Tato mapa zobrazuje informace o umístění farem chovajících mořské ryby v EU a v partnerských zemích (za rok 2017). Rybami zde rozumíme jak ryby, jako je například losos, tak paryby, jako je například žralok. Odlišujeme je tak od měkkýšů nebo jiných vodních živočichů. Chov ryb je v celosvětovém měřítku dobře zaveden a zaznamenává rychlý růst. Chová se široká škála druhů a neustále se zvyšuje také rozmanitost jejich chovu. Tato mapa vychází z údajů shromážděných v rámci směrnice Rady 2006/88/ES o veterinárních požadavcích na živočichy, která ukládá členským státům EU inventarizovat všechny schválené akvakulturní oblasti spadající do jejich pravomoci.

Tato mapa zobrazuje informace o umístění farem pro chov sladkovodních ryb v EU a partnerských zemích, pro něž jsou k dispozici údaje. Rybami zde rozumíme jak ryby, jako je například losos, tak paryby, jako je například žralok. Odlišujeme je tak od měkkýšů nebo jiných vodních živočichů. Chová se široká škála druhů a neustále se zvyšuje také rozmanitost jejich chovu. Tato mapa vychází z údajů shromážděných v rámci směrnice Rady 2006/88/ES o veterinárních požadavcích na živočichy, která ukládá členským státům EU inventarizovat všechny schválené akvakulturní oblasti spadající do jejich pravomoci. Dostupné informace o druzích byly harmonizovány. Jsou k dispozici filtry pro tyto hlavní druhy: kapr obecný, vlkouš obecný, „jiné sladkovodní rybniční ryby“ (candát obecný, štika obecná, okoun říční, lín obecný apod. – převážně kaprovití), pstruh, losos (smolt a juvenilní ryby), úhoř říční, jeseter velký, tilapie, okrasné ryby a další.

Tato mapa zobrazuje umístění hospodářství s chovem měkkýšů, které se zpravidla úzce specializují na produkci jednoho druhu. Měkkýši jsou živočichové, kteří žijí ve vodě a mají vnější skořápku nebo ulitu. Hlavní kategorie produkce představují slávky, ústřice, mlži, srdcovky a hřebenatky. Důležitou vlastností měkkýšů je jejich schopnost filtrovat plankton, čistit mořskou vodu od veškerých přebytků těchto mikroskopických zelených rostlin a účinně tak zlepšovat kvalitu vody. Informace uvedené v mapě byly získány ze systému Euroshell.

Tato mapa zobrazuje produkci akvakultury podle zemí v tisících tun od roku 2008. Produkcí akvakultury rozumíme chov vodních (sladkovodních nebo mořských) organismů (např. ryb, měkkýšů, korýšů a rostlin) pro humánní použití nebo spotřebu za kontrolovaných podmínek. Akvakultura předpokládá určitou formu zásahu do přirozeného procesu chovu, jako je například pravidelné doplňování populací, krmení a ochrana před predátory. Akvakultura hraje klíčovou úlohu v řadě rozvíjejících se ekonomik díky svému potenciálu zvyšovat produkci potravin a zároveň přispívat ke snižování tlaku na rybolovné zdroje.

Tato mapa zobrazuje produkci akvakultury podle druhů a zemí. Produkcí akvakultury rozumíme chov vodních (sladkovodních nebo mořských) organismů (např. ryb, měkkýšů, korýšů a rostlin) pro humánní použití nebo spotřebu za kontrolovaných podmínek. Akvakultura předpokládá určitou formu zásahu do přirozeného procesu chovu, jako je například pravidelné doplňování populací, krmení a ochrana před predátory. Akvakultura hraje klíčovou úlohu v řadě rozvíjejících se ekonomik díky svému potenciálu zvyšovat produkci potravin a zároveň přispívat ke snižování tlaku na rybolovné zdroje. Více informací

Tato mapa zobrazuje hustotu nehod lodí v mořích v okolí Evropské unie na základě údajů poskytnutých Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) v roce 2009. Na počet a typy nehod, ke kterým v regionu dochází, mají významný vliv faktory, jako je například počasí, charakter pobřeží či hustota dopravy. Evropská námořní bezpečnost představuje společnou potřebu nezbytnou pro blahobyt a prosperitu v rámci EU. Pobřežní stráž proto hraje v naší společnosti významnou úlohu.

Tato mapa zobrazuje umístění projektů integrovaného námořního dohledu v Evropě zajišťovaných Evropskou komisí. Informace poskytla Evropská komise. Integrovaný námořní dohled poskytuje příslušným veřejným orgánům na úrovni Evropské unie (EU) i na regionální a vnitrostátní úrovni prostředky k výměně informací mezi odvětvími a přes hranice s cílem účinně porozumět činnostem a událostem na moři. Integrace námořního dohledu je nezbytným předpokladem zajištění bezpečnějších, zabezpečenějších a čistších moří. To představuje základní podmínky podpory udržitelného hospodářského růstu v globalizovaném světě.

Tato mapa zobrazuje rozmístění plavidel pro odstraňování ropného znečištění a jejich schopnost skladovat znečištěnou vodu (v metrech krychlových) za rok 2013 na základě informací poskytnutých Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA). Vzhledem k tomu, že ropa je přepravována ve velkých objemech, bývá důsledkem havárií vznik rozsáhlých ropných skvrn. Tyto ropné havárie v mořském prostředí jsou velmi škodlivé pro vodní organismy, zejména pro mořské savce a mořské ptáky. Vzhledem k tomu, že ropa má menší hustotu než slaná voda, plave na mořské hladině a vytváří na ní tenký film zvaný ropné skvrny. Plovoucí ropa se přichycuje na kožešinu a peří mořských savců a ptáků, zbavuje je izolačních a vodu odpuzujících vlastností a vystavuje je chladnému a drsnému prostředí. Mohou se rovněž otrávit ropou, kterou spolykají ve snaze se očistit. Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) zřídila síť plavidel pro odstraňování ropného znečištění, která umožňuje rychlé a účinné odstraňování ropných úniků.

Tato mapa zobrazuje místa závažných ropných havárií v evropských mořích v letech 2007–2008 na základě údajů poskytnutých Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA). Ropné havárie v mořském prostředí jsou velmi nebezpečné pro vodní organismy, zejména pro mořské savce a mořské ptáky. Vzhledem k tomu, že ropa má menší hustotu než slaná voda, plave na mořské hladině a vytváří na ní tenký film zvaný ropné skvrny. Plovoucí ropa se přichycuje na kožešinu a peří mořských savců a ptáků, zbavuje je izolačních a vodu odpuzujících vlastností a vystavuje je chladnému a drsnému prostředí. Mohou se rovněž otrávit ropou, kterou spolykají ve snaze se očistit. Vzhledem k tomu, že ropa je přepravována ve velkých objemech, bývá důsledkem havárií vznik rozsáhlých ropných skvrn.

Evropské námořní dědictví – Tato mapa zobrazuje hlavní evropská námořní muzea včetně těch, která jsou uvedena na seznamu evropského námořního dědictví. Evropská námořní muzea nám poskytují jedinečné zážitky, které nám umožňují objevování naší námořní historie. Zajišťují uchovávání starověkých a historických artefaktů a plavidel v optimálních podmínkách a jejich zpřístupnění pro účely obecného zájmu, akademického studia a vzdělávání veřejnosti.

Cestovní ruch je důležitým hnacím motorem hospodářství v pobřežních regionech, může však mít rovněž nepříznivý dopad na pobřežní společenstva a ekosystémy. Aby bylo možné tyto dopady posoudit a zajistit udržitelné řízení cestovního ruchu v pobřežních oblastech, je potřeba sledovat vývoj cestovního ruchu podél jednotlivých evropských pobřeží. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je změřit počet nocí, které lidé stráví v turistických ubytovacích zařízeních v pobřežních regionech. Tato mapa zobrazuje počet nocí strávených v turistických ubytovacích zařízeních v jednotlivých pobřežních a vnitrozemských oblastech (od roku 2012 dále). Více informací

Tato mapa zobrazuje roční změny (v procentech) počtu dostupných lůžek na kilometr čtvereční od roku 1990 do roku 2011 v hotelech, podobných zařízeních a všech ostatních kolektivních ubytovacích zařízeních (jako jsou například kempy).

Cestovní ruch je důležitým hnacím motorem hospodářství v pobřežních regionech, může však mít rovněž nepříznivý dopad na pobřežní společenstva a ekosystémy. Aby bylo možné tyto dopady posoudit a zajistit udržitelné řízení cestovního ruchu v pobřežních oblastech, je potřeba sledovat vývoj cestovního ruchu podél jednotlivých evropských pobřeží. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je změřit počet zařízení, pokojů a lůžek v pobřežních regionech. Tato mapa zobrazuje počet zařízení, pokojů a míst ke spaní v jednotlivých pobřežních a vnitrozemských oblastech (od roku 2012 dále). Více informací

Tato mapa poskytuje přehled o kvalitě vody ke koupání (např. výborná, dobrá, přijatelná a nevyhovující) podél evropského pobřeží. Předkládá soubor údajů od roku 1990 do roku 2022, které oznámily členské státy (EU-28) a zpřístupnila Evropská agentura pro životní prostředí.

UNESCO Na této mapě najdete rozmístění námořních a pobřežních památek světového dědictví UNESCO, které můžete navštívit v Evropě a po celém světě. Můžete se zde poučit o historii a vrátit se zpátky v čase, a tak lépe porozumět naší společnosti z kulturního, sociálního, environmentálního a ekonomického hlediska i bohatým odkazům, které po sobě zanechala. Tyto památky, které jsou zapsány na seznam světového dědictví, jsou Výborem pro světové dědictví považovány za památky výjimečné světové hodnoty.

International Aquarium Forum – Tato mapa zobrazuje více než 100 veřejných akvárií v Evropě, jejichž seznam je uveden v databázi International Aquarium Forum (IAF) pro Evropu. Výlet do akvária představuje vždy obohacující zážitek. Najdeme tam například informace o příbězích námořníků a o fyziologii mořských živočichů, ekologická fakta o různých mořských stanovištích a o významu udržování čistoty našich moří.

Tato mapa ukazuje vývoj počtu registrovaných vozidel na 1 000 obyvatel ve městech a větších městech u moře. Tento ukazatel je odvozen od proměnných shromážděných Evropským statistickým systémem; údaje o evropských městech byly shromážděny s cílem přispět ke zlepšení kvality městského života. Podporují výměnu zkušeností mezi evropskými městy; pomáhají identifikovat osvědčené postupy; usnadňují porovnávání na evropské úrovni a poskytují informace o dynamice uvnitř měst a v rámci jejich okolí.

Evropské přístavy představují životně důležité brány, které propojují evropské dopravní koridory se zbytkem světa. Podle odhadu se v evropských přístavech každoročně nalodí a vylodí 400 milionů cestujících. Tato mapa zobrazuje přepravu cestujících v hlavních přístavech EU. Tyto údaje jsou uváděny v tisících cestujících (s výjimkou cestujících na výletních lodích) podle směru a typu provozu.

Evropské přístavy představují životně důležité brány, které propojují evropské dopravní koridory se zbytkem světa. Celých 74 % zboží, které do Evropy vstupuje nebo ji opouští, je přepravováno po moři. Tato mapa zobrazuje přepravu zboží v hlavních přístavech EU. Údaje se vykazují v tisících tun podle typu nákladu a směru.

Evropské přístavy představují životně důležité brány, které propojují evropské dopravní koridory se zbytkem světa. Celých 74 % zboží, které do Evropy vstupuje nebo ji opouští, je přepravováno po moři. Přístavy však mají značný význam nejen pro přepravu zboží, ale představují také energetické uzly pro konvenční i obnovitelnou energii. Přístavy navíc vytvářejí pracovní místa a podle odhadů se v evropských přístavech každoročně nalodí a vylodí 400 milionů cestujících. Tato mapa zobrazuje provoz námořních plavidel v hlavních přístavech EU.

Evropské přístavy představují životně důležité brány, které propojují evropské dopravní koridory se zbytkem světa. Celých 74 % zboží, které do Evropy vstupuje nebo ji opouští, je přepravováno po moři. Přístavy však mají značný význam nejen pro přepravu zboží, ale představují také energetické uzly pro konvenční i obnovitelnou energii. Přístavy navíc vytvářejí pracovní místa a podle odhadů se v evropských přístavech každoročně nalodí a vylodí 400 milionů cestujících. Tato mapa zahrnuje rozmístění hlavních přístavů v EU. Je výsledkem agregace a harmonizace datových souborů, které úřadu EUROSTAT poskytují přístavy v členských státech EU, ve Velké Británii a v Norsku.

Evropská moře představují významný uzel námořní dopravy. Znalost prostředí, kde se lodní doprava uskutečňuje, má zásadní význam pro územní plánování námořních prostor (např. pro pobřežní větrné elektrárny a podmořské kabely a potrubí) a pro posouzení dopadu lidské činnosti (např. rybolovu, výstavby na moři) na mořské ekosystémy. Tato mapa zobrazuje námořní dopravu v evropských mořích v roce 2021 pro následující typ lodí: bagrování nebo jiné operace pod vodou. Hustota plavidel je vyjádřena počtem hodin, které lodě strávily měsíčně na každém čtverečním kilometru. Tato mapa byla vypočtena z velkého souboru dat získaných ze zpráv v rámci systému automatické identifikace (AIS), které obsahují umístění palubních transpondérů lodí. Výpočet byl proveden pomocí nového pracovního postupu analýzy dat velkého objemu vyvinutého sítí EMODnet Human Activities.

Evropská moře představují významný uzel námořní dopravy. Znalost prostředí, kde se lodní doprava uskutečňuje, má zásadní význam pro územní plánování námořních prostor (např. pro pobřežní větrné elektrárny a podmořské kabely a potrubí) a pro posouzení dopadu lidské činnosti (např. rybolovu, výstavby na moři) na mořské ekosystémy. Tato mapa zobrazuje námořní dopravu na evropských mořích v roce 2021. Hustota plavidel je vyjádřena počtem hodin, které lodě strávily měsíčně na každém čtverečním kilometru. Tato mapa byla vypočtena z velkého souboru dat získaných ze zpráv v rámci systému automatické identifikace (AIS), které obsahují umístění palubních transpondérů lodí. Výpočet byl proveden pomocí nového pracovního postupu analýzy dat velkého objemu vyvinutého sítí EMODnet Human Activities. Tato mapa znázorňuje hlavní dopravní trasy, loviště ryb a staveniště na moři. Evropský atlas moří obsahuje rovněž mapy hustoty plavidel pro jednotlivé typy lodí (např. nákladní, rybářské, lodě pro bagrování pod vodou a jiné podvodní operace a další), což umožňuje zjistit, kde se tyto jednotlivé činnosti odehrávají.

Evropská moře představují významný uzel námořní dopravy. Znalost prostředí, kde se lodní doprava uskutečňuje, má zásadní význam pro územní plánování námořních prostor (např. pro pobřežní větrné elektrárny a podmořské kabely a potrubí) a pro posouzení dopadu lidské činnosti (např. rybolovu, výstavby na moři) na mořské ekosystémy. Tato mapa zobrazuje námořní dopravu v evropských mořích v roce 2021 pro následující typ lodi: jiné. Hustota plavidel je vyjádřena počtem hodin, které lodě strávily měsíčně na každém čtverečním kilometru. Tato mapa byla vypočtena z velkého souboru dat získaných ze zpráv v rámci systému automatické identifikace (AIS), které obsahují umístění palubních transpondérů lodí. Výpočet byl proveden pomocí nového pracovního postupu analýzy dat velkého objemu vyvinutého sítí EMODnet Human Activities.

Evropská moře představují významný uzel námořní dopravy. Znalost prostředí, kde se lodní doprava uskutečňuje, má zásadní význam pro územní plánování námořních prostor (např. pro pobřežní větrné elektrárny a podmořské kabely a potrubí) a pro posouzení dopadu lidské činnosti (např. rybolovu, výstavby na moři) na mořské ekosystémy. Tato mapa zobrazuje námořní dopravu v evropských mořích v roce 2021 pro následující typ lodí: nákladní. Hustota plavidel je vyjádřena počtem hodin, které lodě strávily měsíčně na každém čtverečním kilometru. Tato mapa byla vypočtena z velkého souboru dat získaných ze zpráv v rámci systému automatické identifikace (AIS), které obsahují umístění palubních transpondérů lodí. Výpočet byl proveden pomocí nového pracovního postupu analýzy dat velkého objemu vyvinutého sítí EMODnet Human Activities.

Evropská moře představují významný uzel námořní dopravy. Znalost prostředí, kde se lodní doprava uskutečňuje, má zásadní význam pro územní plánování námořních prostor (např. pro pobřežní větrné elektrárny a podmořské kabely a potrubí) a pro posouzení dopadu lidské činnosti (např. rybolovu, výstavby na moři) na mořské ekosystémy. Tato mapa zobrazuje námořní dopravu v evropských mořích v roce 2021 pro následující typ lodí: neznámý typ. Hustota plavidel je vyjádřena počtem hodin, které lodě strávily měsíčně na každém čtverečním kilometru. Tato mapa byla vypočtena z velkého souboru dat získaných ze zpráv v rámci systému automatické identifikace (AIS), které obsahují umístění palubních transpondérů lodí. Výpočet byl proveden pomocí nového pracovního postupu analýzy dat velkého objemu vyvinutého sítí EMODnet Human Activities.

Evropská moře představují významný uzel námořní dopravy. Znalost prostředí, kde se lodní doprava uskutečňuje, má zásadní význam pro územní plánování námořních prostor (např. pro pobřežní větrné elektrárny a podmořské kabely a potrubí) a pro posouzení dopadu lidské činnosti (např. rybolovu, výstavby na moři) na mořské ekosystémy. Tato mapa zobrazuje námořní dopravu v evropských mořích v roce 2021 pro následující typ lodí: obslužné. Hustota plavidel je vyjádřena počtem hodin, které lodě strávily měsíčně na každém čtverečním kilometru. Tato mapa byla vypočtena z velkého souboru dat získaných ze zpráv v rámci systému automatické identifikace (AIS), které obsahují umístění palubních transpondérů lodí. Výpočet byl proveden pomocí nového pracovního postupu analýzy dat velkého objemu vyvinutého sítí EMODnet Human Activities.

Evropská moře představují významný uzel námořní dopravy. Znalost prostředí, kde se lodní doprava uskutečňuje, má zásadní význam pro územní plánování námořních prostor (např. pro pobřežní větrné elektrárny a podmořské kabely a potrubí) a pro posouzení dopadu lidské činnosti (např. rybolovu, výstavby na moři) na mořské ekosystémy. Tato mapa zobrazuje námořní dopravu v evropských mořích v roce 2021 pro následující typ lodí: osobní. Hustota plavidel je vyjádřena počtem hodin, které lodě strávily měsíčně na každém čtverečním kilometru. Tato mapa byla vypočtena z velkého souboru dat získaných ze zpráv v rámci systému automatické identifikace (AIS), které obsahují umístění palubních transpondérů lodí. Výpočet byl proveden pomocí nového pracovního postupu analýzy dat velkého objemu vyvinutého sítí EMODnet Human Activities.

Evropská moře představují významný uzel námořní dopravy. Znalost prostředí, kde se lodní doprava uskutečňuje, má zásadní význam pro územní plánování námořních prostor (např. pro pobřežní větrné elektrárny a podmořské kabely a potrubí) a pro posouzení dopadu lidské činnosti (např. rybolovu, výstavby na moři) na mořské ekosystémy. Tato mapa zobrazuje námořní dopravu v evropských mořích v roce 2021 pro následující typ lodí: plachetnice. Hustota plavidel je vyjádřena počtem hodin, které lodě strávily měsíčně na každém čtverečním kilometru. Tato mapa byla vypočtena z velkého souboru dat získaných ze zpráv v rámci systému automatické identifikace (AIS), které obsahují umístění palubních transpondérů lodí. Výpočet byl proveden pomocí nového pracovního postupu analýzy dat velkého objemu vyvinutého sítí EMODnet Human Activities.

Evropská moře představují významný uzel námořní dopravy. Znalost prostředí, kde se lodní doprava uskutečňuje, má zásadní význam pro územní plánování námořních prostor (např. pro pobřežní větrné elektrárny a podmořské kabely a potrubí) a pro posouzení dopadu lidské činnosti (např. rybolovu, výstavby na moři) na mořské ekosystémy. Tato mapa zobrazuje námořní dopravu v evropských mořích v roce 2021 pro následující typ lodí: rekreační plavidla. Hustota plavidel je vyjádřena počtem hodin, které lodě strávily měsíčně na každém čtverečním kilometru. Tato mapa byla vypočtena z velkého souboru dat získaných ze zpráv v rámci systému automatické identifikace (AIS), které obsahují umístění palubních transpondérů lodí. Výpočet byl proveden pomocí nového pracovního postupu analýzy dat velkého objemu vyvinutého sítí EMODnet Human Activities.

Evropská moře představují významný uzel námořní dopravy. Znalost prostředí, kde se lodní doprava uskutečňuje, má zásadní význam pro územní plánování námořních prostor (např. pro pobřežní větrné elektrárny a podmořské kabely a potrubí) a pro posouzení dopadu lidské činnosti (např. rybolovu, výstavby na moři) na mořské ekosystémy. Tato mapa zobrazuje námořní dopravu v evropských mořích v roce 2021 pro následující typ lodí: remorkéry a vlečné lodě. Hustota plavidel je vyjádřena počtem hodin, které lodě strávily měsíčně na každém čtverečním kilometru. Tato mapa byla vypočtena z velkého souboru dat získaných ze zpráv v rámci systému automatické identifikace (AIS), které obsahují umístění palubních transpondérů lodí. Výpočet byl proveden pomocí nového pracovního postupu analýzy dat velkého objemu vyvinutého sítí EMODnet Human Activities.

Evropská moře představují významný uzel námořní dopravy. Znalost prostředí, kde se lodní doprava uskutečňuje, má zásadní význam pro územní plánování námořních prostor (např. pro pobřežní větrné elektrárny a podmořské kabely a potrubí) a pro posouzení dopadu lidské činnosti (např. rybolovu, výstavby na moři) na mořské ekosystémy. Tato mapa zobrazuje námořní dopravu v evropských mořích v roce 2021 pro následující typ lodí: rybářské. Hustota plavidel je vyjádřena počtem hodin, které lodě strávily měsíčně na každém čtverečním kilometru. Tato mapa byla vypočtena z velkého souboru dat získaných ze zpráv v rámci systému automatické identifikace (AIS), které obsahují umístění palubních transpondérů lodí. Výpočet byl proveden pomocí nového pracovního postupu analýzy dat velkého objemu vyvinutého sítí EMODnet Human Activities.

Evropská moře představují významný uzel námořní dopravy. Znalost prostředí, kde se lodní doprava uskutečňuje, má zásadní význam pro územní plánování námořních prostor (např. pro pobřežní větrné elektrárny a podmořské kabely a potrubí) a pro posouzení dopadu lidské činnosti (např. rybolovu, výstavby na moři) na mořské ekosystémy. Tato mapa zobrazuje námořní dopravu v evropských mořích v roce 2021 pro následující typ lodí: tankery. Hustota plavidel je vyjádřena počtem hodin, které lodě strávily měsíčně na každém čtverečním kilometru. Tato mapa byla vypočtena z velkého souboru dat získaných ze zpráv v rámci systému automatické identifikace (AIS), které obsahují umístění palubních transpondérů lodí. Výpočet byl proveden pomocí nového pracovního postupu analýzy dat velkého objemu vyvinutého sítí EMODnet Human Activities.

Evropská moře představují významný uzel námořní dopravy. Znalost prostředí, kde se lodní doprava uskutečňuje, má zásadní význam pro územní plánování námořních prostor (např. pro pobřežní větrné elektrárny a podmořské kabely a potrubí) a pro posouzení dopadu lidské činnosti (např. rybolovu, výstavby na moři) na mořské ekosystémy. Tato mapa zobrazuje námořní dopravu v evropských mořích v roce 2021 pro následující typ lodí: vojenské a hlídkující. Hustota plavidel je vyjádřena počtem hodin, které lodě strávily měsíčně na každém čtverečním kilometru. Tato mapa byla vypočtena z velkého souboru dat získaných ze zpráv v rámci systému automatické identifikace (AIS), které obsahují umístění palubních transpondérů lodí. Výpočet byl proveden pomocí nového pracovního postupu analýzy dat velkého objemu vyvinutého sítí EMODnet Human Activities.

Evropská moře představují významný uzel námořní dopravy. Znalost prostředí, kde se lodní doprava uskutečňuje, má zásadní význam pro územní plánování námořních prostor (např. pro pobřežní větrné elektrárny a podmořské kabely a potrubí) a pro posouzení dopadu lidské činnosti (např. rybolovu, výstavby na moři) na mořské ekosystémy. Tato mapa zobrazuje námořní dopravu v evropských mořích v roce 2021 pro následující typ lodí: vysokorychlostní plavidla. Hustota plavidel je vyjádřena počtem hodin, které lodě strávily měsíčně na každém čtverečním kilometru. Tato mapa byla vypočtena z velkého souboru dat získaných ze zpráv v rámci systému automatické identifikace (AIS), které obsahují umístění palubních transpondérů lodí. Výpočet byl proveden pomocí nového pracovního postupu analýzy dat velkého objemu vyvinutého sítí EMODnet Human Activities.

MarineTraffic.com – Evropská moře představují významný uzel námořní dopravy. Znalost prostředí, kde se lodní doprava uskutečňuje, má zásadní význam pro územní plánování námořních prostor (např. pro pobřežní větrné elektrárny a podmořské kabely a potrubí) a pro posouzení dopadu lidské činnosti (např. rybolovu, výstavby na moři) na mořské ekosystémy. Tato mapa zobrazuje nashromážděné souhrnné údaje o pozicích lodí, aby bylo možné vytvořit mapy hustoty a utvořit si tak představu o nejfrekventovanějších námořních trasách po celém světě.

Tato mapa zobrazuje evropské mořské dálnice. Cílem mořských dálnic je podporovat ekologická, životaschopná, atraktivní a efektivní námořní dopravní spojení integrovaná do celého dopravního řetězce. Evropská komise navrhla rozvoj „mořských dálnic“ jako skutečně konkurenční alternativy k pozemní dopravě. Jejich zavádění by mělo pomoci obnovit rovnováhu dopravního systému EU.

Evropské přístavy představují životně důležité brány, které propojují evropské dopravní koridory se zbytkem světa. Podle odhadu se v evropských přístavech každoročně nalodí a vylodí 400 milionů cestujících. Tato mapa zobrazuje přepravu cestujících podle přístavů.

