Archive:Statistika příčin smrti

Extrakce údajů z databáze: dubna 2015. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: červenec 2016.

Tabulka 1: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti, 2012
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 1: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel, muži, EU-28, 2004–12 (¹)
(2009 = 100)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr) a (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 2: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel, ženy, EU-28, 2004–12 (¹)
(2009 = 100)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr) a (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 3: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti, EU-28, 2012 (¹)
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 4: Úmrtí v důsledku ischemických chorob srdečních – standardizovaná míra úmrtnosti, 2012 (¹)
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 5: Úmrtí v důsledku sebevraždy – standardizovaná míra úmrtnosti, 2012 (¹)
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Tabulka 2: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti, 2012
(na 100 000 obyvatel ve věku do 65 let)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Obrázek 6: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel ve věku do 65 let, EU-28, 2004–12 (¹)
(2009 = 100)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr) a (hlth_cd_asdr2)

V tomto článku je uveden přehled aktuálních statistik týkajících se příčin úmrtí v Evropské unii (EU). Uvedením všech úmrtí v populaci do souvislostí podle základní příčiny lze posoudit riziko úmrtí ve spojení s různými konkrétními chorobami a jinými příčinami; tato čísla lze dále analyzovat podle věku, pohlaví, země, v níž k úmrtí došlo / země pobytu zesnulého a regionu (úroveň NUTS 2) za použití standardizované míry úmrtnosti.

Hlavní statistické výsledky

Zatím poslední odhadované informace o příčinách úmrtí v EU-28 jsou k dispozici za referenční období 2012. Z tabulky 1 vyplývá, že zdaleka nejčastějšími příčinami úmrtí v EU byly nemoci oběhové soustavy a rakovina (v angličtině) (zhoubné nádory).

V letech 2004 až 2012 vykazovaly standardizované míry úmrtnosti v důsledku rakoviny, ischemické choroby srdeční a dopravních nehod sestupnou tendenci

Mezi roky 2004 a 2012 došlo v EU-28 ke snížení standardizované míry úmrtnosti v důsledku rakoviny o 10,2 % u mužů a o 5,5 % u žen – viz obrázky 1 a 2. Větší pokles byl zaznamenán u úmrtí v důsledku ischemické choroby srdeční, jejichž míra se snížila o 28,5 % u mužů a o 30,4 % u žen. Ještě více poklesla míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod, a to o 40,8 % u mužů a o 43,8 % u žen. Standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku rakoviny prsu klesla u žen o 9,8 %, což je větší pokles než u rakoviny celkově. Oproti tomu se zvýšila míra úmrtnosti v důsledku nemocí nervové soustavy, a to o 16,3 % u mužů a o 23,3 % u žen. Pokud jde o rakovinu plic (zahrnuta je rovněž rakovina hrtanu a průdušnice), k dispozici máme kratší časové řady, jež poukazují na protichůdné tendence: u mužů standardizovaná míra úmrtnosti poklesla o 4,9 %, zatímco u žen se o 5,7 % zvýšila.

V EU-28 činila standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční 137 úmrtí na 100 000 obyvatel

Mezi nemoci oběhové soustavy patří choroby související s vysokým krevním tlakem, cholesterolem, cukrovkou a kouřením. Nejčastější příčinou úmrtí v důsledku nemocí oběhové soustavy byly ischemické choroby srdeční a cerebrovaskulární onemocnění. V roce 2012 zapříčinily ischemické choroby srdeční v celé EU-28 137 úmrtí na 100 000 obyvatel. Největší míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční byla mezi členskými státy EU zaznamenána v Litvě, Lotyšsku, na Slovensku, v Maďarsku, Estonsku a České republice – ve všech těchto zemích činila v roce 2012 více než 350 úmrtí na 100 000 obyvatel. Na opačném konci žebříčku figuruje Francie (údaje za rok 2011), Portugalsko, Nizozemsko, Španělsko, Belgie, Lucembursko a Dánsko, kde byla standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční nejnižší. V roce 2012 činila méně než 100 úmrtí na 100 000 .

Nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku rakoviny plic a rakoviny tlustého střeva a konečníku hlásilo Maďarsko

V roce 2012 byla nejvýznamnější příčinou úmrtí ve všech 28 členských státech EU rakovina. V průměru zapříčinila 267 úmrtí na 100 000 obyvatel. Mezi nejčastější formy rakoviny, u nichž činila standardizovaná míra úmrtnosti vždy více než 10 osob na 100 000 obyvatel, patřily zhoubné nádory: průdušnice, průdušek a plic; tlustého střeva, tračníku, konečníku, řitního otvoru a řitního kanálu; prsu; slinivky břišní; žaludku a jater a žlučovodů.

Rakovinou byli nejvíce postiženi obyvatelé Maďarska, Chorvatska, Slovenska, Dánska, Slovinska, Lotyšska, Polska a České republiky. V roce 2012 zde v jejím důsledku zemřelo 300 nebo více osob na 100 000 obyvatel. Zdaleka nejvyšší míru úmrtnosti v důsledku rakoviny plic zaznamenalo v roce 2012 mezi členskými státy EU Maďarsko (93 úmrtí na 100 000 obyvatel), po něm následovalo Dánsko (75 na 100 000 obyvatel), Polsko (70 na 100 000 obyvatel) a Nizozemsko (69 na 100 000 obyvatel). Standardizovanou míru úmrtnosti ve výši 69 osob na 100 000 obyvatel uvádí rovněž Srbsko. V důsledku rakoviny tlustého střeva a konečníku byla nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti vykázána rovněž v Maďarsku, a sice 57 úmrtí na 100 000 obyvatel, na Slovensku a v Chorvatsku bylo v důsledku této choroby zaznamenáno 50 či více úmrtí na 100 000 obyvatel.

Třetí nejčastější příčinou úmrtí v EU-28 byly respirační choroby

Po nemocech oběhové soustavy a rakovině byly respirační choroby třetí nejčastější příčinou úmrtí v EU-28 (v roce 2012 v průměru 83 úmrtí na 100 000 obyvatel). V rámci této skupiny nemocí byla nejčastější příčinou úmrtí chronická onemocnění dolních cest dýchacích a dále potom zápal plic. Respirační choroby mají souvislost s věkem. Velká většina úmrtí v důsledku těchto chorob byla zaznamenána u osob ve věku 65 let a více.

Nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku respiračních chorob zaznamenalo mezi členskými státy EU Spojené království (142 na 100 000 obyvatel), Portugalsko (139 na 100 000 obyvatel), Irsko (134 na 100 000 obyvatel) a Dánsko (124 na 100 000 obyvatel).

Zdaleka nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku nemocí nervového systému vykázalo Finsko

Jak je uvedeno výše, v posledních letech se standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku nemocí nervového systému zvyšuje. V roce 2012 činila ve státech EU-28 celková míra 38 úmrtí na 100 000 obyvatel. Zdaleka nejvyšší míru úmrtnosti v důsledku nemocí nervového systému vykázalo mezi členskými státy EU Finsko. Zaznamenalo 137 úmrtí na 100 000 obyvatel, což byl více než dvojnásobek druhé nejvyšší míry, která činila 53 úmrtí na 100 000 obyvatel, a to ve Francii (údaje za rok 2011).

