Archive:Mezinárodní obchod se zbožím

Údaje ze září 2017 (část „Hlavní globální aktéři v mezinárodním obchodě se zbožím“) a z března 2017 (zbývající část článku). Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze.Plánovaná aktualizace článku: červenec 2018.

Tento článek pojednává o vývoji mezinárodního obchodu Evropské unie (EU) se zbožím. Zabývá se podílem EU na světovém dovozu a vývozu, obchodem uvnitř EU (obchod mezi členskými státy EU), hlavními obchodními partnery EU a kategoriemi produktů, se kterými EU nejčastěji obchoduje.

Země EU-28 se podílejí přibližně 15 % na světovém obchodu se zbožím. Hodnota mezinárodního obchodu se zbožím významně převyšuje hodnotu mezinárodního obchodu se službami (přibližně trojnásobně), se kterými se vzhledem k jejich povaze obtížněji obchoduje přes hranice.

Obrázek 1: Hlavní aktéři v mezinárodním obchodě se zbožím, 2016
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a (ext_lt_intercc)

Obrázek 2: Poměr krytí v mezinárodním obchodě se zbožím, 2006 a 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a (ext_lt_intercc)

Obrázek 3: Obchodní bilance v mezinárodním obchodě se zbožím, 2006 a 2016
mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a (ext_lt_intercc)

Obrázek 4: Podíly na světovém vývozu zboží, 2016
(podíl na světovém vývozu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle)

Obrázek 5: Podíly na světovém dovozu zboží, 2016
(podíl na světovém dovozu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle)

Obrázek 6: Vývoj mezinárodního obchodu se zbožím, EU-28, 2006–2016
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Obrázek 7: Obchod se zbožím se zeměmi mimo EU-28, 2016
(podíl na vývozu/dovozu EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 8: Obchod se zbožím se zeměmi uvnitř EU-28, 2016
(podíl odesílání/přijímání v EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 9: Obchod se zbožím se zeměmi uvnitř a mimo EU-28, 2016
(dovoz plus vývoz, podíl na celkovém obchodu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 10: Obchod se zbožím se zeměmi mimo EU-28 podle hlavních obchodních partnerů, EU-28, 2006 a 2016
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Obrázek 11: Hlavní obchodní partneři ve vývozu zboží, EU-28, 2016
(podíl vývozu do zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Obrázek 12: Hlavní obchodní partneři v dovozu zboží, EU-28, 2016
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Obrázek 13: Obchod se zeměmi mimo EU-28 podle hlavních produktů, EU-28, 2011 a 2016
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Obrázek 14: Hlavní vývoz podle produktů, EU-28, 2011 a 2016
(podíl vývozu do zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 15: Hlavní dovoz podle produktů, EU-28, 2011 a 2016
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 16: Hlavní vývoz a dovoz podle produktů, EU-28, 2016
(podíl na vývozu/dovozu do/ze zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Hlavní statistické výsledky

Hlavní globální aktéři v mezinárodním obchodě se zbožím

Od roku 2004, kdy Čína předstihla Japonsko, jsou třemi největšími globálnímu aktéry v mezinárodním obchodě EU-28, Čína a Spojené státy (viz obrázek 1). V roce 2016 byla celková úroveň obchodu se zbožím (vývoz a dovoz) zaznamená v EU-28, Číně a Spojených státech téměř totožná. Nejvyšší byla v EU-28, kde dosáhla 3 455 miliard EUR (poznámka: hodnota za EU-28 nezahrnuje obchod uvnitř EU), což bylo o 109 miliard EUR více než v případě Číny a o 125 miliard EUR více než hodnota zaznamenaná za Spojené státy. Na čtvrtém místě bylo Japonsko, jehož obchod se zbožím dosáhl hodnoty 1 131 miliard EUR.

V roce 2016 byl poměr mezi vývozem a dovozem (poměr krytí) obzvláště vysoký ve prospěch vývozu v Rusku, Brazílii a Číně (viz obrázek 2). V absolutním vyjádření měly největší roční přebytky obchodní bilance od roku 2006 Čína a Rusko; v roce 2016 měly Spojené státy největší schodek (viz obrázek 3), což představovalo pokračování trendu, jenž byl patrný po celé uplynulé desetiletí, za které jsou údaje k dispozici.