Evropské přístavy představují životně důležité brány, které propojují evropské dopravní koridory se zbytkem světa. Celých 74 % zboží, které do Evropy vstupuje nebo ji opouští, je přepravováno po moři. Tato mapa zobrazuje celkovou hrubou hmotnost* zboží přepravovaného do každého přístavu a z něho. (* Hrubá hmotnost zboží zahrnuje také obaly a vozidlo, ve kterém je zboží přepravováno)

Evropské přístavy představují životně důležité brány, které propojují evropské dopravní koridory se zbytkem světa. Celých 74 % zboží, které do Evropy vstupuje nebo ji opouští, je přepravováno po moři. Přístavy však mají značný význam nejen pro přepravu zboží, ale představují také energetické uzly pro konvenční i obnovitelnou energii. Přístavy navíc vytvářejí pracovní místa a podle odhadů se v evropských přístavech každoročně nalodí a vylodí 400 milionů cestujících. Tato mapa zobrazuje evropské přístavy uvedené na seznamu kódů OSN pro obchodní a dopravní místa.

Tato mapa zobrazuje všechna důležitá pravidelná mezinárodní trajektová spojení a všechna vnitrostátní trajektová spojení, která mají velký význam z hlediska propojení vnitrostátní silniční nebo železniční sítě.

Tato mapa zobrazuje transevropské energetické sítě (TEN-E) pro elektřinu. Strategie transevropských energetických sítí (TEN-E) je zaměřena na propojení energetické infrastruktury zemí EU. Sítě TEN-E jsou nedílnou součástí celkových cílů evropské energetické politiky, zvyšují konkurenceschopnost na trzích s elektřinou a plynem, posilují bezpečnost dodávek a chrání životní prostředí.

Mořská energie (někdy označovaná jako energie oceánů, modrá energie nebo mořská a hydrokinetická energie) označuje energii přenášenou oceánskými vlnami, větrem, přílivem a odlivem, salinitou a teplotními rozdíly. Pohyb vody ve světových oceánech vytváří obrovské zásoby kinetické neboli pohybové energie. Tato mapa zobrazuje lokality projektů, které tuto energii využívají a přetvářejí ji v elektřinu využívanou v domácnostech, v dopravě a v jednotlivých odvětvích.

Mořská energie (někdy označovaná jako energie oceánů, modrá energie nebo mořská a hydrokinetická energie) označuje energii přenášenou oceánskými vlnami, větrem, přílivem a odlivem, salinitou a teplotními rozdíly. Pohyb vody ve světových oceánech vytváří obrovské zásoby kinetické neboli pohybové energie. Tato mapa zobrazuje lokality, kde jsou vyvíjeny nové technologie s cílem využít tuto energii a přetvořit ji v elektřinu využívanou v domácnostech, v dopravě a v jednotlivých odvětvích.

V moderních jaderných elektrárnách se vyrábí teplo jaderným štěpením, což znamená, že atomy uranu se štěpí tak, aby se uvolnilo velké množství energie. Toto teplo se používá k přeměně vody na páru, která pohání turbínu na výrobu elektřiny. Aby tyto elektrárny bezpečně zvládly obrovské množství tepla vyrobeného jaderným štěpením, funguje v nich systém chlazení. Vzhledem k tomu, že účinným médiem při ochlazování reaktoru je voda, nachází se mnoho elektráren podél řek a pobřeží, kde je zdarma k dispozici velké množství vody. Tato mapa zobrazuje umístění, provozní stav a další charakteristiky pobřežních jaderných elektráren. Je výsledkem agregace a harmonizace údajů získaných z řady zdrojů v EU i mimo EU a každoročně se aktualizuje.

Tato mapa zobrazuje průměrnou přílivovou amplitudu, tj. polovinu výškového rozdílu mezi odlivem a přílivem, na 237 místech umístěných v přibližně stokilometrových vzdálenostech cca 50 až 100 km od pobřeží Evropy. Tato pozorování byla vypočtena pomocí přílivového modelu odvozeného z osmi let měření družicového výškoměru a mareografu na přibližně 7 300 pobřežních stanicích.

Tato mapa zobrazuje průměrnou rychlost a směr větru na 237 místech umístěných v přibližně stokilometrových vzdálenostech asi 50 až 100 km od pobřeží Evropy. Záznamy o rychlosti a směru větru byly shromážděny pomocí snímačů výškoměrů a měřičů rozptylu umístěných na satelitech ERS-1, ERS-2, Topex/Poseidon a Geosat a jsou dostupné v databázi waveclimate.com. Na základě těchto pozorování byly vypočteny průměrné hodnoty pro čtverec 200 krát 200 kilometrů se středem v každé z uvedených lokalit.

Větrná energie, při jejímž využívání větrná turbína přeměňuje vítr na elektřinu, je jedním z nejvýznamnějších udržitelných zdrojů energie. Vzhledem k tomu, že větry na moři jsou stálejší a vanou zpravidla s větší silou, mají rozsáhlé soubory větrných elektráren v pobřežních vodách, známé jako větrné parky, potenciál poskytovat stabilní dodávky čisté větrné energie. Tato mapa zobrazuje umístění těchto bodů a provozní stav větrných parků na moři v evropských mořích. Tyto informace jsou agregovány z několika zdrojů v celé EU; agregaci provedlo středisko CETMAR pro Evropskou námořní síť pro pozorování a sběr dat (EMODnet).

Větrná energie, při jejímž využívání větrná turbína přeměňuje vítr na elektřinu, je jedním z nejvýznamnějších udržitelných zdrojů energie. Vzhledem k tomu, že větry na moři jsou stálejší a vanou zpravidla s větší silou, mají rozsáhlé soubory větrných elektráren v pobřežních vodách, známé jako větrné parky, potenciál poskytovat stabilní dodávky čisté větrné energie. Tato mapa zobrazuje rozsah, provozní stav a další charakteristiky větrných parků na moři v evropských mořích. Tyto informace jsou agregovány z několika zdrojů v celé EU; agregaci provedlo středisko CETMAR pro Evropskou námořní síť pro pozorování a sběr dat (EMODnet).

Tato mapa zobrazuje významnou výšku a směr vln na 237 místech umístěných v přibližně stokilometrových vzdálenostech cca 50 až 100 km od pobřeží Evropy. Záznamy o výšce a směru vln byly shromážděny pomocí snímačů výškoměrů umístěných na satelitech ERS-1, ERS-2, Topex/Poseidon a Geosat a jsou dostupné v databázi waveclimate.com. Na základě těchto pozorování byly vypočteny průměrné hodnoty pro čtverec 200 krát 200 kilometrů se středem v každé z uvedených lokalit.

Zařízeními na volném moři se rozumí stavby a zařízení v mořském prostředí, která obvykle slouží pro výrobu a přenos elektřiny, ropy, plynu a dalších zdrojů. Tato mapa zobrazuje umístění a provozní stav těchto zařízení na volném moři. Tyto informace vyplývají z Úmluvy o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku (OSPAR), která monitoruje vývoj zařízení na volném moři a pravidelně aktualizuje soupis veškerých zařízení na těžbu ropy a zemního plynu v mořské oblasti OSPAR.

Tato mapa zobrazuje hranice evropských zemí.

Tato mapa zobrazuje názvy a hranice hlavních světových oceánů a moří v souladu s definicemi Mezinárodní hydrografické organizace. (Rok: 1953 – Limits of Oceans & Seas, zvláštní vydání č. 23)

Národní agentura pro zpravodajství o Zemi – Povrch dna oceánu se vyznačuje složitými a rozmanitými geografickými charakteristikami, které vznikaly v důsledku tektonických, sopečných, erozních a depozitních procesů a jejich vzájemných interakcí. Tato mapa zobrazuje názvy podmořských reliéfů (středooceánských hřbetů, příkopů, podmořských kaňonů, podmořských hor atd.).

EEA Pobřeží je oblast, kde se země setkává s mořem nebo oceánem. Tuto mapu pobřeží umožňující vysoce podrobnou analýzu, například měřítko zeměpisně vyměřené Evropy 1:100 000, vytvořila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Údaje jsou získávány ze satelitních snímků (např. EUHYDRO a GSHHG). Pro splnění požadavků směrnic EU o ochraně přírody, rámcové směrnice o vodě a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí bylo nezbytné provést několik manuálních změn.

Tato mapa zobrazuje členské státy Evropské unie a dále kandidátské a potenciální kandidátské země na členství v EU. U každé země jsou uvedeny některé klíčové informace, jako je velikost, počet obyvatel, hlavní město, vlajka...

Zeměpisná souřadnicová síť je imaginární síť čar pokrývajících zemi, která slouží jako referenční systém pro určení jakéhokoli místa na Zemi. Svislé čáry se nazývají zeměpisná délka a vodorovné čáry označují zeměpisnou šířku. Průsečík těchto dvou bodů určuje přesnou polohu. Souřadnice zeměpisné délky měří stupně od východu na západ a probíhají svisle mezi severním a jižním pólem. Souřadnice zeměpisné šířky měří stupně od severu k jihu, přičemž 0 stupňů označuje bod v přesné polovině mezi severním a jižním pólem.

Akce v rámci mise představují společné úsilí o dosažení tří cílů mise Obnova našich oceánů a vod do roku 2030:

  1. Chránit a obnovovat mořské a sladkovodní ekosystémy a biologickou rozmanitost v souladu se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030;
  2. Předcházet vzniku a odstraňovat znečištění oceánů, moří a vod v souladu s akčním plánem EU „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“;
  3. Zajistit, aby udržitelná modrá ekonomika byla uhlíkově neutrální a oběhová v souladu s navrhovaným evropským právním rámcem pro klima a holistickou vizí zakotvenou ve strategii udržitelné modré ekonomiky.

K dosažení těchto cílů zavádí mise také dva podpůrné nástroje:

• Digitální systém znalostí o oceánech a vodě;
• Mobilizace a zapojení veřejnosti.

Klikněte zde pro více informací o akcích mise

Evropský námořní den byl zaveden v roce 2008 a jedná se o každoroční zasedání EU týkající se námořních záležitostí a udržitelného modrého růstu. Tato konference propojuje tvůrce politik, vědce, zástupce průmyslu a společnost prostřednictvím plenárních a tematických zasedání na vysoké úrovni, workshopů a výstavní plochy. Tato mapa zobrazuje místa konání každoroční konference zúčastněných stran Evropského námořního dne od jeho zavedení.

Souběžně s konferencí Evropský námořní den se v celé Evropě pořádá řada lokálních souvisejících akcí, které oslovují mladé lidi a občany pod názvem, „Evropský námořní den v mé zemi“. To umožňuje řadě evropských regionů s námořní kulturou zapojit se do těchto oslav a zdůraznit zásadní úlohu moří a oceánů pro místní společnosti. Tato mapa uvádí přehled 150 akcí „Evropský námořní den v mé zemi“ pořádaných od dubna do července 2019 ve 21 různých zemích (15 zemí EU a 6 zemí mimo EU), které zahrnují například úklid pláží, prohlídky přístavů s průvodcem, výstavy s námořní tématikou, ekologické prohlídky v oblastech s významným námořním dědictvím, výlety lodí atd. Celá řada organizátorů také svých akcí využila k prezentaci Evropského atlasu moří žákům a studentům v celé EU. Aby byla tato mapa ještě unikátnější, ukryli jsme v ní něco zvláštního. Připojte se k oslavám, prozkoumejte mapu a pokuste se vyřešit výzvu „Evropský námořní den v mé zemi 2019“!

Souběžně skaždoroční konferencí Evropský námořní den (letos vnizozemském Den Helderu ve dnech 20. a21.května 2021) se po celé Evropě pořádá řada místních akcí, které oslovují mladé lidi aobčany pod hlavičkou konference „Evropský námořní den vmé zemi“.
Evropský námořní den vmé zemi je důležitou součástí vlny povědomí ooceánech aaktivismu, která vposledních letech neustále stoupá, přičemž akce pod touto hlavičkou jsou stále populárnější akaždoročně přilákají více než 30000 účastníků. Místní aktivity, jako je čištění pláží, prohlídky přístavů sprůvodcem, umělecké výstavy, workshopy, konference, semináře, výstavy snámořní tematikou, akce zaměřené na oceánskou gramotnost, ekoturismus aprocházky voblastech svýznamným námořním dědictvím, výlety lodí, návštěvy námořních muzeí, lodí, akvárií, loděnic atd. cílí na široké publikum vcelé Evropě, přičemž „zábavná aherní“ složka přímo oslovuje mladší veřejnost. Tyto aktivity umožňují mnoha evropským regionům snámořní kulturou připojit se koslavám azdůraznit zásadní roli moří aoceánů pro místní společnosti.
Vzhledem ktomu, že krize COVID-19 ještě neskončila, zahrnuje letošní ročník Evropského námořního dne vmé zemi jak virtuální, tak pokud možno fyzické akce, konající se vroce 2021.
Tato mapa nabízí přehled 232 místních akcí Evropského námořního dne vmé zemi 2021 ve 25 různých zemích (21 zemí EU a4 mimo EU). Mnozí organizátoři využívají své akce také ktomu, aby studentům ažákům vcelé EU předvedli Evropský atlas moří!
Aby byla tato mapa ještě jedinečnější, ukryli jsme do ní něco speciálního. Připojte se koslavám, prozkoumejte mapu apokuste se uspět při hledání pokladu „Evropského námořního dne vmé zemi 2021“.

Souběžně skaždoroční konferencí Evropský námořní den (letos vitalské Ravenně ve dnech 19. a20.května 2022) se po celé Evropě pořádá řada místních akcí, které oslovují mladé lidi aobčany pod hlavičkou konference „Evropský námořní den vmé zemi“.
Evropský námořní den vmé zemi je důležitou součástí vlny povědomí ooceánech aaktivismu, která vposledních letech neustále stoupá, přičemž akce pod touto hlavičkou jsou stále populárnější akaždoročně přilákají více než 50000 účastníků. Místní aktivity, jako je čištění pláží, prohlídky přístavů sprůvodcem, umělecké výstavy, workshopy, konference, semináře, výstavy snámořní tematikou, akce zaměřené na oceánskou gramotnost, ekoturismus aprocházky voblastech svýznamným námořním dědictvím, výlety lodí, návštěvy námořních muzeí, lodí, akvárií, loděnic atd. cílí na široké publikum vcelé Evropě, přičemž „zábavná aherní“ složka přímo oslovuje mladší veřejnost. Tyto aktivity umožňují mnoha evropským regionům snámořní kulturou připojit se koslavám azdůraznit zásadní roli moří aoceánů pro místní společnosti.
Vzhledem ktomu, že krize COVID-19 ještě neskončila, zahrnuje letošní ročník Evropského námořního dne vmé zemi jak virtuální, tak pokud možno fyzické akce, konající se vroce 2022.
Tato mapa nabízí přehled místních akcí Evropského námořního dne vmé zemi 2022 ve 29 různých zemích (22 zemí EU a7 mimo EU). Mnozí organizátoři využívají své akce také ktomu, aby studentům ažákům vcelé EU předvedli Evropský atlas moří!
Aby byla tato mapa ještě jedinečnější, ukryli jsme do ní něco speciálního. Připojte se koslavám, prozkoumejte mapu apokuste se uspět v závodu člunů „Evropského námořního dne vmé zemi 2022“.

Souběžně s konferencí Evropský námořní den, která se koná každý rok (letos ve francouzském Brestu ve dnech 24. a 25. května 2023) se v celé Evropě pod názvem, „Evropský námořní den v mé zemi“ pořádá řada místních souvisejících akcí, které oslovují mladé lidi a občany.
Evropský námořní den vmé zemi je důležitou součástí vlny povědomí o oceánech a aktivismu, která v posledních letech neustále stoupá, a akce pod touto hlavičkou jsou stále populárnější a každoročně přilákají více než 50 000 účastníků. Místní aktivity, jako je čištění pláží, prohlídky přístavů sprůvodcem, umělecké výstavy, workshopy, konference, semináře, výstavy snámořní tematikou, akce zaměřené na oceánskou gramotnost, ekoturismus aprocházky voblastech svýznamným námořním dědictvím, výlety lodí, návštěvy námořních muzeí, lodí, akvárií, loděnic atd., jsou určeny pro širokou veřejnost vcelé Evropě, přičemž „zábavná aherní“ složka přímo oslovuje mladší veřejnost. Tyto aktivity umožňují řadě evropských regionů s námořní kulturou zapojit se do těchto oslav a zdůraznit zásadní úlohu moří a oceánů pro místní společnosti.
Evropský námořní den vmé zemi letos zahrnuje fyzické, virtuální a hybridní akce.
Tato mapa uvádí přehled místních akcí „Evropský námořní den v mé zemi 2023“ pořádaných v různých zemích. Celá řada organizátorů také využila své akce k tomu, aby občanům, studentům a žákům v celé EU představila Evropský atlas moří!
A aby byla tato mapa ještě unikátnější, ukryli jsme v ní něco zvláštního. Připojte se k oslavám, prozkoumejte mapu a pokuste se vyřešit úkoly v geocatchingové hře v atlase Atlas Geocaching Game.

Souběžně s výroční konferencí k Evropskému námořnímu dni (tento rok se koná v dánském Svendborgu ve dnech 30.–31. května 2024) se v celé Evropě každoročně pořádá řada souvisejících místních akcí zaměřených na mladé lidi a občany pod značkou „Evropský námořní den v mé zemi“. Cílem je přiblížit lidem fakt, že činnosti na moři (pobřežní cestovní ruch, rybolov, plavba, lodní doprava, energie z obnovitelných zdrojů na moři, akvakultura atd.) mají pro občany a hospodářství EU klíčový význam. EU má 68 000km pobřeží a přibližně třetina obyvatel EU žije do 50km od něj.
Od prvního ročníku v roce 2018 se počet akcí „Evropského námořního dne v mé zemi“ výrazně zvýšil, a to prostřednictvím široké škály činností, jako jsou čištění pláží, prohlídky s průvodcem, umělecké výstavy, workshopy a konference. V roce 2023 bylo uspořádáno 494 akcí ve 31 zemích, a to jak v EU, tak mimo ni.
„Evropský námořní den v mé zemi“ letos zahrnuje fyzické, virtuální a hybridní akce.
Tato mapa nabízí přehled letošních místních akcí „Evropského námořního dne v mé zemi“ v jednotlivých zemích. Celá řada organizátorů také využila své akce k tomu, aby občanům, studentům a žákům představila Evropský atlas moří.
A aby byla tato mapa ještě unikátnější, ukryli jsme v ní něco zvláštního. Připojte se k oslavám, prozkoumejte mapu a pokuste se vyřešit úkol ve výzvě Blue Economy Challenge.

Konference okrajových přímořských regionů Evropy (CPMR) sdružuje přibližně 160 regionů z 28 zemí. CPMR vytvořila zeměpisné komise s cílem podpořit svou specifickou identitu a spolupracovat na tématech společného zájmu jednotlivých významných mořských oblastí: Atlantického oblouku, Balkánského poloostrova a černomořské oblasti, ostrovů, Středozemního moře, Baltského moře, Severního moře. Tato mapa zobrazuje členské regiony CPMR, které jednají tak, aby zajišťovaly potřeby a zájmy příslušných členských regionů u orgánů EU a vnitrostátních vlád. CPMR usiluje zejména o posílení námořního rozměru Evropy a zdůrazňuje význam integrované námořní politiky, větší regionalizace společné rybářské politiky a systému námořní bezpečnosti navrženého tak, aby se dokázal vypořádat se zvýšeným objemem lodní dopravy.

Tato mapa znázorňuje čtyři makroregionální strategie EU a námořní strategii pro oblast Atlantiku. „Makroregionální strategií“ se rozumí integrovaný rámec schválený Evropskou radou, který se má zabývat společnými výzvami stanovené zeměpisné oblasti, jež se týkají členských států a třetích zemí, které leží v téže zeměpisné oblasti, a tak těží z posílené spolupráce přispívající k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Evropa disponuje rozsáhlou sítí infrastruktur pro výzkum moří, které zahrnují širokou škálu zařízení včetně výzkumných plavidel a naloditelných zařízení, výzkumných a zkušebních zařízení v oblasti fyziky, biologie a chemie nacházejících se na pevnině i na moři, jakož i řady zařízení pro dálkové pozorování i pozorování na místě. Tato mapa zobrazuje jednotlivá zařízení na základě databáze infrastruktur pro výzkum moří (Marine Research Infrastructures) centra EurOcean. Kliknutím na mapu se vám zobrazí klíčové charakteristiky každého zařízení včetně odkazů a kontaktů, které vám umožní přístup k dalším podrobnostem poskytovaným provozovateli těchto zařízení.

V Evropě existují čtyři struktury spolupráce, jejichž cílem je chránit mořské prostředí a sdružovat členské státy a sousední země, které sdílejí mořské vody: regionální úmluvy pro mořské prostředí. Tato mapa zobrazuje námořní regiony, na které se vztahují regionální úmluvy pro mořské prostředí (Helsinská úmluva, Barcelonská úmluva, Bukurešťská úmluva a úmluva OSPAR) o ochraně mořského prostředí. Členské státy využívají tyto stávající struktury regionální spolupráce ke vzájemné koordinaci při rozvíjení svých strategií pro mořské prostředí.

Evropské oceány, moře a pobřeží jsou významnou hnací silou evropského hospodářství vzhledem k tomu, že vytvářejí pracovní místa i hodnotu. Modrou ekonomikou rozumíme hospodářskou činnost související s oceány, moři a pobřežími, která pokrývá širokou škálu vzájemně propojených již zavedených i teprve vznikajících odvětví. Tato mapa zobrazuje informace o zaměstnanosti týkající se těžby (tj. rybolovu a akvakultury) živých mořských zdrojů a jejich uvádění na trh v Evropské unii. Zobrazuje procentní podíl osob působících v tomto odvětví v porovnání s celkovým počtem zaměstnanců modré ekonomiky v jednotlivých členských státech. U jednotlivých zemí naleznete informace týkající se zaměstnanosti v jednotlivých pododvětvích (akvakultura, rybolov, zpracování a distribuce), vývoj celkové zaměstnanosti v oblasti živých mořských zdrojů od roku 2009 a přesný počet osob zaměstnaných v tomto odvětví v jednotlivých letech.

Vlastník údajů: GŘ MARE

Zobrazit profilové desky

Evropské oceány, moře a pobřeží jsou významnou hnací silou evropského hospodářství vzhledem k tomu, že vytvářejí pracovní místa i hodnotu. Modrou ekonomikou rozumíme hospodářskou činnost související s oceány, moři a pobřežími, která pokrývá širokou škálu vzájemně propojených již zavedených i teprve vznikajících odvětví. Tato mapa zobrazuje informace o zaměstnanosti týkající se námořní dopravy v Evropské unii. Zobrazuje procento osob pracujících v tomto odvětví v porovnání s celkovým počtem zaměstnanců modré ekonomiky. U každého členského státu naleznete informace týkající se zaměstnanosti v jednotlivých pododvětvích (námořní a pobřežní vodní doprava, vnitrozemská vodní doprava, pronájem), vývoje celkové zaměstnanosti v daném odvětví od roku 2009 a počtu osob zaměstnaných v tomto odvětví pro každou zemi v jednotlivých letech.

Vlastník údajů: GŘ MARE

Zobrazit profilové desky

Evropské oceány, moře a pobřeží jsou významnou hnací silou evropského hospodářství vzhledem k tomu, že vytvářejí pracovní místa i hodnotu. Modrou ekonomikou rozumíme hospodářskou činnost související s oceány, moři a pobřežími, která pokrývá širokou škálu vzájemně propojených již zavedených i teprve vznikajících odvětví. Tato mapa zobrazuje informace o zaměstnanosti týkající se těžby nerostů, ropy a zemního plynu v moři v Evropské unii. Zobrazuje procentní podíl osob zaměstnaných v tomto odvětví v porovnání s celkovým počtem zaměstnanců modré ekonomiky. U každé jednotlivé země naleznete informace týkající se zaměstnanosti v jednotlivých pododvětvích (činnosti v oblasti těžby a podpory), vývoje celkové zaměstnanosti v daném odvětví od roku 2009 a počtu osob zaměstnaných v tomto odvětví v jednotlivých letech.

Vlastník údajů: GŘ MARE

Zobrazit profilové desky

Evropské oceány, moře a pobřeží jsou významnou hnací silou evropského hospodářství vzhledem k tomu, že vytvářejí pracovní místa i hodnotu. Modrou ekonomikou rozumíme hospodářskou činnost související s oceány, moři a pobřežím, která pokrývá širokou škálu vzájemně propojených již zavedených i nově vznikajících odvětví. Tato mapa zobrazuje informace o zaměstnanosti týkající se stavby a oprav lodí v Evropské unii. Zobrazuje procento osob pracujících v tomto odvětví v porovnání s celkovým počtem zaměstnanců modré ekonomiky. U každého členského státu naleznete informace týkající se zaměstnanosti v jednotlivých pododvětvích (stavba lodí, opravy, vybavení, strojní zařízení), vývoje celkové zaměstnanosti v daném odvětví od roku 2009 a přesný počet osob zaměstnaných v tomto odvětví v jednotlivých letech.

Vlastník údajů: GŘ MARE

Zobrazit profilové desky

Evropské oceány, moře a pobřeží jsou významnou hnací silou evropského hospodářství vzhledem k tomu, že vytvářejí pracovní místa i hodnotu. Modrou ekonomikou rozumíme hospodářskou činnost související s oceány, moři a pobřežími, která pokrývá širokou škálu vzájemně propojených již zavedených i teprve vznikajících odvětví. Tato mapa zobrazuje informace o zaměstnanosti týkající se odvětví pobřežního cestovního ruchu v Evropské unii. Konkrétněji zobrazuje informace o procentním podílu osob zaměstnaných v tomto odvětví v porovnání s celkovým počtem zaměstnanců modré ekonomiky v jednotlivých členských státech. U každé země naleznete informace týkající se zaměstnanosti v jednotlivých pododvětvích (ubytování, doprava a další), vývoj celkové zaměstnanosti v pobřežním cestovním ruchu od roku 2009 a přesný počet osob zaměstnaných v pobřežním cestovním ruchu za jednotlivé roky.

Vlastník údajů: GŘ MARE

Zobrazit profilové desky

Evropské oceány, moře a pobřeží jsou významnou hnací silou evropského hospodářství vzhledem k tomu, že vytvářejí pracovní místa i hodnotu. Modrou ekonomikou rozumíme hospodářskou činnost související s oceány, moři a pobřežím, která pokrývá širokou škálu vzájemně propojených již zavedených i nově vznikajících odvětví. Tato mapa zobrazuje informace o zaměstnanosti týkající se přístavů, skladování a výstavby vodních projektů v Evropské unii. Zobrazuje procentní podíl osob zaměstnaných v tomto odvětví v porovnání s celkovým počtem zaměstnanců modré ekonomiky. U každé země naleznete informace o zaměstnanosti v jednotlivých pododvětvích (doprava zboží a skladování, vodní projekty, činnosti v oblasti služeb), vývoji celkové zaměstnanosti v daném odvětví od roku 2009 a počtu osob zaměstnaných v tomto odvětví.

