Archive:Statistika příčin smrti

Extrakce údajů z databáze: červenec 2018.

Plánovaná aktualizace článku: prosinec 2019.

Highlights

Nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku rakoviny plic a rakoviny tlustého střeva a konečníku v členských státech EU hlásilo v roce 2015 Maďarsko.

Nejnižší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd v členských státech EU byla v roce 2015 zaznamenána na Kypru a v Řecku.

Standardizovaná míra úmrtnosti v EU byla v roce 2015 u téměř všech hlavních příčin smrti vyšší u mužů než u žen.

Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti, EU-28, 2015
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

V tomto článku je uveden přehled aktuálních statistik týkajících se příčin úmrtí v Evropské unii (EU). Uvedením všech úmrtí v populaci do souvislostí podle základní příčiny lze posoudit riziko úmrtí související s různými konkrétními chorobami a jinými příčinami; tato čísla lze dále analyzovat podle věku, pohlaví, země, v níž k úmrtí došlo / země pobytu zesnulého a regionu (úroveň NUTS 2), za použití standardizované míry úmrtnosti.

Full article

Hlavní výsledky

Poslední odhady příčin smrti v EU-28 jsou k dispozici za referenční období 2015. Z tabulky 1 vyplývá, že zdaleka nejčastějšími příčinami smrti v EU byly nemoci oběhové soustavy a rakovina (zhoubné nádory) (v angličtině).

Tabulka 1: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti, 2015
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Vývoj situace mezi roky 2005 a 2015

V letech 2005 až 2015 vykazovaly standardizované míry úmrtnosti v důsledku rakoviny, ischemické choroby srdeční a dopravních nehod sestupnou tendenci

Mezi roky 2005 a 2015 došlo v EU-28 ke snížení standardizované míry úmrtnosti v důsledku rakoviny u mužů o 11,5 % a u žen o 6,1 % – viz obrázky 1 a 2. Větší pokles byl zaznamenán u úmrtí v důsledku ischemické choroby srdeční, jejichž míra se snížila o 30,3 % u mužů a o 34,3 % u žen. Ještě více poklesla míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod, a to o 43,3 % u mužů a o 44,3 % u žen. Standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku rakoviny prsu klesla u žen o 10,1 %, což je větší pokles než u rakoviny celkově. Oproti tomu se zvýšila míra úmrtnosti v důsledku nemocí nervové soustavy, a to o 25,9 % u mužů a o 31,9 % u žen. Ačkoliv se standardizovaná míra úmrtnosti na rakovinu plic (zahrnuta je rovněž rakovina hrtanu a průdušnice) zvýšila jak pro muže, tak pro ženy, velikost změny se značně liší: u mužů se zvýšila o 3,9 % (přičemž od roku 2009 klesá), zatímco u žen se zvýšila o výrazných 56,0 %.

Obrázek 1: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel, muži, EU-28, 2005–2015
(2010 = 100)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr) a (hlth_cd_asdr2)

File:Causes of death — standardised death rate per 100 000 inhabitants, females, EU-28, 2005–2015 (2010 = 100) HLTH18.png

Obrázek 2: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel, ženy, EU-28, 2005–2015
(2010 = 100)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr) a (hlth_cd_asdr2)

Příčiny smrti v roce 2015 v jednotlivých zemích

V EU-28 činila v roce 2015 standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční 127 úmrtí na 100 000 obyvatel

Mezi nemoci oběhové soustavy patří choroby související s vysokým krevním tlakem, cholesterolem, cukrovkou a kouřením. Nejčastější příčinou úmrtí v důsledku nemocí oběhové soustavy byly ischemické choroby srdeční a cerebrovaskulární onemocnění. V roce 2015 byly ischemické choroby srdeční příčinou 127 úmrtí na 100 000 obyvatel v celé EU-28. Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční byla mezi členskými státy EU zaznamenána v Litvě, Lotyšsku, na Slovensku a v Maďarsku — ve všech těchto zemích činila v roce 2015 více než 400 úmrtí na 100 000 obyvatel. Na opačném konci žebříčku figuruje Francie, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Belgie, Lucembursko a Dánsko, kde byla standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční nejnižší. V roce 2015 činila méně než 100 úmrtí na 100 000 obyvatel; stejně tak tomu bylo i v případě Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.

Nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku rakoviny plic a rakoviny tlustého střeva a konečníku hlásilo Maďarsko

V roce 2015 byla nejvýznamnější příčinou smrti ve všech 28 členských státech EU rakovina. V průměru zapříčinila 261 úmrtí na 100 000 obyvatel. Mezi nejčastější formy rakoviny, u nichž činila standardizovaná míra úmrtnosti vždy více než 10 osob na 100 000 obyvatel, patřily zhoubné nádory: průdušnice, průdušek a plic; tlustého střeva, tračníku, konečníku, řitního otvoru a řitního kanálu; prsu; slinivky břišní; prostaty; žaludku a jater a žlučovodů.