Z toků vývozu a dovozu vyplývá, že v roce 2016 měla EU-28 druhý největší podíl na světovém vývozu a dovozu zboží (viz obrázky 4 a 5): podíl EU-28 na světovém vývozu zboží dosáhl 15,6 %. V roce 2014 byla EU poprvé od svého založení předstižena Čínou (16,1 % v roce 2014 se zvýšením na 17,0 % v roce 2016), nicméně zůstala i nadále před Spojenými státy (11,8 %); Spojené státy měly větší podíl na světovém dovozu (17,6 %) než EU-28 (14,8 %) i než Čína (12,4 %).

Obchod se zbožím mimo EU

Mezinárodní obchod se zbožím mezi EU-28 a ostatními zeměmi světa (součet vývozu a dovozu do/ze zemí mimo EU) dosáhl v roce 2016 hodnoty 3 453 mld. EUR (viz obrázek 6). Dovoz i vývoz byl nepatrně nižší ve srovnání s rokem 2015, přičemž pokles vývozu (44 mld. EUR) byl dvakrát vyšší než pokles zaznamenaný u dovozu (21 mld. EUR). V důsledku toho zůstal přebytek obchodní bilance EU-28 kladný, ale snížil se z 60 mld. EUR v roce 2015 na 38 mld. EUR v roce 2016.

Po prudkém poklesu vývozu i dovozu v roce 2009 se vývoz EU-28 během čtyř let zvýšil o 58,7 % a v roce 2013 dosáhl rekordní úrovně 1 736 mld. EUR. Vývoz poté v roce 2014 poklesl o 1,9 %, v roce 2015 vzrostl o 5,1 % a dosáhl nové nejvyšší hodnoty 1 789 mld. EUR a v roce 2016 opět poklesl o 2,4 %. Naproti tomu během tří let od roku 2009 dosáhl přírůstek dovozu 45,6 % a v roce 2012 jeho hodnota kulminovala na 1 799 mld. EUR. V roce 2013 dovoz poklesl o 6,2 %, v roce 2014 se stabilizoval (přírůstek 0,3 %), v roce 2015 se zvýšil o 2,2 % a poté v roce 2016 poklesl o 1,2 %, jeho hodnota však byla stále nižší než v roce 2012.

Z členských států EU mělo Německo v roce 2016 zdaleka největší podíl na obchodě se zeměmi mimo EU-28, podílelo se 28,7 % na vývozu zboží z EU-28 do nečlenských zemí a téměř jednou pětinou (18,8 %) na dovozu EU-28 (viz obrázek 7). Další tři země, které jsou největšími vývozci, tj. Spojené království (11,1 %), Itálie (10,5 %) a Francie (10,5 %), si udržely své postavení z roku 2015 (i když ve vývozu do zemí mimo EU-28 Itálie předstihla Francii) a byly spolu s Německem jedinými členskými státy EU s dvouciferným podílem na vývozu EU-28. Největšími dovozci zboží z nečlenských zemí byly v roce 2016 po Německu Spojené království (16,6 %), Nizozemsko (14,2 %), Francie (9,4 %) a Itálie (8,4 %). Relativně vysoký podíl Nizozemska lze do jisté míry vysvětlit značným množstvím zboží, které se dostává do EU přes Rotterdam – nejvýznamnější námořní přístav EU. Největší přebytek obchodu se zbožím se zeměmi mimo EU-28 v hodnotě 180,9 mld. EUR byl v roce 2016 zaznamenán u Německa, za ním následovala Itálie (39,9 mld. EUR) a Irsko (34,5 mld. EUR). Nejvyšší schodek obchodní bilance, pokud jde o obchod se zbožím se zeměmi mimo EU-28, byl zaznamenán v Nizozemsku (115,9 mld. EUR) a ve Spojeném království (89,7 mld. EUR).

Obchod se zbožím uvnitř EU

Směna zboží mezi členskými státy EU (obchod uvnitř EU) dosáhla v roce 2016 hodnoty – podle odeslaného zboží – 3 110 mld. EUR. To bylo o 78 % více než hodnota vývozu z EU-28 do nečlenských zemí, která dosáhla 1 745 mld. EUR (obchod mimo EU).