Vlastník údajů: GŘ MARE

Zobrazit profilové desky

Evropské oceány, moře a pobřeží jsou významnou hnací silou evropského hospodářství vzhledem k tomu, že vytvářejí pracovní místa i hodnotu. Modrá ekonomika je hospodářská činnost související s oceány, moři a pobřežími, která pokrývá širokou škálu vzájemně propojených již zavedených i teprve vznikajících odvětví. Tato mapa zobrazuje informace o celkové zaměstnanosti v hlavních zavedených odvětvích modré ekonomiky (pobřežní cestovní ruch, mořské živé zdroje, mořské neživé zdroje, přístavní činnosti, stavba a opravy lodí a námořní doprava) v Evropské unii podle členských států. Zobrazuje procento lidí pracujících v modré ekonomice ve srovnání s celkovým počtem pracujících obyvatel, přičemž pro každou zemi uvádí informace o zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích a o vývoji modré ekonomiky jako celku od roku 2009.

Vlastník údajů: GŘ MARE

Zobrazit profilové desky

Uhlovodíky jako ropa a zemní plyn představují primární zdroje energie pro současnou společnost. Ropné a plynárenské společnosti tyto uhlovodíky vyhledávají (průzkum) a dobývají je (těžba) z vrstev sedimentů hluboko pod mořským dnem nebo pod povrchem země. Vzhledem k tomu, že pobřežní regiony, kde se uhlovodíky nacházejí, jsou pod kontrolou národních vlád, potřebují ropné a plynárenské společnosti licenci na průzkum a využívání těchto zdrojů. Tato mapa zobrazuje aktivní licence týkající se uhlovodíků na moři v evropském regionu. Tyto informace jsou výsledkem agregace a harmonizace datových souborů získaných z řady zdrojů v zemích EU i mimo ně a jsou každoročně aktualizovány.

Hloubnice neboli izobaty (tj. imaginární čáry na mapě spojující všechny body se stejnou hloubkou od vodní hladiny) vycházejí z průměrné hloubky pod vodou, což je podvodní ekvivalent topografie. Tato mapa zobrazuje hloubnice pro následující hloubky: 50, 100, 200, 500, 1 000, 2 000 a 5 000 metrů.

Polymetalické konkrece nebo manganové krusty jsou skalní konkrece, které se tvoří na mořském dně a obsahují mnoho cenných kovů, jako je železo, mangan, nikl, měď a kobalt. Tyto kovy se také nacházejí v sulfidových usazeninách, akumulacích sirných minerálů, které se tvoří v blízkosti sopečných průduchů na mořském dně. Tato mapa zobrazuje přítomnost těchto hlubinných nerostných zdrojů v různých místech odběru vzorků.

Litologie horninové jednotky je popisem jejích fyzikálních vlastností, jako je barva, textura, velikost zrn nebo minerální složení. Může mít podobu buď podrobného popisu těchto vlastností, nebo souhrnu celkové fyzické povahy dané horniny. Tato mapa zobrazuje litologii horninových vrstev na mořském dně v evropské mořské oblasti.

Uhlovodíky, jako je například ropa, zemní plyn, uhlí či asfalt, představují primární zdroj energie v naší současné společnosti. Vznikají v důsledku rozkladu organického materiálu, k němuž dochází po miliony let v hustých sedimentárních sekvencích, tzv. ložiscích uhlovodíků, hluboko pod zemským povrchem. Tato ložiska se vyskytují převážně na kontinentálních šelfech, kontinentálních svazích, kontinentálních vyvýšeninách a v malých oceánských pánvích. Tato mapa zobrazuje umístění a rozsah ložisek uhlovodíků v evropské mořské oblasti.

Bagrování je výkopová činnost, která se obvykle provádí pod vodou v mělkých mořích nebo sladkovodních oblastech za účelem shromažďování a přemístění sedimentů ze dna s cílem rozšířit a/nebo prohloubit přístavy a plavební cesty, upravit tvar pobřeží nebo chránit před erozí a záplavami. Tato mapa zobrazuje místa, kde probíhají bagrovací činnosti, a uvádí i jejich účel. Tyto informace jsou výsledkem agregace a harmonizace datových souborů získaných z několika zdrojů z celé EU.

Sediment a skalní vrstvy pod mořským dnem obsahují vodu, ale i další kapaliny, jako je ropa, metan, oxid uhličitý, a rovněž plyny, které vznikají v důsledku rozkladu organického materiálu. Tyto takzvané podmořské kapaliny jsou pod vysokým tlakem, což způsobuje jejich pronikání na mořské dno podél poruch a trhlin. Když se tyto kapaliny dostanou až na mořské dno, začnou prosakovat do vodního sloupce v procesu označovaném jako emise kapalin. Pokud se tyto kapaliny smísí se sedimenty, vytvoří se vysokotlaké bahno, které může na mořském dně vybuchnout a vytvořit bahenní sopku. Tato mapa zobrazuje rozmístění těchto míst, v nichž dochází k emisím kapalin a vzniku bahenních sopek nesopečného původu. Informace pocházejí z různých vnitrostátních a regionálních mapovacích projektů a byly sestaveny na základě literatury.

Sesuvy půdy jsou pohyby zemské kůry, jako je například řícení skal, laviny, hluboké sesuvy svahů a mělké toky suti. Může k nim docházet i pod vodou; v takovém případě se nazývají podmořské sesuvy půdy. Tato mapa zobrazuje různé druhy podmořských sesuvů půdy, které se nacházejí na mořském dně nebo pod ním a ve výchozech. Tyto informace byly shromážděny na základě různých vnitrostátních a regionálních mapovacích projektů a sestaveny na základě literatury.

Podmořské sopky jsou podvodní průduchy nebo praskliny v zemském povrchu, ze kterého může vyvěrat magma. Velké množství podmořských sopek se nachází v blízkosti oblastí pohybu tektonických desek. Přestože se většina podmořských sopek nachází v hlubinách moří a oceánů, některé z nich se vyskytují také na mělčinách a ty mohou během erupce vypouštět materiál do atmosféry. Tato mapa zobrazuje umístění a morfologii podmořských sopek v dané evropské mořské oblasti.

Opakované doby ledové v minulosti způsobily kolísání hladiny moře o více než 100 m. V důsledku toho došlo k ponoření celé řady starověkých krajin, které byly domovem našich předků, a tímto způsobem nám zmizely z dohledu. Tato mapa zobrazuje známé topografické a archeologické vlastnosti těchto ponořených krajin v Evropě. Tyto informace byly shromážděny pomocí nástroje EMODnet Geology, který navazuje na celou řadu dalších projektů, jako jsou SPLASHCOS, SASMAP a MEDFLOOD.

Tato mapa znázorňuje batymetrii, tedy průměrnou hloubku vodního sloupce, v evropském regionu s rozlišením 1/16 obloukové minuty (~ 115 metrů) a topografii pozemních nebo pevninských oblastí. Tato batymetrická mapa byla odvozena z jednotlivých batymetrických průzkumů a kompozitních digitálních terénních dat/modelů (cDTM).

Sedimenty jsou akumulace částic, jako je například štěrk, písek a jíl, a rovněž ulit a dalšího biologického materiálu. Rychlost, s níž se tyto sedimenty akumulují na mořském dně, se pohybuje v širokém rozmezí v závislosti na lokalitě, přičemž nejvyšší je v blízkosti ústí řek a nejnižší v hloubce na dně oceánu. Tato mapa zobrazuje rychlost akumulace sedimentů na mořském dně na různých místech v evropské mořské oblasti. Tato rychlost byla stanovena datací sedimentů nebo odhadnuta na základě základních údajů o akusticko-seismických a sedimentových podmínkách.

Sedimenty jsou akumulace částic, jako je například štěrk, písek a jíl, a rovněž ulit, konkrecí a dalšího biologického materiálu. Když se tyto sedimenty usadí a zhutní, utvoří se sedimentární horniny. Tato mapa zobrazuje vlastnosti sedimentů na mořském dně v různých místech odběru vzorků.

Stratigrafie mořského dna je popis posloupností horninových vrstev (strat), které se nahromadily v průběhu času. Geologové na základě stratigrafie Země dále rozčlenili její historii v rámci systému hierarchických časových období na tzv. geologické časové ose. Tato mapa zobrazuje geologický věk vrstev hornin na mořském dně v evropské mořské oblasti.

Sedimenty jsou nahromadění částic, jako je například štěrk, písek a bláto. Když se tyto sedimenty usadí a zhutní, utvoří se sedimentární horniny. Typ sedimentu, který pokrývá mořské dno, se nazývá substrát mořského dna. Tato mapa zobrazuje substrát mořského dna v evropské mořské oblasti v měřítku 1 : 250 000 a zahrnuje pět tříd substrátu mořského dna definovaných podle Folkova klasifikačního schématu, a rovněž další třídu pro skály a balvany.

Tektonika popisuje strukturu a pohyb zemské kůry a vysvětluje řadu geologických procesů, jako jsou například horotvorné procesy, sopečná činnost a zemětřesení. Zlomové linie jsou praskliny, které od sebe oddělují části zemské kůry, které se pohybují vůči sobě navzájem. Tato mapa zobrazuje zlomové linie v evropském mořském regionu.

Sedimenty na mořském dně jako písek a štěrk jsou užitečnými stavebními materiály. Navíc je lze použít k obnově pláží a k ochraně před erozí pobřeží. Tato mapa zobrazuje místa těžby mořských sedimentů a využití vytěženého materiálu. Tyto informace jsou výsledkem agregace a harmonizace datových souborů získaných z řady zdrojů v zemích EU i mimo ně a jsou každoročně aktualizovány.

Uhlovodíky jako ropa a zemní plyn představují primární zdroje energie pro současnou společnost. Tyto uhlovodíky se těží z vrstev sedimentů hluboko pod mořským dnem nebo povrchem země pomocí vrtů. Tato mapa zobrazuje rozmístění a provozní stav vrtů pro těžbu uhlovodíků na moři v evropském regionu. Tyto informace jsou výsledkem agregace a harmonizace datových souborů získaných z několika zdrojů z celé EU, a dále pak z Norska, Spojeného království a Černé Hory, a jsou každoročně aktualizovány.

Tato mapa zobrazuje abundanci druhu klanonožců (zooplanktonu) Acartia v evropských vodách na jaře. Údaje týkající se abundance byly shromážděny pomocí programu Continuous Plankton Recorder (CPR). Klanonožci jsou typ zooplanktonu, planktonní korýši vzdáleně příbuzní krevetám a krabům. Tito drobní korýši obvykle tvoří dominantní součást zooplanktonu a představují hlavní potravní organismy pro malé ryby.

Tato mapa zobrazuje abundanci druhu klanonožců (zooplanktonu) Acartia v evropských vodách na podzim. Údaje týkající se abundance byly shromážděny pomocí programu Continuous Plankton Recorder (CPR). Klanonožci jsou typ zooplanktonu, planktonní korýši vzdáleně příbuzní krevetám a krabům. Tito drobní korýši obvykle tvoří dominantní součást zooplanktonu a představují hlavní potravní organismy pro malé ryby.

Tato mapa zobrazuje abundanci druhu klanonožců (zooplanktonu) Acartia v evropských vodách v létě. Údaje týkající se abundance byly shromážděny pomocí programu Continuous Plankton Recorder (CPR). Klanonožci jsou typ zooplanktonu, planktonní korýši vzdáleně příbuzní krevetám a krabům. Tito drobní korýši obvykle tvoří dominantní součást zooplanktonu a představují hlavní potravní organismy pro malé ryby.

Tato mapa zobrazuje abundanci druhu klanonožců (zooplanktonu) Acartia v evropských vodách v zimě. Údaje týkající se abundance byly shromážděny pomocí programu Continuous Plankton Recorder (CPR). Klanonožci jsou typ zooplanktonu, planktonní korýši vzdáleně příbuzní krevetám a krabům. Tito drobní korýši obvykle tvoří dominantní součást zooplanktonu a představují hlavní potravní organismy pro malé ryby.

Tato mapa zobrazuje abundanci Calanus finmarchicus, druhu klanonožců (zooplanktonu) v evropských vodách na jaře. Údaje týkající se abundance byly shromážděny pomocí programu Continuous Plankton Recorder (CPR). Klanonožci jsou typ zooplanktonu, planktonní korýši vzdáleně příbuzní krevetám a krabům. Tito drobní korýši obvykle tvoří dominantní součást zooplanktonu a představují hlavní potravní organismy pro malé ryby.

Tato mapa zobrazuje abundanci Calanus finmarchicus, druhu klanonožců (zooplanktonu) v evropských vodách na podzim. Údaje týkající se abundance byly shromážděny pomocí programu Continuous Plankton Recorder (CPR). Klanonožci jsou typ zooplanktonu, planktonní korýši vzdáleně příbuzní krevetám a krabům. Tito drobní korýši obvykle tvoří dominantní součást zooplanktonu a představují hlavní potravní organismy pro malé ryby.

Tato mapa zobrazuje abundanci Calanus finmarchicus, druhu klanonožců (zooplanktonu) v evropských vodách v létě. Údaje týkající se abundance byly shromážděny pomocí programu Continuous Plankton Recorder (CPR). Klanonožci jsou typ zooplanktonu, planktonní korýši vzdáleně příbuzní krevetám a krabům. Tito drobní korýši obvykle tvoří dominantní součást zooplanktonu a představují hlavní potravní organismy pro malé ryby.

Tato mapa zobrazuje abundanci Calanus finmarchicus, druhu klanonožců (zooplanktonu) v evropských vodách v zimě. Údaje týkající se abundance byly shromážděny pomocí programu Continuous Plankton Recorder (CPR). Klanonožci jsou typ zooplanktonu, planktonní korýši vzdáleně příbuzní krevetám a krabům. Tito drobní korýši obvykle tvoří dominantní součást zooplanktonu a představují hlavní potravní organismy pro malé ryby.

Tato mapa zobrazuje abundanci Temora longicornis, druhu klanonožců (zooplanktonu) v evropských vodách na jaře. Údaje týkající se abundance byly shromážděny pomocí programu Continuous Plankton Recorder (CPR). Klanonožci jsou typ zooplanktonu, planktonní korýši vzdáleně příbuzní krevetám a krabům. Tito drobní korýši obvykle tvoří dominantní součást zooplanktonu a představují hlavní potravní organismy pro malé ryby.

Tato mapa zobrazuje abundanci Temora longicornis, druhu klanonožců (zooplanktonu) v evropských vodách na podzim. Údaje týkající se abundance byly shromážděny pomocí programu Continuous Plankton Recorder (CPR). Klanonožci jsou typ zooplanktonu, planktonní korýši vzdáleně příbuzní krevetám a krabům. Tito drobní korýši obvykle tvoří dominantní součást zooplanktonu a představují hlavní potravní organismy pro malé ryby.

Tato mapa zobrazuje abundanci Temora longicornis, druhu klanonožců (zooplanktonu) v evropských vodách v zimě. Údaje týkající se abundance byly shromážděny pomocí programu Continuous Plankton Recorder (CPR). Klanonožci jsou typ zooplanktonu, planktonní korýši vzdáleně příbuzní krevetám a krabům. Tito drobní korýši obvykle tvoří dominantní součást zooplanktonu a představují hlavní potravní organismy pro malé ryby.

Tato mapa zobrazuje abundanci Temora longicornis, druhu klanonožců (zooplanktonu) v evropských vodách v zimě. Údaje týkající se abundance byly shromážděny pomocí programu Continuous Plankton Recorder (CPR). Klanonožci jsou typ zooplanktonu, planktonní korýši vzdáleně příbuzní krevetám a krabům. Tito drobní korýši obvykle tvoří dominantní součást zooplanktonu a představují hlavní potravní organismy pro malé ryby.

Tato mapa zobrazuje počet druhů apozorování vjednotlivých mořských oblastech na základě informací shromážděných vEvropském oceánském biogeografickém informačním systému (EurOBIS). Evropský uzel mezinárodního oceánského biogeografického informačního systému (OBIS) zveřejňuje údaje orozšíření mořských druhů, shromažďované vevropských mořských vodách nebo evropskými vědci mimo evropské mořské vody.

Tato mapa zobrazuje pozorování mořských ptáků dostupná vdatabázi Evropského oceánského biogeografického informačního systému (EurOBIS). Evropský uzel mezinárodního oceánského biogeografického informačního systému (OBIS) zveřejňuje údaje orozšíření mořských druhů, shromažďované vevropských mořských vodách nebo evropskými vědci mimo evropské mořské vody.

EUMOFA – Tato mapa zobrazuje celkovou hodnotu vývozu a dovozu produktů rybolovu a akvakultury (v rámci EU a mimo EU).

EUMOFA – Tato mapa zobrazuje celkový objem vývozu a dovozu produktů rybolovu a akvakultury (v rámci EU a mimo EU).

EUMOFA – Tato mapa zobrazuje hodnotu produkce odvětví zpracování produktů rybolovu.

V rámci společné rybářské politiky (SRP) sleduje Observatoř trhu Evropské unie s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA) objem, hodnotu a cenu produktů rybolovu a akvakultury od prvního prodeje až po maloobchodní prodej, včetně dovozu a vývozu. První prodej odpovídá vyloženým rybám, které jsou prodány a zaregistrovány v aukčním středisku ve prospěch zaregistrovaných kupujících nebo výrobních organizací. První prodeje se mohou lišit od hodnot vykládky, protože první z obou údajů nezahrnuje ryby vyložené plavidly, která vlastní zpracovatelské společnosti, ani přímý prodej zpracovatelům. Tato mapa zobrazuje umístění aukčních středisek pro první prodeje prováděné měsíčně v Belgii, Německu, Dánsku, Estonsku, Francii, Irsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Nizozemsku, Norsku, Polsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku a Spojeném království. Kliknutím na lokalitu získáte další informace o objemu, hodnotě a ceně prvních prodejů. Informace v této mapě byly shromážděny observatoří EUMOFA z vnitrostátních správních orgánů a komerčních zdrojů a zpřístupněny prostřednictvím sítě EMODnet Human Activities.

V rámci společné rybářské politiky (SRP) sleduje Observatoř trhu Evropské unie s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA) objem, hodnotu a cenu produktů rybolovu a akvakultury od prvního prodeje až po maloobchodní prodej, včetně dovozu a vývozu. První prodej odpovídá vyloženým rybám, které jsou prodány a zaregistrovány v aukčním středisku ve prospěch zaregistrovaných kupujících nebo výrobních organizací. První prodeje se mohou lišit od hodnot vykládky, protože první z obou údajů nezahrnuje ryby vyložené plavidly, která vlastní zpracovatelské společnosti, ani přímý prodej zpracovatelům. Tato mapa zobrazuje umístění aukčních středisek pro první prodeje prováděné měsíčně v Belgii, Německu, Dánsku, Estonsku, Francii, Irsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Nizozemsku, Norsku, Polsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku a Spojeném království. Kliknutím na lokalitu získáte další informace o objemu, hodnotě a ceně prvních prodejů. Informace v této mapě byly shromážděny observatoří EUMOFA z vnitrostátních správních orgánů a komerčních zdrojů a zpřístupněny prostřednictvím sítě EMODnet Human Activities.

V rámci společné rybářské politiky (SRP) sleduje Observatoř trhu Evropské unie s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA) objem, hodnotu a cenu produktů rybolovu a akvakultury od prvního prodeje až po maloobchodní prodej, včetně dovozu a vývozu. První prodej odpovídá vyloženým rybám, které jsou prodány a zaregistrovány v aukčním středisku ve prospěch zaregistrovaných kupujících nebo výrobních organizací. První prodeje se mohou lišit od hodnot vykládky, protože první z obou údajů nezahrnuje ryby vyložené plavidly, která vlastní zpracovatelské společnosti, ani přímý prodej zpracovatelům. Tato mapa zobrazuje umístění aukčních středisek pro první prodeje prováděné měsíčně v Belgii, Německu, Dánsku, Estonsku, Francii, Irsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Nizozemsku, Norsku, Polsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku a Spojeném království. Kliknutím na lokalitu získáte další informace o objemu, hodnotě a ceně prvních prodejů. Informace v této mapě byly shromážděny observatoří EUMOFA z vnitrostátních správních orgánů a komerčních zdrojů a zpřístupněny prostřednictvím sítě EMODnet Human Activities.

V rámci společné rybářské politiky (SRP) sleduje Observatoř trhu Evropské unie s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA) objem, hodnotu a cenu produktů rybolovu a akvakultury od prvního prodeje až po maloobchodní prodej, včetně dovozu a vývozu. První prodej odpovídá vyloženým rybám, které jsou prodány a zaregistrovány v aukčním středisku ve prospěch zaregistrovaných kupujících nebo výrobních organizací. První prodeje se mohou lišit od hodnot vykládky, protože první z obou údajů nezahrnuje ryby vyložené plavidly, která vlastní zpracovatelské společnosti, ani přímý prodej zpracovatelům. Tato mapa zobrazuje umístění aukčních středisek pro první prodeje prováděné měsíčně v Belgii, Německu, Dánsku, Estonsku, Francii, Irsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Nizozemsku, Norsku, Polsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku a Spojeném království. Kliknutím na lokalitu získáte další informace o objemu, hodnotě a ceně prvních prodejů. Informace v této mapě byly shromážděny observatoří EUMOFA z vnitrostátních správních orgánů a komerčních zdrojů a zpřístupněny prostřednictvím sítě EMODnet Human Activities.

V rámci společné rybářské politiky (SRP) sleduje Observatoř trhu Evropské unie s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA) objem, hodnotu a cenu produktů rybolovu a akvakultury od prvního prodeje až po maloobchodní prodej, včetně dovozu a vývozu. První prodej odpovídá vyloženým rybám, které jsou prodány a zaregistrovány v aukčním středisku ve prospěch zaregistrovaných kupujících nebo výrobních organizací. První prodeje se mohou lišit od hodnot vykládky, protože první z obou údajů nezahrnuje ryby vyložené plavidly, která vlastní zpracovatelské společnosti, ani přímý prodej zpracovatelům. Tato mapa zobrazuje umístění aukčních středisek pro první prodeje prováděné měsíčně v Belgii, Německu, Dánsku, Estonsku, Francii, Irsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Nizozemsku, Norsku, Polsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku a Spojeném království. Kliknutím na lokalitu získáte další informace o objemu, hodnotě a ceně prvních prodejů. Informace v této mapě byly shromážděny observatoří EUMOFA z vnitrostátních správních orgánů a komerčních zdrojů a zpřístupněny prostřednictvím sítě EMODnet Human Activities.

V rámci společné rybářské politiky (SRP) sleduje Observatoř trhu Evropské unie s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA) objem, hodnotu a cenu produktů rybolovu a akvakultury od prvního prodeje až po maloobchodní prodej, včetně dovozu a vývozu. První prodej odpovídá vyloženým rybám, které jsou prodány a zaregistrovány v aukčním středisku ve prospěch zaregistrovaných kupujících nebo výrobních organizací. První prodeje se mohou lišit od hodnot vykládky, protože první z obou údajů nezahrnuje ryby vyložené plavidly, která vlastní zpracovatelské společnosti, ani přímý prodej zpracovatelům. Tato mapa zobrazuje umístění aukčních středisek pro první prodeje prováděné měsíčně v Belgii, Německu, Dánsku, Estonsku, Francii, Irsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Nizozemsku, Norsku, Polsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku a Spojeném království. Kliknutím na lokalitu získáte další informace o objemu, hodnotě a ceně prvních prodejů. Informace v této mapě byly shromážděny observatoří EUMOFA z vnitrostátních správních orgánů a komerčních zdrojů a zpřístupněny prostřednictvím sítě EMODnet Human Activities.

V rámci společné rybářské politiky (SRP) sleduje Observatoř trhu Evropské unie s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA) objem, hodnotu a cenu produktů rybolovu a akvakultury od prvního prodeje až po maloobchodní prodej, včetně dovozu a vývozu. První prodej odpovídá vyloženým rybám, které jsou prodány a zaregistrovány v aukčním středisku ve prospěch zaregistrovaných kupujících nebo výrobních organizací. První prodeje se mohou lišit od hodnot vykládky, protože první z obou údajů nezahrnuje ryby vyložené plavidly, která vlastní zpracovatelské společnosti, ani přímý prodej zpracovatelům. Tato mapa zobrazuje umístění aukčních středisek pro první prodeje prováděné měsíčně v Belgii, Německu, Dánsku, Estonsku, Francii, Irsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Nizozemsku, Norsku, Polsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku a Spojeném království. Kliknutím na lokalitu získáte další informace o objemu, hodnotě a ceně prvních prodejů. Informace v této mapě byly shromážděny observatoří EUMOFA z vnitrostátních správních orgánů a komerčních zdrojů a zpřístupněny prostřednictvím sítě EMODnet Human Activities.

Tato mapa zobrazuje podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva podle evropských regionů v porovnání s celostátním průměrem, který se rovná 100. Je-li hodnota tohoto ukazatele v daném regionu nižší než 100, pohybuje se podíl aktivního obyvatelstva pod celostátním průměrem. Je-li hodnota tohoto ukazatele vyšší než 100, pohybuje se podíl aktivního obyvatelstva nad celostátním průměrem.

Tato mapa zobrazuje hustotu obyvatel v porovnání s celostátním průměrem, který se rovná 100. Je-li hodnota ukazatele v určitém evropském regionu nižší než 100, pohybuje se zde hustota obyvatelstva pod celostátním průměrem. Je-li hodnota tohoto ukazatele vyšší než 100, pohybuje se hustota obyvatelstva v daném regionu nad celostátním průměrem.

Tato mapa zobrazuje hustotu obyvatelstva v Evropě podle pobřežních/vnitrozemských oblastí. Hustota obyvatelstva je poměr (ročního průměrného) počtu obyvatel v dané oblasti vůči rozloze této oblasti (pozemní) v km². Nejsou-li informace o pozemní rozloze k dispozici, použije se celková rozloha (včetně vnitrozemských vod).

