Metody odběru vzorků pro různé druhy zboží

V následující části jsou popsány zásady odběru vzorků z produktů ve formě kapaliny, granulí, prášku, volně ložených materiálů či v maloobchodních prodejních baleních atd. Pokud se na produkty nevztahují jiné zvláštní postupy (např. pro nebezpečné zboží), měly by se použít postupy uvedené zde.

Pro účely celního odbavení odeberte jeden souhrnný vzorek složený z příslušného počtu dílčích vzorků vybraných náhodně nebo systematicky z celé zásilky. Pokud jste přesvědčeni, že zásilka je homogenní, obvykle se odebere jeden dílčí vzorek, který reprezentuje zboží, na něž se vztahuje stejné celní prohlášení.

Tento oddíl se vztahuje na odběr kapalných výrobků za teploty okolního prostředí.

Kapitola Obecné zásady odběru vzorků uvádí některé informace o homogenních a heterogenních produktech. Pokyny v následující části uvádí, jak by se mělo provést vzorkování heterogenních výrobků, které vyžaduje několik dílčích vzorků, proto aby byl vzorek dostatečně reprezentativní.

V některých případech může být obtížné nebo nemožné odebrat více než jeden vzorek. Pokud jste ale přesvědčeni, že výrobek je homogenní, lze tento jeden vzorek považovat jako reprezentativní pro celou zásilku.

Kapalinu lze považovat za homogenní když:

• povaha kapaliny neumožňuje žádné usazování nebo rozvrstvení jejich složek, např. u lihovin, nebo
• kapalný produkt byl před odběrem vzorku homogenizován mícháním, protřepáváním nebo cirkulací kapalinovými čerpadly.

Pokud jsou výrobky vzhledem k jejich charakteru nehomogenní, a jejich homogenizace není proveditelná, musí být odebrán větší počet dílčích vzorků z různých míst (hloubek), aby bylo zajištěno, že byl získán reprezentativní vzorek. V případě obavy ohledně reprezentativního vzorku lze konzultovat plán vzorkování s celní laboratoří.

1 - hladina kapaliny 2 - povrchový vzorek – odebraný z povrchu 3 - svrchní vzorek – z hloubky cca 10 cm až 20 cm od hladiny (v závislosti na objemu a výšce nádrže) 4 - horní vzorek – z 5/6 výšky ode dna k hladině kapaliny 5 - střední vzorek - z 3/6 výšky ode dna k hladině kapaliny 6 - spodní vzorek - z 1/6 výšky ode dna k hladině kapaliny 7 - vzorek u výpusti – (od sání) 8 - vzorek ode dna

Odeberou se stejná množství dílčích vzorků z horní, střední a spodní pozice č. 4, 5 a 6 (viz obr.). Minimální požadované dílčí vzorky jsou uvedeny v této tabulce:

Hladina kapaliny	Horní vzorek	Střední vzorek	Spodní vzorek
<3 m		1
3 m - 4,5 m	1		1
>4,5 m	1	1	1

K odběru vzorků se používají ponorné sondy (nástroje L02-01, L02-02). Sondy se spustí poklopem nádrže, až dosáhnou požadované hloubky. Poté se otevřou a zajistí v příslušné poloze, aby se naplnily, a nakonec se vytáhnou nahoru.
V případě velmi viskózních nebo krémovitých kapalin je třeba odebírat více postupných vzorků z různých vrstev. K odběru vzorků z nádrží lze rovněž využít průřezový vzorkovač pro více vrstev (nástroj L02-01).

Lze použít rovněž vakuovou pumpičku (nástroj L01-01), nepřekročí-li hloubka, z níž má být vzorek odebrán, 4 m a umožňuje-li to viskozita kapaliny. Měla by být odebrána stejná množství dílčího vzorku z horní, střední a spodní vrstvy.

Dílčí vzorky ze všech míst/vrstev odběru vzorku jsou převedeny do směsné nádoby a po jejich důkladném promísení je vytvořen souhrnný vzorek. Pokud je jisté, že všechny nádrže nádoby obsahují stejnou šarži (se stejnými vlastnostmi), lze vytvořit souhrnný vzorek pro celou zásilku spojením dílčích vzorků odebraných ze všech nádrží. Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, je určen počtem nádrží obsahujících stejný produkt ze stejné šarže. Je třeba zvážit také přítomnost nečistot a/nebo zbytkové vody na povrchu kapaliny či u dna nádrže.

Pokud nelze odebrat reprezentativní vzorky vrchem nádrže, musí se odběr vzorků provést během jejího vypouštění nebo plnění (vzorkovacím ventilem L06-01) (viz kapitola 1.4 Odběr vzorků z pohybujícího se nákladu).

