Statistics Explained

Statistika struktury zemědělských podniků

Revision as of 13:25, 11 July 2019 by Rosswen (talk | contribs)
Údaje z prosince 2015. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Anglická verze je aktuálnější.


Obrázek 1: Klíčové ukazatele – podíl v EU-28 celkem, 2013
(%)
Zdroj: Eurostat (ef_kvaareg)
Obrázek 2: Průměrná využívaná zemědělská půda zemědělského podniku, 2010 a 2013 (1)
(hektary)
Zdroj: Eurostat (ef_kvaareg)
Tabulka 1: Produkce, pracovní síla a hospodářská zvířata, 2007–13
Zdroj: Eurostat (ef_kvaareg)
Obrázek 3: Podíl pravidelně zaměstnaných pracovníků na zemědělských pracovních silách a rozdělení podle intenzity práce, 2013
(%)
Zdroj: Eurostat (ef_lflegaa) a (ef_lfwtime)
Obrázek 4: Půda patřící zemědělským podnikům, 2013 (1)
(%)
Zdroj: Eurostat (demo_r_d3area) a (ef_oluft)
Obrázek 5: Rozdělení využívané zemědělské půdy, 2013
(%)
Zdroj: Eurostat (ef_oluft)
Obrázek 6: Využívaná zemědělská půda podle využití půdy, EU-28, 2013 (1)
(podíl využívané zemědělské půdy v %)
Zdroj: Eurostat (ef_oluft)

Struktura zemědělství v členských státech Evropské unie (EU) se liší v závislosti na rozdílech v oblasti geologie, topografie, klimatu a přírodních zdrojů, jakož i v důsledku rozmanitosti regionálních činností, infrastruktury a společenských zvyklostí. Zjišťování o struktuře zemědělských podniků (strukturální šetření v zemědělství) pomáhá hodnotit situaci v zemědělství v celé EU tím, že sleduje vývoj a změny ve struktuře zemědělských podniků a zároveň modeluje dopad vnějšího vývoje nebo návrhů politiky.

Tento článek představuje některé statistiky z nejnovějšího zjišťování o struktuře zemědělských podniků, které bylo provedeno v roce 2013, a v některých případech je porovnává s výsledky ze sčítání v letech 2009 nebo 2010 a předchozím zjišťováním o struktuře zemědělských podniků v roce 2007. Je třeba poznamenat, že mezi zjišťováním v letech 2007 a 2009 nebo 2010 došlo k určitým metodickým a legislativním změnám.

Hlavní statistické výsledky

Velikost zemědělských podniků

V roce 2013 bylo v EU-28 10,8 milionu zemědělských podniků. Z analýzy na základě ekonomické velikosti vyplývá, že 6,5 milionu (neboli 59,8 %) z nich mělo standardní produkci větší než 2 000 EUR. Využívaná zemědělská půda v EU-28 činila téměř 175 milionů hektarů (přibližně 40,0 % celkové rozlohy), z čehož vyplývá, že průměrná velikost zemědělského podniku byla 16,1 hektaru.

Pokud jde o využívanou zemědělskou půdu, největší podíl zemědělské půdy v EU-28 měly Francie (15,9 %) a Španělsko (13,3 %), zatímco podíly Spojeného království a Německa byly nepatrně nižší než 10,0 % – viz obrázek 1. Zdaleka největší počet zemědělských podniků byl naopak v Rumunsku (3,6 milionu), kde se nachází jedna třetina (33,5 %) všech zemědělských podniků v EU-28. Druhý největší podíl zemědělských podniků (13,2 %) mělo Polsko, které s určitým odstupem následují Itálie (9,3 %) a Španělsko (8,9 %).

Rozdíl mezi podíly z hlediska počtu zemědělských podniků nebo využívané zemědělské půdy (jak znázorňuje obrázek 1) odráží průměrnou velikost zemědělských podniků znázorněnou na obrázku 2. Zdaleka největší průměrná velikost zemědělských podniků z členských států EU v roce 2013 činila 133 hektarů a byla zaznamenána v České republice, přičemž druhý nejvyšší průměr (94 hektarů) byl zaznamenán ve Spojeném království. Šest členských států vykázalo průměrné velikosti pod 10,0 hektaru, přičemž nejnižší průměry byly zjištěny v Rumunsku, na Kypru a na Maltě.