Tato mapa zobrazuje celkový počet nocí strávených v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v evropských městech a větších městech. Údaje o evropských městech byly shromážděny s cílem přispět ke zlepšení kvality života ve městech: podporují výměnu zkušeností mezi evropskými městy; pomáhají identifikovat osvědčené postupy; usnadňují porovnávání na evropské úrovni a poskytují informace o dynamice uvnitř měst a v rámci jejich okolí. Tento ukazatel je odvozen od proměnných, které shromáždil Evropský statistický systém. Další informace o statistických údajích o evropských městech

Tato mapa zobrazuje městsko-venkovskou typologii v evropských regionech. V převážně městských regionech představuje venkovské obyvatelstvo méně než 20 % celkového počtu obyvatel. V přechodových regionech je podíl venkovského obyvatelstva mezi 20 % a 50 % z celkového počtu obyvatel. A konečně, v převážně venkovských regionech představuje venkovské obyvatelstvo 50 % nebo více celkového počtu obyvatel.

Tato mapa zobrazuje podíl nezaměstnanosti v různých evropských regionech v porovnání s celostátním průměrem, který se rovná 100. Je-li hodnota tohoto ukazatele v daném regionu nižší než 100, pohybuje se podíl nezaměstnanosti pod celostátním průměrem. Je-li hodnota tohoto ukazatele vyšší než 100, pohybuje se podíl nezaměstnanosti nad celostátním průměrem.

Tato mapa zobrazuje vývoj obyvatelstva podle státního občanství a země narození v evropských městech a větších městech. Údaje o evropských městech byly shromážděny s cílem přispět ke zlepšení kvality života ve městech: podporují výměnu zkušeností mezi evropskými městy; pomáhají identifikovat osvědčené postupy; usnadňují porovnávání na evropské úrovni a poskytují informace o dynamice uvnitř měst a v rámci jejich okolí. Tento ukazatel je odvozen od proměnných, které shromáždil Evropský statistický systém. Další informace o statistických údajích o evropských městech

Tato mapa zobrazuje podíl obyvatelstva ve věku 65 a starších ve srovnání s celostátním průměrem, který se rovná 100. Je-li hodnota tohoto ukazatele v daném evropském regionu nižší než 100, je podíl obyvatelstva ve věku 65 let a starších pod celostátním průměrem. Je-li hodnota tohoto ukazatele vyšší než 100, je podíl obyvatelstva ve věku 65 a starších v regionu nad celostátním průměrem.

Evropská mapa osídlení znázorňuje osídlení obyvatelstva v Evropě na základě satelitních snímků (SPOT5 a SPOT6). Přesněji řečeno, tato mapa zobrazuje procento zastavěné plochy na prostorovou jednotku.

Tato mapa zobrazuje údaje o plodnosti a úmrtnosti ve městech. Údaje o evropských městech byly shromážděny s cílem přispět ke zlepšení kvality života ve městech: podporují výměnu zkušeností mezi evropskými městy; pomáhají identifikovat osvědčené postupy; usnadňují porovnávání na evropské úrovni a poskytují informace o dynamice uvnitř měst a v rámci jejich okolí. Tento ukazatel je odvozen od proměnných, které shromáždil Evropský statistický systém. Další informace o statistických údajích o evropských městech

Tato mapa zobrazuje strukturu obyvatelstva ve městech podle věkových skupin a pohlaví Tyto údaje byly shromážděny s cílem přispět ke zlepšení kvality života ve městech: podporují výměnu zkušeností mezi evropskými městy; pomáhají identifikovat osvědčené postupy; usnadňují porovnávání na evropské úrovni a poskytují informace o dynamice uvnitř měst a v rámci jejich okolí. Tento ukazatel je odvozen od proměnných, které shromáždil Evropský statistický systém. Další informace o statistických údajích o evropských městech

Tato mapa zobrazuje změny struktury obyvatelstva ve městech. Údaje o evropských městech byly shromážděny s cílem přispět ke zlepšení kvality života ve městech: podporují výměnu zkušeností mezi evropskými městy; pomáhají identifikovat osvědčené postupy; usnadňují porovnávání na evropské úrovni a poskytují informace o dynamice uvnitř měst a v rámci jejich okolí. Tento ukazatel je odvozen od proměnných, které shromáždil Evropský statistický systém. Další informace o statistických údajích o evropských městech

Tato mapa zobrazuje vývoj míry nezaměstnanosti žen a mužů v evropských městech a větších městech. Údaje o evropských městech byly shromážděny s cílem přispět ke zlepšení kvality života ve městech: podporují výměnu zkušeností mezi evropskými městy; pomáhají identifikovat osvědčené postupy; usnadňují porovnávání na evropské úrovni a poskytují informace o dynamice uvnitř měst a v rámci jejich okolí. Tento ukazatel je odvozen od proměnných, které shromáždil Evropský statistický systém. Další informace o statistických údajích o evropských městech

Tato mapa zobrazuje počet studentů vysokých škol ve městech. Údaje o evropských městech byly shromážděny s cílem přispět ke zlepšení kvality života ve městech: podporují výměnu zkušeností mezi evropskými městy; pomáhají identifikovat osvědčené postupy; usnadňují porovnávání na evropské úrovni a poskytují informace o dynamice uvnitř měst a v rámci jejich okolí. Tento ukazatel je odvozen od proměnných, které shromáždil Evropský statistický systém. Další informace o statistických údajích o evropských městech

Tato mapa zobrazuje průměrnou velikost domácností ve městech. Údaje o evropských městech byly shromážděny s cílem přispět ke zlepšení kvality života ve městech: podporují výměnu zkušeností mezi evropskými městy; pomáhají identifikovat osvědčené postupy; usnadňují porovnávání na evropské úrovni a poskytují informace o dynamice uvnitř měst a v rámci jejich okolí. Tento ukazatel je odvozen od proměnných, které shromáždil Evropský statistický systém. Další informace o statistických údajích o evropských městech

Tato mapa zobrazuje změnu počtu obyvatel podle regionu a roku. Ukazatel změny má dvě složky: přirozenou změnu počtu obyvatelstva a migrační saldo plus statistická úprava. Přirozená změna počtu obyvatelstva je rozdíl mezi počtem živě narozených dětí a počtem úmrtí. Pokud je tato přirozená změna pozitivní, je často označována jako přirozený přírůstek. Migrační saldo je rozdíl mezi počtem přistěhovalců a počtem vystěhovalců.

Tato mapa zobrazuje změnu počtu obyvatelstva na základě údajů o celkovém počtu obyvatelstva, počtu narozených a počtu zemřelých v Evropě podle pobřežních/vnitrozemských oblastí. Hrubá míra celkové změny představuje poměr změny počtu obyvatelstva v průběhu roku (rozdíl mezi počtem obyvatel k 1. lednu ve dvou po sobě následujících letech) k průměrnému počtu obyvatelstva v daném roce.

Evropský atlas moří je kdispozici ve 24 jazycích. Pro každý jazyk má atlas svého ambasadora, který během komunikační kampaně, jež probíhala od září 2020 do září 2021, vysvětloval, proč je pro něj oceán důležitý aproč bychom se všichni měli ooceán amoře starat. Mezi ambasadory jsou komisař Virginijus Sinkevičius, generální ředitelka pro námořní záležitosti arybolov Charlina Vitcheva, politický úředník Evropské komise Māris Stuļğis, zástupci orgánů veřejné správy vrůzných členských státech Evropské unie, ředitelé institutů aakvária, vědci, koordinátoři nevládních organizací, surfař, kapitán, potápěč nebokuchař smichelinskou hvězdou. Prozkoumejte mapu, zjistěte onich víc apřečtěte si informační boxy sjejich citáty ooceánech amořích. Všimněte si, že ambasadoři jsou na mapě zakresleni podle zemí, vnichž se mluví jazykem, který zastupují.

Koalice EU4Ocean pro oceánskou gramotnost spojuje různé organizace, projekty alidi, kteří přispívají krozvoji oceánské gramotnosti ak udržitelnému řízení oceánu. Tato inkluzivní iniciativa vycházející zdola, podporovaná Evropskou komisí, si klade za cíl sjednotit hlasy Evropanů, aby se oceán stal zájmem všech. Koalici tvoří tři složky: platforma pro organizace ajednotlivce zapojené do iniciativ zaměřených na oceánskou gramotnost, dále Evropské fórum mládeže pro oceán aSíť evropských modrých škol.

Platforma EU4Ocean sdružuje širokou škálu zúčastněných stran zoblasti mořského výzkumu, vědecko-politické komunity, průmyslu modré ekonomiky asoukromého sektoru, občanské společnosti, umění, vzdělávání, mládeže amédií. Jsou vní zastoupeny různé úrovně, od místních anárodních organizací až po regionální mořské aevropské iniciativy. Stránky členů platformy.

Členové platformy mohou sdílet nápady, navazovat partnerství aspolupracovat, aby zajistili koordinovanější přístup koceánské gramotnosti vEvropě avyvíjeli konkrétní aktivity, které vytvářejí skutečné povědomí, zajišťují zapojení veřejnosti aposkytují podněty kčinnosti azměně napříč společností. Více informací.

Členové platformy, fóra Youth4Ocean a sítě evropských modrých škol společně rozvíjejí oceánskou gramotnost v Evropě a pracují na kolektivním, multidisciplinárním, multikulturním a mezigeneračním řešení výzev, kterým čelíme. Chcete-li si prohlédnout tři složky koalice EU4Ocean společně, otevřete si mapové vrstvy s názvy „Projekty mladých ochránců oceánů“ a „Síť evropských modrých škol“.

Organizace Young Ocean Advocates sdružuje mladé realizátory projektů ve věku 16 až 30 let. Jejich projekty byly uznány aakreditovány Evropskou komisí jako projekty, které mají smysluplný atrvalý přínos pro oceán.

Síť evropských modrých škol je součástí koalice EU4Ocean ajejím cílem je inspirovat učitele, ředitele škol nebo pracovníky vzdělávacích služeb, aby vyzvali své žáky zmateřských, základních, nižších avyšších středních, technických nebo odborných škol k účasti na výzvě „Find the Blue“ (najdi modrou) ak tomu, aby vypracovali projekt, který souvisí soceánem nebo mořem.

Tato naučná mapa znázorňuje výsledek výzvy „Staň se vědcem! Mapování změny klimatu v mořích a ve vodních cestách“, kterou zahájila Koalice pro vzdělávání v oblasti klimatu a Evropský atlas moří v roce 2022. Školy v celé Evropě byly vyzvány, aby v atlasu poskytly údaje pro novou vrstvu mapy. Výzva zahrnovala sedm fází. V prvních dvou fázích se účastníci seznámili s fungováním atlasu. Učitelé poté hlasovali pro téma mapy, která má být vypracována: teplota povrchu vody v moři, v řekách, jezerech nebo rybnících. Školy mohly měřit teplotu vody na různých místech a v různém čase. Výsledky svých měření a veškeré nezbytné související informace (např. název školy/skupiny, zeměpisné souřadnice místa, kde bylo měření provedeno, datum a čas měření, metoda použitá k měření teploty...) zapsaly do online formuláře během fáze sběru údajů, která skončila dne 31. března 2023. Takto se studenti naučili údaje shromažďovat, harmonizovat, vizualizovat i sdílet. Jak školy teplotu vody měřily? Několik škol použilo teploměr, ale díky spolupráci s Partnerstvím pro pozorování globálního oceánu (POGO) a organizací Educational Passages obdržel tým tvořící atlas také údaje od škol, které zkonstruovaly a vypravily na moře miniaturní čluny vybavené teplotními senzory!. K údajům shromážděným školami mají nyní prostřednictvím této vrstvy mapy přístup všichni. Mapu mohou tyto školy, ostatní školy a všichni, kdo o to mají zájem, použít jako výukový materiál. Děkujeme všem přispívajícím školám, partnerství POGO i organizaci Educational Passages za jejich skvělý příspěvek!

Plovoucí bóje jsou oceánografický nástroj, který automaticky shromažďuje environmentální údaje ooceánech. Tyto bóje jsou volně unášeny na moři apohybují se vzávislosti na vodních proudech azabudovaných senzorech. Autonomní měřicí systémy na těchto bójích umožňují měření standardních oceánografických parametrů (teploty, salinity, proudů) avněkterých případech idalších parametrů, např. zákalu, obsahu kyslíku afluorescence chlorofylu. Tato pozorování jsou přenášena satelitem, okamžitě využívána ke zlepšení předpovědí azvýšení bezpečnosti na moři ajsou zpřístupňována prostřednictvím iniciativ otevřených mořských dat, jako je EMODnet. Toto celosvětové úsilí osběr dat koordinuje Panel pro spolupráci voblasti datových bójí. Tato mapa zobrazuje trajektorie celosvětové sítě plovoucích bójí za uplynulý měsíc.

Tato mapa zobrazuje polohu ferryboxů v našich mořích a oceánech po celém světě. Tyto informace poskytuje v téměř reálném čase EMODnet Physics. Ferrybox je automatizovaný systém monitorování povrchových vod, který se připevňuje na průtokový systém lodi. Systémy Ferrybox se na dobrovolné bázi připevňují na lodi, jako jsou komerční plavidla (např. trajekty pro přepravu osob nebo nákladní lodi) a výzkumná plavidla. Ferrybox je vybaven řadou senzorů, které automaticky shromažďují údaje týkající se různých parametrů oceánu, tj. fyzikálních (např. salinity, teploty, turbidity), chemických (živin, pH, O2, CO2 a rozpuštěného organického uhlíku) a biologických (např. chlorofylu jako indikátoru množství mikroskopických rostlin (fytoplanktonu)). Tyto informace lze využít pro posouzení kvality mořské vody a mořské ekologie a mohou vést k většímu pochopení interakcí mezi ovzduším a mořem, např. reakce mezi CO2 a vodou a globálních změn včetně okyselování oceánů.

Tato mapa zobrazuje polohu kotvicích plošin v mořích a oceánech po celém světě. Údaje poskytuje EMODnet Physics. Kotvicí plošiny jsou pevné struktury, které lze použít pro sledování oceánu od hladiny až ke dnu. Kotvicí úvazy jsou vyrobeny ze silných drátů a kabelů a jsou udržovány ve vzpřímené poloze ve vodním sloupci pomocí různých nadnášecích mechanismů, jako jsou například skleněné kuličky a plováky ze syntaktických pěn. Na kotvicí plošině jsou upevněny různé přístroje, senzory a zařízení na odběr vzorků pro účely měření fyzikálních, chemických a biologických parametrů oceánu. Některé senzory jsou automatizované a shromažďují a přenášejí data v řádu několika hodin. Automatizované senzory jsou například CTD senzory (senzory vodivosti, teploty a hloubky), měřiče proudu (např. měřiče ADCP nebo starší RCM) a některé chemické senzory, např. chlorofyl-a jako indikátor množství fytoplanktonu. Jiné nástroje odebírají vzorky vody (např. za účelem sběru fytoplanktonu, mikroskopických rostlin) nebo zachycují organickou hmotu padající na mořské dno (např. lapače sedimentů). Kotvicí plošiny napájené alkalickými nebo lithiovými akumulátory lze umístit poblíž pobřeží i na otevřeném moři po dlouhou dobu, např. minimálně na jeden rok. Senzory a zařízení na odběr vzorků potřebují pravidelnou, např. roční údržbu, kterou často provádějí výzkumná plavidla.

Tato mapa zobrazuje aktuální polohu plováků Argo ve světových mořích a oceánech. Tyto informace poskytuje v téměř reálném čase EMODnet Physics. Argo je globální flotila skládající se z 3 800 volně unášených profilovacích plováků, které shromažďují environmentální údaje o oceánech včetně měření teploty, salinity a aktuální rychlosti proudů v horních 2 000 metrech oceánu. Plováky Argo jsou automatizované a přenos dat a jejich zpřístupnění veřejnosti se odehrává jen několik hodin po jejich odběru. Za 20 let svého fungování shromáždily plováky Argo 2 miliony oceánských profilů. Údaje, které z nich získáváme, představují revoluční posun v našich znalostech dynamiky oceánu a obsahu tepla v nich. Tyto údaje jsou rovněž téměř v reálném čase vkládány do počítačových modelů za účelem vytvoření krátkodobých předpovědí proudů (např. vyhledávání ropných skvrn na moři, pátrací a záchranné akce) a teploty (např. pro účely rybolovu), sezónních až meziročních prognóz (např. El Niño) a pro dlouhodobější předpovědi klimatického systému oceánu/atmosféry až na deset let, jako jsou například předpovědi Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Tato mapa zobrazuje polohu plovoucích bójí, které jsou v současné době rozmístěny v mořích a oceánech po celém světě. Tyto údaje poskytuje v téměř reálném čase EMODnet Physics. Plovoucí bóje je oceánografický nástroj, který automaticky shromažďuje environmentální údaje o mořích a oceánech. Tyto bóje jsou volně unášeny na moři a pohybují se v závislosti na vodních proudech a zabudovaných senzorech. Autonomní měřicí systémy na těchto bójích umožňují měření standardních oceánografických parametrů (teploty, salinity, proudů) a v některých případech i dalších parametrů, např. turbidity, obsahu kyslíku a fluorescence chlorofylu. Používají se například vlnové bóje, které měří pohyb vodní hladiny jako tah vln. Tah vln je analyzován s cílem určit statistické údaje, jako je významná výška a perioda vln a jejich směr. Tyto údaje mají význam pro pochopení dynamiky oceánu a pro použití v počítačových modelech za účelem předpovědí a prognóz změn probíhajících v oceánu.

Tato mapa zobrazuje polohu podvodních kluzáků v mořích a oceánech po celém světě. Tyto informace poskytuje v téměř reálném čase EMODnet Physics. Podvodní kluzáky jsou oceánografický nástroj, který automaticky shromažďuje údaje o oceánech a monitoruje moře. Kluzáky plují ve vodě nahoru a dolů a sledují přitom pilovitý profil. Kluzáky mají zpravidla řadu senzorů, které měří například teplotu vody, její vodivost (pro výpočet salinity), proudy, fluorescenci chlorofylu (jako indikátoru fytoplanktonu), optický zpětný rozptyl, hloubku dna a (příležitostně) i akustický zpětný rozptyl. Pohybují se v různých hloubkách a jsou navigovány pomocí systému Global Positioning System (GPS) na povrchu, tlakových senzorů, snímačů náklonu a magnetických kompasů, které poskytují údaje v časovém a prostorovém měřítku.

Tato mapa ukazuje polohu měřičů proudů v Evropě. Informace poskytuje EMODnet Physics. Měřiče proudů nebo měřicí stanice jsou pozemní přístroje, které monitorují vodní útvary na pevnině (potoky, studny, jezera, kanály, nádrže nebo jiné vodní útvary). Přístroje na těchto stanicích měří celou řadu parametrů včetně výšky hladiny, odtoku vody, chemického složení a teploty vody. Tyto údaje používají hydrologové nebo odborníci na životní prostředí ke sledování a testování vodních útvarů na pevnině (potoků, studní, jezer, kanálů, nádrží nebo jiných vodních útvarů) z hlediska sledování kvality vody a bioty (živých organismů). Umístění měřicích stanic je často zakresleno na topografických mapách. Některé měřicí stanice jsou vysoce automatizované a mohou zahrnovat schopnost dálkového přenosu údajů do centrálního zařízení na protokolování dat.

Tato mapa zobrazuje polohu vysokofrekvenčních radarů (HF–Radar). Tyto informace poskytuje v téměř reálném čase EMODnet Physics. Vysokofrekvenční radary se nacházejí na pevnině a používají snímací přístroje na dálkové měření rychlostních polí povrchových proudů v blízkosti pobřeží. Výsledné snímky povrchu poskytují mnohem vyšší rozlišení v prostoru než dřívější techniky, jako jsou například soustavy měřičů proudů. Se systémem HF-Radar lze v téměř reálném čase generovat celé mapy polí proudů (tj. rychlost mořské vody (m/s) a směr rychlosti mořské vody (ve stupních)). Tyto informace jsou užitečné pro námořní dopravu; znalosti o proudech mohou snížit spotřebu paliva a následně snížit náklady na dopravu. Proudy v sobě skrývají obrovský potenciál pro výrobu elektřiny v budoucnosti na základě využití kinetické energie mořských proudů.

Evropský atlas moří je kdispozici ve 24 jazycích. Pro každý jazyk má atlas svého ambasadora, který během komunikační kampaně, jež probíhala od září 2020 do září 2021, vysvětloval, proč je pro něj oceán důležitý aproč bychom se všichni měli ooceán amoře starat. Mezi ambasadory jsou komisař Virginijus Sinkevičius, generální ředitelka pro námořní záležitosti arybolov Charlina Vitcheva, politický úředník Evropské komise Māris Stuļğis, zástupci orgánů veřejné správy vrůzných členských státech Evropské unie, ředitelé institutů aakvária, vědci, koordinátoři nevládních organizací, surfař, kapitán, potápěč nebokuchař smichelinskou hvězdou. Prozkoumejte mapu, zjistěte onich víc apřečtěte si informační boxy sjejich citáty ooceánech amořích. Všimněte si, že ambasadoři jsou na mapě zakresleni podle zemí, vnichž se mluví jazykem, který zastupují.

Koalice EU4Ocean pro oceánskou gramotnost spojuje různé organizace, projekty alidi, kteří přispívají krozvoji oceánské gramotnosti ak udržitelnému řízení oceánu. Tato inkluzivní iniciativa vycházející zdola, podporovaná Evropskou komisí, si klade za cíl sjednotit hlasy Evropanů, aby se oceán stal zájmem všech. Koalici tvoří tři složky: platforma pro organizace ajednotlivce zapojené do iniciativ zaměřených na oceánskou gramotnost, dále Evropské fórum mládeže pro oceán aSíť evropských modrých škol.

Platforma EU4Ocean sdružuje širokou škálu zúčastněných stran zoblasti mořského výzkumu, vědecko-politické komunity, průmyslu modré ekonomiky asoukromého sektoru, občanské společnosti, umění, vzdělávání, mládeže amédií. Jsou vní zastoupeny různé úrovně, od místních anárodních organizací až po regionální mořské aevropské iniciativy. Stránky členů platformy.

Členové platformy mohou sdílet nápady, navazovat partnerství aspolupracovat, aby zajistili koordinovanější přístup koceánské gramotnosti vEvropě avyvíjeli konkrétní aktivity, které vytvářejí skutečné povědomí, zajišťují zapojení veřejnosti aposkytují podněty kčinnosti azměně napříč společností. Více informací.

Členové platformy, fóra Youth4Ocean a sítě evropských modrých škol společně rozvíjejí oceánskou gramotnost v Evropě a pracují na kolektivním, multidisciplinárním, multikulturním a mezigeneračním řešení výzev, kterým čelíme. Chcete-li si prohlédnout tři složky koalice EU4Ocean společně, otevřete si mapové vrstvy s názvy „Projekty mladých ochránců oceánů“ a „Síť evropských modrých škol“.

Organizace Young Ocean Advocates sdružuje mladé realizátory projektů ve věku 16 až 30 let. Jejich projekty byly uznány aakreditovány Evropskou komisí jako projekty, které mají smysluplný atrvalý přínos pro oceán.

Síť evropských modrých škol je součástí koalice EU4Ocean ajejím cílem je inspirovat učitele, ředitele škol nebo pracovníky vzdělávacích služeb, aby vyzvali své žáky zmateřských, základních, nižších avyšších středních, technických nebo odborných škol k účasti na výzvě „Find the Blue“ (najdi modrou) ak tomu, aby vypracovali projekt, který souvisí soceánem nebo mořem.

Tato naučná mapa znázorňuje výsledek výzvy „Staň se vědcem! Mapování změny klimatu v mořích a ve vodních cestách“, kterou zahájila Koalice pro vzdělávání v oblasti klimatu a Evropský atlas moří v roce 2022. Školy v celé Evropě byly vyzvány, aby v atlasu poskytly údaje pro novou vrstvu mapy. Výzva zahrnovala sedm fází. V prvních dvou fázích se účastníci seznámili s fungováním atlasu. Učitelé poté hlasovali pro téma mapy, která má být vypracována: teplota povrchu vody v moři, v řekách, jezerech nebo rybnících. Školy mohly měřit teplotu vody na různých místech a v různém čase. Výsledky svých měření a veškeré nezbytné související informace (např. název školy/skupiny, zeměpisné souřadnice místa, kde bylo měření provedeno, datum a čas měření, metoda použitá k měření teploty...) zapsaly do online formuláře během fáze sběru údajů, která skončila dne 31. března 2023. Takto se studenti naučili údaje shromažďovat, harmonizovat, vizualizovat i sdílet. Jak školy teplotu vody měřily? Několik škol použilo teploměr, ale díky spolupráci s Partnerstvím pro pozorování globálního oceánu (POGO) a organizací Educational Passages obdržel tým tvořící atlas také údaje od škol, které zkonstruovaly a vypravily na moře miniaturní čluny vybavené teplotními senzory!. K údajům shromážděným školami mají nyní prostřednictvím této vrstvy mapy přístup všichni. Mapu mohou tyto školy, ostatní školy a všichni, kdo o to mají zájem, použít jako výukový materiál. Děkujeme všem přispívajícím školám, partnerství POGO i organizaci Educational Passages za jejich skvělý příspěvek!

#EUBeachCleanUp je iniciativou Evropské komise, kterou podpořila OSN a propagují ji i Šmoulové. Na Světový den úklidu se delegace a zastoupení EU spojují s nevládními organizacemi, školami a dalšími partnery a organizují aktivity v oblasti úklidu pláží po celém světě.

Substráty vybagrovanými ze dna se rozumí nezpevněné náhodně smíšené sedimenty sestávající z hornin, zeminy a/nebo ulit vytěžených a uložených v průběhu hloubicích a výsypných prací. Substráty vybagrované ze dna spočívají diskordantně na přírodní nenarušené půdě nebo regolitu a mohou tvořit antropogenní tvary zemského povrchu (např. břeh tvořený vybagrovanými substráty). Bagrování pro účely navigace (např. vytvoření přístavů a míst pro kotvení lodí) a pro technické účely (např. výkopy pro kabely a potrubí) vede k ukládání významného množství vybagrovaných substrátů v moři. V současné době jsou stále více uznávány dopady na životní prostředí, jako je například zásah do rybolovných činností nebo kontaminace ekosystémů. Vnitrostátní orgány celé řady zemí dnes vybírají pro ukládání substrátů oblasti, kde lze tyto negativní důsledky minimalizovat. Tato mapa identifikuje oblasti ukládání substrátů.

Tato mapa je výsledkem agregace a harmonizace datových souborů získaných z několika zdrojů z celé EU. V návaznosti na Mezinárodní úmluvu o zabránění znečišťování z lodí (úmluva MARPOL) se odpady v přístavech kvantifikují v metrických tunách (m3) a klasifikují se jako olejové odpady, odpadky, odpadní vody, přístavní odpad (odpadky) a celkové množství. Tyto soubory údajů jsou každoročně aktualizovány a zahrnují roční údaje z let 2004 až 2017 (jsou-li k dispozici) z těchto zemí: Estonsko, Finsko, Francie, Lotyšsko, Portugalsko a Španělsko.

