průmysl a podnikání
Reindustrializaci
Vedoucí úloha EU v nové průmyslové revoluci
Větší podíl průmyslu v ekonomice s sebou přináší i více pracovních příležitostí. V době rekordní nezaměstnanosti v Evropě je proto naprosto nezbytné, aby se průmysl vrátil do středu zájmu evropských politik. Evropská komise podporuje postupnou reindustrializaci Unie, jejímž cílem je zvýšit do roku 2020 podíl průmyslu na HDP Unie na 20 %. V současné době činí méně než 16 %.
Jsme svědky nové průmyslové revoluce, která mění způsob organizace výroby. Zákazníci se stále více zajímají o nákup zboží s jedinečnými vlastnostmi i designem, a proto vzniká nový model stavějící na průmyslových výrobcích, které jsou přesně šité na míru konečnému spotřebiteli. Aby evropský průmysl v tomto novém prostředí uspěl, musí inovovat, chránit své vyspělé technologie a být co možno nejblíže spotřebitelům. Z tohoto důvodu se stává produkce ve vzdálených, nízkonákladových zemích, kde se moderní technologie nepoužívají, zastaralou a neefektivní.
Do této budoucnosti jakoby se promítala minulost Evropy, kdy jsme stáli v čele první průmyslové revoluce. I přes probíhající restrukturalizaci některých odvětví se průmysl vrací zpět do Evropy a Komise tento proces hodlá podporovat všemi možnými prostředky. Za tímto účelem vypracovala novou strategii, která má pomoci zajistit snadnější přístup k finančním prostředkům, klást důraz na inovace a vzdělávání, odstranit přetrvávající překážky, jež zatěžují vnitřní trh, a zabránit tomu, aby evropští výrobci — zejména menší firmy — přenášeli svou činnost za hranice EU.
Zvláštní pozornost je při tom věnována podpoře nových myšlenek a jejich rychlému uvedení na trh. Průmysl je pro inovace zásadní: 80 % soukromých investic do výzkumu a vývoje v EU pochází právě z tohoto odvětví. A naopak inovace jsou významné pro průmysl: udržují ho konkurenceschopným. Strategie EU proto obsahuje nové možnosti financování inovačních odvětví, jako jsou trhy pro ekologické výrobky a inteligentní sítě. To by mělo průmyslu EU pomoci učinit v inovacích výrazný krok kupředu. Příznivě by to navíc ovlivnilo i celou řadu propojených odvětví.
Nová strategie se rovněž snaží upevnit vazby mezi výzkumem a podniky. Nejlepší myšlenky studentů a výzkumných pracovníků nechce proto nechat bez využití. Evropa je celosvětově na přední příčce v registraci patentů v celé řadě odvětví, nicméně ne vždy se jí daří proměnit tento náskok v hospodářskou výhodu. Varovným příkladem jsou solární panely. Celá jedna třetina patentů, které se na světě registrují, pochází od evropských výzkumných pracovníků. Avšak v Evropě se odehrává pouze 13 % výroby. Tuto nerovnováhu je třeba odstranit.
Návrat průmyslu do Evropy by byl rovněž přínosem pro životní prostředí obecně, jelikož by se na výrobu v Evropě vztahovala přísnější pravidla EU pro snížení emisí skleníkových plynů. Přemístění výroby do vzdálenějších, nízkonákladových zemí často podnikům umožňuje řídit se právními předpisy, které jsou k životnímu prostředí méně šetrné. Pomůže jim to sice krátkodobě snížit finanční náklady, avšak podílejí se tak na dlouhodobém poškození naší planety. Evropa se staví proti tomuto neetickému přístupu a vyzývá k návratu energeticky účinného a ekologického průmyslu.
Další informace 