Obchod uvnitř EU-28 – opět měřeno podle odeslaného zboží – se v celé EU-28 mezi rokem 2015 a 2016 zvýšil o 1,3 %; jednalo se o sedmý po sobě jdoucí roční nárůst od roku 2009. Posuzuje-li se přijetí a odeslání dohromady, byly největší přírůstky obchodu uvnitř EU zaznamenány v roce 2016 u Kypru (11,2 %), Rumunska (7,0 %) a Chorvatska (5,7 %), naopak Malta (–7,7 %), Lucembursko (–4,8 %), Spojené království (–4,3 %), Finsko (–1,4 %), Belgie (–0,5 %) a Litva (–0,1 %) byly jedinými členskými státy EU, které v daném roce zaznamenaly pokles obchodu uvnitř EU.

Stejně jako v případě obchodu se zeměmi mimo EU-28, bylo Německo také nejvýznamnějším členským státem EU, pokud jde o obchod uvnitř EU-28 v roce 2016. Podílelo se 22,8 % na odesílání zboží do ostatních členských států a také o něco více než jednou pětinou (20,9 %) na přijetí zboží z ostatních členských států (viz obrázek 8). Nizozemsko (12,5 %) bylo po Německu jediným dalším členským státem, který se podílel více než jednou desetinou na odesílání zboží uvnitř EU, což je opět v důsledku vlivu Rotterdamu, na druhé straně se Francie (11,8 %) a Spojené království (9,6 %) podílely přibližně desetinou na přijetí zboží uvnitř EU-28.

Význam vnitřního trhu EU podtrhuje skutečnost, že u všech členských států EU byl obchod se zbožím uvnitř EU (odeslání a přijetí dohromady) vyšší než obchod se zeměmi mimo EU (vývoz a dovoz dohromady), s výjimkou Malty a Spojeného království, kde byly zaznamenány téměř vyrovnané hodnoty, (viz obrázek 9). Podíl na celkovém obchodu se zbožím připadající na toky uvnitř EU a mimo EU se v jednotlivých členských státech značně lišil a do jisté míry odrážel určité historické vztahy a zeměpisnou polohu. Nejvyšší podíly na obchodu uvnitř EU (přibližně 80 %) byly zaznamenány u Estonska, Lucemburska, Maďarska, České republiky a Slovenska, zatímco tento podíl v případě Spojeného království klesl na 49,3 %.

Analýza hlavních obchodních partnerů

Vývoj vývozu zboží EU-28 podle hlavních obchodních partnerů se mezi roky 2006 a 2016 značně lišil. Z hlavních obchodních partnerů bylo nejvyšší tempo růstu zaznamenáno u vývozu do Číny, který se téměř ztrojnásobil, a vývoz do Jižní Koreje se téměř zdvojnásobil (viz obrázek 10). Vývoz do Norska a Japonska rostl pomaleji a byl v roce 2016 o 26 % a 30 % vyšší než v roce 2006, oproti tomu se úroveň vývozu EU-28 do Ruska v uvedeném období nezměnila.

Pokud jde o dovoz, zaznamenaly země EU-28 mezi rokem 2006 a 2016 pokles hodnoty svého dovozu zboží z Japonska (–15 %), Ruska (–17 %) a Norska (–23 %); v případě Ruska a Norska jsou tyto změny alespoň do jisté míry odrazem změny cen ropy a zemního plynu. Největší přírůstek byl zaznamenán u dovozu z Číny (76 %), Indie (74 %) a Švýcarska (70 %).

