Archive:Statistika příčin smrti

Extrakce údajů z databáze: květen 2016. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: srpen 2017. Anglická verze je aktuálnější.

V tomto článku je uveden přehled aktuálních statistik týkajících se příčin smrti v Evropské unii (EU). Uvedením všech úmrtí v populaci do souvislostí podle základní příčiny lze posoudit riziko úmrtí ve spojení s různými konkrétními chorobami a jinými příčinami; tato čísla lze dále analyzovat podle věku, pohlaví, země, v níž k úmrtí došlo / země pobytu zesnulého a regionu (úroveň NUTS 2) za použití standardizované míry úmrtnosti.

Tabulka 1: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti, 2013
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 1: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel, muži, EU-28, 2004–13 (¹)
(2009 = 100)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr) a (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 2: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel, ženy, EU-28, 2004–13 (¹)
(2009 = 100)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr) a (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 3: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti, EU-28, 2013 (¹)
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 4: Úmrtí v důsledku ischemických chorob srdečních – standardizovaná míra úmrtnosti, 2013 (¹)
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 5: Úmrtí v důsledku sebevraždy – standardizovaná míra úmrtnosti, 2013 (¹)
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Tabulka 2: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti obyvatel ve věku do 65 let, 2013
(na 100 000 obyvatel ve věku do 65 let)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 6: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel ve věku do 65 let, EU-28, 2004–13 (¹)
(2009 = 100)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr) a (hlth_cd_asdr2)

Hlavní statistické výsledky

Poslední odhady příčin smrti v EU-28 jsou k dispozici za referenční období 2013. Z tabulky 1 vyplývá, že zdaleka nejčastějšími příčinami smrti v EU byly nemoci oběhové soustavy a rakovina (v angličtině) (zhoubné nádory).

V letech 2004 až 2013 vykazovaly standardizované míry úmrtnosti v důsledku rakoviny, ischemické choroby srdeční a dopravních nehod sestupnou tendenci

Mezi roky 2004 a 2013 došlo v EU-28 ke snížení standardizované míry úmrtnosti v důsledku rakoviny u mužů o 11,0 % a u žen o 5,9 % — viz obrázky 1 a 2. Větší pokles byl zaznamenán u úmrtí v důsledku ischemické choroby srdeční, jejichž míra se snížila o 30,6 % u mužů a o 33,4 % u žen. Ještě více poklesla míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod, a to o 45,3 % u mužů a o 47,0 % u žen. Standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku rakoviny prsu klesla u žen o 10,1 %, což je větší pokles než u rakoviny celkově. Oproti tomu se zvýšila míra úmrtnosti v důsledku nemocí nervové soustavy, a to o 18,9 % u mužů a o 25,1 % u žen. Úmrtnost na rakovinu plic (zahrnuta je rovněž rakovina hrtanu a průdušnice) vykazuje protichůdné tendence: u mužů standardizovaná míra úmrtnosti poklesla o 20,8 %, zatímco u žen se o 71,9 % zvýšila.

V EU-28 činila v roce 2013 standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční 132 úmrtí na 100 000 obyvatel

Mezi nemoci oběhové soustavy patří choroby související s vysokým krevním tlakem, cholesterolem, cukrovkou a kouřením. Nejčastější příčinou úmrtí v důsledku nemocí oběhové soustavy byly ischemické choroby srdeční a cerebrovaskulární onemocnění. V roce 2013 zapříčinily ischemické choroby srdeční v celé EU-28 132 úmrtí na 100 000 obyvatel. Největší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční byla mezi členskými státy EU zaznamenána v Litvě, Lotyšsku, na Slovensku, v Maďarsku a České republice — ve všech těchto zemích činila v roce 2013 více než 350 úmrtí na 100 000 obyvatel. Na opačném konci žebříčku figuruje Francie, Portugalsko, Nizozemsko, Španělsko, Belgie, Dánsko, Lucembursko a Řecko a rovněž Lichtenštejnsko, kde byla standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční nejnižší. V roce 2013 činila méně než 100 úmrtí na 100 000 obyvatel.

Nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku rakoviny plic a rakoviny tlustého střeva a konečníku hlásilo Maďarsko

V roce 2013 byla nejvýznamnější příčinou smrti ve všech 28 členských státech EU rakovina. V průměru zapříčinila 265 úmrtí na 100 000 obyvatel. Mezi nejčastější formy rakoviny, u nichž činila standardizovaná míra úmrtnosti vždy více než 10 osob na 100 000 obyvatel, patřily zhoubné nádory: průdušnice, průdušek a plic; tlustého střeva, tračníku, konečníku, řitního otvoru a řitního kanálu; prsu; slinivky břišní; žaludku a jater a žlučovodů.

Rakovinou byli nejvíce postiženi obyvatelé Maďarska, Chorvatska, Slovenska, Slovinska, Dánska a Lotyšska. V roce 2013 zde v jejím důsledku zemřelo 300 nebo více osob na 100 000 obyvatel. Zdaleka nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku rakoviny plic zaznamenalo v roce 2013 mezi členskými státy EU Maďarsko (89 úmrtí na 100 000 obyvatel), po něm následovalo Dánsko (72 na 100 000 obyvatel), Polsko (68 na 100 000 obyvatel) a Nizozemsko (68 na 100 000 obyvatel). Standardizovanou míru úmrtnosti ve výši 70 osob na 100 000 obyvatel uvádí rovněž Srbsko. Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku rakoviny tlustého střeva a konečníku byla rovněž zjištěna v Maďarsku, a sice 56 úmrtí na 100 000 obyvatel, také na Slovensku a v Chorvatsku bylo v důsledku této choroby zaznamenáno 50 či více úmrtí na 100 000 obyvatel.

Třetí nejčastější příčinou smrti v EU-28 byly respirační choroby

Po nemocech oběhové soustavy a rakovině byly respirační choroby třetí nejčastější příčinou smrti v EU-28 (v roce 2013 v průměru 83 úmrtí na 100 000 obyvatel). V rámci této skupiny nemocí byla nejčastější příčinou úmrtí chronická onemocnění dolních cest dýchacích a dále potom zápal plic. Respirační choroby mají souvislost s věkem. Velká většina úmrtí v důsledku těchto chorob byla zaznamenána u osob ve věku 65 let a více.

Nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku respiračních chorob zaznamenalo mezi členskými státy EU Spojené království (144 na 100 000 obyvatel), Irsko (131 na 100 000 obyvatel), Dánsko (128 na 100 000 obyvatel) a Portugalsko (124 na 100 000 obyvatel).

Zdaleka nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku nemocí nervového systému vykázalo Finsko

Jak je uvedeno výše, v posledních letech se standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku nemocí nervového systému zvyšuje. V roce 2013 činila ve státech EU-28 celková míra 38 úmrtí na 100 000 obyvatel. Zdaleka nejvyšší míru úmrtnosti v důsledku nemocí nervového systému vykázalo mezi členskými státy EU Finsko. Zaznamenalo 141 úmrtí na 100 000 obyvatel, což byl více než dvojnásobek druhé nejvyšší míry (v Nizozemsku), která činila 56 úmrtí na 100 000 obyvatel.

Nejnižší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku sebevražd má Řecko a Malta