Nejnižší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku sebevražd má Řecko a Kypr

Mezi vnější příčiny úmrtí patří mimo jiné úmrtí v důsledku záměrného sebepoškození (sebevraždy) a dopravních nehod. Přestože sebevraždy nejsou příliš častou příčinou úmrtí a údaje z některých členských států EU jsou pravděpodobně neúplné, považují se často za významný ukazatel problémů, jimž musí společnost věnovat pozornost a jež musí řešit. V roce 2012 došlo v EU-28 v důsledku sebevraždy v průměru k 11,9 úmrtím na 100 000 obyvatel. Nejnižší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku sebevražd zaznamenali v roce 2012 na Kypru (3,8 úmrtí na 100 000 obyvatel) a v Řecku (4,4), poměrně nízká míra, tedy méně než 8 úmrtí na 100 000 obyvatel, je hlášena rovněž z Malty, Itálie, Spojeného království a Španělska a také z Turecka. V Litvě byla standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd 2,6krát vyšší než průměr EU-28 (30,7 úmrtí na 100 000 obyvatel) a více než dvojnásobek evropského průměru činila tato míra rovněž v Maďarsku (24,1 úmrtí na 100 000 obyvatel).

Nejnižší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod byla zaznamenána ve Spojeném království

Ačkoli k dopravním nehodám dochází denně, četnost úmrtí v jejich důsledku byla v roce 2012 v EU-28 nižší (standardizovaná míra úmrtnosti činila 6,3 na 100 000 obyvatel) než četnost sebevražd. Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod je za rok 2012 hlášena z Litvy, Rumunska, Polska, Chorvatska, Lotyšska a Řecka (10,0 či více úmrtí na 100 000 obyvatel), zatímco ve Spojeném království jsou v důsledku dopravních nehod hlášena méně než 3,0 úmrtí na 100 000 obyvatel. Ze zemí, jež nejsou členy EU a jsou uvedeny v tabulce 1, zaznamenalo relativně nízkou míru úmrtnosti v důsledku dopravních nehod Lichtenštejnsko (2,7 na 100 000 obyvatel). Míry v ostatních zemích ESVO, z nichž jsou údaje k dispozici, se rovněž pohybovaly pod průměrem EU-28.

Standardizovaná míra úmrtnosti byla téměř ve všech hlavních příčinách úmrtí vyšší u mužů než u žen

S výjimkou rakoviny prsu byla v roce 2012 standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku všech hlavních příčin v EU-28 vyšší u mužů než u žen – viz obrázek 3. Standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku alkoholismu, záměrného sebepoškození a drogové závislosti byla přibližně čtyřikrát vyšší u mužů než u žen; úmrtnost v důsledku rakoviny plic byla u mužů oproti ženám trojnásobná.

Úmrtnost v důsledku rakoviny je sice obecně vyšší u mužů než u žen, avšak je zde řada forem této nemoci, jež u jednoho z pohlaví výrazně převažují – např. rakovina prsu u žen, a takových forem, jež se vyskytují pouze u jednoho z pohlaví. To je např. rakovina dělohy u žen či rakovina prostaty u mužů. V roce 2012 byla v EU-28 rakovina prsu příčinou 33,3 úmrtí na 100 000 žen. Nejvyšší míru hlásí Chorvatsko (43,2 na 100 000 obyvatelek) a Dánsko (41,0 na 100 000 obyvatelek). Nejlépe na tom naopak bylo Španělsko, Švédsko, Portugalsko, Finsko a Polsko a také Turecko, Norsko a Lichtenštejnsko, kde v roce 2012 podlehlo rakovině prsu méně než 30,0 žen na 100 000 obyvatelek.

Nejvyšší incidenci ischemické choroby srdeční u mužů hlásí pobaltské členské státy

Ve všech členských státech EU umírají v důsledku ischemické choroby srdeční častěji muži než ženy – viz obrázek 4. Nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku této choroby u mužů zaznamenaly všechny tři pobaltské členské státy. Ty rovněž hlásí největší rozdíly mezi touto mírou u jednotlivých pohlaví. Nejnižší úmrtnost v důsledku ischemické choroby srdeční u žen zaznamenali ve Francii (údaje z roku 2011).