Průměrná velikost zemědělských podniků v EU-28 se zvýšila z 14,4 hektarů na podnik v roce 2010 na 16,1 hektaru na podnik v roce 2013, což bylo důsledkem snížení počtu podniků o 11,5 % a zmenšení využívané zemědělské půdy o 0,7 %. Většina členských států EU zaznamenala v letech 2010 až 2013 nárůst průměrné využívané zemědělské půdy na zemědělský podnik, přičemž podstatný pokles zaznamenala pouze Česká republika a menší poklesy byly zaznamenány v Řecku a Irsku.

Kromě stanovení velikosti zemědělských podniků podle jejich zemědělské půdy lze ekonomickou velikost stanovit odkazem na standardní produkci, jinak řečeno hodnotu zemědělské produkce ve výstupních cenách. Na základě tohoto ukazatele se zemědělská produkce v EU-28 (v běžných cenách) zvýšila v letech 2007 až 2010 o 7,9 % a v letech 2010 až 2013 o dalších 7,5 % (viz tabulka 1). Ve většině členských států EU byl mezi těmito roky vykázán růst, avšak byl zaznamenán i pokles o více než 10,0 % v letech 2007 až 2010 v Řecku a na Kypru a v letech 2010 až 2013 v Itálii; k menšímu poklesu došlo v letech 2007 až 2010 v Německu a Irsku (produkce ve Švédsku se víceméně nezměnila) a v letech 2010 až 2013 v Chorvatsku, Rakousku a Portugalsku. Růst nad 20,0 % byl pozorován v sedmi členských státech v letech 2007 až 2010 a ve čtyřech členských státech v letech 2010 až 2013, přičemž Lotyšsko bylo jediným členským státem, který zaznamenal takovou úroveň růstu v obou těchto obdobích.

Zemědělská pracovní síla

Celkový počet zemědělských pracujících v zemědělství v EU-28 činil 9,5 milionů ročních pracovních jednotek v roce 2013, z nichž 8,7 milionů (92 %) byli pravidelně zaměstnaní pracovníci (viz obrázek 3). Celková změna počtu pracujících v zemědělství v EU-28 v letech 2007–2013 představovala pokles o 2,3 milionu ročních pracovních jednotek, což odpovídá snížení o 19,8 %. V letech 2007 až 2013 se počet pracujících v zemědělství snížil v téměř všech členských státech EU, s výjimkou Irska, Maďarska a Malty, kde se počet pracujících zvýšil. V procentuálním vyjádření byl největší pokles zaznamenán na Slovensku, v Itálii, na Kypru a v Bulharsku, přičemž ve všech těchto zemích došlo k poklesu pracovní síly nejméně o třetinu.

Pravidelně zaměstnaní pracovníci představovali více než čtyři pětiny pracujících v zemědělství v každém z členských států EU, přičemž nejmenší podíl byl ve Španělsku (81 %), zatímco v Lotyšsku tvořily zemědělskou pracovní sílu téměř výhradně pravidelně zaměstnaní pracovníci. Pokud jde o pravidelně zaměstnané pracovníky, podíl pracovníků na plný úvazek a ostatních pracovníků se mezi jednotlivými členskými státy EU značně lišil. Pravidelně zaměstnaní pracovníci na plný úvazek tvořili více než polovinu pracovní síly v zemědělství v jedenácti členských státech, přičemž nejvíce – téměř tři čtvrtiny (74 %) – v Lucembursku. V Rakousku, Chorvatsku a Litvě naopak podíl pravidelně zaměstnaných pracovníků na plný úvazek v rámci zemědělských pracovních sil činil jen čtvrtinu až pětinu, přičemž v Rumunsku tento podíl klesl až na 7 %.

