průmysl a podnikání
Surovin
Nerostné bohatství
Průmysl se bez surovin neobejde. Žádný výrobce nemůže zůstat konkurenceschopný, pokud nemá rovný přístup k surovinám, které nutně potřebuje pro výrobu svých konečných produktů. Evropa stála v čele průmyslové revoluce a zůstává hlavní průmyslovou silou i v současnosti. Její zásoby nerostného bohatství jsou však omezené. Pro zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu je proto nezbytné zajistit dodávky celé řady surovin ze zemí mimo EU.
K výrobě nikl-hydridových baterií – základní součásti mobilních telefonů, laptopů a aut s hybridním pohonem – je zapotřebí lanthan, jedna ze 17 vzácných zemin, kterých má Evropa velmi málo. V případě zdravotnických prostředků a optických zařízení se jedná o tantal – kov, který se nachází pouze v Brazílii a Austrálii. Dnes je za mimořádně důležité považováno celkem 14 surovin, neboť jsou pro průmysl EU naprosto nezbytné, na jejím území se přitom nenacházejí a není snadné si je obstarat na zahraničních trzích.
Tento seznam se může dále rozšiřovat, protože trhy se surovinami jsou stále více narušovány ochranářskými obchodními politikami, k nimž patří vývozní daně, dovozní cla, stanovení cen v rámci kartelů a restriktivní pravidla pro investice. Například v roce 2012 podala EU stížnost u Světové obchodní organizace na Čínu kvůli jejím omezením týkajícím se vývozu vzácných zemin. Jelikož stoupá i celosvětová poptávka po surovinách, dochází k nárůstu cen.
V této souvislosti je zapotřebí uplatňovat tzv. „diplomacii v oblasti surovin“, která je založena na komplexním přístupu vůči našim globálním partnerům a která využívá obchod, rozvoj a přístup k surovinám jako nástroje vyjednávání. S otevřením evropského trhu – největšího trhu na světě – zahraniční konkurenci bychom měli zaujmout odhodlaný postoj týkající se přístupu k zahraničním zdrojům, a to za rovných podmínek.
V současné době probíhají dialogy o přístupu k surovinám s nejrůznějšími partnery včetně Argentiny, Číny, Grónska, Japonska, Mexika, Ruska a Spojených států. Nyní je důležité přejít od rozhovorů k uzavření finálních dohod.
Spolupráce s Grónskem
Zejména bychom chtěli prohloubit spolupráci s Grónskem ve prospěch obou stran: využívat při průzkumu a těžbě nerostných surovin společných infrastruktur a investic a vytvářet v této oblasti společně kapacity. Jménem Evropské komise jsem v červnu 2012 podepsal v grónském městě Nuuk prohlášení o záměru spolupráce v této oblasti. Prohlášení spolupodepsal i evropský komisař pro rozvoj Andris Piebalgs a předseda vlády Grónska Kuupik Kleist. V současné době pochází přibližně 58 % firem provádějících průzkum ložisek v Grónsku z Kanady či Austrálie. Podíl společností z EU působících v Grónsku je pouze 15 % (z Dánska, Německa, České republiky a Spojeného království). I když evropské společnosti drží tři čtvrtiny licencí na těžbu v Grónsku, na probíhající průzkumné činnosti se podílejí pouze v malé míře a vlastní pouze několik licencí na průzkum (většinu vlastní Spojeném království, Německo a Dánsko).
Přístup k surovinám: Vytváření preferenčních vztahů s Afrikou
Během čtvrtého setkání kolegia komisařů Evropské komise a kolegia Komise Africké unie, které se uskutečnilo 8. června 2010 v Addis Abebě, jsem se zúčastnil diskuse o důležitých aspektech ve vztazích mezi těmito dvěma kontinenty: o udržitelné politice na zlepšení přístupu k surovinám a příležitostech k posílení regionální integrace a infrastruktury, zejména ve vztahu k vesmírným aplikacím.
Co se týče přístupu k surovinám, obě komise se dohodly na spolupráci v oblasti správy věcí veřejných, rozvoje infrastruktury a sdílení geologických poznatků a souvisejících odborných dovedností.
V lednu 2012 se v Bruselu konala konference na vysoké úrovni týkající se partnerství mezi EU a Afrikou v oblasti surovin, která se zaměřila na možnost využití nerostného bohatství pro reálný rozvoj v Africe.
Ve své iniciativě v oblasti surovin (RMI) se Komise zavázala pokračovat — ve spojení s africkými zeměmi – v hodnocení proveditelnosti podpory další spolupráce mezi projekty geologického průzkumu obou kontinentů a podporovat související spolupráci na mnohostranných fórech, jako je například program UNESCO v oblasti věd o zemi.
Studie mapující toto téma by měla být zahájena v roce 2013. Jejím cílem je vytvořit společné projekty na prohloubení znalostí o ložiscích nerostných surovin na africkém kontinentě, zřídit síť pro poskytování odborné přípravy pro pracovníky v africkém průzkumu a sdílet a digitalizovat údaje.
Evropský geologický průzkum hraje v tomto procesu klíčovou úlohu.
Zvýšení vlastní produkce surovin v Evropě
Důležité je rovněž zlepšit udržitelnost těžebních projektů v rámci Evropy. K zajištění stabilních a konkurenceschopných dodávek surovin z vlastních zdrojů EU je třeba optimalizovat související evropský regulační rámec. Jelikož naše nerostné bohatství je omezené, musíme co nejvíce využívat příležitostí, které nám nabízejí moderní technologie, a současně zachovat udržitelnost evropského těžebního průmyslu.
Odhaduje se, že hodnota nevyužitých evropských nerostných zdrojů v hloubce 500–1000 metrů dosahuje přibližně 100 miliard EUR. Proto Komise zřídila Evropské inovační partnerství v oblasti surovin, jehož úkolem je zvýšit vlastní produkci Evropy. Sdružuje dohromady kapitál a lidské zdroje, členské státy, podniky a výzkumné pracovníky ve společném úsilí o inovace průzkumu, těžby a zpracování surovin. Nové technologie umožní těžbu v hlubších a hůře dostupných oblastech i v drsných podmínkách. Také je třeba vyvinout alternativy kritických surovin a zlepšit recyklaci elektrických a elektronických zařízení: na jednoho občana EU připadá ročně 17 kg tohoto typu odpadu.