MĚnící se svĚt
Dopady
Dopady klimatických změn jsou patrné na všech kontinentech a předpokládá se, že se v nadcházejících desetiletích budou stále častější a intenzivnější.
Jednotlivé zemĚ a regiony čelí odlišným problémům.
Tyto klimatické změny mají potenciál proměnit náš svět, ovlivnit zásobování potravinami a vodou a tím i naše zdraví. Čím větší tyto problémy budou, tím obtížnější a nákladnější bude jejich řešení – proto je potřeba co nejdříve přijít s řešeními klimatických změn.
Jak se dá klimatická změna měřit?
Vzorky ledu odebrané z hlubin Antarktidy obsahují vzduchové bubliny staré více než 650 000 let. Ty vypovídají o koncentraci skleníkových plynů v minulosti a odhalují, že podíl CO2 a metanu v atmosféře býval mnohem nižší než dnes.
Letokruhy jsou záznamy o růstu stromů v jednotlivých letech. Vědci zkoumáním letokruhů velmi starých stromů zjišťují, jak se v průběhu času měnilo klima. Když jsou například letokruhy tenčí, znamená to, že bylo chladno nebo sucho.
V hvězdárně Mauna Loa na Havaji se už od roku 1958 měří koncentrace CO2 v atmosféře. Měření prováděná na tomto izolovaném místě daleko od zdrojů znečištění jsou dobrým ukazatelem globální koncentrace CO2.
Díky satelitním snímkům můžeme sledovat změny arktického a antarktického ledu v průběhu času.
Špatné zprávy
Vědci se shodují, že kvůli obrovskému množství skleníkových plynů, které lidé vypouštějí do atmosféry, se naše planeta zahřívá rychleji než kdy dříve. K největším zdrojům skleníkových plynů patří spalování fosilních paliv (uhlí, ropa a plyn), automobilová doprava a kácení lesů.
Mnozí z nás na vlastní oči viděli důsledky klimatických změn a mnoha z nás se dokonce přímo dotkly. Nepatří k nim ale jen extrémní projevy počasí, jako jsou povodně, sucha a hurikány. Pomalé, méně nápadné změny, kterými naše klima prochází, mají potenciál zcela změnit způsob našeho života.
Dobré zprávy
Dobrou zprávou je, že v prosinci 2015 se v Paříži dohodli představitelé 195 zemí, tedy prakticky celého světa, na vůbec první právně závazné globální dohodě o řešení klimatických změn. V EU i v dalších částech světa se již vlády, společnosti i jednotlivci pustili do řešení příčin klimatických změn a hledání způsobů, jak se jim přizpůsobit.
Klimatické změny jsou globální problém, který může mít dopad na nás všechny, a proto by měl k jejich řešení přispět každý z nás.
Na naší planetě jsme všichni na jedné lodi a změny, které provedeme na jednom místě, mohou ovlivnit lidi na druhé straně světa. Dá se říct, že svým chováním po sobě zanecháváme trvalé stopy. Svými rozhodnutími tedy může každý z nás přispět k tomu, aby po sobě zanechával méně stop a přispíval tak k řešení klimatických problémů.
EXTRÉMNÍ VÝKYVY POČASÍ ZPŮSOBENÉ KLIMATICKÝMI ZMĚNAMI
Jak…
Klikněte na interaktivní mapu a zobrazí se vám příklady anomálií způsobených počasím po celém světě
Oceány v první linii
Stoupající hladiny moří
Mezi roky 1901 a 2010 stouply hladiny světových moří v průměru o 19 cm. Má to dva hlavní důvody – jednak oteplující se voda má větší objem a zabírá více místa, jednak vlivem globálního oteplování rychleji tají ledovce a obří ledové kry v Grónsku a na Antarktidě, čímž v oceánech přibývá další voda.
Výsledné stoupání mořské hladiny způsobuje záplavy nízko položených pobřežních oblastí a některým ostrovům hrozí úplné zatopení.
Vyšší hladiny moří mohou také poškozovat důležité pobřežní ekosystémy, jako např. mangrovové lesy, což jsou útočiště mladých ryb a jiných živočichů, kteří jsou v nich chráněni před bouřemi narušujícími pobřeží. A když se slaná voda vsákne do země, poškozuje zásoby pitné vody a znehodnocuje zeminu, čímž znemožňuje pěstování plodin.
Ostrovy v ohrožení
Umíte si představit, jaké to je vědět, že jednoho dne se váš dům ocitne pod vodou?
Marshallovy ostrovy v severním Tichém oceánu jsou jednou z nejzranitelnějších ostrovních zemí světa. Velká část jejich území leží jen asi tři metry nad hladinou moře.
Vědci tvrdí, že při lokálním zvýšení hladiny moře o pouhých 80 cm by mohlo dojít k zatopení dvou třetiny jejich rozlohy.