Spojené státy americké byly i v roce 2016 nadále zdaleka nejobvyklejší destinací pro zboží vyvážené z EU-28 (viz obrázek 11), přestože se podíl vývozu EU-28 směřujícího do USA na celkovém vývozu snížil z 28,0 % v roce 2002 na 16,7 % v roce 2013 a poté opět rostl a v roce 2016 dosáhl 20,8 %. Čína byla v roce 2016 druhým nejdůležitějším odbytištěm zboží vyváženého z EU-28 (9,7 % vývozu EU-28 celkem), na dalším místě pak bylo Švýcarsko (8,2 %). V roce 2015 předstihlo Turecko Rusko a zařadilo se na čtvrté největší odbytiště zboží vyváženého z EU-28 a tento trend pokračoval v roce 2016, kdy na Turecko připadlo 4,5 % vývozu EU-28. Na sedm největších odbytišť, kam směřoval vývoz zboží z EU-28 – Spojené státy, Čína, Švýcarsko, Turecko, Rusko, Japonsko a Norsko – připadla více než polovina (53,4 %) veškerého vývozu zboží z EU-28.

Sedmi největšími dodavateli zboží dováženého do EU-28 byly tytéž země jako sedm největších odbytišť pro vývoz z EU-28, jejich pořadí se však mírně lišilo (srov. obrázky 11 a 12). Na těchto sedm zemí připadal větší podíl na dovozu zboží do EU-28, než byl jejich podíl na vývozu zboží z EU-28: z těchto sedmi zemí pocházely o něco více než tři pětiny (60,2 %) veškerého dovozu zboží do EU-28. V roce 2016 pocházela více než jedna pětina (20,2 %) celkového dovozu do EU-28 z Číny, která byla největším dodavatelem zboží dováženého do EU-28. Podíl Spojených států na dovozu zboží do EU-28 (14,5 %) byl přibližně o 6 procentních bodů nižší než podíl Číny. Podíly Švýcarska (7,1 %), které bylo třetím největším dodavatelem zboží do EU-28, a Ruska na čtvrtém místě (7,0 %) byly o dalších 7 procentních bodů menší. Pátým největší dodavatelem zboží dováženého do EU-28 bylo Turecko, těsně za ním následovalo Japonsko a Norsko.

Analýza hlavních skupin produktů

Hodnota vývozu EU-28 do zemí mimo EU se mezi roky 2011 a 2016 u většiny skupin produktů uvedených na obrázku 13 zvýšila, a to až na dvě výjimky: vývoz surovin (klesl celkem o 5,1 %) a vývoz minerálních paliv a maziv (klesl o 26,0 %). Nejvyšší tempo růstu vývozu bylo vykázáno u potravin, nápojů a tabáku (přírůstek 31,0 %), přičemž vývoz chemikálií a souvisejících výrobků do zemí mimo EU se také relativně rychle zvyšoval (o 23,1 %) a dvouciferná tempa růstu byla zaznamenána také v případě strojů a dopravních prostředků a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu.

Obdobný trend byl zjištěn u dovozu. K relativně velkému celkovému snížení dovozu ze zemí mimo EU došlo v letech 2011 až 2016 u surovin (–20,2 %) a minerálních paliv a maziv (–46,6 %). Je třeba poznamenat, že tento úbytek lze do určité míry připsat změnám cen a/nebo fluktuaci směnných kurzů, přičemž ceny řady surovin a ropy jsou stanoveny na světových trzích v amerických dolarech. Naproti tomu se dovoz strojů a dopravních prostředků ze zemí mimo EU v období let 2011 až 2016 celkově zvýšil o 24,9 % a relativně vysoká tempa růstu byla zaznamenána rovněž u potravin, nápojů a tabáku (19,1 %) a u chemikálií a souvisejících výrobků (18,9 %).

Přebytek obchodu EU-28 se zbožím se zeměmi mimo EU v hodnotě 37,7 mld. EUR v roce 2016 byl dosažen díky kladné obchodní bilanci, pokud jde o stroje a dopravní prostředky (193,1 mld. EUR) a pokud jde o chemikálie a související výrobky (129,1 mld. EUR). V letech 2011 až 2016 vykázala EU-28 přírůstek obchodního přebytku u chemikálií a souvisejících výrobků, naopak u strojů a dopravních prostředků se přebytek poněkud snížil. V případě potravin, nápojů a tabáku přešla EU-28 v roce 2016 od malého schodku obchodní bilance v roce 2011 k poněkud většímu přebytku. Největší schodek obchodní bilance byl v roce 2016 zaznamenán u minerálních paliv a maziv, jejichž dovoz převýšil vývoz o 190,0 mld. EUR. Schodek obchodní bilance EU-28 se u minerálních paliv a maziv a u surovin během období let 2011 až 2016 značně zmenšil, v případě minerálních paliv a maziv se schodek během tohoto pětiletého období snížil o více než polovinu. Naproti tomu se deficit obchodní bilance EU-28 u ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu prohloubil a v roce 2016 dosáhl 53,5 mld. EUR, což bylo o 3,5 % více než v roce 2011.