Celková kapacita plavidla či člunu pro přepravu kapalného nákladu je obvykle rozdělena do více oddělených nádrží (částí, oddílů), jež mohou mít různou velikost. Postup odběru vzorků a sestavení souhrnného vzorku probíhá stejně, jak bylo uvedeno při odběru vzorků z cisteren. Samostatné vzorky jsou odebrány z každé části cisterny. Máme-li jistotu, že všechny nádrže plavidla obsahují stejnou šarži, lze vytvořit souhrnný vzorek pro celé plavidlo kombinací dílčích vzorků odebraných ze všech cisternových nádrží.

Železniční a silniční cisterny lze považovat za horizontální nádrže válcového tvaru. Máme-li jistotu, že veškeré nádrže železniční nebo silniční cisterny obsahují stejnou šarži, lze vytvořit souhrnný vzorek pro celou cisternu kombinací dílčích vzorků odebraných z jednotlivých komor. Není-li možné provést odběr reprezentativních vzorků z nádrže vrchem, musí být proveden odběr vzorků během vykládky nebo nakládky (vzorkovač L06-01).

Jeden vzorek je požadován v případě palivových nádrží vozidel, viz karta postupu pro odběr vzorků Ropné kapaliny.

Odběr vzorků může být proveden vakuovou pumpičkou (nástroj L01-01), různými vzorkovacími pipetami (nástroj L03-01), nebo jinými vhodnými vzorkovacími nástroji např. L04-01 nebo L05-01.

Počet balení	Počet balení, jež je třeba vzorkovat	Hmotnost dílčích vzorků	Hmotnost souhrnného vzorku	Hmotnost konečného vzorku
2-25	2	Max 1 l	Max 2 l	0,5 l
26-100	4	Max 1 l	Max 4 l	0,5 l
Více než 100	10	Max 1 l	Max 10 l	0,5 l

Pokud je to možné, obsah přepravních obalů před odběrem řádně homogenizujte. Mají-li být vzorky odebrány pouze z jednoho přepravního obalu, jsou konečné vzorky přelity přímo ze vzorkovače do vzorkovnic. Má-li být proveden odběr vzorků z více přepravních obalů a je zřejmé, že všechny obsahují stejný výrobek, jsou dílčí vzorky odebírány z několika vybraných přepravních obalů a následně smíseny v míchací nádobě za účelem vytvoření souhrnného vzorku. Po pečlivém zamíchání se získá ze souhrnného vzorku konečný vzorek.

Pokud je to možné, lze vytvořit reprezentativní vzorek kapalného produktu přepravovaného ve volně loženém stavu při jeho přemísťování, např. pomocí ventilu L06-01. Před odběrem vzorku se musí vzorkovací ventil, kohout a trubice vypláchnout odebíraným produktem. Měl by být proveden odběr alespoň tří dílčích vzorků, a to na počátku, uprostřed a na konci vykládky nebo nakládky, avšak při stanovení počtu dílčích vzorků a intervalu odběru vzorků by se mělo zohlednit celkové množství zásilky, homogenita vzorkované kapaliny a rychlost proudu kapaliny. Souhrnný vzorek se vytvoří promísením dílčích vzorků. Konečný vzorek se pak získá ze souhrnného vzorku.

Tento oddíl popisuje odběr vzorků pevných materiálů ve formě prášku, hrubých či jemných částic, granulí či jiných pevných volně ložených materiálů. Volně ložené materiály mohou být přepravovány v obalech či zcela volně ložené.

Pokud jsou výrobky vzhledem k jejich charakteru nehomogenní, a jejich homogenizace není proveditelná, musí být odebrán větší počet dílčích vzorků z různých míst (hloubek), aby bylo zajištěno, že byl získán reprezentativní vzorek. V případě obavy ohledně reprezentativního vzorku lze konzultovat plán vzorkování s celní laboratoří.

V případě volně ložených produktů přepravovaných v nebaleném stavu se odebírají stejná množství dílčích vzorků z pěti nebo více míst v celé zásilce. Počet odebíraných dílčích vzorků závisí na množství zboží, zásobníku, ve kterém je zboží uloženo, a na praktických možnostech odběru vzorků.

Dílčí vzorky se odebírají do směsné nádoby a po jejich důkladném promísení se vytvoří souhrnný vzorek. Konečný vzorek se získá s využitím schématu pro rozdělení (redukci) vzorků.