Rovněž standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd byla systematicky vyšší u mužů než u žen – viz obrázek 5. Největší rozdíl mezi oběma pohlavími byl zaznamenán v Litvě. Míra úmrtnosti mužů činila 56,6 na 100 000 obyvatel, zatímco u žen to bylo 10,1 na 100 000 obyvatel. Vezmeme-li však v úvahu jednoduchý poměr mezi údaji týkajícími se jednotlivých pohlaví, ukáže se, že na Kypru byla tato míra u mužů (7,5 na 100 000 obyvatel) 20krát vyšší než u žen (0,4 na 100 000 obyvatel). Tento poměr byl relativně vysoký rovněž na Slovensku (7,9krát vyšší u mužů) a v Polsku (7,4), nejnižší byl naopak v Nizozemsku, kde byla standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd u mužů 2,2krát vyšší než u žen.

Analýza podle věku

U osob do 65 let byly hlavní příčiny úmrtnosti rozdílné, pokud jde o jejich relativní význam (viz tabulka 2). V této věkové skupině byla nejčastější příčinou úmrtí rakovina – v průměru činila v roce 2012 v EU-28 standardizovaná míra úmrtnosti v jejím důsledku 82,7 úmrtí na 100 000 obyvatel. Druhou nejčastější příčinou byly nemoci oběhové soustavy. Oproti údajům za celou populaci nepatřily u osob mladších 65 let mezi tři hlavní příčiny úmrtnosti respirační choroby. Standardizovaná míra u respiračních chorob byla například nižší než u sebevražd.

Mezi lety 2004 a 2012 míra úmrtnosti osob mladších 65 let v EU-28 v důsledku každé z hlavních příčin úmrtí poklesla, jak vidíme na obrázku 6. Nejvýraznější byl tento pokles u dopravních nehod (míra úmrtnosti zde klesla o 42,8 %) a ischemických chorob srdečních (pokles o 28,6 %).

Zdroje a dostupnost údajů

Statistika příčin úmrtí přináší informace o struktuře úmrtnosti a o vývoji jejích příčin v průběhu času. Podrobněji je tento zdroj dokumentován v tomtočlánku (v angličtině), jenž obsahuje informace o rozsahu údajů, právním základu, použité metodice a také související pojmy a definice.

Eurostat začal shromažďovat a šířit údaje o úmrtnosti v roce 1994. V současné době jsou data členěna podle:

Evropského seznamu (v angličtině) 86 příčin úmrtí uspořádaného na základě Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN), kterou vytvořila a spravuje Světová zdravotnická organizace (WHO);
pohlaví;
věku;
zeměpisné oblasti (regiony úrovně NUTS 2).

Údaje se každoročně poskytují v absolutních číslech jakožto hrubé míry úmrtnosti a standardizované míry úmrtnosti. Vzhledem k tomu, že se příčiny úmrtí většinou značně liší v závislosti na věku a pohlaví, zlepšuje používání standardizovaných měr úmrtnosti srovnatelnost v čase a mezi zeměmi, protože lze míru úmrtnosti měřit nezávisle na věkové struktuře populace.

V dubnu 2011 bylo přijato nařízení Evropské komise č. 328/2011 o statistikách příčin smrti, jež podrobně stanoví proměnné, analýzu (členění) a metadata, jež musí členské státy EU předávat.

Poznámky ohledně sběru údajů v jednotlivých zemích najdete v tomto souboru podkladových informací (v angličtině).

Zdroje údajů

Statistika příčin úmrtí vychází ze dvou informačních zdrojů: lékařských údajů uvedených v úmrtních listech, jež lze využít ke zjištění příčiny úmrtí, a kódování příčin úmrtí podle systému MKN WHO. Všechna úmrtí obyvatel jsou označena podle základní příčiny úmrtí, jinými slovy podle „nemoci nebo úrazu, jež přivodily sled patologických událostí vedoucích přímo ke smrti, nebo okolností nehody či násilí, jež způsobily smrtelný úraz“ (definice přijatá Světovým zdravotnickým shromážděním (v angličtině)).