Rakovinou byli nejvíce postiženi obyvatelé Maďarska, Chorvatska, Slovenska, Slovinska a Polska. V roce 2015 zde v jejím důsledku zemřelo 300 nebo více osob na 100 000 obyvatel; v Estonsku, Lotyšsku a Dánsku, stejně jako v Srbsku, byla míra úmrtnosti velmi blízko této hodnoty. Zdaleka nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku rakoviny plic zaznamenalo v roce 2015 mezi členskými státy EU Maďarsko (89 úmrtí na 100 000 obyvatel), po něm následovalo Polsko (70 na 100 000 obyvatel), Dánsko (69 na 100 000 obyvatel), Nizozemsko (66 na 100 000 obyvatel) a Chorvatsko (65 na 100 000 obyvatel); standardizovanou míru úmrtnosti ve výši 70 osob na 100 000 obyvatel uvádí rovněž Srbsko. Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku rakoviny tlustého střeva a konečníku byla rovněž zjištěna v Maďarsku, a sice 54 úmrtí na 100 000 obyvatel, Chorvatsko zaznamenalo standardizovanou míru úmrtnosti 50 osob na 100 000 obyvatel a Slovensko 49 osob na 100 000 obyvatel.

Třetí nejčastější příčinou smrti v EU-28 byly respirační choroby

Po nemocech oběhové soustavy a rakovině byly respirační choroby třetí nejčastější příčinou smrti v EU-28 (v roce 2015 v průměru 88 úmrtí na 100 000 obyvatel). V rámci této skupiny nemocí byla nejčastější příčinou úmrtí chronická onemocnění dolních cest dýchacích a dále potom zápal plic. Respirační choroby mají souvislost s věkem. Velká většina úmrtí v důsledku těchto chorob byla zaznamenána u osob ve věku 65 let a více.

Nejvyšší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku respiračních chorob zaznamenalo mezi členskými státy EU Spojené království (142 na 100 000 obyvatel), Irsko (135 na 100 000 obyvatel), Portugalsko (126 na 100 000 obyvatel), Řecko (122 na 100 000 obyvatel) a Dánsko (118 na 100 000 obyvatel).

Nejnižší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku sebevražd má Kypr a Řecko

Mezi vnější příčiny smrti patří mimo jiné úmrtí v důsledku záměrného sebepoškození (sebevraždy) a dopravních nehod. Přestože sebevraždy nejsou jednou z nejvýznamnějších příčin smrti a údaje z některých členských států EU jsou pravděpodobně neúplné, považují se často za významný ukazatel problémů, jimž musí společnost věnovat pozornost a jež musí řešit. V roce 2015 došlo v EU-28 v důsledku sebevraždy v průměru k 11 úmrtím na 100 000 obyvatel. Nejnižší standardizovanou míru úmrtnosti v důsledku sebevražd zaznamenali v roce 2015 na Kypru a v Řecku (4 a 5 úmrtí na 100 000 obyvatel) a poměrně nízká míra, tedy méně než 8 úmrtí na 100 000 obyvatel, byla hlášena rovněž z Itálie, Spojeného království, Španělska a Malty. Ve státech ESVO a kandidátských zemích byly výrazně nízké hodnoty zaznamenány v Lichtenštejnsku a Turecku. Standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd v Litvě (30 úmrtí na 100 000 obyvatel) byla téměř třikrát vyšší než průměr EU-28.

Nejnižší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod byla zaznamenána ve Švédsku, na Maltě, v Irsku a ve Spojeném království

Ačkoli k dopravním nehodám dochází denně, četnost úmrtí v jejich důsledku byla v roce 2015 v EU-28 nižší (standardizovaná míra úmrtnosti činila 5,8 na 100 000 obyvatel) než četnost sebevražd. Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod byla za rok 2015 hlášena z Rumunska, Lotyšska, Chorvatska a Litvy (10,0 či více úmrtí na 100 000 obyvatel), zatímco na opačném konci škály se nachází Švédsko, Malta, Irsko a Spojené království, v těchto zemích bylo hlášeno méně než 3,6 úmrtí v důsledku dopravních nehod na 100 000 obyvatel. Ze států ESVO uvádí obdobně nízké hodnoty Lichtenštejnsko a Norsko.

Příčiny smrti v roce 2015 podle pohlaví

Standardizovaná míra úmrtnosti byla u téměř všech hlavních příčin smrti vyšší u mužů než u žen

S výjimkou rakoviny prsu byla v roce 2015 standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku všech hlavních příčin v EU-28 vyšší u mužů než u žen – viz obrázek 3. Standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku alkoholismu a drogové závislosti byla u mužů více než čtyřikrát vyšší než u žen; úmrtnost v důsledku záměrného sebepoškození a HIV byla u mužů třikrát až čtyřikrát vyšší než u žen.