Přehled množství v zásilce a velikost vzorku, jež má být odebrán, je uveden v kartách postupu pro odběr vzorku pro každý z typů výrobků. Pokud pro daný výrobek (zboží) karta postupu odběru vzorku není, lze použít následující tabulku:

Hmotnost zásilky [v tunách]	Počet dílčích vzorků	Hmotnost dílčího vzorku	Hmotnost souhrnného vzorku	Hmotnost konečného vzorku
Méně než 15	5	Max 1 kg	Max 5 kg	0,5 kg
16-30	8	Max 1 kg	Max 8 kg	0,5 kg
31-50	11	Max 1 kg	Max 11 kg	0,5 kg
Více než 50	11 z prvních 50 tun, pak 9 na každých 50 tun	Max 1 kg		0,5 kg

Přepravuje-li se volně ložené zboží v železničních vagónech nebo nákladních automobilech, odebírají se vzorky z každého vagónu nebo komory. V tomto případě se konkrétní místa vyberou tak, aby bylo zajištěno, že se ze všech částí zásilky vybere reprezentativní vzorek.

Na některých místech, kde se pravidelně manipuluje s volně loženými produkty, může být instalován automatický vzorkovač. Tyto vzorky mohou být přijaty pro úřední účely za předpokladu, že na odběr vzorků po celou dobu dohlížel celník. Viz nástroje pro odběr vzorků A01-01.

• Vagóny nebo nákladní automobily do 15 tun
  – 5 vzorkovacích míst
  (střed a přibližně 500 mm od každé strany):



• Vagóny od 15 do 30 tun
  – 8 vzorkovacích míst
  
  



• Vagóny od 30 do 50 tun
  – 11 vzorkovacích míst
  
  

Pokud je zřejmé, že všechna oddělení nákladního automobilu obsahují stejnou šarži, lze vytvořit souhrnný vzorek pro celý nákladní automobil spojením dílčích vzorků odebraných ze všech jeho oddílů.

K odběru vzorků se v závislosti na daném výrobku a způsobu přepravy použijí různá zařízení: vzorkovací kopí (nástroj S01-01) pro probodnutí balení, různé zónové vzorkovače (nástroj S02-01), vzorkovací lopatky S03-01), atd.

Při odběru vzorků si zaznamenejte čísla jednotlivých šarží či výrobních běhů nebo výrobní údaje. Jsou-li označení a čísla na všech baleních totožná, lze odebrat menší počet dílčích vzorků.

Počet balení	Počet balení, jež je třeba vzorkovat	Hmotnost dílčích vzorků	Hmotnost souhrnného vzorku	Hmotnost konečného vzorku
2-25	2	Max 1 kg	Max 2 kg	0,5 kg
26-100	4	Max 1 kg	Max 4 kg	0,5 kg
Více než 100	10	Max 1 kg	Max 10 kg	0,5 kg

Mělo by se ověřit, že kontrolované zboží se skládá z jedné zásilky. Je-li zásilek více, musí být odděleně identifikovány. Ověřte, že zboží, z něhož mají být odebírány vzorky, pochází ze stejné výrobní šarže. Je-li šarží více, musí být proveden odběr vzorků odděleně. Souhrnný vzorek lze vytvořit pouze z balení pocházejících ze stejné zásilky. Stejná množství dílčích vzorků se odeberou z různých přepravních balení, jež se nacházejí v různých místech dopravního prostředku či skladovacího zařízení. Odběr se provádí do směsné nádoby a po jejich důkladném promísení se vytvoří souhrnný vzorek. Konečný vzorek se získá s využitím schématu pro rozdělení (redukci) vzorků.

Poškozená balení nelze použít jako součást souhrnného vzorku. Odkládají se stranou a mohou být případně předmětem zvláštního šetření a zprávy.

Pokud je to možné, lze vytvořit reprezentativní vzorek kapalného produktu přepravovaného ve volně loženém stavu při jeho vykládce nebo přemísťování.
Měl by být proveden odběr alespoň tří dílčích vzorků, a to na počátku, uprostřed a na konci vykládky nebo nakládky, avšak při stanovení počtu dílčích vzorků a intervalu odběru vzorků by se mělo zohlednit celkové množství zásilky, homogenita vzorkovaného zboží, a rychlost vykládky.

Pokud se zboží pohybuje mechanicky pomocí dopravníků nebo jiných zařízení, mohou být k dispozici přepínací (vzorkovací) ventily nebo žlaby, které umožňují odebírat vzorky v pravidelných intervalech z pohybujícího se proudu. Souhrnný vzorek se vytvoří smícháním dílčích vzorků. Konečný vzorek se získá s využitím schématu pro rozdělení (redukci) vzorků.