Velké dobytčí jednotky

Množství hospodářských zvířat v EU-28 činilo 130 milionů velkých dobytčích jednotek (VDJ) v roce 2013. Celkový počet hospodářských zvířat v EU-28 se v letech 2007 až 2013 snížil o 6,6 milionu VDJ, což odpovídá poklesu o 4,8 % (viz tabulka 1). Počet hospodářských zvířat poklesl v uvedených letech celkem v 21 členských státech EU, přičemž k největšímu poklesu o téměř 30 % došlo na Kypru a Maltě. Ze sedmi členských států EU s vyšším počtem hospodářských zvířat v roce 2013 než v roce 2007 byl zaznamenán nárůst o méně než 1,0 % v Irsku, Portugalsku a ve Španělsku, o přibližně 2,0 % ve Finsku a Německu a nejvyšších hodnot dosahujících téměř 3,0 % bylo dosaženo v Lucembursku a Nizozemsku.

Využití zemědělské půdy

Využívaná zemědělská půda představovala dvě pětiny (40,0 %) celkové rozlohy EU-28 v roce 2013, přičemž zemědělským podnikům patřilo dalších 9,0 % rozlohy, ať už v podobě zalesněných ploch (6,7 %), nebo jiné půdy nevyužívané k zemědělství (2,3 %) – viz obrázek 4. Podíl rozlohy, která byla využívanou zemědělskou půdou, se zvýšil na téměř tři čtvrtiny (72,5 %) v Irsku a činil více než dvě třetiny celkové rozlohy (70,5 %) ve Spojeném království, naopak méně než desetinu rozlohy představovala využívaná zemědělská půda ve Švédsku (7,5 %) a Finsku (7,4 %). Tyto dva severské členské státy byly jedinými členskými státy EU, kde zalesněné plochy patřící zemědělským podnikům představovaly větší podíl rozlohy než půda využívaná k zemědělským účelům.

Orná půda (zahrnující půdu pro obiloviny a ostatní ornou půdu) představovala tři čtvrtiny (59,8 %) využívané zemědělské půdy v EU-28 v roce 2013 (viz obrázek 5), přičemž trvalé travní porosty a louky (pastviny, louky a extenzivní pastviny) tvořily o něco více než třetinu (34,2 %). Trvalé kultury, jako jsou vinice, olivovníky a sady, představovaly 5,9 %, přičemž zbývající 0,2 % tvořily hlavně zelinářské zahrady.

Relativní významnost orné půdy se mezi jednotlivými členskými státy EU značně lišila a její podíl na využívané zemědělské půdě se pohyboval od 35,6 % ve Slovinsku do 81,6 % v Maďarsku, přičemž hodnot vyšších než tento rozsah dosáhly severské členské státy Švédsko (85,1 %), Dánsko (91,5 %) a Finsko (98,5 %) a naopak nižších hodnot dosáhlo Portugalsko (30,2 %) a Irsko (21,0 %). Podíl trvalých travních porostů a luk související s živočišnou výrobou (zejména chovem na mléko a chovem ovcí) překročil 50 % v Lucembursku, Slovinsku, Spojeném království a Irsku, zatímco méně než 2 % činil na Kypru, ve Finsku a na Maltě. Trvalé kultury představovaly více než 10 % využívané zemědělské půdy v jižních členských státech spojovaných s pěstováním hroznů, oliv a citrusových plodů, přičemž jejich nejvyšší podíl (25,0 %) byl zaznamenán na Kypru.

Obrázek 6 znázorňuje podrobnější analýzu využití zemědělské půdy v EU-28. Více než polovina veškeré orné půdy, představující třetinu (33,2 %) celkové využívané zemědělské půdy v roce 2013, byla vyhrazena pro obiloviny. Trvalé travní porosty a louky tvořily převážně pastviny a louky, které měly na celkové využívané zemědělské půdě podíl 21,9 %, přičemž extenzivní pastviny měly podíl 11,4 % a trvalé travní porosty nepoužívané k produkci, avšak způsobilé pro subvence měly podíl 0,8 %.

