. Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti byla zaznamenána v Chorvatsku (44,5 na 100 000 žen), v Irsku (41,2 na 100 000 žen) a v Dánsku (39,7 na 100 000 žen). Nejlépe na tom naopak bylo Španělsko, Kypr, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Litva, Česko a také Norsko, kde bylo v roce 2014 zaznamenáno méně než 30,00 úmrtí na rakovinu prsu na 100 000 žen.

Nejvyšší incidenci ischemické choroby srdeční u mužů i u žen ohlásily Litva, Lotyšsko, Maďarsko a Slovensko

Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční u mužů i žen byla zaznamenána v Litvě, Lotyšsku, Maďarsku a na Slovensku, zatímco nejnižší počet případů úmrtí v důsledku ischemické choroby srdeční u mužů i žen zaznamenali ve Francii a v Nizozemsku. Ve všech členských státech EU umírají v důsledku ischemické choroby srdeční častěji muži než ženy — viz obrázek 4 — přičemž nejvyšší rozdíly incidence mezi pohlavími zaznamenaly tři pobaltské členské státy.

Rovněž standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd byla systematicky vyšší u mužů než u žen – viz obrázek 5. Největší rozdíl mezi oběma pohlavími byl v roce 2014 zaznamenán v Litvě. Míra úmrtnosti mužů činila 59,0 na 100 000 obyvatel, zatímco u žen to bylo 9,4 na 100 000 obyvatel. Vezmeme-li však v úvahu prostý poměr mezi údaji týkajícími se jednotlivých pohlaví, ukáže se, že v Polsku, na Slovensku, Maltě, v Rumunsku a Litvě byla tato míra u mužů šestkrát vyšší než u žen. Tento nepoměr mezi pohlavími byl nejnižší ve Švédsku a Nizozemsku, kde byla standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd u mužů 2,2krát vyšší než u žen.

Analýza podle věku

U osob do 65 let byly hlavní příčiny smrti do určité míry odlišné, pokud jde o jejich relativní význam (viz tabulka 2). V této věkové skupině byla nejčastější příčinou smrti rakovina — standardizovaná míra úmrtnosti v jejím důsledku činila v roce 2014 v EU-28 v průměru 79 úmrtí na 100 000 obyvatel. Druhou nejčastější příčinou byly nemoci oběhové soustavy (46 úmrtí na 100 000 obyvatel). Oproti údajům za celou populaci nepatřily u osob mladších 65 let mezi tři hlavní příčiny smrti respirační choroby. Standardizovaná míra úmrtnosti u respiračních chorob byla například nižší než u sebevražd.

Mezi lety 2004 a 2014 míra úmrtnosti osob do 65 let v EU-28 v důsledku každé z hlavních příčin smrti s výjimkou rakoviny plic poklesla, jak je zřejmé z obrázku 6. Nejvýraznější byl tento pokles u dopravních nehod, kde ve sledovaném období míra úmrtnosti poklesla o 48,4 %, a u ischemických chorob srdečních (pokles o 34,0 %).

Zdroje a dostupnost údajů

Statistika příčin smrti poskytuje informace o struktuře úmrtnosti a o vývoji jejích příčin v průběhu času. Podrobněji je tento zdroj dokumentován v tomto článku (v angličtině), jenž obsahuje informace o rozsahu údajů, právním základu, použité metodice a také související pojmy a definice.

Eurostat začal shromažďovat a šířit údaje o úmrtnosti v roce 1994. V současné době jsou data členěna podle:

Evropského užšího seznamu (v angličtině) 86 příčin smrti uspořádaného na základě Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN), kterou vytvořila a spravuje Světová zdravotnická organizace (WHO);
pohlaví;
věku;
zeměpisné oblasti (regiony úrovně NUTS 2).

Údaje se každoročně poskytují v absolutních číslech jakožto hrubé míry úmrtnosti a standardizované míry úmrtnosti. Vzhledem k tomu, že se příčiny smrti většinou značně liší v závislosti na věku a pohlaví, zlepšuje používání standardizovaných měr úmrtnosti srovnatelnost v čase a mezi zeměmi, protože lze míru úmrtnosti měřit nezávisle na věkové struktuře populace.

V dubnu 2011 bylo přijato nařízení Komise (EU) č. 328/2011 o statistikách příčin smrti, jež podrobně stanoví proměnné, analýzu (členění) a metadata, jež musí členské státy EU předávat.

Poznámky ohledně sběru údajů v jednotlivých zemích najdete v tomto souboru podkladových informací (v angličtině).