Na některých místech, kde se pravidelně manipuluje s volně loženými produkty, může být instalován automatický vzorkovač. Tyto vzorky mohou být přijaty pro úřední účely za předpokladu, že na odběr vzorků po celou dobu dohlížel celník. Viz nástroje pro odběr vzorků A01-01.

Za maloobchodní balení by mělo být považováno jakékoli balení odpovídajícím způsobem připravené k prodeji k osobnímu domácímu použití.

Z praktických důvodů lze zacházet s větším balením jako s maloobchodním, i když nebude takto klasifikováno podle kombinované nomenklatury/TARIC.

To se uplatní zejména v případě heterogenních výrobků, u nichž je nutné za účelem získání reprezentativního vzorku odebrat celá balení.

Další informace naleznete v kartě pro Maloobchodní balení a hotové výrobky.

Pokud je zboží ve formě kusů (např. dřevo, výrobky z kamene nebo keramiky, kovové odlitky nebo plechy nebo výroby jako např. elektronické přístroje a zařízení) obecně se odebírá jako vzorek celý kus. Pokud je zboží velké, tak se oddělí pomocí vhodného nástroje jeho reprezentativní část (např. pilou, sekerou, kleštěmi) a tato část je zaslána jako vzorek do laboratoře ke zkoumání. Velké předměty (např. kovové trubky nebo plechy) lze zkoumat na místě pomocí mobilní laboratoře nebo s využitím prostředků mobilní diagnostiky. V některých případech mohou být uspokojivou alternativou odběru vzorků technické listy a fotodokumentace. Odběr vzorků však může být v některých případech pro úplnou klasifikaci stále nezbytný.

Další informace naleznete v kartě pro Maloobchodní balení a hotové výrobky.

Odběr vzorků a analýza odpadů mohou poskytnout pouze důkaz o složení odpadů. Neposkytuje důkaz o tom, že se vzorkovaný materiál považuje za odpad. Aby bylo potvrzeno, že jde o odpad, měly by být provedeny další kontroly nebo správní šetření okolností týkajících se odpadu.

Pro konkrétní účely ochrany životního prostředí je nutné provést podrobnější postup odběru vzorků. V takových případech vyhledejte zvláštní postupy vzorkování pro environmentální účely nebo požádejte o radu odborníka.
Další informace lze nalézt na kartě pro odběr vzorku odpadu.

Tento oddíl popisuje odběr vzorků různých chemických látek, chemických výrobků a přípravků v plynné formě.

Celníci obvykle neodebírají vzorky plynných produktů a kapalných plynů. Pokud je odběr těchto vzorků skutečně nutný, měly by je odebírat osoby obeznámené s nezbytnými bezpečnostními opatřeními nebo pod jejich dohledem. Tyto osoby musí být řádně vyškoleny a vybaveny pro odběr vzorků plynů. Máte-li pochybnosti kontaktujte celní laboratoř.

Na některých místech (potrubí a čerpací stanice), kde se pravidelně manipuluje s volně loženými plyny, může být instalován automatický vzorkovač. Tyto vzorky mohou být přijaty pro úřední účely za předpokladu, že na odběr vzorků po celou dobu dohlížel celník. Viz nástroje pro odběr vzorků A01-01.

Další informace naleznete v kartě pro zkapalněné ropné plyny (LPG).

Vzorkovnice (M10 plynová láhev) by se měla kondiciovat (připravit) tak, že se vypláchne plynem, který má být vzorkován, a nesmí být vystavena tlaku. Počet dílčích vzorků je stanoven po dohodě zúčastněných stran, nepoužije-li se automatický odběr vzorků. Pokud není složení zcela homogenní, lze homogenitu zvýšit pomocí statického mixéru. Vhodnost materiálů použitých v systému zařízení pro odběr vzorku závisí na vzorkovaném plynu. Obecně se doporučuje použití nerezové oceli. Ventilová sedla a těsnění pístů musí být vyrobeny z pružného materiálu vhodného pro jejich zamýšlený účel. Doporučuje se, aby vzorkovací tlakové láhve používané pro korozivní plyny byly potaženy polytetrafluorethylenem (PTFE) nebo epoxidovou pryskyřicí.

Obecně musí mít materiály, které přicházejí do styku se vzorky, tyto vlastnosti:

• nepropustnost pro všechny plyny;
• minimální absorpce;
• chemická inertnost vůči látkám, které přenášejí.