Platnost a spolehlivost statistiky příčin úmrtí je do určité míry závislá na kvalitě údajů, jež poskytují lékaři vystavující úmrtní listy. Může docházet k nepřesnostem z různých důvodů, mezi něž patří například:

chyby při vystavení úmrtního listu;
problémy se stanovením lékařské diagnózy;
výběr hlavní příčiny úmrtí;
kód příčiny úmrtí.

Někdy není příčina smrti jednoznačná. Kromě onemocnění přímo vedoucího k úmrtí by měly lékařské údaje na úmrtním listu obsahovat rovněž kauzální řetězec vedoucí k onemocnění zesnulého. Mohou se uvést také jiné podstatné zdravotní komplikace, které sice neměly souvislost s onemocněním přímo vedoucím ke smrti, ale mohly nepříznivě ovlivnit průběh nemoci, a podílely se tak na příčinách úmrtí. Někdy se samozřejmě ozývá kritika, že uvádět kód pouze jedné nemoci jakožto příčiny úmrtí čím dál méně odpovídá realitě, vzhledem ke zvyšující se naději dožití a s tím spojenými změnami v úmrtnosti. U většiny zesnulých ve věku 65 let a více může být uvedení pouze jedné z několika možných příčin úmrtí jistým způsobem zavádějící. Proto některé členské státy EU začaly uvažovat o kódování několika příčin současně. Eurostat tyto členské státy EU podporuje v jejich úsilí vytvořit společný automatizovaný systém kódování s názvem IRIS (v angličtině), který má zvýšit kvalitu a srovnatelnost údajů o příčinách úmrtí v Evropě.

Revidovaná standardní evropská populace

Počet úmrtí v důsledku konkrétní příčiny lze vyjádřit v poměru k počtu obyvatel. Lze sestavit standardizovanou (spíše než hrubou) míru úmrtnosti, jež je nezávislá na struktuře populace podle věku a pohlaví: důvodem je to, že se příčiny úmrtí většinou značně liší v závislosti na věku a pohlaví, takže standardizace usnadňuje srovnatelnost v čase a mezi zeměmi.

Standardní evropská populace, jíž se využívá pro účely standardizace hrubých měr, pochází již z roku 1976, takže bylo nezbytné přizpůsobit ji změnám ve věkové struktuře obyvatelstva EU, k níž od poloviny sedmdesátých let došlo. Na revidované standardní evropské populaci (SEP) se dohodly členské státy a zahrnuje členské státy EU-27 a země ESVO na základě demografických prognóz na období 2011–30 z roku 2010; používá se od léta 2013.

Kontext

Statistika příčin úmrtí, která patří k nejstarším lékařským statistikám, jež máme k dispozici, poskytuje informace o vývoji v čase a rozdílech v příčinách úmrtí mezi jednotlivými členskými státy EU. Tato statistika hraje v obecném systému informací o zdravotním stavu v EU klíčovou úlohu. Lze ji použít jako vodítko ke stanovení toho, jaká preventivní a léčebná opatření či jaké investice do výzkumu by mohly zvýšit naději dožití obyvatelstva.

Vzhledem k tomu, že komplexní statistika nemocnosti v Evropě není obecně k dispozici, používají se údaje o příčinách úmrtí často jako nástroj hodnocení zdravotnických systémů v EU a mohou se využít také v rámci zdravotních politik založených na poznatcích.

EU prosazuje k boji proti závažným a chronickým onemocněním komplexní přístup založený na integrovaném postupu proti rizikovým faktorům napříč všemi odvětvími v kombinaci se snahou posílit zdravotní systémy, aby zajišťovaly lepší prevenci a kontrolu, a to prostřednictvím:

co největší spolehlivosti a srovnatelnosti vnitrostátních statistik, aby se mohly použít jakožto vodítko pro účinné vytváření politik;
podpory kampaní vedoucích ke zvýšení povědomí veřejnosti a lepší prevenci chorob a zaměřených aktivně na vysoce ohrožené skupiny a jednotlivce;
systematického zavádění politik a opatření, jež odstraní nerovnosti v oblasti zdraví;
partnerství, pokud jde o specifické choroby, například rakovinu.