Obrázek 3: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti, EU-28, 2015
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Úmrtnost na rakovinu je obecně vyšší u mužů než u žen, avšak je zde řada forem této nemoci, jež u jednoho z pohlaví výrazně převažují – např. rakovina prsu u žen, a takových forem, jež se vyskytují pouze u jednoho z pohlaví. To je např. rakovina dělohy u žen či rakovina prostaty u mužů. V roce 2015 byla v EU-28 rakovina prsu příčinou 32,7 úmrtí na 100 000 žen. Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti byla zaznamenána v Chorvatsku (43,1 na 100 000 žen), na Slovensku (40,6 na 100 000 žen) a v Maďarsku (39,3 na 100 000 žen). Nejlépe na tom naopak bylo Španělsko, Finsko, Portugalsko, Švédsko a Česko, kde bylo v roce 2015 zaznamenáno méně než 30,0 úmrtí na rakovinu prsu na 100 000 žen, ze států ESVO uvádí obdobné hodnoty Norsko a z kandidátských zemí Turecko.

Nejvyšší incidenci ischemické choroby srdeční u mužů i u žen ohlásily Litva, Lotyšsko, Slovensko a Maďarsko

Nejvyšší standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční u mužů i žen byla zaznamenána v Litvě, Lotyšsku, na Slovensku a v Maďarsku, zatímco nejnižší počet případů úmrtí v důsledku ischemické choroby srdeční u mužů i žen zaznamenali ve Francii a v Nizozemsku. Ve všech členských státech EU umírají v důsledku ischemické choroby srdeční častěji muži než ženy — viz obrázek 4 — přičemž nejvyšší rozdíly incidence mezi pohlavími zaznamenaly tři pobaltské členské státy.

Obrázek 4: Úmrtí v důsledku ischemických chorob srdečních – standardizovaná míra úmrtnosti, 2015
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Rovněž standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd byla systematicky vyšší u mužů než u žen – viz obrázek 5. Největší rozdíl mezi oběma pohlavími byl v roce 2015 zaznamenán v Litvě. Míra úmrtnosti mužů zde činila 56,3 na 100 000 obyvatel, zatímco u žen to bylo 10,1 na 100 000 obyvatel. Vezmeme-li však v úvahu prostý poměr mezi údaji týkajícími se jednotlivých pohlaví, ukáže se, že v Polsku a Rumunsku byla tato míra více než šestkrát vyšší u mužů než u žen. Tento nepoměr mezi pohlavími byl nejnižší ve Švédsku, Belgii, Lucembursku, Dánsku a Nizozemsku, kde byla standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku sebevražd u mužů méně než 3krát vyšší než u žen.

Obrázek 5: Úmrtí v důsledku sebevraždy – standardizovaná míra úmrtnosti, 2015
(na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Statistika příčin smrti v roce 2015 u osob mladších 65 let

U osob do 65 let byly hlavní příčiny smrti do určité míry odlišné, pokud jde o jejich relativní význam (viz tabulka 2). V této věkové skupině byla nejčastější příčinou smrti rakovina — standardizovaná míra úmrtnosti v jejím důsledku činila v roce 2015 v EU-28 v průměru 78 úmrtí na 100 000 obyvatel. Druhou nejčastější příčinou byly nemoci oběhové soustavy (46 úmrtí na 100 000 obyvatel). Oproti údajům za celou populaci nepatřily u osob mladších 65 let mezi tři hlavní příčiny smrti respirační choroby. Standardizovaná míra úmrtnosti u respiračních chorob byla nižší než míra úmrtnosti v důsledku nemocí zažívacího traktu a byla jen o málo vyšší než míra úmrtnosti v důsledku sebevražd.

Tabulka 2: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti, 2015
(na 100 000 obyvatel ve věku do 65 let)
Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr2)

Mezi lety 2005 a 2015 poklesla míra úmrtnosti osob do 65 let v EU-28 v důsledku každé z hlavních příčin smrti s výjimkou rakoviny plic, jak je zřejmé z obrázku 6. Tento pokles byl nejvýraznější u dopravních nehod, kde ve sledovaném období míra úmrtnosti poklesla o 46,7 %, a u ischemických chorob srdečních (pokles o 31,9 %).