Kompatibilita různých materiálů se složkami plynu je uvedena v následující tabulce:

Materiál Plyn	Nerezavějící ocel	Al	Ti	PTFE	Polyamide	Sklo
Oxid uhličitý	x	x	x	-	x	x
Oxid uhelnatý	x	x	x	-	x	x
Karbonylsulfid	x	x	x	-	x	x
Helium	x	x	x	-	x	x
Uhlovodíky	x	x	x	-	x	x
Vodík	x	x	x	-	x	x
Sirovodík	-	-	x	x	x	x
Rtuť	-	-	x	-	-	x
Metanol	x	x	x	-	-	x
Kyslík	x	x	x	-	-	x
Tetrahydrothiofen	-	-	x	x	x	x
Thioly	-	-	x	x	x	x
Voda	-	-	x	-	-	x

Sklo je velice inertní materiál, je však rozbitné a není bezpečné pro odběr vzorků při vyšším tlaku, než je tlak atmosférický.
PTFE je inertní, ale může mít adsorpční vlastnosti. Propouští například vodu, helium a vodík.

Pokud nejsou k dispozici žádné informace nebo se informace (označení, symboly nebezpečnosti a bezpečnostní symboly, bezpečnostní listy, dokumenty) liší od očekávaného stavu, měli byste se zbožím zacházet jako s nebezpečným zbožím. Vzorkovnice musí být vyrobeny z materiálu vhodného pro bezpečné uchovávání plynů a měly by být utěsněny, aby se zabránilo úniku či pohlcování vlhkosti. Vzorkovnice musí být čisté a zbavené všech látek, jež by mohly kontaminovat vzorkovaný materiál. Skleněné láhve nesmějí být vystaveny tlaku. Tlakové láhve musí být označeny štítkem s objemem, tlakem a zkušebním tlakem. Tlakové láhve musí být schopny odolat tlaku nejméně 1,5násobku pracovního tlaku, aniž by došlo k jejich roztržení. Tlakové láhve a související zařízení musí být pravidelně kontrolovány a zkoušeny, aby se zajistila jejich těsnost.

Řiďte se vnitrostátními právními předpisy a pokyny týkajícími se ochrany zdraví a bezpečnosti.

Obecně:

• nepoužívejte přímý plamen,
• nekuřte,
• nepoužívejte zařízení a nástroje, které mohou vytvářet jiskry,
• nepoužívejte zážehové motory,
• nepoužívejte zařízení, která fungují při teplotách vyšších než bod vzplanutí směsi plynů,
• nepoužívejte chemické látky, které by s plynem mohly prudce reagovat,
• zabezpečte dostatečné větrání, aby se zabránilo vytvoření hořlavého prostředí.

Má-li být vzorek odebrán z nádrže, měl by být přemístěn ze vzorkovače přímo do vzorkovnice (M10 plynová láhev) systémem instalačních spojek, ventilů a potrubí (G01-01). Pokud se provede odběr vzorků z více nádrží a všechny tyto nádrže obsahují stejnou šarži, měly by být dílčí vzorky odebrány z několika náhodně vybraných nádrží a následně smíseny za účelem vytvoření souhrnného vzorku. Výsledkem tohoto způsobu odběru vzorků bude pouze vzorek, který je reprezentativní jen v určitém okamžiku.

Mělo by se zjistit, zda kontrolované zboží tvoří jedinou zásilku. Je-li zásilek více, měly by být vzorkovány odděleně. Dílčí vzorek se odebere z každé nádoby, jež byla ze zásilky náhodně či systematicky vybrána. Má-li být vzorek odebrán pouze z jedné nádoby, měl by být přemístěn ze vzorkovače přímo do vzorkovnice (M10 plynová láhev) systémem instalačních spojek, ventilů a potrubí (G01-01). Pokud se provede odběr vzorků z více láhví a všechny tyto láhve obsahují stejnou šarži, dílčí vzorky se odeberou z několika náhodně vybraných láhví a následně smíseny za účelem vytvoření souhrnného vzorku.

Přepravuje-li se plyn pomocí potrubí nebo jiného zařízení, mohou být vedle potrubí nebo přímo na něm nasazeny ventily nebo jiná zařízení, která umožní odběr vzorků v pravidelných intervalech určených na základě rychlosti pohybu zboží. Dílčí vzorky se poté po určitou dobu sbírají do vzorkovací tlakové láhve (M10 plynová láhev) za účelem pozdější analýzy v laboratoři. Vzorky musí být odebírány po celou dobu pohybu proudu dávky v místě pro odběr vzorků, aby se zajistila reprezentativnost souhrnného vzorku. Bez ohledu na použitou sondu je nejdůležitější zajistit, aby byl vstup sondy umístěn ve středu potrubí nebo, pokud to není možné, v jedné třetině průměru potrubí.

Příklady sond pro odběr vzorků z potrubí (z EN ISO 3170)