Odpad v moři působí významné ohrožení mořských živočichů, protože ti se do odpadků mohou zaplést nebo je spolknout, atak se vystavit působení škodlivých chemických látek. Tento odpad může proniknout rovněž do potravního řetězce, aohrozit tak lidské zdraví vcelosvětovém měřítku. Odpad v moři navíc způsobuje závažné hospodářské škody, neboť dochází ke ztrátám cenných recyklovatelných zdrojů vmoři, znečišťování pláží, které narušuje cestovní ruch, aktomu, že úlovky rybářů obsahují stále větší množství odpadků. Tato mapa zobrazuje hustotu odpadků na mořském dně (všechny kategorie) vyjádřenou jako počet odpadků získaných na základě průzkumů vlečných sítí za období jednoho roku. Upozorňujeme, že to, že shromážděné údaje vněkterých oblastech nejsou uvedeny, neznamená, že se tam odpad na mořském dně nenachází. EU přijala vrámci své strategie pro plasty směrnici, jejímž cílem je omezit používání řady jednorázových plastových výrobků alovných zařízení. Více informací oposouzení dopadů. Kromě toho přijala rovněž směrnici opřístavních zařízeních pro příjem odpadu zlodí. Tato mapa ukazuje výsledky od roku 2011 do roku 2022.

Plastové materiály znamenají stále větší znečištění našich pobřeží aoceánů. Plasty neznečišťují jen naše pláže, ale znamenají také smrtící past pro mnoho mořských živočichů. Ti se zaplétají do větších kusů plastu, případně si menší kousky spletou spotravou. Tato mapa zobrazuje hustotu plastových tašek na mořském dně vyjádřenou jako počet tašek shromážděných na základě průzkumů vlečných sítí za období jednoho roku. Upozorňujeme, že to, že shromážděné údaje vněkterých oblastech nejsou uvedeny, neznamená, že se tam plastové tašky nenacházejí. EU přijala vrámci své strategie pro plasty směrnici, jejímž cílem je omezit používání řady jednorázových plastových výrobků alovných zařízení. Více informací oposouzení dopadů. Kromě toho přijala rovněž směrnici opřístavních zařízeních pro příjem odpadu zlodí.

Položky spojené srybolovem adalší odpad v moři způsobují významné ohrožení mořských živočichů, kteří se mohou do odpadků zaplést nebo je spolknout, atak se vystavit působení škodlivých chemických látek. Tento odpad může proniknout rovněž do potravního řetězce, aohrozit tak lidské zdraví vcelosvětovém měřítku. Odpad v moři navíc způsobuje závažné hospodářské škody, neboť dochází ke ztrátám cenných recyklovatelných zdrojů vmoři, znečišťování pláží, které narušuje cestovní ruch, aktomu, že úlovky rybářů obsahují stále větší množství odpadků. Tato mapa zobrazuje hustotu položek souvisejících srybolovem na mořském dně vyjádřenou jako počet položek nashromážděných průzkumy vlečných sítí za období jednoho roku. Upozorňujeme, že to, že shromážděné údaje vněkterých oblastech nejsou uvedeny, neznamená, že se tam položky související srybolovem nenacházejí. EU přijala vrámci své strategie pro plasty směrnici, jejímž cílem je omezit používání řady jednorázových plastových výrobků alovných zařízení. Více informací oposouzení dopadů. Kromě toho přijala rovněž směrnici opřístavních zařízeních pro příjem odpadu zlodí. Tato mapa ukazuje výsledky od roku 2011 do roku 2022.

Každoročně vznikají vdůsledku celé řady lidských činností miliony tun odpadků, znichž značná část skončí vnašich oceánech, což představuje problémy voblasti životního prostředí, hospodářství iveřejného zdraví. Není divu, že odpadky vmořích jsou považovány za jednu znejrychleji rostoucích hrozeb pro zdraví světových oceánů, různé mořské živočichy, kteří vnich žijí, avkonečném důsledku ipro lidi konzumující potraviny zoceánu. Tato mapa identifikuje procento odpadků rozdělených do několika kategorií (sklo, textil, kov, polymery atd.). EU přijala vrámci své strategie pro plasty směrnici, jejímž cílem je omezit používání řady jednorázových plastových výrobků alovných zařízení. Více informací oposouzení dopadů. Kromě toho přijala rovněž směrnici opřístavních zařízeních pro příjem odpadu zlodí. Tato mapa ukazuje výsledky od roku 2007 do roku 2021.

Každoročně vznikají vdůsledku celé řady lidských činností miliony tun odpadků, znichž značná část skončí vnašich oceánech, což představuje problémy voblasti životního prostředí, hospodářství iveřejného zdraví. Není divu, že odpadky vmořích jsou považovány za jednu znejrychleji rostoucích hrozeb pro zdraví světových oceánů, různé mořské živočichy, kteří vnich žijí, avkonečném důsledku ipro lidi konzumující potraviny zoceánu. Tato mapa zobrazuje celkový výskyt (počet kusů) odpadků v moři na pláž za rok zmonitorování podle rámcové směrnice ostrategii pro mořské prostředí (směrnice omořském prostředí). Tyto údaje byly homogenizovány afiltrovány scílem umožnit srovnání mezi jednotlivými zeměmi. EU přijala vrámci své strategie pro plasty směrnici, jejímž cílem je omezit používání řady jednorázových plastových výrobků alovných zařízení. Více informací oposouzení dopadů. Kromě toho přijala rovněž směrnici opřístavních zařízeních pro příjem odpadu zlodí. Tato mapa ukazuje výsledky od roku 2001 do roku 2022.

Položky spojené srybolovem adalší odpad v moři způsobují významné ohrožení mořských živočichů, kteří se mohou do odpadků zaplést nebo je spolknout, atak se vystavit působení škodlivých chemických látek. Tento odpad může proniknout rovněž do potravního řetězce, aohrozit tak lidské zdraví vcelosvětovém měřítku. Odpad v moři navíc způsobuje závažné hospodářské škody vdůsledku ztrát cenných recyklovatelných zdrojů vmoři, znečištěných pláží, které odrazují cestovní ruch, astále většího podílu odpadků vúlovcích rybářů. Tato mapa zobrazuje medián počtu kusů odpadků souvisejících srybolovem nalezených podél stometrových úseků evropských pláží zmonitorování podle rámcové směrnice ostrategii pro mořské prostředí (směrnice omořském prostředí). EU přijala vrámci své strategie pro plasty směrnici, jejímž cílem je omezit používání řady jednorázových plastových výrobků alovných zařízení. Více informací oposouzení dopadů. Kromě toho přijala rovněž směrnici opřístavních zařízeních pro příjem odpadu zlodí. Tato mapa ukazuje výsledky od roku 2001 do roku 2022.

Nejen že je kouření škodlivé pro vaše zdraví, ale cigaretové nedopalky adalší odpad vmořích představují významné riziko pro mořské živočichy, jelikož se mohou do odpadků zamotat nebo je spolknout, což je vystavuje působení škodlivých chemických látek. Tento odpad může proniknout rovněž do potravního řetězce, aohrozit tak lidské zdraví vcelosvětovém měřítku. Odpad v moři navíc způsobuje závažné hospodářské škody, neboť dochází ke ztrátám cenných recyklovatelných zdrojů vmoři, znečišťování pláží, které narušuje cestovní ruch, aktomu, že úlovky rybářů obsahují stále větší množství odpadků. Tato mapa zobrazuje medián počtu kusů odpadků souvisejících scigaretami, které byly nalezeny podél stometrových úseků evropských pláží. Do této mapy jsou zahrnuty pouze monitorovací průzkumy podle rámcové směrnice ostrategii pro mořské prostředí (směrnice omořském prostředí) bez údajů UNEP-MARLIN. Průzkumy UNEP MARLIN se řídí zvláštním protokolem používaným na pobřeží ve střední části Baltského moře. EU přijala vrámci své strategie pro plasty směrnici, jejímž cílem je omezit používání řady jednorázových plastových výrobků alovných zařízení. Více informací oposouzení dopadů. Kromě toho přijala rovněž směrnici opřístavních zařízeních pro příjem odpadu zlodí. Tato mapa ukazuje výsledky od roku 2001 do roku 2022.

Plastové tašky adalší odpad v moři způsobují významné ohrožení mořských živočichů, protože ti se do odpadků mohou zaplést nebo je spolknout, atak se vystavit působení škodlivých chemických látek. Tento odpad může proniknout rovněž do potravního řetězce, aohrozit tak lidské zdraví vcelosvětovém měřítku. Odpad v moři navíc způsobuje závažné hospodářské škody, neboť dochází ke ztrátám cenných recyklovatelných zdrojů vmoři, znečišťování pláží, které narušuje cestovní ruch, aktomu, že úlovky rybářů obsahují stále větší množství odpadků. Tato mapa zobrazuje medián počtu plastových tašek podél stometrových úseků evropských pláží zmonitorování podle rámcové směrnice ostrategii pro mořské prostředí (směrnice omořském prostředí). EU přijala vrámci své strategie pro plasty směrnici, jejímž cílem je omezit používání řady jednorázových plastových výrobků alovných zařízení. Více informací oposouzení dopadů. Kromě toho přijala rovněž směrnici opřístavních zařízeních pro příjem odpadu zlodí. Tato mapa ukazuje výsledky od roku 2001 do roku 2022.

Každoročně vznikají vdůsledku celé řady lidských činností miliony tun odpadků, znichž značná část skončí vnašich oceánech, což představuje problémy voblasti životního prostředí, hospodářství iveřejného zdraví. Není divu, že odpadky vmořích jsou považovány za jednu znejrychleji rostoucích hrozeb pro zdraví světových oceánů, různé mořské živočichy, kteří vnich žijí, avkonečném důsledku ipro lidi konzumující potraviny zoceánu. Tato mapa identifikuje druh odpadků, které končí na evropských plážích. Mapa je rozdělena do několika kategorií (sklo, textil, kov, polymery atd.) azobrazuje procentní podíl jednotlivých druhů těchto odpadků, které byly monitorovány na evropském pobřeží podle rámcové směrnice ostrategii pro mořské prostředí (dále jen „směrnice omořském prostředí“). Tyto odpadky jsou zanechány buď přímo na plážích, nebo se může jednat oodpad v moři vyplavený na pobřeží. EU přijala vrámci své strategie pro plasty směrnici, jejímž cílem je omezit používání řady jednorázových plastových výrobků alovných zařízení. Více informací oposouzení dopadů. Kromě toho přijala rovněž směrnici opřístavních zařízeních pro příjem odpadu zlodí. Tato mapa ukazuje výsledky od roku 2001 do roku 2020.

Munice potopená na mořském dně představuje celosvětový zdroj znepokojení jak pro země, tak pro regionální a mezinárodní organizace, výzkumné pracovníky atd. Může se jednat o zbraně, jako jsou například nevybuchlé bomby, včetně chemických zbraní potopených po I. a II. světové válce. Představují hrozbu pro mořské prostředí i lidské zdraví a jsou skutečnou výzvou pro aktivity modré ekonomiky a mořské územní plánování, nemluvě o rizicích spojených s odstraňováním munice a technických problémech při jejich zneškodňování. Na této mapě lze identifikovat body, které potvrzují přítomnost konvenční, chemické nebo neznámé munice v této oblasti.

Munice potopená na mořském dně představuje celosvětový zdroj znepokojení jak pro země, tak pro regionální a mezinárodní organizace, výzkumné pracovníky atd. Může se jednat o zbraně, jako jsou například nevybuchlé bomby, včetně chemických zbraní potopených po I. a II. světové válce. Představují hrozbu pro mořské prostředí i lidské zdraví a jsou skutečnou výzvou pro aktivity modré ekonomiky a mořské územní plánování, nemluvě o rizicích spojených s odstraňováním munice a technických problémech při jejich zneškodňování. Na mapě lze identifikovat polygony představující konvenční, chemickou nebo neznámou munici.

Substráty vybagrovanými ze dna se rozumí nezpevněné náhodně smíšené sedimenty sestávající z hornin, zeminy a/nebo ulit vytěžených a uložených v průběhu hloubicích a výsypných prací. Substráty vybagrované ze dna spočívají diskordantně na přírodní nenarušené půdě nebo regolitu a mohou tvořit antropogenní tvary zemského povrchu (např. břeh tvořený vybagrovanými substráty). Bagrování pro účely navigace (např. vytvoření přístavů a míst pro kotvení lodí) a pro technické účely (např. výkopy pro kabely a potrubí) vede k ukládání významného množství vybagrovaných substrátů v moři. V současné době jsou stále více uznávány dopady na životní prostředí, jako je například zásah do rybolovných činností nebo kontaminace ekosystémů. Vnitrostátní orgány celé řady zemí dnes vybírají pro ukládání substrátů oblasti, kde lze tyto negativní důsledky minimalizovat. Tato mapa identifikuje lokality ukládání substrátů.

• vedou producenty k udržitelnému rybolovu a akvakultuře, zejména tím, že společně řídí činnosti svých členů,
• pomáhají jim sladit dodávky s požadavky trhu a
• podporují je při vytváření přidané hodnoty.

V Evropské unii existuje více než 200 organizací producentů. K dosažení cílů společné organizace trhů mohou například přijímat opatření k usměrňování nabídky a uvádění produktů svých členů na trh a mohou je propagovat s využitím osvědčování, značek ověřené kvality, zeměpisných označení atd. Mohou rovněž podporovat odbornou učňovskou přípravu, využívání IKT technologií a usilovat o zmenšování dopadu rybolovu nebo činností v oblasti akvakultury na životní prostředí. Tato mapa zobrazuje, kde se tyto organizace producentů nacházejí.

Poradní sbory jsou organizace vedené zúčastněnými stranami, které poskytují Komisi a zemím EU doporučení v oblasti řízení rybolovu. To může zahrnovat například poradenství v oblasti zachování a sociálně ekonomických aspektů řízení a zjednodušování pravidel. Poradní sbory jsou konzultovány v souvislosti s regionalizací. Poradní sbory by měly rovněž přispívat k údajům o opatřeních v oblasti řízení a zachování rybolovu. Poradní sbory se skládají ze zástupců průmyslu a jiných zájmových skupin. Tato mapa znázorňuje oblasti, které spadají do kompetence některých poradních sborů.

Tato mapa zobrazuje regionální organizace pro řízení rybolovu, které řídí populace ryb podle zeměpisných oblastí. Regionální organizace pro řízení rybolovu jsou mezinárodní organizace, které zavádějí závazná opatření pro zachování a udržitelné řízení vysoce stěhovavých nebo tažných druhů ryb. Regionální organizace pro řízení rybolovu pokrývají většinu světových moří. Lze je obecně rozdělit na regionální organizace pro řízení rybolovu, které se zaměřují pouze na řízení vysoce stěhovavých rybích populací, zejména tuňáků a příbuzných druhů, a regionální organizace pro řízení rybolovu, které řídí jiné rybolovné zdroje (tj.pelagické druhy nebo druhy žijící při dně) v konkrétnější oblasti, jak je znázorněno na níže uvedené mapě. Organizace tvoří země s rybolovnými zájmy v dané zeměpisné oblasti a pobřežní státy. Tyto regionální organizace mají pravomoc přijímat různá pravidla pro řízení rybolovu. Používají nástroje řízení, jako jsou omezení odlovu (kvóta), technická opatření, prostorová a/nebo časová omezení a činnosti v oblasti sledování, kontroly a dohledu k zajištění souladu s pravidly. Regionální organizace pro řízení rybolovu přijímají rozhodnutí na základě vědeckého poradenství poskytovaného jejich příslušnými vědeckými subjekty a pravidelně přezkoumávají dodržování předpisů ze strany svých členů. Evropská unie, zastoupená Komisí, hraje aktivní úlohu v deseti organizacích, které se nezaměřují na lov tuňáků. Kliknutím na regionální organizace na mapě se dostanete na jejich internetové stránky.

Tato mapa zobrazuje regionální organizace pro řízení rybolovu, které řídí populace ryb podle zeměpisných oblastí. Regionální organizace pro řízení rybolovu jsou mezinárodní organizace, které zavádějí závazná opatření pro zachování a udržitelné řízení vysoce stěhovavých nebo tažných druhů ryb. Regionální organizace pro řízení rybolovu pokrývají většinu světových moří. Lze je obecně rozdělit na regionální organizace pro řízení rybolovu, které se zaměřují pouze na řízení vysoce stěhovavých rybích populací, zejména tuňáků a příbuzných druhů, a regionální organizace pro řízení rybolovu, které řídí jiné rybolovné zdroje (tj.pelagické druhy nebo druhy žijící při dně) v konkrétnější oblasti, jak je znázorněno na níže uvedené mapě. Organizace tvoří země s rybolovnými zájmy v dané zeměpisné oblasti a pobřežní státy. Tyto regionální organizace mají pravomoc přijímat různá pravidla pro řízení rybolovu. Používají nástroje řízení, jako jsou omezení odlovu (kvóta), technická opatření, prostorová a/nebo časová omezení a činnosti v oblasti sledování, kontroly a dohledu k zajištění souladu s pravidly. Regionální organizace pro řízení rybolovu přijímají rozhodnutí na základě vědeckého poradenství poskytovaného jejich příslušnými vědeckými subjekty a pravidelně přezkoumávají dodržování předpisů ze strany svých členů. Evropská unie, zastoupená Komisí, hraje aktivní úlohu v deseti organizacích, které se nezaměřují na lov tuňáků. Kliknutím na regionální organizace na mapě se dostanete na jejich internetové stránky.

Podmořský komunikační kabel je kabel položený na mořském dně mezi stanicemi na pevnině, který slouží k přenosu telekomunikačních signálů přes části oceánu a moře. Tato mapa zobrazuje skutečné trasy telekomunikačních kabelů, které vycházejí z maltských vod nebo jimi nebo procházejí. Tyto informace poskytlo středisko International Ocean Institute-Malta Operational Centre (Maltská univerzita, oddělení fyzikální oceánografie) a pocházejí od Maltského úřadu pro námořní plavbu (nyní Transport Malta–Maritime Division).

Podmořský komunikační kabel je kabel položený na mořském dně mezi stanicemi na pevnině, který slouží k přenosu telekomunikačních signálů přes části oceánu a moře. Tato mapa zobrazuje skutečné trasy německých telekomunikačních kabelů, které poskytl Spolkový úřad pro námořní dopravu a hydrografii (BSH Contis).

Podmořský komunikační kabel je kabel položený na mořském dně mezi stanicemi na pevnině, který slouží k přenosu telekomunikačních signálů přes části oceánu a moře. Tato mapa zobrazuje skutečné trasy telekomunikačních kabelů SIGCables, které spravuje společnost Orange.

Pobřežní potrubí (známé rovněž jako podmořské potrubí) je potrubí, které je položeno na mořském dně nebo pod ním uvnitř příkopu. V některých případech se toto potrubí nachází z větší části na souši, ale místy překonává vodní plochy, jako jsou například menší moře, průlivy a řeky. Podmořské potrubí se používá především k přepravě ropy nebo plynu, ale důležitá je i přeprava vody. Tato mapa zobrazuje trasu a provozní stav pobřežních potrubí v jednotlivých evropských zemích. Tyto informace jsou výsledkem agregace a harmonizace datových souborů získaných z několika zdrojů z členských států EU, Norska a Spojeného království.

Anomálie hladiny moře odhaluje regionální rozsah anomální (tj. odchylující se od normální nebo předpokládané) hladiny vod v pobřežních mořích za určité období. Tyto mapy ukazují anomálie hladiny moře odvozené z měření mareografů a zapisovačů tlaku na dně, které poskytuje Stálá služba pro střední hladinu moře (PSMSL).

Tsunami je série vln ve vodním útvaru, která je způsobena přemístěním velkého množství vody, zpravidla v oceánu nebo ve velkém jezeru. Potenciál vyvolat tsunami mají události, jako jsou například zemětřesení, sopečné erupce, sesuvy půdy a další otřesy nad vodou nebo pod ní. Tato mapa zobrazuje rozmístění událostí, v jejichž důsledku tsunami vznikly. Mapa vznikla na základě různých vnitrostátních a regionálních mapovacích projektů a kompilace z literatury.

Tsunami je série vln ve vodním útvaru, která je způsobena přemístěním velkého množství vody, zpravidla v oceánu nebo ve velkém jezeru. Když se vlny tsunami blíží k pobřeží a narazí na mělčiny, vlny tsunami se stlačí a jejich výška dramaticky vzroste, což způsobuje rozsáhlé záplavy pobřežních oblastí. Tato mapa zobrazuje místa podél evropských pobřeží, která byla zasažena vlnami tsunami, a rovněž proces, který tsunami způsobilo. Tyto informace byly mapovány různými národními a regionálními mapovacími projekty a sestaveny na základě literatury.

Pokryv půdy je fyzický materiál nacházející se na zemském povrchu, který má významné důsledky pro potenciální využití půdy. Tato mapa zobrazuje pokryv půdy v Evropě. Byla odvozena z interpretace satelitních snímků pořízených národními týmy, které se účastní programu Corine Land Cover (CLC). Tento program je součástí iniciativy Copernicus Land Monitoring Service (služba monitorování území programu Copernicus), kterou provozuje Evropská komise a Evropská agentura pro životní prostředí a která poskytuje informace o životním prostředí získané kombinací údajů ze systémů pozorování ze vzduchu a z vesmíru a monitorování na místě.

Tato mapa zobrazuje jednotlivá povodí řek seskupená podle moře, do kterého voda odtéká. Sítě vodních toků a související povodí tvoří složité funkční entity důležité nejen z hlediska hydrologických procesů, ale i z hlediska environmentálních procesů jako celku. To bylo uznáno i v nedávno schválených evropských právních předpisech, jako je například rámcová směrnice o vodě.

Tato mapa zobrazuje hlavní evropské řeky a jezera. Sítě vodních toků a související povodí tvoří složité funkční entity důležité nejen z hlediska hydrologických procesů, ale i z hlediska environmentálních procesů jako celku. To bylo uznáno i v nedávno schválených evropských právních předpisech, jako je například rámcová směrnice o vodě.

Relativní změna hladiny moře je rychlost, s jakou stoupá nebo klesá výška mořské hladiny vzhledem k pevnině na určitém místě na pobřeží. Jinými slovy označuje změnu hladiny moře vzhledem ke kontinentální kůře, která může být způsobena změnami absolutní hladiny moře (výška povrchu moře v poměru ke středu země) a/nebo pohyby kontinentální kůry. Tato mapa zobrazuje relativní trendy hladiny moře odvozené z měření mareografů a zapisovačů tlaku na dně, které poskytuje Stálá služba pro střední hladinu moře (PSMSL).

Názvy světových mořských oblastí

Odtok je pohyb povrchových vod (ve formě řek, jezer, potoků) směrem do moří a oceánů. Tato mapa zobrazuje trendy odtoku říčních vod do evropských moří.

Události impulsního hluku pod mořskou hladinou představují impulsy hluku ovysoké hlasitosti akrátkém trvání, které vznikají vdůsledku povolené lidské činnosti, jako například zatloukání pilotů pro stavby na moři, seismické průzkumy voblasti ropy azemního plynu apodvodní výbuchy. Účinky tohoto hluku nejsou dosud podrobně probádány, může však nepříznivě ovlivnit život vmořích, zejména savce, kteří mezi sebou komunikují pomocí podvodního zvuku. Vsouladu srámcovou směrnicí ostrategii pro mořské prostředí (směrnice omořském prostředí) vyžaduje rozhodnutí Komise D11, aby uvádění energie, včetně hluku pod mořskou hladinou, bylo na takové úrovni, která nemá nepříznivé účinky na mořské prostředí. Tato mapa zobrazuje počet kalendářních dnů, během kterých byl zaznamenán impulsní hluk voblasti vymezené společnou mřížkou (1/3° na 1/6°), tzv. dny impulsních bloků. Informace byly získány zregionálních registrů událostí impulsního hluku, které shromažďují organizace OSPAR (vseverovýchodním Atlantiku) aHELCOM (vBaltském moři), jež spravuje ICES, ataké Barcelonská úmluva adohoda ACCOBAMS (Středozemní moře, Černé moře).

Tato mapa zobrazuje předpokládanou změnu hladiny moře ve 237 lokalitách rozmístěných v přibližně stokilometrových vzdálenostech cca 50 až 100 km od pobřeží Evropy. Relativní vzestup hladiny moře (RSLR) v těchto lokalitách je extrapolován z digitalizace dvou map, konkrétně z mapy od autora Douglas a kol. (2001), která uvádí odhad RSLR pro celou Evropu, a z mapy od autora Lambeck a kol. (1997), která podrobněji pokrývá menší oblast, tj. Severní moře.

Tato mapa znázorňuje koncentraci amoniaku ve vodních útvarech na jaře 2010. Termín amoniak označuje dvě chemické látky, které jsou ve vodě v rovnováze (neionizovaný NH3 a ionizovaný NH4+). Jedná se o běžnou průmyslovou chemickou látku používanou při syntéze celé řady organických i anorganických chemických látek obsahujících dusík při výrobě hnojiv nebo přímo jako hnojivo přímým vstřikováním do půdy, například u zavlažované bavlny. Nejčastějšími zdroji amoniaku pronikajícího do povrchových a podzemních vod jsou odpadní vody z domácností a průmyslové odpadní vody. Termín amoniak označuje dvě chemické látky, které jsou ve vodě v rovnováze (neionizovaný NH3 a ionizovaný NH4+). Ačkoli molekula amoniaku je živina potřebná pro život, přebytečný amoniak se může hromadit v organismu a způsobit změnu metabolismu nebo zvýšení tělesné pH. Toxicita amoniaku je například považována za jednu z hlavních příčin nevysvětlitelných úhynů v rybích líhních.

Tato mapa znázorňuje koncentraci amoniaku ve vodních útvarech na podzim 2010. Termín amoniak označuje dvě chemické látky, které jsou ve vodě v rovnováze (neionizovaný NH3 a ionizovaný NH4+). Jedná se o běžnou průmyslovou chemickou látku používanou při syntéze celé řady organických i anorganických chemických látek obsahujících dusík při výrobě hnojiv nebo přímo jako hnojivo přímým vstřikováním do půdy, například u zavlažované bavlny. Nejčastějšími zdroji amoniaku pronikajícího do povrchových a podzemních vod jsou odpadní vody z domácností a průmyslové odpadní vody. Termín amoniak označuje dvě chemické látky, které jsou ve vodě v rovnováze (neionizovaný NH3 a ionizovaný NH4+). Ačkoli molekula amoniaku je živina potřebná pro život, přebytečný amoniak se může hromadit v organismu a způsobit změnu metabolismu nebo zvýšení tělesné pH. Toxicita amoniaku je například považována za jednu z hlavních příčin nevysvětlitelných úhynů v rybích líhních.