Zdroje údajů

Statistika příčin smrti vychází ze dvou informačních zdrojů: lékařských údajů uvedených v úmrtních listech, jež lze využít ke zjištění příčiny smrti, a kódování příčin smrti podle systému WHO-MKN. Všechna úmrtí obyvatel jsou označena podle základní příčiny smrti, jinými slovy podle „nemoci nebo úrazu, jež přivodily sled patologických událostí vedoucích přímo ke smrti, nebo okolností nehody či násilí, jež způsobily smrtelný úraz“ (definice přijatá Světovým zdravotnickým shromážděním (v angličtině)).

Platnost a spolehlivost statistiky příčin smrti je do určité míry závislá na kvalitě údajů, jež poskytují lékaři vystavující úmrtní listy. Může docházet k nepřesnostem z různých důvodů, mezi něž patří například:

chyby při vystavení úmrtního listu;
problémy se stanovením lékařské diagnózy;
výběr hlavní příčiny smrti;
kód příčiny smrti.

Někdy není příčina smrti jednoznačná. Kromě onemocnění přímo vedoucího k úmrtí by měly lékařské údaje na úmrtním listu obsahovat rovněž kauzální řetězec vedoucí k onemocnění zesnulého. Mohou se uvést také jiné podstatné zdravotní komplikace, které sice neměly souvislost s onemocněním přímo vedoucím ke smrti, ale mohly nepříznivě ovlivnit průběh nemoci, a podílely se tak na příčinách smrti. Někdy se samozřejmě ozývá kritika, že uvádět kód pouze jedné nemoci jakožto příčiny smrti čím dál méně odpovídá realitě, vzhledem ke zvyšující se naději dožití a s tím spojenými změnami v nemocnosti. U většiny zemřelých ve věku 65 let a více může být uvedení pouze jedné z několika možných příčin smrti jistým způsobem zavádějící. Proto některé členské státy EU začaly uvažovat o kódování několika příčin současně. Eurostat tyto členské státy podporuje v jejich úsilí vytvořit společný automatizovaný systém kódování s názvem IRIS (v angličtině), který má zvýšit kvalitu a srovnatelnost údajů o příčinách smrti v Evropě.

Revidovaná standardní evropská populace

Počet úmrtí v důsledku konkrétní příčiny lze vyjádřit v poměru k počtu obyvatel. Lze sestavit standardizovanou (spíše než hrubou) míru úmrtnosti, jež je nezávislá na struktuře populace podle věku a pohlaví: důvodem je to, že se příčiny smrti většinou značně liší v závislosti na věku a pohlaví, takže standardizace usnadňuje srovnatelnost v čase a mezi různými zeměmi.

Standardní evropská populace, jíž se využívá pro účely standardizace hrubých měr, pochází již z roku 1976, takže bylo nezbytné přizpůsobit ji změnám ve věkové struktuře obyvatelstva EU, k nimž došlo od poloviny sedmdesátých let 20. století. Na revidované standardní evropské populaci (SEP) (v angličtině) se členské státy dohodly na základě demografických projekcí na období 2011–2030 z roku 2010, ta zahrnuje členské státy EU-27 a země ESVO a používá se od léta 2013.

Kontext

Statistika příčin smrti, která patří k nejstarším lékařským statistikám, jež máme k dispozici, poskytuje informace o vývoji v čase a rozdílech v příčinách smrti mezi jednotlivými členskými státy EU. Tato statistika hraje v obecném systému informací o zdravotním stavu v EU klíčovou úlohu. Lze ji použít jako vodítko ke stanovení toho, jaká preventivní a léčebná opatření či jaké investice do výzkumu by mohly zvýšit naději dožití obyvatelstva.

Vzhledem k tomu, že komplexní statistika nemocnosti v Evropě není obecně k dispozici, používají se údaje o příčinách smrti často jako nástroj hodnocení zdravotnických systémů v EU a mohou se využít také v rámci zdravotních politik založených na poznatcích.

EU prosazuje k boji proti závažným a chronickým onemocněním komplexní přístup založený na integrovaném postupu proti rizikovým faktorům napříč všemi sektory v kombinaci se snahou posílit zdravotní systémy, aby zajišťovaly lepší prevenci a kontrolu, a to prostřednictvím:

co největší spolehlivosti a srovnatelnosti vnitrostátních statistik, aby se mohly použít jakožto vodítko pro účinné vytváření politik;
podpory kampaní vedoucích ke zvýšení povědomí veřejnosti a lepší prevenci chorob a zaměřených aktivně na vysoce ohrožené skupiny a jednotlivce;
systematického zavádění politik a opatření, jež odstraní nerovnosti v oblasti zdraví;
poskytování partnerství, pokud jde o specifické choroby, například rakovinu.