V letech 2011 až 2016 se struktura vývozu zboží EU-28 změnila zejména u menších skupin produktů (viz obrázek 14). Podíl potravin, nápojů a tabáku v uvedeném období vzrostl z 5,7 % na 6,6 %, zatímco podíl minerálních paliv a maziv klesl z 6,4 % na 4,2 %.

Největší změna od roku 2011 do roku 2016 ve struktuře dovozu EU-28 byla zaznamenána u minerálních paliv a maziv, jejichž podíl klesl z 28,6 % na 15,5 % (viz obrázek 15). Ve stejném období se naopak zvýšil podíl ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu, a to z 23,3 % na 26,3 %, a podíl strojů a dopravních prostředků vzrostl z 25,6 % na 32,3 %.

Obrázek 16 porovnává strukturu dovozu a vývozu EU-28 v roce 2016: je třeba mít na paměti, že celková hodnota vývozu byla přibližně o 2,2 % vyšší než dovozu. Nejvýznačnější rozdíl je u minerálních paliv a maziv, jejichž podíl na dovozu byl 3,6krát vyšší než na vývozu. Vyvážily ho nižší podíly strojů a dopravních prostředků a chemikálií a souvisejících výrobků na dovozu.

Zdroje a dostupnost údajů

Statistiky mezinárodního obchodu se zbožím měří hodnotu a množství zboží obchodovaného mezi členskými státy EU (tzv. obchod intra-EU / obchod uvnitř EU) a zboží obchodovaného členskými státy s nečlenskými zeměmi (tzv. obchod extra-EU /obchod mimo EU). Tyto statistiky jsou oficiálním zdrojem informací o dovozu, vývozu a obchodní bilanci EU, jejích členských států a eurozóny.

Statistiky jsou zveřejňovány za každou vykazující zemi ve vztahu ke každé partnerské zemi podle několika zbožových klasifikací. Jednou z nejběžněji používaných zbožových klasifikací je Standardní mezinárodní klasifikace zboží (SITC Rev. 4) Organizace spojených národů (OSN); tato klasifikace umožňuje srovnávat statistiky mezinárodního obchodu na celosvětové bázi.

Ve statistikách obchodu se zeměmi mimo EU je u údajů za EU-28 považován tento subjekt za jeden obchodní blok. Jinými slovy, údaje vykázané za vývoz se týkají pouze toho vývozu z EU-28, který opouští tento obchodní blok a je určen do ostatních zemí světa, zatímco dovoz ze zemí mimo EU se týká dovozu z ostatních zemí světa (nečlenských zemí), který přichází do EU-28. Naproti tomu v případě vykazování údajů za jednotlivé členské státy EU jsou mezinárodní obchodní toky obvykle vyjádřeny jako toky světového obchodu (zahrnující jak partnery uvnitř EU, tak partnery mimo EU). Statistiky obchodu mezi členskými státy EU (obchod intra-EU) pokrývají přijetí a odeslání zboží zaznamenávaná jednotlivými členskými státy.

Statistické hodnoty obchodu se zeměmi mimo EU a obchodu uvnitř EU se zaznamenávají v hodnotě vyplaceně loď (FOB) u vývozu/odeslání a v hodnotě náklady, pojištění a přepravné (CIF) u dovozu/přijetí. Vykázané hodnoty zahrnují pouze ty vedlejší náklady (přepravné a pojištění), které jsou v případě vývozu/odeslání spojené s dopravou po území členského státu EU, ze kterého je zboží vyvážené/odesílané, a v případě dovozu/přijetí jsou spojené s dopravou mimo území členského státu, do kterého se zboží dováží / ve kterém se zboží přijímá.