Tato mapa znázorňuje koncentraci amoniaku ve vodních útvarech v létě 2010. Termín amoniak označuje dvě chemické látky, které jsou ve vodě v rovnováze (neionizovaný NH3 a ionizovaný NH4+). Jedná se o běžnou průmyslovou chemickou látku používanou při syntéze celé řady organických i anorganických chemických látek obsahujících dusík při výrobě hnojiv nebo přímo jako hnojivo přímým vstřikováním do půdy, například u zavlažované bavlny. Nejčastějšími zdroji amoniaku pronikajícího do povrchových a podzemních vod jsou odpadní vody z domácností a průmyslové odpadní vody. Termín amoniak označuje dvě chemické látky, které jsou ve vodě v rovnováze (neionizovaný NH3 a ionizovaný NH4+). Ačkoli molekula amoniaku je živina potřebná pro život, přebytečný amoniak se může hromadit v organismu a způsobit změnu metabolismu nebo zvýšení tělesné pH. Toxicita amoniaku je například považována za jednu z hlavních příčin nevysvětlitelných úhynů v rybích líhních.

Tato mapa znázorňuje koncentraci amoniaku ve vodních útvarech v zimě 2010. Termín amoniak označuje dvě chemické látky, které jsou ve vodě v rovnováze (neionizovaný NH3 a ionizovaný NH4+). Jedná se o běžnou průmyslovou chemickou látku používanou při syntéze celé řady organických i anorganických chemických látek obsahujících dusík při výrobě hnojiv nebo přímo jako hnojivo přímým vstřikováním do půdy, například u zavlažované bavlny. Nejčastějšími zdroji amoniaku pronikajícího do povrchových a podzemních vod jsou odpadní vody z domácností a průmyslové odpadní vody. Termín amoniak označuje dvě chemické látky, které jsou ve vodě v rovnováze (neionizovaný NH3 a ionizovaný NH4+). Ačkoli molekula amoniaku je živina potřebná pro život, přebytečný amoniak se může hromadit v organismu a způsobit změnu metabolismu nebo zvýšení tělesné pH. Toxicita amoniaku je například považována za jednu z hlavních příčin nevysvětlitelných úhynů v rybích líhních.

Tato mapa zobrazuje koncentraci fosfátů ve vodních útvarech na jaře 2012-2017. Fosfáty jsou chemické látky obsahující prvek fosfor, které ovlivňují kvalitu vody tím, že způsobují nadměrný růst řas. Fosfáty ve vodě slouží jako potrava pro řasy, které ve vodních ekosystémech nekontrolovaně rostou a vytvářejí nerovnováhu, jež ničí jiné formy života a produkuje škodlivé toxiny. Nadměrné množství řas zakaluje vodu a vytváří efekt známý jako vodní květ, který omezuje přístup slunečního světla k jiným rostlinám a někdy je dokonce zahubí. Když řasy odumřou, bakterie, které je rozkládají, spotřebovávají kyslík rozpuštěný ve vodě, a tím omezují a někdy až zadusí další vodní organismy.

Tato mapa zobrazuje koncentraci fosfátů ve vodních útvarech na podzim 2012-2017. Fosfáty jsou chemické látky obsahující prvek fosfor, které ovlivňují kvalitu vody tím, že způsobují nadměrný růst řas. Fosfáty ve vodě slouží jako potrava pro řasy, které ve vodních ekosystémech nekontrolovaně rostou a vytvářejí nerovnováhu, jež ničí jiné formy života a produkuje škodlivé toxiny. Nadměrné množství řas zakaluje vodu a vytváří efekt známý jako vodní květ, který omezuje přístup slunečního světla k jiným rostlinám a někdy je dokonce zahubí. Když řasy odumřou, bakterie, které je rozkládají, spotřebovávají kyslík rozpuštěný ve vodě, a tím omezují a někdy až zadusí další vodní organismy.

Tato mapa zobrazuje koncentraci fosfátů ve vodních útvarech v létě 2012-2017. Fosfáty jsou chemické látky obsahující prvek fosfor, které ovlivňují kvalitu vody tím, že způsobují nadměrný růst řas. Fosfáty ve vodě slouží jako potrava pro řasy, které ve vodních ekosystémech nekontrolovaně rostou a vytvářejí nerovnováhu, jež ničí jiné formy života a produkuje škodlivé toxiny. Nadměrné množství řas zakaluje vodu a vytváří efekt známý jako vodní květ, který omezuje přístup slunečního světla k jiným rostlinám a někdy je dokonce zahubí. Když řasy odumřou, bakterie, které je rozkládají, spotřebovávají kyslík rozpuštěný ve vodě, a tím omezují a někdy až zadusí další vodní organismy.

Tato mapa zobrazuje koncentraci fosfátů ve vodních útvarech v zimě 2012-2017. Fosfáty jsou chemické látky obsahující prvek fosfor, které ovlivňují kvalitu vody tím, že způsobují nadměrný růst řas. Fosfáty ve vodě slouží jako potrava pro řasy, které ve vodních ekosystémech nekontrolovaně rostou a vytvářejí nerovnováhu, jež ničí jiné formy života a produkuje škodlivé toxiny. Nadměrné množství řas zakaluje vodu a vytváří efekt známý jako vodní květ, který omezuje přístup slunečního světla k jiným rostlinám a někdy je dokonce zahubí. Když řasy odumřou, bakterie, které je rozkládají, spotřebovávají kyslík rozpuštěný ve vodě, a tím omezují a někdy až zadusí další vodní organismy.

Tato mapa zobrazuje přítomnost chlorofylu v evropských mořích v průběhu jara. Koncentrace chlorofylu se používá jako indikátor biomasy (množství) mikroskopických rostlin (fytoplanktonu). Chlorofyl v nejrůznějších podobách je vázán v živých buňkách řas a jiném fytoplanktonu, nacházejícím se v povrchových vodách. Chlorofyl je klíčovou biochemickou složkou molekulárního aparátu, který umožňuje fotosyntézu, klíčový proces, při němž se energie ze slunečního záření mění v kyslík, na kterém závisí veškerý život. Biomasa a typy fytoplanktonu, který žije v mořích a oceánech, se v průběhu času a ročních období mění.

Tato mapa zobrazuje přítomnost chlorofylu v evropských mořích v průběhu léta. Koncentrace chlorofylu se používá jako indikátor biomasy (množství) mikroskopických rostlin (fytoplanktonu). Chlorofyl v nejrůznějších podobách je vázán v živých buňkách řas a jiném fytoplanktonu, nacházejícím se v povrchových vodách. Chlorofyl je klíčovou biochemickou složkou molekulárního aparátu, který umožňuje fotosyntézu, klíčový proces, při němž se energie ze slunečního záření mění v kyslík, na kterém závisí veškerý život. Biomasa a typy fytoplanktonu, který žije v mořích a oceánech, se v průběhu času a ročních období mění.

Tato mapa zobrazuje přítomnost chlorofylu v evropských mořích v průběhu podzimu. Koncentrace chlorofylu se používá jako indikátor biomasy (množství) mikroskopických rostlin (fytoplanktonu). Chlorofyl v nejrůznějších podobách je vázán v živých buňkách řas a jiném fytoplanktonu, nacházejícím se v povrchových vodách. Chlorofyl je klíčovou biochemickou složkou molekulárního aparátu, který umožňuje fotosyntézu, klíčový proces, při němž se energie ze slunečního záření mění v kyslík, na kterém závisí veškerý život. Biomasa a typy fytoplanktonu, který žije v mořích a oceánech, se v průběhu času a ročních období mění.

Tato mapa zobrazuje přítomnost chlorofylu v evropských mořích v průběhu zimy. Koncentrace chlorofylu se používá jako indikátor biomasy (množství) mikroskopických rostlin (fytoplanktonu). Chlorofyl v nejrůznějších podobách je vázán v živých buňkách řas a jiném fytoplanktonu, nacházejícím se v povrchových vodách. Chlorofyl je klíčovou biochemickou složkou molekulárního aparátu, který umožňuje fotosyntézu, klíčový proces, při němž se energie ze slunečního záření mění v kyslík, na kterém závisí veškerý život. Biomasa a typy fytoplanktonu, který žije v mořích a oceánech, se v průběhu času a ročních období mění.

Tato mapa zobrazuje koncentraci kyslíku rozpuštěného ve vodních útvarech na jaře 2012-2017. Kyslík rozpuštěný ve vodě má zásadní význam pro vodní organismy a spolu se salinitou a teplotou do značné míry určuje biologickou rozmanitost a kvalitu vody. Pokud množství rozpuštěného kyslíku klesne pod normální úroveň, ovlivní to kvalitu vody a může to vést k eutrofizaci.

Tato mapa zobrazuje koncentraci kyslíku rozpuštěného ve vodních útvarech na podzim 2012-2017. Kyslík rozpuštěný ve vodě má zásadní význam pro vodní organismy a spolu se salinitou a teplotou do značné míry určuje biologickou rozmanitost a kvalitu vody. Pokud množství rozpuštěného kyslíku klesne pod normální úroveň, ovlivní to kvalitu vody a může to vést k eutrofizaci.

Tato mapa zobrazuje koncentraci kyslíku rozpuštěného ve vodních útvarech v létě 2012-2017. Kyslík rozpuštěný ve vodě má zásadní význam pro vodní organismy a spolu se salinitou a teplotou do značné míry určuje biologickou rozmanitost a kvalitu vody. Pokud množství rozpuštěného kyslíku klesne pod normální úroveň, ovlivní to kvalitu vody a může to vést k eutrofizaci.

Tato mapa zobrazuje koncentraci kyslíku rozpuštěného ve vodních útvarech v zimě 2012-2017. Kyslík rozpuštěný ve vodě má zásadní význam pro vodní organismy a spolu se salinitou a teplotou do značné míry určuje biologickou rozmanitost a kvalitu vody. Pokud množství rozpuštěného kyslíku klesne pod normální úroveň, ovlivní to kvalitu vody a může to vést k eutrofizaci.

Tato mapa zobrazuje průměrné koncentrace rozpuštěného anorganického dusíku v povrchových vodách na jaře v období 2012–2017. Rozpuštěný anorganický dusík představuje součet anorganických sloučenin dusíku (dusičnanů, dusitanů a amoniaku) rozpuštěných ve vodním sloupci, které jsou nezbytnými živinami pro růst vodních rostlin a řas v oceánu. Dusík je sice přirozeně hojný, ale jeho nadbytek může být způsoben vstupem z řek a splachy odpadních vod a jiných hnojiv, což může vést k eutrofizaci pobřežních vod. K tomu dochází, když nadbytek živin způsobí masivní růst (kvetení) řas a rostlin. Toto kvetení může být toxické samo o sobě a navíc při rozpadu organických látek spotřebovává ve vodě rozpuštěný kyslík a v silně eutrofních podmínkách může vést k hypoxickým až anoxickým podmínkám. Takové účinky mohou vést k úhynu ryb a dalších organismů žijících v blízkosti mořského dna v pobřežních mořích.

Tato mapa zobrazuje průměrné koncentrace rozpuštěného anorganického dusíku v povrchových vodách v létě v období 2012–2017. Rozpuštěný anorganický dusík představuje součet anorganických sloučenin dusíku (dusičnanů, dusitanů a amoniaku) rozpuštěných ve vodním sloupci, které jsou nezbytnými živinami pro růst vodních rostlin a řas v oceánu. Dusík je sice přirozeně hojný, ale jeho nadbytek může být způsoben vstupem z řek a splachy odpadních vod a jiných hnojiv, což může vést k eutrofizaci pobřežních vod. K tomu dochází, když nadbytek živin způsobí masivní růst (kvetení) řas a rostlin. Toto kvetení může být toxické samo o sobě a navíc při rozpadu organických látek spotřebovává ve vodě rozpuštěný kyslík a v silně eutrofních podmínkách může vést k hypoxickým až anoxickým podmínkám. Takové účinky mohou vést k úhynu ryb a dalších organismů žijících v blízkosti mořského dna v pobřežních mořích.

Tato mapa zobrazuje průměrné koncentrace rozpuštěného anorganického dusíku v povrchových vodách v zimně v období 2012–2017. Rozpuštěný anorganický dusík představuje součet anorganických sloučenin dusíku (dusičnanů, dusitanů a amoniaku) rozpuštěných ve vodním sloupci, které jsou nezbytnými živinami pro růst vodních rostlin a řas v oceánu. Dusík je sice přirozeně hojný, ale jeho nadbytek může být způsoben vstupem z řek a splachy odpadních vod a jiných hnojiv, což může vést k eutrofizaci pobřežních vod. K tomu dochází, když nadbytek živin způsobí masivní růst (kvetení) řas a rostlin. Toto kvetení může být toxické samo o sobě a navíc při rozpadu organických látek spotřebovává ve vodě rozpuštěný kyslík a v silně eutrofních podmínkách může vést k hypoxickým až anoxickým podmínkám. Takové účinky mohou vést k úhynu ryb a dalších organismů žijících v blízkosti mořského dna v pobřežních mořích.

Tato mapa zobrazuje průměrné koncentrace rozpuštěného anorganického dusíku v povrchových vodách na podzim v období 2012–2017. Rozpuštěný anorganický dusík představuje součet anorganických sloučenin dusíku (dusičnanů, dusitanů a amoniaku) rozpuštěných ve vodním sloupci, které jsou nezbytnými živinami pro růst vodních rostlin a řas v oceánu. Dusík je sice přirozeně hojný, ale jeho nadbytek může být způsoben vstupem z řek a splachy odpadních vod a jiných hnojiv, což může vést k eutrofizaci pobřežních vod. K tomu dochází, když nadbytek živin způsobí masivní růst (kvetení) řas a rostlin. Toto kvetení může být toxické samo o sobě a navíc při rozpadu organických látek spotřebovává ve vodě rozpuštěný kyslík a v silně eutrofních podmínkách může vést k hypoxickým až anoxickým podmínkám. Takové účinky mohou vést k úhynu ryb a dalších organismů žijících v blízkosti mořského dna v pobřežních mořích.

Tato mapa zobrazuje koncentraci křemičitanů ve vodních útvarech na jaře 2012-2017. Křemičitany jsou obvyklé kontaminanty ve většině vod vzhledem k velkému množství přírodních ložisek, která se v průběhu času rozpouštějí ve vodě. Rovněž procesy přirozeného fyzikálního a chemického zvětrávání produkují mnoho extrémně malých částic nebo koloidních roztoků křemičitanů. Fosfor a dusík potřebují jako živiny ve vodě všechny druhy řas; avšak pouze rozsivky (druh řas) potřebují k růstu křemičitany. Zvýšená koncentrace křemičitanů způsobuje zvýšenou produkci na „trofických úrovních“ potravinového řetězce. To přímo souvisí s nárůstem biomasy zooplanktonu a rybí biomasy. Zvýšené koncentrace křemičitanů ovlivňují vodní ekosystém a možnosti využívání vodního systému člověkem.

Tato mapa zobrazuje koncentraci křemičitanů ve vodních útvarech na podzim 2012-2017. Křemičitany jsou obvyklé kontaminanty ve většině vod vzhledem k velkému množství přírodních ložisek, která se v průběhu času rozpouštějí ve vodě. Rovněž procesy přirozeného fyzikálního a chemického zvětrávání produkují mnoho extrémně malých částic nebo koloidních roztoků křemičitanů. Fosfor a dusík potřebují jako živiny ve vodě všechny druhy řas; avšak pouze rozsivky (druh řas) potřebují k růstu křemičitany. Zvýšená koncentrace křemičitanů způsobuje zvýšenou produkci na „trofických úrovních“ potravinového řetězce. To přímo souvisí s nárůstem biomasy zooplanktonu a rybí biomasy. Zvýšené koncentrace křemičitanů ovlivňují vodní ekosystém a možnosti využívání vodního systému člověkem.

Tato mapa zobrazuje koncentraci křemičitanů ve vodních útvarech na jaře 2012-2017. Křemičitany jsou obvyklé kontaminanty ve většině vod vzhledem k velkému množství přírodních ložisek, která se v průběhu času rozpouštějí ve vodě. Rovněž procesy přirozeného fyzikálního a chemického zvětrávání produkují mnoho extrémně malých částic nebo koloidních roztoků křemičitanů. Fosfor a dusík potřebují jako živiny ve vodě všechny druhy řas; avšak pouze rozsivky (druh řas) potřebují k růstu křemičitany. Zvýšená koncentrace křemičitanů způsobuje zvýšenou produkci na „trofických úrovních“ potravinového řetězce. To přímo souvisí s nárůstem biomasy zooplanktonu a rybí biomasy. Zvýšené koncentrace křemičitanů ovlivňují vodní ekosystém a možnosti využívání vodního systému člověkem.

Tato mapa zobrazuje koncentraci křemičitanů ve vodních útvarech v zimě 2012-2017. Křemičitany jsou obvyklé kontaminanty ve většině vod vzhledem k velkému množství přírodních ložisek, která se v průběhu času rozpouštějí ve vodě. Rovněž procesy přirozeného fyzikálního a chemického zvětrávání produkují mnoho extrémně malých částic nebo koloidních roztoků křemičitanů. Fosfor a dusík potřebují jako živiny ve vodě všechny druhy řas; avšak pouze rozsivky (druh řas) potřebují k růstu křemičitany. Zvýšená koncentrace křemičitanů způsobuje zvýšenou produkci na „trofických úrovních“ potravinového řetězce. To přímo souvisí s nárůstem biomasy zooplanktonu a rybí biomasy. Zvýšené koncentrace křemičitanů ovlivňují vodní ekosystém a možnosti využívání vodního systému člověkem.

Tato mapa zdůrazňuje jednu z iniciativ Evropské komise, jejímž cílem je zlepšení života občanů EU a mořského prostředí. Evropský rybářský fond (2007–2013) a jeho nástupce, Evropský námořní a rybářský fond (ENRF, 2014–2020), podporují evropské odvětví rybolovu při přechodu na ekologicky udržitelné postupy rybolovu a akvakultury, vytváření pracovních míst a diverzifikaci hospodářství pobřežních komunit. Tyto mapy zobrazují rozdělení rozpočtu Evropského rybářského fondu ve výši 4,3 miliardy EUR mezi členské státy EU a 5 různých priorit (os):
OSA 1: Úpravy a modernizace rybářského loďstva.
OSA 2: Rozvoj akvakultury šetrné k životnímu prostředí a vnitrozemského rybolovu, diverzifikace druhů akvakultury, jakož i zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh.
OSA 3: Opatření společného zájmu, jako je například ochrana vodních živočichů a rostlin, rozvoj přístavů, zlepšení sledovatelnosti produktů rybolovu atd.
OSA 4: Udržitelný rozvoj rybolovných oblastí a komunit (např. přidaná hodnota produktů rybolovu, rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, ochrana životního prostředí) s cílem snížit jejich hospodářskou závislost na odlovu ryb.
OSA 5: Technická pomoc ve formě studií, zpráv a opatření na pomoc při provádění operačních programů.

Tato mapa intenzity rybolovu umožňuje velmi podrobně prozkoumat intenzitu rybolovné činnosti ve všech vodách EU. Údaje analyzované za účelem vytvoření této mapy sestávají přibližně ze 150 milionů pozic nahlášených rybářskými plavidly EU delšími než 15 m, která se pohybovala v oblastech Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) č. 27, 34 a 37 v období od září 2014 do září 2015. Každá zpráva systému automatické identifikace (AIS) udává v pětiminutových intervalech polohu plavidla, jeho rychlost a časové razítko. Tyto zprávy byly klasifikovány jako zprávy související buď s rybolovem, nebo s plavbou, na základě klasifikačního algoritmu založeného na analýze rychlostních profilů jednotlivých plavidel.

Nelegální, nehlášené a neregulované (NNN) rybolovné praktiky poškozují mořské prostředí a představují hrozbu pro udržitelný rybolov a nespravedlivou hospodářskou soutěž vůči legitimním provozovatelům rybolovu.
Spolupráce mezi EU a zeměmi mimo EU je důležitým předpokladem boje proti činnostem NNN, zajištění potravinové bezpečnosti a dodržování mezinárodních pravidel. Společná rybářská politika (SRP) je rybářská politika Evropské unie (EU). Stanovuje kvóty pro množství konkrétních druhů ryb, které může každá země ulovit.
Tato mapa znázorňuje omezení odlovu (vyjádřená v tunách), stanovená pro většinu komerčně významných populací ryb. Komise připravuje jejich návrhy na základě vědeckých doporučení o stavu populace od poradních orgánů, jako jsou například ICES a VTHVR. Po kliknutí na mapu se zobrazí příslušné kvóty podle druhů stanovené nařízeními Rady.

Ryby představují již po celá tisíciletí významný a bohatý zdroj potravy. Vzhledem k tomu, že velikost lidské populace skokově vzrostla a zvýšila se také efektivita rybolovných postupů, zvýšil se dramaticky i objem úlovků ryb, který přesáhl míru schopnosti regenerace rybích populací, což vedlo ke snížení celkového počtu ryb. Tato mapa zobrazuje vnitrostátní rybolovné kvóty v tisících tun podle jednotlivých druhů ryb v zemích EU. Z rozbalovací nabídky si vyberte druh a zobrazí se vám kvóty, které byly jednotlivým zemím pro tento druh přiděleny v souladu s nařízeními Rady (EU).

Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF) podporuje mimo jiných priorit i komunitně vedený místní rozvoj v pobřežních oblastech, což znamená, že financování a rozhodování se svěřuje místním partnerstvím, tzv. místním akčním skupinám v oblasti rybolovu. Tyto skupiny sdružují zástupce rybářského průmyslu a další místní soukromé a veřejné subjekty zapojené do modré ekonomiky.
V Evropě existuje více než 300 místních akčních skupin podporovaných ENRAF, z nichž každá vytváří a realizuje strategii místního rozvoje, která řeší hospodářské, sociální a/nebo environmentální potřeby jejich oblasti. Na základě své strategie místní akční skupiny vybírají a financují místní projekty, které přispívají k místnímu rozvoji v jejich oblasti.

Tento graf zobrazuje podíl hodnocených populací ryb, které jsou nadměrně loveny (červené), a populací v rámci bezpečných biologických limitů (zelená) v rybolovných oblastech ICES a GFCM v Evropě. Čísla v kroužku označují počet populací hodnocených v daném regionu. Velikost kroužků se vztahuje k velikosti úlovku v dané oblasti.

Ryby jsou sice důležitým přírodním zdrojem, ale jejich populace jsou také omezené a desítky let nadměrného rybolovu vedly k úbytku některých rybích populací. Aby byla zajištěna udržitelnost a spravedlnost evropského rybářského průmyslu Společná rybářská politika, EU stanoví řadu pravidel pro řízení evropských rybářských flotil a úlovků. Rybářské loďstvo každé země je sledováno ve vnitrostátním rejstříku a je stanoven strop kapacity celkového výkonu motoru plavidla a celkové hmotnosti plavidla. Sleduje se také druh lovných zařízení a v případě některých evropských moří se uplatňují požadavky na selektivní lovná zařízení s cílem snížit nežádoucí vedlejší úlovek. Tato mapa ukazuje rozložení různých lovných zařízení používaných loďstvy zemí EU a EHP.

Ryby jsou důležitým přírodním zdrojem, jejich populace jsou však omezené a desítky let nadměrného rybolovu vedly k úbytku některých rybích populací. Aby byla zajištěna udržitelnost a spravedlnost evropského rybářského průmyslu Společná rybářská politika, EU stanoví řadu pravidel pro řízení evropských rybářských flotil a úlovků. Rybářské loďstvo každé země je sledováno ve vnitrostátním rejstříku a je stanoven strop kapacity celkového výkonu motoru plavidla a celkové hmotnosti plavidla. Tato mapa ukazuje celkovou hmotnost plavidel (v hrubé prostornosti) rybářských loďstev zemí EU a EHP.

Ryby jsou důležitým přírodním zdrojem, jejich populace jsou však omezené a desítky let nadměrného rybolovu vedly k úbytku některých rybích populací. Aby byla zajištěna udržitelnost a spravedlnost evropského rybářského průmyslu Společná rybářská politika, EU stanoví řadu pravidel pro řízení evropských rybářských flotil a úlovků. Rybářské loďstvo každé země je sledováno ve vnitrostátním rejstříku a je stanoven strop kapacity celkového výkonu motoru plavidla a celkové hmotnosti plavidla. Tato mapa ukazuje celkový výkon motorů (v kilowattech) plavidel rybářských loďstev zemí EU a EHP.

Tato mapa zobrazuje počet plavidel rybářského loďstva podle jednotlivých přístavů. Rybářským loďstvem rozumíme soubor komerčních rybářských plavidel. Všechna plavidla EU v této databázi by měla být označena číslem rejstříku rybářského loďstva Společenství (CFR), což je jedinečný identifikátor plavidla, který je trvale přidělen určitému plavidlu EU a nemůže být přidělen plavidlu jinému. Rejstřík rybářského loďstva Společenství, běžně nazývaný „rejstřík loďstva“, je základním nástrojem pro provádění a sledování společné rybářské politiky. Jedná se o databázi, v níž musí být v souladu s právními předpisy Společenství zaregistrována všechna rybářská plavidla plující pod vlajkou určitého členského státu.

Tato mapa zobrazuje celkovou tonáž rybářského loďstva podle přístavů. Pro záznam tonáže plavidel se používá hrubá tonáž (GT).

Tato mapa zobrazuje celkový výkon motoru rybářského loďstva podle přístavů. Výkon motoru se rovná úhrnu nejvyšších stálých výkonů na setrvačníku každého pohonného motoru, který je možné použít mechanickým, elektrickým, hydraulickým nebo jiným způsobem kpohonu plavidla. Pokud je však k pohonnému motoru připojena převodovka, měří se výkon na výstupní přírubě převodovky.

Tato mapa zobrazuje rybářské přístavy vybavené elektronickým systémem záznamů a hlášení (ERS) ERS je systém EU pro kontroly rybolovu. Používá se pro zaznamenávání, hlášení, zpracování, ukládání a odesílání údajů o rybolovu (úlovky, vykládky, prodej a překládka). Jeho hlavní součástí je elektronický lodní deník, v němž velitel rybářského plavidla vede záznamy o rybolovných činnostech, které jsou poté odesílány vnitrostátním orgánům a uloženy v zabezpečené databázi.

