Změna klimatu postihuje všechny regiony světa. Ledovce v Arktidě i Antarktidě ustupují, hladina moří stoupá. V některých regionech dochází stále častěji k extrémním povětrnostním jevům a srážkám, zatímco v jiných se zase lidé potýkají s intenzivnějšími teplotními vlnami a obdobími extrémního sucha.
V příštích desetiletích se očekává, že se tyto důsledky změny klimatu ještě zintenzivní.
Objem vody se zahřátím zvyšuje. Globální oteplování způsobuje zároveň tání ledovců a ledové pokrývky v polárních oblastech.
Souhra těchto jevů způsobuje zvyšování hladiny moří, což vede k záplavám a erozi v pobřežních a nízko položených oblastech.
Silné deště a podobné extrémní povětrnostní jevy jsou v dnešní době stále častější. To může vést k záplavám a snížení kvality vody a zároveň ke zhoršení dostupnosti vodních zdrojů v některých regionech.
K nejvíce postiženým patří chudé rozvojové země. Jejich obyvatelé jsou často do velké míry závislí na přirozeném prostředí, přičemž mají na boj proti měnícím se klimatickým podmínkám nejméně prostředků.
Změna klimatu se již projevuje na zdraví obyvatel:
Poškození majetku či infrastruktury, jakož i lidského zdraví v důsledku těchto změn představují pro společnost a hospodářství vysoké náklady.
V období 1980-2011 bylo povodněmi zasaženo více než 5,5 milionu obyvatel, přičemž přímé hospodářské ztráty činily přes 90 miliard eur.
Poškozeny jsou především hospodářská odvětví, jež jsou odkázána na určité množství srážek a určité teploty, jako je například zemědělství, lesnictví, energetika a cestovní ruch.
Ke změně klimatu dochází takovým tempem, že se mu mnohé rostlinné a živočišné druhy nestíhají přizpůsobit.
Mnohé suchozemské, sladkovodní a mořské druhy se již z tohoto důvodu přemístily do jiných lokalit. Pokud nedokážeme udržet nárůst průměrné teploty i nadále pod kontrolou, budou některým druhům navíc hrozit vyhynutí.