Mezi vnější příčiny smrti patří mimo jiné úmrtí v důsledku záměrného sebepoškození (sebevraždy) a dopravních nehod. Přestože sebevraždy nejsou příliš častou příčinou smrti a údaje z některých členských států EU jsou pravděpodobně neúplné, považují se často za významný ukazatel problémů, jimž musí společnost věnovat pozornost a jež musí řešit. V roce 2013 došlo v EU-28 v důsledku sebevražd v průměru k 11,7 úmrtím na 100 000 obyvatel. Nejnižší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku sebevražd zaznamenali v roce 2013 v Řecku (4,8 úmrtí na 100 000 obyvatel) a na Maltě (5,1) a poměrně nízká míra, tedy méně než 8 úmrtí na 100 000 obyvatel, byla hlášena rovněž z Kypru, Itálie a Spojeného království a dále z Turecka a Lichtenštejnska. V Litvě byla standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd (36,1 úmrtí na 100 000 obyvatel) třikrát vyšší než průměr EU-28, a přibližně dvojnásobek evropského průměru činila tato míra ve Slovinsku a v Maďarsku (21,7 a 21,2 úmrtí na 100 000 obyvatel).

Nejnižší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod byla zaznamenána ve Spojeném království

Ačkoli k dopravním nehodám dochází denně, četnost úmrtí v jejich důsledku byla v roce 2013 v EU-28 nižší (standardizovaná míra úmrtnosti činila 5,9 na 100 000 obyvatel) než četnost sebevražd. Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod byla za rok 2013 hlášena z Rumunska, Litvy, Polska a Chorvatska (10,0 či více úmrtí na 100 000 obyvatel), zatímco ve Spojeném království byla hlášena méně než 2,7 úmrtí na 100 000 obyvatel v důsledku dopravních nehod. Ze zemí, jež nejsou členy EU a jsou uvedeny v tabulce 1, zaznamenalo relativně nízkou míru úmrtnosti v důsledku dopravních nehod Lichtenštejnsko (2,3 na 100 000 obyvatel). Míry úmrtnosti v ostatních zemích ESVO, z nichž jsou údaje k dispozici, se rovněž pohybovaly pod průměrem EU-28.

Standardizovaná míra úmrtnosti byla u téměř všech hlavních příčin smrti vyšší u mužů než u žen

S výjimkou rakoviny prsu byla v roce 2013 standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku všech hlavních příčin v EU-28 vyšší u mužů než u žen — viz obrázek 3. Standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku alkoholismu, záměrného sebepoškození a drogové závislosti byla přibližně čtyřikrát vyšší u mužů než u žen; úmrtnost v důsledku rakoviny plic byla u mužů oproti ženám téměř trojnásobná.

Úmrtnost na rakovinu je vyšší u mužů než u žen, avšak je zde řada forem této nemoci, jež u jednoho z pohlaví výrazně převažují – např. rakovina prsu u žen, a takových forem, jež se vyskytují pouze u jednoho z pohlaví. To je např. rakovina dělohy u žen či rakovina prostaty u mužů. V roce 2013 byla v EU-28 rakovina prsu příčinou 33,2 úmrtí na 100 000 žen. Nejvyšší míra byla zjištěna v Chorvatsku (41,3 na 100 000 žen) a na Maltě (40,5 na 100 000 žen). Nejlépe na tom naopak bylo Španělsko, Portugalsko, Estonsko, Finsko a Švédsko a také Turecko a Norsko, kde bylo v roce 2013 zaznamenáno méně než 30,0 úmrtí na rakovinu prsu na 100 000 žen.

Nejvyšší incidenci ischemické choroby srdeční u mužů hlásí pobaltské členské státy

Ve všech členských státech EU umírají v důsledku ischemické choroby srdeční častěji muži než ženy — viz obrázek 4. Nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku této choroby u mužů zaznamenali v Litvě a Lotyšsku, a společně s Estonskem tyto tři pobaltské členské státy uvedly rovněž nejvyšší rozdíly incidence mezi pohlavími. Nejnižší úmrtnost v důsledku ischemické choroby srdeční u mužů i žen zaznamenali ve Francii.