FAO – Tato mapa zobrazuje mezinárodní rybolovné oblasti definované Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Pro statistické účely bylo dosud v mezinárodním měřítku zřízeno 27 hlavních rybolovných oblastí. Patří do nich osm hlavních vnitrozemských rybolovných oblastí, které zahrnují vnitrozemské vody kontinentů, a devatenáct hlavních mořských rybolovných oblastí, které zahrnují vody Atlantského, Indického, Tichého a Jižního oceánu s přilehlými moři. Vnitrozemské a mořské rybolovné oblasti jsou označeny příslušným názvem a dvoumístným kódem.)

Tato mapa zobrazuje mezinárodní rybolovné oblasti vymezené Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES).

Akvakultura označuje chov vodních organismů, například ryb, měkkýšů, korýšů a vodních rostlin. Produkty rybolovu a akvakultury jsou důležitým zdrojem bílkovin a nezbytnou součástí zdravé stravy. Tato mapa zobrazuje roční spotřebu produktů rybolovu a akvakultury na obyvatele.

Úlovky zahrnují ryby, měkkýše, korýše a jiné vodní živočichy a rostliny, které jsou odebírány za jakýmkoli účelem všemi druhy nebo třídami plavidel, lovných zařízení a rybářů ve všech mořských oblastech (rybolovné oblasti na volném moři, v pobřežních, příbřežních nebo brakických vodách). Tato mapa zobrazuje celkové úlovky všech členských států EU v jednotlivých hlavních rybolovných oblastech.
Více informací

Tato mapa zobrazuje celkový roční odlov produktů rybolovu členskými státy a některými dalšími rybářskými velmocemi, jako je například Spojené království, Norsko, Island či Turecko. Tyto údaje jsou vyjádřeny v ekvivalentu živé hmotnosti vykládek. Tím se rozumí hmotnost při vytažení produktu z vody (tj. před zpracováním), ale nevztahuje se na produkty, které z různých důvodů nejsou klasifikovány jako vykládka úlovků členských států.

Statistiky vykládek se týkají produktů rybolovu (hmotnost a hodnota produktu) vyložených v dané zemi bez ohledu na státní příslušnost plavidla, které vykládku provedlo, ale také produktů rybolovu vyložených plavidly dané země v přístavech mimo EU a následně dovezených do EU. Vnitrozemské země EU bez mořského rybářského loďstva nejsou zahrnuty (Česko, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko a Slovensko).

Tato mapa zobrazuje anomálie koncentrací chlorofylu ve světových oceánech. Chlorofyl se používá jako indikátor biomasy (množství) mikroskopických rostlin (fytoplanktonu). Údaje jsou získány ze satelitů (MODIS–Aqua) za rok 2016 a poskytlo je Společné výzkumné středisko (JRC). Fytoplankton jsou mikroskopické jednobuněčné řasy, které jsou unášeny na hladině oceánu; jedná se o primárního producenta, který tvoří základ mořského potravního řetězce. Chlorofyl je fotosyntetický pigment, který se běžně nachází ve všech druzích fytoplanktonu a propůjčuje mu zelenou barvu. Specifické zelené zbarvení chlorofylového barviva můžeme využít k tomu, abychom pomocí družicových senzorů dokázali vizuálně zachytit rozmístění chlorofylu a tím i fytoplanktonu v oceánech. Díky němu lze odhadnout množství živé fytoplanktonové biomasy v povrchové vrstvě. Chlorofylová anomálie je odchylka od průměrného stavu. Pozitivní anomálie svědčí o růstu nových řas.

Tato mapa zobrazuje anomálie teploty povrchu moře (SST). Údaje poskytuje Společné výzkumné středisko (JRC) ze satelitního senzoru MODIS-Terra SST anomalies 2015). SST je standardní produkt skládající se ze satelitních tepelných infračervených senzorů a optických senzorů doplněných infračervenými pásmy. Povrchová teplota oceánu ovlivňuje počasí včetně hurikánů, jakož i život rostlin a zvířat v oceánu. Anomálie teploty povrchu moře je odchylka od průměrného stavu, ke které může docházet oběma směry (chladnější nebo teplejší). Na mapě jsou oranžovou barvou zobrazeny pozitivní anomálie (nad nulou) ve většině oblastí evropských moří a oceánů, což svědčí o celkovém postupném ohřívání oceánů.

Tato mapa zobrazuje koncentraci chlorofylu ve světových oceánech, který slouží jako indikátor biomasy fytoplanktonu. Údaje jsou získány ze satelitů (MODIS–Aqua) za rok 2016, které poskytlo Společné výzkumné středisko (JRC). Fytoplankton tvoří nepatrné jednobuněčné řasy, které jsou unášeny na hladině oceánu; jedná se o primárního producenta, který tvoří základ mořského potravního řetězce. Chlorofyl je fotosyntetický pigment, které se běžně nachází ve všech druzích fytoplanktonu a propůjčuje mu zelenou barvu. Výrazně zelená barva chlorofylového pigmentu umožňuje pomocí optických satelitních senzorů vizualizovat distribuci chlorofylu a tím i fytoplanktonu v našich oceánech. Díky koncentraci chlorofylu lze odhadnout množství živé fytoplanktonové biomasy v povrchové vrstvě.

Tato mapa zobrazuje denní koncentraci chlorofylu-a na povrchu světových oceánů. Tento produkt poskytuje program Copernicus na základě řady optických satelitních senzorů (SeaWiFS, MODIS-Aqua, MERIS, VIIRSN a OLCI-S3A) a je vypočten pomocí procesoru Copernicus GlobColour. Zobrazuje denní koncentraci chlorofylu-a v téměř reálném čase (v mg na metr krychlový) na hladině oceánu v oblastech, které nebyly zakryty mraky. Chlorofyl-a je indikátorem množství fotosyntetického planktonu, který je primárním producentem oceánu. Fytoplankton jsou mikroskopické jednobuněčné řasy unášené na hladině oceánu; obsahují zelený pigment chlorofyl, který jim umožňuje využívat energii slunečního záření k přeměně CO2 na cukry a kyslík. Specifické zelené zbarvení chlorofylového barviva můžeme využít k tomu, abychom pomocí družicových senzorů dokázali vizuálně zachytit rozmístění chlorofylu a tím i fytoplanktonu v oceánech.

Tato mapa zobrazuje měsíční koncentraci chlorofylu-a na povrchu světových oceánů. Tento produkt poskytuje program Copernicus na základě řady optických satelitních senzorů (SeaWiFS, MODIS-Aqua, MERIS, VIIRSN a OLCI-S3A) a je vypočten pomocí procesoru Copernicus GlobColour. Zobrazuje průměrnou denní koncentraci chlorofylu-a v téměř reálném čase (v mg na metr krychlový) na hladině oceánu za poslední měsíc v oblastech, které nebyly zakryty mraky. Chlorofyl je ukazatelem množství fotosyntetického planktonu, primárního producenta oceánu. Fytoplankton jsou mikroskopické jednobuněčné řasy unášené na hladině oceánu; obsahují zelený pigment chlorofyl, který jim umožňuje využívat energii slunečního záření k přeměně CO2 na cukry a kyslík. Specifické zelené zbarvení chlorofylového barviva můžeme využít k tomu, abychom pomocí družicových senzorů dokázali vizuálně zachytit rozmístění chlorofylu a tím i fytoplanktonu v oceánech.

Tato mapa zobrazuje teplotu povrchu moře (SST ve stupních-C) odvozenou ze satelitních měření. Údaje poskytuje společné výzkumné středisko (JRC) ze satelitního senzoru MODIS-Terra SST climatology 2016). SST je standardní produkt skládající se ze satelitních tepelných infračervených senzorů a optických senzorů doplněných infračervenými pásmy. Povrchová teplota oceánu ovlivňuje počasí včetně hurikánů, jakož i život rostlin a zvířat v oceánu.

Tato mapa zobrazuje transparentnost vody v horních vrstvách oceánů v roce 2016. Údaje poskytuje Společné výzkumné středisko (JRC) ze satelitního senzoru MODIS–Aqua Kd490 climatology 2016). Úroveň transparentnosti jezera, moře nebo oceánu je závislá na tom, do jaké hloubky vody může proniknout sluneční světlo. Transparentnost vody je závislá na množství částic ve vodě. Částice mohou být neživé (např. sedimenty z eroze nebo jiného rozpuštěného materiálu) nebo živé (např. fytoplankton, mikroskopické řasy). Difúzní koeficient zeslabení Kd490 měří pronikání světla do vodního sloupce ve vlnových délkách v modré a zelené části spektra (ca. 490 nm). Jedná se o dobrý indikátor transparentnosti vody, který je výsledkem kombinovaného působení absorpce a zpětného rozptylu složek vody a struktury okolního světelného pole. Transparentnost vody je jedním z klíčových ukazatelů pro hodnocení kvality vody.

Akce v rámci mise představují společné úsilí o dosažení tří cílů mise Obnova našich oceánů a vod do roku 2030:

  1. Chránit a obnovovat mořské a sladkovodní ekosystémy a biologickou rozmanitost v souladu se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030;
  2. Předcházet vzniku a odstraňovat znečištění oceánů, moří a vod v souladu s akčním plánem EU „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“;
  3. Zajistit, aby udržitelná modrá ekonomika byla uhlíkově neutrální a oběhová v souladu s navrhovaným evropským právním rámcem pro klima a holistickou vizí zakotvenou ve strategii udržitelné modré ekonomiky.

K dosažení těchto cílů zavádí mise také dva podpůrné nástroje:

• Digitální systém znalostí o oceánech a vodě;
• Mobilizace a zapojení veřejnosti.

Klikněte zde pro více informací o akcích mise

Evropský námořní den byl zaveden v roce 2008 a jedná se o každoroční zasedání EU týkající se námořních záležitostí a udržitelného modrého růstu. Tato konference propojuje tvůrce politik, vědce, zástupce průmyslu a společnost prostřednictvím plenárních a tematických zasedání na vysoké úrovni, workshopů a výstavní plochy. Tato mapa zobrazuje místa konání každoroční konference zúčastněných stran Evropského námořního dne od jeho zavedení.

Souběžně s konferencí Evropský námořní den se v celé Evropě pořádá řada lokálních souvisejících akcí, které oslovují mladé lidi a občany pod názvem, „Evropský námořní den v mé zemi“. To umožňuje řadě evropských regionů s námořní kulturou zapojit se do těchto oslav a zdůraznit zásadní úlohu moří a oceánů pro místní společnosti. Tato mapa uvádí přehled 150 akcí „Evropský námořní den v mé zemi“ pořádaných od dubna do července 2019 ve 21 různých zemích (15 zemí EU a 6 zemí mimo EU), které zahrnují například úklid pláží, prohlídky přístavů s průvodcem, výstavy s námořní tématikou, ekologické prohlídky v oblastech s významným námořním dědictvím, výlety lodí atd. Celá řada organizátorů také svých akcí využila k prezentaci Evropského atlasu moří žákům a studentům v celé EU. Aby byla tato mapa ještě unikátnější, ukryli jsme v ní něco zvláštního. Připojte se k oslavám, prozkoumejte mapu a pokuste se vyřešit výzvu „Evropský námořní den v mé zemi 2019“!

Souběžně skaždoroční konferencí Evropský námořní den (letos vnizozemském Den Helderu ve dnech 20. a21.května 2021) se po celé Evropě pořádá řada místních akcí, které oslovují mladé lidi aobčany pod hlavičkou konference „Evropský námořní den vmé zemi“.
Evropský námořní den vmé zemi je důležitou součástí vlny povědomí ooceánech aaktivismu, která vposledních letech neustále stoupá, přičemž akce pod touto hlavičkou jsou stále populárnější akaždoročně přilákají více než 30000 účastníků. Místní aktivity, jako je čištění pláží, prohlídky přístavů sprůvodcem, umělecké výstavy, workshopy, konference, semináře, výstavy snámořní tematikou, akce zaměřené na oceánskou gramotnost, ekoturismus aprocházky voblastech svýznamným námořním dědictvím, výlety lodí, návštěvy námořních muzeí, lodí, akvárií, loděnic atd. cílí na široké publikum vcelé Evropě, přičemž „zábavná aherní“ složka přímo oslovuje mladší veřejnost. Tyto aktivity umožňují mnoha evropským regionům snámořní kulturou připojit se koslavám azdůraznit zásadní roli moří aoceánů pro místní společnosti.
Vzhledem ktomu, že krize COVID-19 ještě neskončila, zahrnuje letošní ročník Evropského námořního dne vmé zemi jak virtuální, tak pokud možno fyzické akce, konající se vroce 2021.
Tato mapa nabízí přehled 232 místních akcí Evropského námořního dne vmé zemi 2021 ve 25 různých zemích (21 zemí EU a4 mimo EU). Mnozí organizátoři využívají své akce také ktomu, aby studentům ažákům vcelé EU předvedli Evropský atlas moří!
Aby byla tato mapa ještě jedinečnější, ukryli jsme do ní něco speciálního. Připojte se koslavám, prozkoumejte mapu apokuste se uspět při hledání pokladu „Evropského námořního dne vmé zemi 2021“.

Souběžně skaždoroční konferencí Evropský námořní den (letos vitalské Ravenně ve dnech 19. a20.května 2022) se po celé Evropě pořádá řada místních akcí, které oslovují mladé lidi aobčany pod hlavičkou konference „Evropský námořní den vmé zemi“.
Evropský námořní den vmé zemi je důležitou součástí vlny povědomí ooceánech aaktivismu, která vposledních letech neustále stoupá, přičemž akce pod touto hlavičkou jsou stále populárnější akaždoročně přilákají více než 50000 účastníků. Místní aktivity, jako je čištění pláží, prohlídky přístavů sprůvodcem, umělecké výstavy, workshopy, konference, semináře, výstavy snámořní tematikou, akce zaměřené na oceánskou gramotnost, ekoturismus aprocházky voblastech svýznamným námořním dědictvím, výlety lodí, návštěvy námořních muzeí, lodí, akvárií, loděnic atd. cílí na široké publikum vcelé Evropě, přičemž „zábavná aherní“ složka přímo oslovuje mladší veřejnost. Tyto aktivity umožňují mnoha evropským regionům snámořní kulturou připojit se koslavám azdůraznit zásadní roli moří aoceánů pro místní společnosti.
Vzhledem ktomu, že krize COVID-19 ještě neskončila, zahrnuje letošní ročník Evropského námořního dne vmé zemi jak virtuální, tak pokud možno fyzické akce, konající se vroce 2022.
Tato mapa nabízí přehled místních akcí Evropského námořního dne vmé zemi 2022 ve 29 různých zemích (22 zemí EU a7 mimo EU). Mnozí organizátoři využívají své akce také ktomu, aby studentům ažákům vcelé EU předvedli Evropský atlas moří!
Aby byla tato mapa ještě jedinečnější, ukryli jsme do ní něco speciálního. Připojte se koslavám, prozkoumejte mapu apokuste se uspět v závodu člunů „Evropského námořního dne vmé zemi 2022“.

Souběžně s konferencí Evropský námořní den, která se koná každý rok (letos ve francouzském Brestu ve dnech 24. a 25. května 2023) se v celé Evropě pod názvem, „Evropský námořní den v mé zemi“ pořádá řada místních souvisejících akcí, které oslovují mladé lidi a občany.
Evropský námořní den vmé zemi je důležitou součástí vlny povědomí o oceánech a aktivismu, která v posledních letech neustále stoupá, a akce pod touto hlavičkou jsou stále populárnější a každoročně přilákají více než 50 000 účastníků. Místní aktivity, jako je čištění pláží, prohlídky přístavů sprůvodcem, umělecké výstavy, workshopy, konference, semináře, výstavy snámořní tematikou, akce zaměřené na oceánskou gramotnost, ekoturismus aprocházky voblastech svýznamným námořním dědictvím, výlety lodí, návštěvy námořních muzeí, lodí, akvárií, loděnic atd., jsou určeny pro širokou veřejnost vcelé Evropě, přičemž „zábavná aherní“ složka přímo oslovuje mladší veřejnost. Tyto aktivity umožňují řadě evropských regionů s námořní kulturou zapojit se do těchto oslav a zdůraznit zásadní úlohu moří a oceánů pro místní společnosti.
Evropský námořní den vmé zemi letos zahrnuje fyzické, virtuální a hybridní akce.
Tato mapa uvádí přehled místních akcí „Evropský námořní den v mé zemi 2023“ pořádaných v různých zemích. Celá řada organizátorů také využila své akce k tomu, aby občanům, studentům a žákům v celé EU představila Evropský atlas moří!
A aby byla tato mapa ještě unikátnější, ukryli jsme v ní něco zvláštního. Připojte se k oslavám, prozkoumejte mapu a pokuste se vyřešit úkoly v geocatchingové hře v atlase Atlas Geocaching Game.

Souběžně s výroční konferencí k Evropskému námořnímu dni (tento rok se koná v dánském Svendborgu ve dnech 30.–31. května 2024) se v celé Evropě každoročně pořádá řada souvisejících místních akcí zaměřených na mladé lidi a občany pod značkou „Evropský námořní den v mé zemi“. Cílem je přiblížit lidem fakt, že činnosti na moři (pobřežní cestovní ruch, rybolov, plavba, lodní doprava, energie z obnovitelných zdrojů na moři, akvakultura atd.) mají pro občany a hospodářství EU klíčový význam. EU má 68 000km pobřeží a přibližně třetina obyvatel EU žije do 50km od něj.
Od prvního ročníku v roce 2018 se počet akcí „Evropského námořního dne v mé zemi“ výrazně zvýšil, a to prostřednictvím široké škály činností, jako jsou čištění pláží, prohlídky s průvodcem, umělecké výstavy, workshopy a konference. V roce 2023 bylo uspořádáno 494 akcí ve 31 zemích, a to jak v EU, tak mimo ni.
„Evropský námořní den v mé zemi“ letos zahrnuje fyzické, virtuální a hybridní akce.
Tato mapa nabízí přehled letošních místních akcí „Evropského námořního dne v mé zemi“ v jednotlivých zemích. Celá řada organizátorů také využila své akce k tomu, aby občanům, studentům a žákům představila Evropský atlas moří.
A aby byla tato mapa ještě unikátnější, ukryli jsme v ní něco zvláštního. Připojte se k oslavám, prozkoumejte mapu a pokuste se vyřešit úkol ve výzvě Blue Economy Challenge.

Konference okrajových přímořských regionů Evropy (CPMR) sdružuje přibližně 160 regionů z 28 zemí. CPMR vytvořila zeměpisné komise s cílem podpořit svou specifickou identitu a spolupracovat na tématech společného zájmu jednotlivých významných mořských oblastí: Atlantického oblouku, Balkánského poloostrova a černomořské oblasti, ostrovů, Středozemního moře, Baltského moře, Severního moře. Tato mapa zobrazuje členské regiony CPMR, které jednají tak, aby zajišťovaly potřeby a zájmy příslušných členských regionů u orgánů EU a vnitrostátních vlád. CPMR usiluje zejména o posílení námořního rozměru Evropy a zdůrazňuje význam integrované námořní politiky, větší regionalizace společné rybářské politiky a systému námořní bezpečnosti navrženého tak, aby se dokázal vypořádat se zvýšeným objemem lodní dopravy.

Tato mapa znázorňuje čtyři makroregionální strategie EU a námořní strategii pro oblast Atlantiku. „Makroregionální strategií“ se rozumí integrovaný rámec schválený Evropskou radou, který se má zabývat společnými výzvami stanovené zeměpisné oblasti, jež se týkají členských států a třetích zemí, které leží v téže zeměpisné oblasti, a tak těží z posílené spolupráce přispívající k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Evropa disponuje rozsáhlou sítí infrastruktur pro výzkum moří, které zahrnují širokou škálu zařízení včetně výzkumných plavidel a naloditelných zařízení, výzkumných a zkušebních zařízení v oblasti fyziky, biologie a chemie nacházejících se na pevnině i na moři, jakož i řady zařízení pro dálkové pozorování i pozorování na místě. Tato mapa zobrazuje jednotlivá zařízení na základě databáze infrastruktur pro výzkum moří (Marine Research Infrastructures) centra EurOcean. Kliknutím na mapu se vám zobrazí klíčové charakteristiky každého zařízení včetně odkazů a kontaktů, které vám umožní přístup k dalším podrobnostem poskytovaným provozovateli těchto zařízení.

V Evropě existují čtyři struktury spolupráce, jejichž cílem je chránit mořské prostředí a sdružovat členské státy a sousední země, které sdílejí mořské vody: regionální úmluvy pro mořské prostředí. Tato mapa zobrazuje námořní regiony, na které se vztahují regionální úmluvy pro mořské prostředí (Helsinská úmluva, Barcelonská úmluva, Bukurešťská úmluva a úmluva OSPAR) o ochraně mořského prostředí. Členské státy využívají tyto stávající struktury regionální spolupráce ke vzájemné koordinaci při rozvíjení svých strategií pro mořské prostředí.

Tyto mapy znázorňují klasifikované biologické zóny pro všechny evropské vody používané v modelu stanovišť mořského dna sítě EMODnet v širokém měřítku (EUSeaMap). Jedná se o jeden z řady deskriptorů stanovišť používaných k určení konečného typu stanoviště. Biologické zóny se stanoví pomocí různých fyzikálních proměnných a aproximací.

Tato mapa zobrazuje prediktivní mapu stanovišť mořského dna v evropských mořích podle systému EUNIS. Tato mapa se tam, kde je to vhodné, řídí klasifikačním systémem EUNIS 2007–11 a používá nejpodrobnější klasifikace predikované tímto modelem. Klasifikace stanovišť EUNIS je komplexní celoevropský systém, který usnadňuje harmonizovaný popis a sběr údajů v celé Evropě pomocí kritérií pro identifikaci stanovišť. Tato klasifikace byla rozšířena o další stanoviště v případech, kdy žádné vhodné stanoviště EUNIS neexistuje nebo kdy chybí údaje. Tento model zahrnuje pouze sublitorální oblast; litorální stanoviště lze v tomto měřítku predikovat jen obtížně vzhledem k vysoké variabilitě litorální zóny, k nedostatku podrobných údajů o substrátu a k rozlišení modelu.

Tato mapa zobrazuje modelované prostorové uspořádání korálotvorných lokalit a mäerlového mořského dna ve Středozemním moři. Tyto biokonstrukce představují typické středomořské podmořské scenérie, kde se vyskytují struktury korálových řas rostoucích v tlumených světelných podmínkách. Vznikají v důsledku stavební činnosti řas a živočichů, která je na druhé straně vyvažována fyzikálními a biologickými erozivními procesy. Vzhledem ke svému rozsahu, biologické rozmanitosti a produkci patří korálotvorná a mäerlová stanoviště k nejvýznamnějším ekosystémům ve Středozemním moři a jsou považována za velmi významná jak z hlediska rybolovu, tak z hlediska přirozeného pohlcování uhlíku.

Tato mapa zobrazuje modelované prostorové uspořádání mäerlového mořského dna ve Středozemním moři. Tyto biokonstrukce představují typické středomořské podmořské scenérie, kde se vyskytují struktury korálových řas rostoucích v tlumených světelných podmínkách. Vznikají v důsledku stavební činnosti řas a živočichů, která je na druhé straně vyvažována fyzikálními a biologickými erozivními procesy. Vzhledem ke svému rozsahu, biologické rozmanitosti a produkci patří mäerlová stanoviště k nejvýznamnějším ekosystémům ve Středozemním moři a jsou považována za velmi významná jak z hlediska rybolovu, tak z hlediska pohlcování uhlíku.

Tato mapa zobrazuje prediktivní mapu stanovišť mořského dna v evropských mořích. Tato mapa byla vytvořena na základě klasifikovaných deskriptorů stanovišť používaných k určení konečného stanoviště. Pokud je to možné, řídí se systémem klasifikace hlavních stanovišť podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí a v případě potřeby agreguje vzorové výstupy. Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí byla přijata dne 17. června 2008 a usiluje o účinnější ochranu mořského prostředí v celé Evropě.

Předpokládá se, že změna klimatu bude mít dalekosáhlé důsledky pro hlubinné prostředí, jako je například okyselování mořské vody, oteplování, úbytek kyslíku a snížená dostupnost potravy na mořském dně. Očekává se, že tyto změny ohrozí celou řadu komerčně významných druhů hlubinných ryb, hlubinných korálových útesů a ekosystémových služeb, které poskytují. Tato mapa zobrazuje předpokládanou ztrátu, zachování (refugia) a zvětšení stanovišť hlavounů tuponosých (Coryphaenoides rupestris) v budoucnosti (2081–2100) podle scénáře bez opatření v oblasti změny klimatu. Studie obsahující tyto údaje je součástí projektu ATLAS v rámci programu Horizont 2020, který představuje projekt územního plánování pro Evropu, založený na transatlantickém posouzení a na hlubinných mořských ekosystémech.

Předpokládá se, že změna klimatu bude mít dalekosáhlé důsledky pro hlubinné prostředí, jako je například okyselování mořské vody, oteplování, úbytek kyslíku a snížená dostupnost potravy na mořském dně. Očekává se, že tyto změny ohrozí celou řadu komerčně významných druhů hlubinných ryb, hlubinných korálových útesů a ekosystémových služeb, které poskytují. Tato mapa zobrazuje předpokládanou ztrátu, zachování (refugia) a zvětšení stanovišť korálů Acanella arbuscula v budoucnosti (2081–2100) podle scénáře bez opatření v oblasti změny klimatu. Studie obsahující tyto údaje je součástí projektu ATLAS v rámci programu Horizont 2020, který představuje projekt územního plánování pro Evropu, založený na transatlantickém posouzení a na hlubinných mořských ekosystémech.

Předpokládá se, že změna klimatu bude mít dalekosáhlé důsledky pro hlubinné prostředí, jako je například okyselování mořské vody, oteplování, úbytek kyslíku a snížená dostupnost potravy na mořském dně. Očekává se, že tyto změny ohrozí celou řadu komerčně významných druhů hlubinných ryb, hlubinných korálových útesů a ekosystémových služeb, které poskytují. Tato mapa zobrazuje předpokládanou ztrátu, zachování (refugia) a zvětšení stanovišť korálů Acanthogorgia armata v budoucnosti (2081–2100) podle scénáře bez opatření v oblasti změny klimatu. Studie obsahující tyto údaje je součástí projektu ATLAS v rámci programu Horizont 2020, který představuje projekt územního plánování pro Evropu, založený na transatlantickém posouzení a na hlubinných mořských ekosystémech.

Předpokládá se, že změna klimatu bude mít dalekosáhlé důsledky pro hlubinné prostředí, jako je například okyselování mořské vody, oteplování, úbytek kyslíku a snížená dostupnost potravy na mořském dně. Očekává se, že tyto změny ohrozí celou řadu komerčně významných druhů hlubinných ryb, hlubinných korálových útesů a ekosystémových služeb, které poskytují. Tato mapa zobrazuje předpokládanou ztrátu, zachování (refugia) a zvětšení stanovišť korálu Desmophyllum dianthus v budoucnosti (2081–2100) podle scénáře bez opatření v oblasti změny klimatu. Studie obsahující tyto údaje je součástí projektu ATLAS v rámci programu Horizont 2020, který představuje projekt územního plánování pro Evropu, založený na transatlantickém posouzení a na hlubinných mořských ekosystémech.