Zdroje a dostupnost údajů

Komplexní statistické zjišťování o struktuře zemědělských podniků provádějí členské státy EU každých deset let (v plném rozsahu, jímž je zemědělské sčítání) a mezi těmito základními zjišťováními se třikrát provedou mezilehlá výběrová šetření. Členské státy shromažďují informace z jednotlivých zemědělských podniků zahrnující tyto údaje:

  • využívání půdy,
  • počty hospodářských zvířat,
  • rozvoj venkova (například činnosti jiné než zemědělství),
  • řízení a vstup práce v zemědělství (včetně věku, pohlaví a vztahu k vlastníkovi).

Údaje zjišťování jsou agregovány na různých zeměpisných úrovních (země, regiony a pro základní zjišťování také okresy) a uspořádány podle třídy velikosti, statusu oblasti, právního statusu podniku, cílového pásma a typu zemědělského podniku.

Při přípravě na zjišťování pro rok 2010 byl vypracován nový právní základ: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby.

Základní jednotkou, na které je zjišťování založeno, je zemědělský podnik – technicko-ekonomická jednotka, která podléhá jednotnému řízení a zabývá se zemědělskou výrobou. Do roku 2007 zahrnovalo zjišťování o struktuře zemědělských podniků všechny zemědělské podniky s využívanou zemědělskou půdou o rozloze nejméně jeden hektar (ha) a využívanou zemědělskou půdou o rozloze menší než jeden hektar, jestliže jejich tržní produkce překračovala určité fyzické prahové hodnoty. Podle nové právního předpisu se minimální prahová hodnota pro zemědělské podniky změnila z jednoho hektaru na pět hektarů pro zjišťování za rok 2010. Nová pětihektarová prahová hodnota byla přijata v České republice, Německu a Spojeném království. V Lucembursku byla prahová hodnota změněna na tři hektary, ve Švédsku na dva hektary a v Nizozemsku byla minimální prahovou hodnotou standardní produkce ve výši 3 000 EUR (další podrobnosti jsou uvedeny níže).

Nový právní předpis také změnil předmět zjišťování z 99 % standardního příspěvku na úhradu na 98 % využívané zemědělské půdy (kromě veřejných pozemků) a 98 % hospodářských zvířat. Veřejné pozemky (půda sdílené několika zemědělskými podniky) nejsou v případě Bulharska, Německa, Francie, Řecka, Irska, Maďarska, Slovinska a Spojeného království zahrnuty do využívané zemědělské půdy. Ve všech ostatních zemích tato kategorie buď neexistuje, nebo nebyla do zjišťování zahrnuta.

Standardní produkce zemědělského produktu (plodin nebo hospodářských zvířat) je průměrná hodnota zemědělské produkce ve výstupních cenách zemědělské produkce, v eurech na jeden hektar nebo na jedno hospodářské zvíře. Pro každý produkt existuje oblastní koeficient založený na průměrných cenách za pět let. Do roku 2007 se při zjišťování o struktuře zemědělských podniků pro klasifikaci zemědělských podniků podle typu výrobního zaměření a ekonomické velikosti používalo standardní hrubé rozpětí, což však bylo pro sčítání v roce 2010 nahrazeno pojmem standardní produkce. Je třeba poznamenat, že standardní produkce vylučuje přímé platby.

Zemědělské pracovní síly zahrnují všechny osoby s ukončenou povinnou školní docházkou (které dosáhly věku ukončení povinné školní docházky), které vykonávaly zemědělskou práci v zjišťovaném zemědělském podniku během dvanácti měsíců před datem zjišťování. Údaje zahrnují vlastníky, i když v zemědělském podniku nepracují, zatímco jejich manželé či manželky se počítají pouze tehdy, pokud v zemědělském podniku vykonávají zemědělskou práci. Vlastníkem se rozumí fyzická osoba (jediný vlastník nebo skupina osob) nebo právnická osoba (například družstvo nebo jiná instituce), na jejíž účet a jejímž jménem se zemědělský podnik provozuje a která je za zemědělský podnik právně a ekonomicky odpovědná – jinými slovy osoba, která nese za zemědělský podnik ekonomické riziko; v případě skupin vlastníků se počítá pouze hlavní vlastník (jedna osoba). Pravidelné zemědělské pracovní síly zahrnují pracovní síly, které jsou rodinnými příslušníky, a pravidelně zaměstnané pracovníky, kteří rodinnými příslušníky nejsou. Jedna roční pracovní jednotka odpovídá práci vykonané jednou osobou, která je v zemědělském podniku zaměstnána na plný pracovní úvazek. Plným úvazkem se rozumí minimální počet hodin vyžadovaný vnitrostátními předpisy, kterými se řídí pracovní smlouvy. Pokud uvedené předpisy výslovně nestanoví počet hodin, považuje se za minimum 1 800 hodin (225 pracovních dní po osmi hodinách).