Rovněž standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd byla systematicky vyšší u mužů než u žen — viz obrázek 5. Největší rozdíl mezi oběma pohlavími byl zaznamenán v Litvě. Míra úmrtnosti mužů činila 66,3 na 100 000 obyvatel, zatímco u žen to bylo 11,7 na 100 000 obyvatel. Vezmeme-li však v úvahu prostý poměr mezi údaji týkajícími se jednotlivých pohlaví, ukáže se, že na Maltě byla tato míra u mužů (9,7 na 100 000 obyvatel) 24krát vyšší než u žen (0,4 na 100 000 obyvatel). Tento poměr mezi pohlavími byl relativně vysoký rovněž na Kypru a na Slovensku (8,5 a 7,4krát vyšší u mužů) a v Polsku (7,1), nejnižší byl naopak v Lucembursku, kde byla standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd u mužů 1,9krát vyšší než u žen.

Analýza podle věku

U osob do 65 let byly hlavní příčiny smrti do určité míry odlišné, pokud jde o jejich relativní význam (viz tabulka 2). V této věkové skupině byla nejčastější příčinou smrti rakovina — standardizovaná míra úmrtnosti v jejím důsledku činila v roce 2013 v EU-28 v průměru 80,8 úmrtí na 100 000 obyvatel. Druhou nejčastější příčinou byly nemoci oběhové soustavy. Oproti údajům za celou populaci nepatřily u osob mladších 65 let mezi tři hlavní příčiny snrti respirační choroby. Standardizovaná míra úmrtnosti u respiračních chorob byla například nižší než u sebevražd.

Mezi lety 2004 a 2013 míra úmrtnosti osob do 65 let v EU-28 v důsledku každé z hlavních příčin smrti s výjimkou rakoviny plic poklesla, jak vidíme na obrázku 6. Nejvýraznější byl tento pokles u dopravních nehod (míra úmrtnosti zde klesla o 31,2 %) a ischemických chorob srdečních (pokles o 26,3 %).

Zdroje a dostupnost údajů

Statistika příčin smrti přináší informace o struktuře úmrtnosti a o vývoji jejích příčin v průběhu času. Podrobněji je tento zdroj dokumentován v tomto článku (v angličtině), jenž obsahuje informace o rozsahu údajů, právním základu, použité metodice a také související pojmy a definice.

Eurostat začal shromažďovat a šířit údaje o úmrtnosti v roce 1994. V současné době jsou data členěna podle:

evropského užšího seznamu (v angličtině) 86 příčin smrti uspořádaného na základě Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN), kterou vytvořila a spravuje Světová zdravotnická organizace (WHO);
pohlaví;
věku;
zeměpisné oblasti (regiony úrovně NUTS 2).

Údaje se každoročně poskytují v absolutních číslech jakožto hrubé míry úmrtnosti a standardizované míry úmrtnosti. Vzhledem k tomu, že se příčiny smrti většinou značně liší v závislosti na věku a pohlaví, zlepšuje používání standardizovaných měr úmrtnosti srovnatelnost v čase a mezi zeměmi, protože lze míru úmrtnosti měřit nezávisle na věkové struktuře populace.

V dubnu 2011 bylo přijato nařízení Komise (EU) č. 328/2011 o statistikách příčin smrti, jež podrobně stanoví proměnné, analýzu (členění) a metadata, jež musí členské státy EU předávat.

Poznámky ohledně sběru údajů v jednotlivých zemích najdete v tomto souboru podkladových informací (v angličtině).

Zdroje údajů

Statistika příčin smrti vychází ze dvou informačních zdrojů: lékařských údajů uvedených v úmrtních listech, jež lze využít ke zjištění příčiny smrti, a kódování příčin smrti podle systému MKN WHO. Všechna úmrtí obyvatel jsou označena podle základní příčiny smrti, jinými slovy podle „nemoci nebo úrazu, jež přivodily sled patologických událostí vedoucích přímo ke smrti, nebo okolností nehody či násilí, jež způsobily smrtelný úraz“ (definice přijatá Světovým zdravotnickým shromážděním (v angličtině)).