Obrázek 6: Příčiny smrti – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel ve věku do 65 let, EU-28, 2005-2015
(2010 = 100)
Zdroj:'‘ Eurostat (hlth_cd_asdr) a (hlth_cd_asdr2)

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy

Statistika příčin smrti: tabulky a grafy (v angličtině)

Zdroje údajů

Statistika příčin smrti vychází ze dvou informačních zdrojů: lékařských údajů uvedených v úmrtních listech, jež lze využít ke zjištění příčiny smrti, a kódování příčin smrti podle systému WHO-MKN. Všechna úmrtí obyvatel jsou označena podle základní příčiny smrti, jinými slovy podle „nemoci nebo úrazu, jež přivodily sled patologických událostí vedoucích přímo ke smrti, nebo okolností nehody či násilí, jež způsobily smrtelný úraz“ (definice přijatá Světovým zdravotnickým shromážděním (v angličtině)).

Platnost a spolehlivost statistiky příčin smrti je do určité míry závislá na kvalitě údajů, jež poskytují lékaři vystavující úmrtní listy. Může docházet k nepřesnostem z různých důvodů, mezi něž patří například:

chyby při vystavení úmrtního listu;
problémy se stanovením lékařské diagnózy;
výběr hlavní příčiny smrti;
kód příčiny smrti.

Někdy není příčina smrti jednoznačná. Kromě onemocnění přímo vedoucího k úmrtí by měly lékařské údaje na úmrtním listu obsahovat rovněž kauzální řetězec vedoucí k onemocnění zesnulého. Mohou se uvést také jiné podstatné zdravotní komplikace, které sice neměly souvislost s onemocněním přímo vedoucím ke smrti, ale mohly nepříznivě ovlivnit průběh nemoci, a podílely se tak na příčinách smrti. Někdy se samozřejmě ozývá kritika, že uvádět kód pouze jedné nemoci jakožto příčiny smrti čím dál méně odpovídá realitě, vzhledem ke zvyšující se naději dožití a s tím spojenými změnami v nemocnosti. U většiny zemřelých ve věku 65 let a více může být uvedení pouze jedné z několika možných příčin smrti jistým způsobem zavádějící. Proto některé členské státy EU začaly uvažovat o kódování několika příčin současně. Eurostat tyto členské státy podporuje v jejich úsilí vytvořit společný automatizovaný systém kódování s názvem IRIS (v angličtině), který má zvýšit kvalitu a srovnatelnost údajů o příčinách smrti v Evropě.

Revidovaná standardní evropská populace

Počet úmrtí v důsledku konkrétní příčiny lze vyjádřit v poměru k počtu obyvatel. Lze sestavit standardizovanou (spíše než hrubou) míru úmrtnosti, jež je nezávislá na struktuře populace podle věku a pohlaví: důvodem je to, že se příčiny smrti většinou značně liší v závislosti na věku a pohlaví, takže standardizace usnadňuje srovnatelnost v čase a mezi různými zeměmi.

Standardní evropská populace, jíž se využívá pro účely standardizace hrubých měr, pochází již z roku 1976, takže bylo nezbytné přizpůsobit ji změnám ve věkové struktuře obyvatelstva EU, k nimž došlo od poloviny sedmdesátých let 20. století. Na revidované standardní evropské populaci (SEP) (v angličtině) se členské státy dohodly na základě demografických projekcí na období 2011–2030 z roku 2010, ta zahrnuje členské státy EU-27 (bez Chorvatska) a země ESVO a používá se od léta 2013.

Kontext

Statistika příčin smrti, která patří k nejstarším lékařským statistikám, jež máme k dispozici, poskytuje informace o vývoji v čase a rozdílech v příčinách smrti mezi jednotlivými členskými státy EU. Tato statistika hraje v obecném systému informací o zdravotním stavu v EU klíčovou úlohu. Lze ji použít jako vodítko ke stanovení toho, jaká preventivní a léčebná opatření či jaké investice do výzkumu by mohly zvýšit naději dožití obyvatelstva.

Vzhledem k tomu, že komplexní statistika nemocnosti v Evropě není obecně k dispozici, používají se údaje o příčinách smrti často jako nástroj hodnocení zdravotnických systémů v EU a mohou se využít také v rámci zdravotních politik založených na poznatcích.

EU prosazuje k boji proti závažným a chronickým onemocněním (v angličtině) komplexní přístup založený na integrovaném postupu proti rizikovým faktorům napříč všemi sektory v kombinaci se snahou posílit zdravotní systémy, aby zajišťovaly lepší prevenci a kontrolu, a to prostřednictvím:

co největší spolehlivosti a srovnatelnosti vnitrostátních statistik, aby se mohly použít jakožto vodítko pro účinné vytváření politik;
podpory kampaní vedoucích ke zvýšení povědomí veřejnosti a lepší prevenci chorob a zaměřených aktivně na vysoce ohrožené skupiny a jednotlivce;
systematického zavádění politik a opatření, jež odstraní nerovnosti v oblasti zdraví;
poskytování partnerství, pokud jde o specifické choroby, například rakovinu.