Teplejší oceány
Změna klimatu má také významný dopad na světové oceány. Oceány absorbovaly více než 90 % dodatečného tepla generovaného atmosférickými změnami způsobenými lidskými činnostmi za posledních 40 let.
To znamená, že atmosféra se sice neohřívá tak, jak by mohla, nicméně stoupá teplota oceánů. Mořští živočichové, jako ryby, krevety, velryby a plankton (drobné organismy konzumované rybami) reagují na stoupající teplotu vody migrací k pólům, kde je voda chladnější.
Mořskému krilu – potravě ryb a velryb tvořené drobnými korýši – se však nejlépe daří v chladných vodách. Teplejší voda znamená méně krilu a méně ryb. Problém přežít v příliš teplé vodě mají také korálové útesy – ty jsou domovem pro více než 25 % všech mořských druhů a mnoho ryb se u korálových útesů rozmnožuje.
Oceány každý rok absorbují přibližně čtvrtinu množství oxidu uhličitého vyprodukovaného lidskou činností. Nárůst produkce CO₂ tudíž znamená, že roste množství tohoto plynu v mořské vodě. Tato schopnost oceánů pomáhá regulovat klima. Zároveň se tím ale narušuje jejich chemická rovnováha.
Voda v oceánech je stále kyselejší, což škodí mořským živočichům, zejména těm, kteří si vytvářejí pevné schránky, například humři, ústřice a korály.
To je obzvlášť velký problém, protože ti tvoří základ potravinového řetězce mnoha živočichů.
ZvíŘata tĚžce postižená změnou klimatu
Hrozící nedostatek potravy v polárních oblastech
Mnoho suchozemských a mořských živočichů se již přestěhovalo do nových oblastí. Pokud nedojde k omezení klimatických změn, budou někteří z nich čelit zvýšené hrozbě vyhynutí.
Největší polární predátoři, jako tuleni leopardí a medvědi lední, potřebují k přežití drobné řasy rostoucí na spodní straně mořských ledovců a ker. Tyto řasy tvoří základ téměř všech potravních řetězců v polárních oblastech. Těmito řasami se živí plankton, planktonem zase malé ryby a krill, a těmi zase živočichové z vyšších pater potravního řetězce – ryby, tučňáci a tuleni. S klesající rozlohou antarktického a arktického mořského ledu se tyto řetězce rozpadají.
A jaké dŮsledky to má pro ČlovĚka?
Kvůli změně klimatu dochází na Zemi k trvalým změnám, které stále více ovlivňují fungování lidských komunit.
Nebezpeční komáři
Kvůli klimatickým změnám také některé druhy hmyzu expandují ze svých původních lokalit do nových míst.
Některé druhy komárů přenáší choroby, jako je žlutá zimnice, horečka dengue, chikungunya a malárie. Původně žily tyto druhy hmyzu pouze v tropických oblastech, ale v současné době se kvůli oteplení klimatu některé z nich rozšířily i do jižní Evropy.
Méně jídla, více problémů
Spalující horko v kombinaci s nedostatkem vody je katastrofou pro plodiny a světové zásoby potravin. Rostliny bez vody nepřežijí, a bez rostlin budou hladovět hospodářská zvířata, například skot. Když horní vrstva zemědělské půdy vyschne, začne se z ní tvořit prach, který pak s spolu s živinami nezbytnými pro rostliny odnese vítr.
Výsledkem je, že se vypěstuje méně plodin. To je velký problém, protože do roku 2050 má světová populace narůst z dnešních 7 na 9 miliard, takže budeme potřebovat více jídla, ne méně.
Naše zdroje potravin ohrožují také negativní dopady klimatických změn na včely a jiné opylovače. Ze všech těchto důvodů musíme v co největší míře zabránit změně klimatu a zároveň pomoci zemědělství se změně klimatu přizpůsobit.
Potápějící se město
Dřevěné pilíře, na kterých jsou postaveny Benátky, mizí v bahně v mělké laguně Jaderského moře.
Vzhledem k tomu, že voda v laguně stoupá každý rok asi o 2 mm, výsledkem při zohlednění souvisejících jevů je zvyšování hladiny moře o 4 mm za rok.
Časté povodně poškozují historické budovy, zaplavují cesty a ovlivňují cestovní ruch.
Nyní však probíhá projekt instalace 78 obrovských ocelových bran na ochranu města před povodněmi až do výše 3 m. Kromě bran dostanou Benátky zvláštní ochranu prostřednictvím obnovy slanisek, která fungují jako přirozené bariéry proti vzestupu hladiny moře.
Jak vidíte, situace není dobrá – ani pro Zemi, ani pro lidi... Takže… co s tím?