Kontext

Cílem politiky rozvoje venkova je zlepšit konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví, kvalitu životního prostředí a krajiny, život ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářství venkova. V návaznosti na modernizaci zemědělství a rostoucí význam průmyslu a v nedávné době i odvětví služeb výrazně klesl význam zemědělství jakožto zdroje pracovních příležitostí. V důsledku toho je větší důraz kladen na úlohu, kterou mohou zemědělci hrát v oblasti rozvoje venkova, včetně lesnictví, biologické rozmanitosti, diverzifikaci hospodářství venkova za účelem vytváření alternativních pracovních příležitostí a zajištění ochrany životního prostředí ve venkovských oblastech.

Společná zemědělská politika (SZP) byla často reformována ve snaze modernizovat toto odvětví a posílit jeho tržní orientaci. Po téměř dvou letech jednání mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou bylo dne 26. června 2013 dosaženo politické dohody o reformě SZP. Dohoda by měla vést k dalekosáhlým změnám: zajištění spravedlivějších a ekologičtějších přímých plateb, posílení postavení zemědělců v řetězci potravinové produkce, zvýšení účinnosti a transparentnosti SZP při současném zajištění reakce na problémy v oblasti bezpečnosti potravin, změny klimatu, růstu pracovních příležitostí ve venkovských oblastech, což by Evropské unii mělo pomoci při dosahování cílů její strategie Evropa 2020 spočívajících v podpoře inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu. V prosinci 2013 byla poslední reforma SZP formálně přijata Evropským parlamentem a Radou. Zjišťování o struktuře zemědělských podniků se i nadále vhodně přizpůsobuje tak, aby přinášelo včasné a relevantní údaje, které pomohou analyzovat a sledovat tento vývoj.

Související články

Další informace z Eurostatu

Publikace

Hlavní tabulky

Farm structure: historical data (1990-2007) (t_ef)

Databáze

Farm structure (ef)
Farm structure - 2008 legislation (from 2005 onwards) (ef_main)
Key farm variables (ef_kv)
Overview - Farm land use (ef_olu)
Overview - Farm livestock (ef_ols)
Overview - Farm labour force (ef_olf)
Farm land use - Arable land (ef_ala)
Farm land use - Permanent crops, other farmland, irrigation (ef_po)
Farm livestock and fodder crops (ef_lsf)
Farm labour force (ef_lf)
Other gainful activities and support for rural development (ef_oga)
Farm management and practises (ef_mp)
Survey on agricultural production methods (SAPM, 2010) (ef_pm)
Farm structure - 1998 legislation (1990-2007) (ef_historic)

Zvláštní sekce

Metodika / Metadata

Zdrojové údaje pro tabulky, obrázky a mapy (MS Excel)

Další informace

Hlavní právní předpisy

  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby (zjišťování o struktuře zemědělských podniků od roku 2010)
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 378/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 1166/2008, pokud jde o finanční rámec na období 2014–2018
  • Nařízení komise (EU) č. 715/2014 ze dne 26. června 2014, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, pokud jde o seznam ukazatelů, které mají být shromážděny v rámci zjišťování o struktuře zemědělských podniků za rok 2016

Prováděcí předpisy

  • Nařízení komise (EU) č. 1200/2009, kterým se provádí nařízení (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, (zjišťování o struktuře zemědělských podniků od roku 2010)
  • Nařízení komise (EU) 2015/1391, kterým se mění nařízení (ES) č. 1200/2009

Související a starší právní předpisy

Externí odkazy


Retrieved from "https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Archive:Farm_structure_statistics/cs&oldid=442603"