Platnost a spolehlivost statistiky příčin smrti je do určité míry závislá na kvalitě údajů, jež poskytují lékaři vystavující úmrtní listy. Může docházet k nepřesnostem z různých důvodů, mezi něž patří například:

chyby při vystavení úmrtního listu;
problémy se stanovením lékařské diagnózy;
výběr hlavní příčiny smrti;
kód příčiny smrti.

Někdy není příčina smrti jednoznačná. Kromě onemocnění přímo vedoucího k úmrtí by měly lékařské údaje na úmrtním listu obsahovat rovněž kauzální řetězec vedoucí k onemocnění zesnulého. Mohou se uvést také jiné podstatné zdravotní komplikace, které sice neměly souvislost s onemocněním přímo vedoucím ke smrti, ale mohly nepříznivě ovlivnit průběh nemoci, a podílely se tak na příčinách smrti. Někdy se samozřejmě ozývá kritika, že uvádět kód pouze jedné nemoci jakožto příčiny smrti čím dál méně odpovídá realitě, vzhledem ke zvyšující se naději dožití a s tím spojenými změnami v nemocnosti. U většiny zemřelých ve věku 65 let a více může být uvedení pouze jedné z několika možných příčin smrti jistým způsobem zavádějící. Proto některé členské státy EU začaly uvažovat o kódování několika příčin současně. Eurostat tyto členské státy EU podporuje v jejich úsilí vytvořit společný automatizovaný systém kódování s názvem IRIS (v angličtině), který má zvýšit kvalitu a srovnatelnost údajů o příčinách smrti v Evropě.

Revidovaná standardní evropská populace

Počet úmrtí v důsledku konkrétní příčiny lze vyjádřit v poměru k počtu obyvatel. Lze sestavit standardizovanou (spíše než hrubou) míru úmrtnosti, jež je nezávislá na struktuře populace podle věku a pohlaví: důvodem je to, že se příčiny smrti většinou značně liší v závislosti na věku a pohlaví, takže standardizace usnadňuje srovnatelnost v čase a mezi zeměmi.

Standardní evropská populace, jíž se využívá pro účely standardizace hrubých měr, pochází již z roku 1976, takže bylo nezbytné přizpůsobit ji změnám ve věkové struktuře obyvatelstva EU, k níž došlo od poloviny sedmdesátých let 20. století. Na revidované standardní evropské populaci (SEP) se členské státy dohodly na základě demografických projekcí na období 2011–30 z roku 2010, ta zahrnuje členské státy EU-27 a země ESVO; používá se od léta 2013.

Kontext

Statistika příčin smrti, která patří k nejstarším lékařským statistikám, jež máme k dispozici, poskytuje informace o vývoji v čase a rozdílech v příčinách smrti mezi jednotlivými členskými státy EU. Tato statistika hraje v obecném systému informací o zdravotním stavu v EU klíčovou úlohu. Lze ji použít jako vodítko ke stanovení toho, jaká preventivní a léčebná opatření či jaké investice do výzkumu by mohly zvýšit naději dožití obyvatelstva.

Vzhledem k tomu, že komplexní statistika nemocnosti v Evropě není obecně k dispozici, používají se údaje o příčinách smrti často jako nástroj hodnocení zdravotnických systémů v EU a mohou se využít také v rámci zdravotních politik založených na poznatcích.

EU prosazuje k boji proti závažným a chronickým onemocněním komplexní přístup založený na integrovaném postupu proti rizikovým faktorům napříč všemi sektory v kombinaci se snahou posílit zdravotní systémy, aby zajišťovaly lepší prevenci a kontrolu, a to prostřednictvím:

co největší spolehlivosti a srovnatelnosti vnitrostátních statistik, aby se mohly použít jakožto vodítko pro účinné vytváření politik;
podpory kampaní vedoucích ke zvýšení povědomí veřejnosti a lepší prevenci chorob a zaměřených aktivně na vysoce ohrožené skupiny a jednotlivce;
systematického zavádění politik a opatření, jež odstraní nerovnosti v oblasti zdraví;
poskytování partnerství, pokud jde o specifické choroby, například rakovinu.