Předpokládá se, že změna klimatu bude mít dalekosáhlé důsledky pro hlubinné prostředí, jako je například okyselování mořské vody, oteplování, úbytek kyslíku a snížená dostupnost potravy na mořském dně. Očekává se, že tyto změny ohrozí celou řadu komerčně významných druhů hlubinných ryb, hlubinných korálových útesů a ekosystémových služeb, které poskytují. Tato mapa zobrazuje předpokládanou ztrátu, zachování (refugia) a zvětšení stanovišť okouníka modroústého (Helicolenus dactylopterus) v budoucnosti (2081–2100) podle scénáře bez opatření v oblasti změny klimatu. Studie obsahující tyto údaje je součástí projektu ATLAS v rámci programu Horizont 2020, který představuje projekt územního plánování pro Evropu, založený na transatlantickém posouzení a na hlubinných mořských ekosystémech.

Předpokládá se, že změna klimatu bude mít dalekosáhlé důsledky pro hlubinné prostředí, jako je například okyselování mořské vody, oteplování, úbytek kyslíku a snížená dostupnost potravy na mořském dně. Očekává se, že tyto změny ohrozí celou řadu komerčně významných druhů hlubinných ryb, hlubinných korálových útesů a ekosystémových služeb, které poskytují. Tato mapa zobrazuje předpokládanou ztrátu, zachování (refugia) a zvětšení stanovišť okouníků bradatých (Sebastes mentella) v budoucnosti (2081–2100) podle scénáře bez opatření v oblasti změny klimatu. Studie obsahující tyto údaje je součástí projektu ATLAS v rámci programu Horizont 2020, který představuje projekt územního plánování pro Evropu, založený na transatlantickém posouzení a na hlubinných mořských ekosystémech.

Předpokládá se, že změna klimatu bude mít dalekosáhlé důsledky pro hlubinné prostředí, jako je například okyselování mořské vody, oteplování, úbytek kyslíku a snížená dostupnost potravy na mořském dně. Očekává se, že tyto změny ohrozí celou řadu komerčně významných druhů hlubinných ryb, hlubinných korálových útesů a ekosystémových služeb, které poskytují. Tato mapa zobrazuje předpokládanou ztrátu, zachování (refugia) a zvětšení stanovišť okulíny drsné (Madrepora oculata) v budoucnosti (2081–2100) podle scénáře bez opatření v oblasti změny klimatu. Studie obsahující tyto údaje je součástí projektu ATLAS v rámci programu Horizont 2020, který představuje projekt územního plánování pro Evropu, založený na transatlantickém posouzení a na hlubinných mořských ekosystémech.

Předpokládá se, že změna klimatu bude mít dalekosáhlé důsledky pro hlubinné prostředí, jako je například okyselování mořské vody, oteplování, úbytek kyslíku a snížená dostupnost potravy na mořském dně. Očekává se, že tyto změny ohrozí celou řadu komerčně významných druhů hlubinných ryb, hlubinných korálových útesů a ekosystémových služeb, které poskytují. Tato mapa zobrazuje předpokládanou ztrátu, zachování (refugia) a zvětšení stanovišť platýse atlantského (Hippoglossoides platessoides) v budoucnosti (2081–2100) podle scénáře bez opatření v oblasti změny klimatu. Studie obsahující tyto údaje je součástí projektu ATLAS v rámci programu Horizont 2020, který představuje projekt územního plánování pro Evropu, založený na transatlantickém posouzení a na hlubinných mořských ekosystémech.

Předpokládá se, že změna klimatu bude mít dalekosáhlé důsledky pro hlubinné prostředí, jako je například okyselování mořské vody, oteplování, úbytek kyslíku a snížená dostupnost potravy na mořském dně. Očekává se, že tyto změny ohrozí celou řadu komerčně významných druhů hlubinných ryb, hlubinných korálových útesů a ekosystémových služeb, které poskytují. Tato mapa zobrazuje předpokládanou ztrátu, zachování (refugia) a zvětšení stanovišť platýse černého (Reinhardtius hippoglossoides) v budoucnosti (2081–2100) podle scénáře bez opatření v oblasti změny klimatu. Studie obsahující tyto údaje je součástí projektu ATLAS v rámci programu Horizont 2020, který představuje projekt územního plánování pro Evropu, založený na transatlantickém posouzení a na hlubinných mořských ekosystémech.

Předpokládá se, že změna klimatu bude mít dalekosáhlé důsledky pro hlubinné prostředí, jako je například okyselování mořské vody, oteplování, úbytek kyslíku a snížená dostupnost potravy na mořském dně. Očekává se, že tyto změny ohrozí celou řadu komerčně významných druhů hlubinných ryb, hlubinných korálových útesů a ekosystémových služeb, které poskytují. Tato mapa zobrazuje předpokládanou ztrátu, zachování (refugia) a zvětšení stanovišť rohovitky norské (Paragorgia arborea) v budoucnosti (2081–2100) podle scénáře bez opatření v oblasti změny klimatu. Studie obsahující tyto údaje je součástí projektu ATLAS v rámci programu Horizont 2020, který představuje projekt územního plánování pro Evropu, založený na transatlantickém posouzení a na hlubinných mořských ekosystémech.

Předpokládá se, že změna klimatu bude mít dalekosáhlé důsledky pro hlubinné prostředí, jako je například okyselování mořské vody, oteplování, úbytek kyslíku a snížená dostupnost potravy na mořském dně. Očekává se, že tyto změny ohrozí celou řadu komerčně významných druhů hlubinných ryb, hlubinných korálových útesů a ekosystémových služeb, které poskytují. Tato mapa zobrazuje předpokládanou ztrátu, zachování (refugia) a zvětšení stanovišť tresky obecné (Gadus morhua) v budoucnosti (2081–2100) podle scénáře bez opatření v oblasti změny klimatu. Studie obsahující tyto údaje je součástí projektu ATLAS v rámci programu Horizont 2020, který představuje projekt územního plánování pro Evropu, založený na transatlantickém posouzení a na hlubinných mořských ekosystémech.

Předpokládá se, že změna klimatu bude mít dalekosáhlé důsledky pro hlubinné prostředí, jako je například okyselování mořské vody, oteplování, úbytek kyslíku a snížená dostupnost potravy na mořském dně. Očekává se, že tyto změny ohrozí celou řadu komerčně významných druhů hlubinných ryb, hlubinných korálových útesů a ekosystémových služeb, které poskytují. Tato mapa zobrazuje předpokládanou ztrátu, zachování (refugia) a zvětšení stanovišť turbinatky větvené (Lophelia pertusa) v budoucnosti (2081–2100) podle scénáře bez opatření v oblasti změny klimatu. Studie obsahující tyto údaje je součástí projektu ATLAS v rámci programu Horizont 2020, který představuje projekt územního plánování pro Evropu, založený na transatlantickém posouzení a na hlubinných mořských ekosystémech.

Tato mapa zobrazuje rozšíření Posidonia oceanica (posidonie mořská, nazývaná rovněž posidonie Neptunova); jedná se o druh mořské trávy, která je endemitem Středozemního moře. Vytváří rozlehlé podmořské louky, které jsou důležitou součástí ekosystému. Její plody se vznášejí volně na hladině a v Itálii se nazývají „mořské olivy“ (l'oliva di mare). Koule vláknitého materiálu z listových pochev této rostliny, známé jako příbojové baly, vyvrhuje voda až na blízká pobřeží.

Tato mapa zobrazuje zařízení na produkci makrořas podle jednotlivých produkčních metod (pozemní akvakultura, akvakultura na otevřeném moři a pobřežní akvakultura nebo sběr). Byly shromážděny údaje za tyto země: Belgie, Dánsko, Estonsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Spojené království. Makrořasy, běžně známé také pod názvem mořské řasy, představují již po staletí součást každodenní stravy obyvatel východní a jihovýchodní Asie. V současné době vzrůstá jejich popularita také v Evropě, kde jsou využívány i pro řadu jiných účelů než jako potravina, například jako výchozí surovina pro využití ve farmaceutickém, kosmetickém nebo potravinářském průmyslu, nebo v energetice (biopalivo). Společnosti po celé Evropě je nyní sklízejí, pěstují nebo zpracovávají s cílem vytvořit vysoce hodnotné produkty.

Tato mapa zobrazuje zařízení na produkci mikrořas podle jednotlivých produkčních metod (fotobioreaktory, otevřené nádrže, fermentory, fotobioreaktory a otevřené nádrže, fotobioreaktory a fermentory). Byly shromážděny údaje za tyto země: Belgie, Dánsko, Estonsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Spojené království. Mikrořasy jsou mikroskopické rostliny, které obvykle žijí ve sladkovodních a mořských systémech a lze je nalézt jak ve vodním sloupci, tak v sedimentu. Sběr, pěstování nebo zpracování řas za účelem vytvoření vysoce hodnotných produktů může být neocenitelným přínosem k čistšímu a zdravějšímu životnímu prostředí. Produkce řas proto představuje významnou součást „modré bioekonomiky“.

Tato mapa představuje hranice mořských oblastí a podoblastí Evropy, jak jsou uvedeny v rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí (článek 4). Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí byla přijata dne 17. června 2008 a jejím cílem je účinněji chránit mořské prostředí v celé Evropě.

Tato mapa zobrazuje oblasti, jejichž digitální pobřežní atlasy jsou k dispozici na internetu.

Tato mapa zobrazuje rozmístění projektů územního plánování námořních prostor v Evropě. Územním plánováním námořních prostor se rozumí plánování, kdy a kde se na moři uskuteční lidské činnosti, aby byla zajištěna jejich maximální možná účinnost a udržitelnost. Územní plánování námořních prostor začleňuje transparentním způsobem do plánování námořních činností i zúčastněné strany a funguje nezávisle na hranicích a napříč odvětvími s cílem zajistit, aby lidská činnost na moři probíhala účinným, bezpečným a udržitelným způsobem. Více informací

Tato mapa zobrazuje počet podniků, které vykazují růst o 10 % nebo více v pobřežních oblastech v porovnání s oblastmi vnitrozemskými. Demografie podniků poskytuje informace o vzniku, zániku a míře přežití podniků, jakož i informace o souvisejících údajích o zaměstnanosti. Údaje demografie podniků lze použít k analýze dynamiky a inovací na jednotlivých trzích a poskytují rovněž klíčové informace pro politické rozhodování. Dvě hlavní měřítka používaná pro zaměstnanost představuje počet zaměstnaných osob a počet zaměstnanců.

Tato mapa zobrazuje procentní podíl populace ovlivněné námořními činnostmi, např. podíl obyvatel regionů EU žijících v oblastech, kde jsou poskytovány služby v oblasti námořní přepravy. Oblastí, kde jsou poskytovány služby v oblasti námořní přepravy, se rozumí oblast, kam se lze dopravit za určitou dobu strávenou na cestě zahájené v některém z míst na pobřeží s využitím stávající dopravní sítě.

Tato mapa zobrazuje hrubou přidanou hodnotu v základních cenách podle pobřežních a vnitrozemských oblastí. Hrubá přidaná hodnota je definována jako celková produkce v základních cenách minus mezispotřeba v kupních cenách. Jedná se o vyrovnávací položku účtu výroby v rámci národních účtů. Hrubou přidanou hodnotu lze rozčlenit podle jednotlivých odvětví a institucionálních sektorů. Přesněji řečeno, součet hrubé přidané hodnoty pro všechna odvětví nebo sektory plus daně z produktů minus dotace na produkty rovná se hrubý domácí produkt. Odečtením spotřeby fixního kapitálu od hrubé přidané hodnoty získáme příslušnou čistou přidanou hodnotu. Pojmy „hrubá přidaná hodnota v tržních cenách“, „hrubá přidaná hodnota ve výrobních cenách“ a „hrubá přidaná hodnota v základních cenách“ se v systému ESA 2010 již nepoužívají.

Hrubý domácí produkt (HDP) je mírou ekonomické aktivity definovanou jako hodnota veškerého vytvořeného zboží a služeb minus hodnota veškerého zboží nebo služeb použitých při jejich vytváření. Nachází široké uplatnění při srovnávání hmotné životní úrovně nebo při sledování hospodářské konvergence či divergence uvnitř Evropské unie. Jednotlivé složky HDP a související ukazatele mohou být navíc zdrojem cenných poznatků o hlavních hybných silách hospodářské činnosti, a představovat tak základ, z něhož může vycházet tvorba koncepce, sledování a hodnocení konkrétních politik EU. Tato mapa zobrazuje hrubý domácí produkt v porovnání s celostátním průměrem, který se rovná 100. Pokud je hodnota tohoto ukazatele nižší než 100, je hodnota v daném regionu nižší než celostátní průměr. Pokud je hodnota tohoto ukazatele vyšší než 100, je hodnota v daném regionu vyšší než celostátní průměr. Další informace: HDP pro začátečníky

Tato mapa zobrazuje hrubý domácí produkt (HDP) v tržních cenách podle pobřežních/vnitrozemských oblastí. HDP v tržních cenách je konečným výsledkem výrobní činnosti rezidentských výrobních jednotek. Je definován jako hodnota veškerého vytvořeného zboží a služeb mínus hodnota veškerého zboží nebo služeb použitých při jejich vytváření. Konkrétnější vysvětlení metodiky lze nalézt v nařízení o ESA 2010 (evropském systému účtů).

Tato mapa porovnává zaměstnanost v pobřežních i vnitrozemských oblastech. Tato statistická analýza zahrnuje odvětví zaměstnaneckých činností v EU, na které se vztahuje NACE Rev. 2, což je statistická klasifikace ekonomických činností.

Odvětví rybolovu a akvakultury zahrnují celou škálu pracovních míst od produkce a prodeje (plavidla, lovná zařízení, návnady atd.) až po chov a výlov ryb a jejich zpracování, uvádění na trh a distribuci. Tato pracovní místa zajišťují udržitelné řízení mořských a sladkovodních zdrojů a zároveň přispívají k hospodářskému a sociálnímu rozvoji v celosvětovém měřítku. Tato mapa zobrazuje zaměstnanost v odvětví rybolovu a akvakultury podle jednotlivých členských států.

Zaměstnanost v primárním sektoru sestává z těžebních činností, jako je například těžba, zemědělství a aktivní rybolov. Tento přehled zobrazuje podíl zaměstnanosti v primárním sektoru na celkové zaměstnanosti v regionech v porovnání s celostátním průměrem, který se rovná 100. Pokud je hodnota tohoto ukazatele nižší než 100, je hodnota v daném regionu nižší než celostátní průměr. Pokud je hodnota tohoto ukazatele vyšší než 100, je hodnota v daném regionu vyšší než celostátní průměr.

Zaměstnanost v sekundární sektoru představuje zaměstnanost v činnostech souvisejících s rybolovem, které nejsou považovány za aktivní rybolovné činnosti. Sekundární sektor ekonomiky vyrábí konečné výrobky ze surovin vytěžených v rámci primární ekonomiky. Do tohoto odvětví spadají všechna pracovní místa v oblasti výroby, zpracování a výstavby. Tato mapa zobrazuje podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru na celkové zaměstnanosti v regionech v porovnání s celostátním průměrem, který se rovná 100. Pokud je hodnota tohoto ukazatele nižší než 100, je hodnota v daném regionu nižší než celostátní průměr. Pokud je hodnota tohoto ukazatele vyšší než 100, je hodnota v daném regionu vyšší než celostátní průměr.

Zaměstnanost v terciárním sektoru, nazývaném rovněž odvětví služeb, sestává z dodavatelských činností, jako je například maloobchodní a velkoobchodní prodej, doprava a distribuce, restaurace, administrativní služby, média, cestovní ruch, pojišťovnictví, bankovnictví, zdravotní péče a právo. Tato mapa zobrazuje podíl zaměstnanosti v terciárním sektoru na celkové zaměstnanosti v regionech ve srovnání s celostátním průměrem. Celostátní průměr se rovná 100. Pokud je hodnota tohoto ukazatele nižší než 100, je hodnota v daném regionu nižší než celostátní průměr. Pokud je hodnota tohoto ukazatele vyšší než 100, je hodnota v daném regionu vyšší než celostátní průměr.

Tato mapa zobrazuje procentní poměr (%) chráněných mořských oblastí a národních oblastí mořských vod v jednotlivých zemích Evropské unie. Chráněné mořské oblasti byly zřízeny napříč světovými oceány s cílem chránit zranitelné druhy a ekosystémy, zachovat biologickou rozmanitost a minimalizovat riziko vyhynutí, obnovit integritu ekosystémů, oddělovat využívání s cílem zabránit konfliktům uživatelů a zvýšit produktivitu populací ryb a mořských bezobratlých. Díky nim se dosahuje toho, aby se na ochranu moří zaměřila pozornost veřejnosti. Po celém světě pak běžně slouží jako nástroje řízení na podporu udržitelného využívání mořských zdrojů. Celá řada chráněných mořských oblastí funguje rovněž jako živé laboratoře, které mají zásadní význam pro vědecký výzkum a pro objevy prospěšné pro lidstvo. Pokud jsou chráněné mořské oblasti účinně spravovány, podporují modrou ekonomiku, jelikož přispívají k zachování rybích populací a posilují cestovní ruch. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 stanoví cíl zajistit do roku 2030 ochranu 30% pevniny a moří EU. Třetina tohoto území (10%), včetně oblastí s velmi vysokou hodnotou z hlediska biologické rozmanitosti a klimatu, by měla být přísně chráněna.

Tato mapa zobrazuje informace o integrovaném řízení pobřežních zón (ICZM) v celé Evropě. Tyto údaje představují výstupy z evropského projektu OURCOAST. Integrované řízení pobřežních zón je proces správy pobřeží s využitím integrovaného přístupu, týkající se všech aspektů pobřežních zón včetně zeměpisných a politických hranic. Umožňuje posoudit rizika a dopady změny klimatu a přizpůsobit se jim a pomáhá podporovat udržitelná řešení jejich postupů správy pobřeží.

Tato mapa zobrazuje soustavu mořských lokalit sítě Natura 2000 po celé Evropě. Síť Natura 2000 vychází ze směrnice o ptácích z roku 1979 a ze směrnice o stanovištích z roku 1992, které stanovily zvláště chráněné oblasti (ZCHO) a oblasti zvláštní ochrany (případně lokality významné pro Společenství) s cílem zajistit dlouhodobé přežití nejcennějších a nejohroženějších druhů a stanovišť v Evropě. Síť Natura 2000 se rozprostírá ve všech zemích EU, a to jak na souši, tak na moři, a pokrývá více než 18 % rozlohy pevniny EU a téměř 6 % mořských oblastí EU. Jedná se o největší koordinovanou síť chráněných oblastí na světě a o klíčový nástroj ochrany biologické rozmanitosti v Evropské unii.

Tato mapa zobrazuje geologické vzorce evropského pobřeží. Tyto údaje zobrazují různé typy pobřežních a příbřežních útvarů s 13 geologickými a 20 geomorfologickými typy, které se pohybují od tvrdých hornin až po měkké bahnité sedimenty a od přírodních pláží až po přístavní oblasti a pobřežní hráze. Tyto údaje byly vytvořeny v rámci projektu EUROSION s využitím více digitálních obrazů, s jejichž pomocí byla vytvořena segmentace pobřeží. Identifikace pobřeží představuje důležitý krok při sledování pobřežních oblastí s cílem analyzovat účinky eroze a podporovat integrované řízení pobřežních zón (ICZM).

Teplota povrchu moře je teplota vody vblízkosti hladiny oceánu. Teplota oceánu závisí na množství sluneční energie, která je absorbována na povrchu, což je dáno zeměpisnou šířkou, průběhem počasí amořským ledem, atím, jak je tato energie rozprostřena voceánu mícháním, přílivem aodlivem amořskými proudy. Vědci měří teplotu oceánu, protože jde o důležitý parametr pro předpovědi počasí aklimatu. Jedním zoceánografických přístrojů, které se používají kautomatickému sběru těchto měření teploty, jsou plovoucí bóje, které se volně pohybují po oceánu vzávislosti na vodních proudech anesou senzory. Tato pozorování jsou přenášena satelitem, okamžitě využívána ke zlepšení předpovědí azvýšení bezpečnosti na moři ajsou zpřístupňována prostřednictvím iniciativ otevřených mořských dat, jako je EMODnet. Toto celosvětové úsilí osběr dat koordinuje Panel pro spolupráci voblasti datových bójí. Tato mapa zobrazuje měření teploty zaznamenané vpředchozím měsíci celosvětovou soustavou plovoucích bójí.

Změna klimatu podle prognóz ohrožuje celou řadu komerčně významných druhů hlubinných ryb, houbovcových a hlubinných korálových útesů a služby, které poskytují lidem (například potravinové zdroje). Klíčovými nástroji ochrany těchto zranitelných mořských ekosystémů jsou opatření na ochranu jednotlivých území, jako jsou chráněné mořské oblasti. Tato opatření by však měla být prováděna v oblastech optimálních z hlediska účinného a dlouhodobého zachování ekosystémů a měla by mít pokud možno minimální dopad na lidské činnosti, jako je například rybolov. Byly vytvořeny scénáře územní ochrany založené na různých typech prostorových informací (druhy, stanoviště, využívání člověkem...), což umožnilo určit oblasti, které nejlépe vyhovovaly konkrétním cílům ochrany. Mapa zobrazuje přednostní oblasti ochrany řady citlivých hlubinných mořských ekosystémů, přičemž zohledňuje předpokládanou změnu stanoviště podle scénáře změny klimatu bez opatření, propojitelnost jednotlivých oblastí a hospodářské důsledky pro lidské činnosti, jako je například rybolov a těžba z mořského dna. Studie obsahující tyto údaje je součástí projektu ATLAS v rámci programu Horizont 2020, který představuje projekt územního plánování pro Evropu, založený na transatlantickém posouzení a na hlubinných mořských ekosystémech.

www.oceansatlas.org – Tato mapa zobrazuje světové oceány rozdělené na velké mořské ekosystémy, z nichž každý má odlišné mořské dno a fyzikální a biologické vlastnosti. Rozsah velkého mořského ekosystému je přibližně 200 000 km2 nebo i více a zaměřuje se na pobřežní oblasti propojující ústí řek a povodí směrem k moři s hranicí kontinentálních okrajů. Velké mořské ekosystémy účinně napomáhají udržitelnému obhospodařování mořských zdrojů (např. ryb).

Tato mapa zobrazuje migraci pobřeží v Evropě. Poskytuje informace o tom, jak se mění pobřeží v místech, kde se země setkává s mořem nebo oceánem. Mapa migrace pobřeží je vytvořena systémem EMODnet Geology a umožňuje vizualizaci celoevropského vývoje pobřeží v letech 2007–2017. To umožňuje identifikaci migrace směrem na pevninu (eroze nebo ponoření), stability a migrace směrem k moři (akrece nebo vynoření) v různých prostorových měřítkách. Tato mapa poskytuje cenné informace o jednom z nejzřetelnějších dopadů změny klimatu na Evropany. Monitorování pobřežních oblastí za účelem analýzy účinků eroze může podpořit integrované řízení pobřežních zón (ICZM).

Regionální trend globální střední hladiny moře (vmilimetrech za rok) poskytuje námořní služba Copernicus. Hladina moře stoupá vdůsledku ohřívání oceánů aúbytku pevninského ledu. Voda se při zahřívání rozpíná, přičemžpřibližně 30% současného globálního zvýšení střední hladiny moří lze přičíst pouze této tepelné expanzi. Zvyšování hladiny moří může mít vážný dopad na lidskou populaci vpobřežních aostrovních oblastech ina přírodní prostředí, jako jsou mořské ekosystémy.

Časová řada ukazuje, že od počátku 90.let 20.století se střední hladina světových moří zvýšila ovíce než 8cm anadále stoupá rychlostí 3,3mm ročně. Nové výpočty ukazují, že globální zvýšení střední hladiny moří se zrychluje, přičemž toto tempo se zvyšuje o0,12 ± 0,073mm každý rok.

Hladina moří nestoupá stejnoměrně, aproto jsou některé regiony ohroženy více než jiné. Mapa ukazuje prostorové rozložení vývoje hladiny moří od roku 1993. Vyplývá zní, že hladina moří stoupá na převážné většině území světového oceánu, ale existují zde velké rozdíly, například vzápadní části tropického Tichého oceánu dosahují amplitudy až +8mm/rok. Vtéto oblasti jsou regionální trendy způsobeny především teplotní expanzí. Nejistota měření v otázce regionálního trendu mořské hladiny se pohybuje vřádu 2–3mm/rok, přičemž vzávislosti na regionu dosahuje hodnot od 0,5mm/rok až 5,0mm/rok.

Tento ukazatel monitorování mořské hladiny voceánech je odvozen zdat systému DUACS (systém sjednocení dat a kombinace výškoměrů) se zpožděním (verze DT-2018). Tyto produkty jsou distribuovány službou programu Copernicus v oblasti změny klimatu ajsou rovněž kdispozici vkatalogu námořní služby Copernicus.

Regionální trend globální teploty povrchu moře (stupně Celsia [ºC] za rok) poskytuje námořní služba Copernicus. Teplota povrchu moře je jednou ze základních klimatických proměnných definovaných Globálním systémem pro pozorování klimatu, které jsou nezbytné pro sledování a charakterizaci stavu globálního klimatu.

Časová řada ukazuje, že průměrná globální teplota povrchu moře se od počátku 90.let 20.století zvýšila o více než 0,3°C a nadále roste bezprecedentním tempem 0,014 ± 0,001°C ročně. V posledních čtyřech letech jsme zaznamenali nejvyšší teploty povrchu oceánů za celou dobu vedení těchto statistik.

Teplota povrchu moří nestoupá homogenně, a proto jsou některé oblasti ohroženy více než jiné. Mapa ukazuje prostorové rozložení vývoje průměrné teploty povrchu moře v globálním oceánu od roku 1993. Ukazuje, že v letech 1993 až 2018 dochází k oteplování na převážné většině zeměkoule. Jednou z výjimek z tohoto trendu je severní Atlantik, zejména oblast jižně od Grónska, kde je pozorován trend ochlazování.

Tento ukazatel monitorování teploty na povrchu moře v oceánech je založen na denních, globálních klimatických analýzách teploty na povrchu moře, které vytváří Evropská kosmická agentura (ESA), Iniciativa pro změnu klimatu SST (CCI) a služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S), a je k dispozici v katalogu Copernicus Marine Service.