Údaje EU pocházejí z databáze Eurostatu COMEXT, což je referenční databáze mezinárodního obchodu se zbožím. Zpřístupňuje nejen současné a historické údaje od členských států EU, ale také statistiky značného počtu nečlenských zemí. Agregované a podrobné statistiky mezinárodního obchodu se zbožím, které Eurostat šíří prostřednictvím svých internetových stránek, se z databáze COMEXT sestavují každý měsíc. Jelikož COMEXT se denně aktualizuje, mohou se údaje zveřejněné na internetových stránkách lišit od údajů vyhledaných v databázi COMEXT (v případě nedávných revizí).

Kontext

Statistiky mezinárodního obchodu se zbožím ve velké míře využívají osoby s rozhodovací pravomocí na mezinárodní úrovni, na úrovni EU a na národní úrovni. Podniky mohou na základě údajů o zahraničním obchodě provádět průzkum trhu a připravovat svou obchodní strategii. Statistiky mezinárodního obchodu se zbožím rovněž používají orgány EU při přípravě mnohostranných a dvoustranných obchodních jednání, při stanovení a provádění antidumpingové politiky, pro účely makroekonomické a měnové politiky a při hodnocení pokroku na vnitřním trhu nebo integrace evropských ekonomik.

Rozvoj obchodu může být příležitostí pro hospodářský růst. EU má společnou obchodní politiku, na základě které Evropská komise sjednává obchodní dohody a zastupuje zájmy EU jménem svých 28 členských států. Evropská komise konzultuje členské státy EU prostřednictvím poradního výboru, který projednává celou škálu otázek obchodní politiky týkajících se EU včetně mnohostranných, dvoustranných a jednostranných nástrojů. Obchodní politika je ve výlučné pravomoci EU – takže pouze EU, a nikoli jednotlivé státy, může vydávat právní předpisy o obchodních záležitostech a uzavírat mezinárodní obchodní dohody. Nedávno byla tato oblast působnosti rozšířena, a vedle obchodu se zbožím nyní pokrývá i obchod službami, duševní vlastnictví a přímé zahraniční investice (PZI).

Celosvětově jsou otázky mnohostranného obchodu řešeny pod patronací Světové obchodní organizace (WTO) (v angličtině). WTO má 164 členů (k březnu 2017) a několik kandidátů na členství se nachází v procesu přistoupení. WTO stanoví globální pravidla pro obchod, slouží jako fórum pro obchodní jednání a urovnávání sporů mezi členy. Evropská komise jedná se svými partnery ve WTO a účastnila se posledního kola mnohostranných obchodních jednání WTO, známém jako rozvojový program z Dohá (DDA). V roce 2005 se však nepodařilo uzavřít tato jednání ve stanovené lhůtě, a stejně tak ani v roce 2006. Kolo jednání z Dohá ztroskotalo i na zasedání WTO v červenci 2008. V prosinci 2013 bylo v některých oblastech dosaženo pokroku; na Bali (Indonésie) byl přijat balíček dohod, včetně dohody o usnadnění obchodu, závazku snížit vývozní subvence v zemědělství a o dalších otázkách, jako je zabezpečení potravin v rozvojových zemích. Na 10. Konferenci ministrů WTO, která se konala v Nairobi v prosinci 2015, bylo dosaženo dohody ohledně souboru obchodních iniciativ s cílem pomoci zejména nejchudším členům této organizace. Dohoda zahrnuje závazek zrušit vývozní subvence na zemědělské produkty.

EU usiluje o sjednání obchodní a investiční dohody se Spojenými státy – Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Očekává se, že jakákoli budoucí dohoda bude stimulovat ekonomický růst v obou regionech. V únoru 2017 hlasoval Evropský parlament pro Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (CETA) (v angličtině) mezi EU a Kanadou (aby byla tato dohoda plně účinná, musí ji ratifikovat vnitrostátní parlamenty členských států EU).

Související články

Intra-EU trade of the most traded goods (v angličtině)
Intra-EU trade in goods - recent trends (v angličtině)
Extra-EU trade in goods (v angličtině)
The EU in the world - international trade (v angličtině)

Další informace z Eurostatu

Vizualizace údajů

Top 5 partners for trade in goods (v angličtině)
My country in a bubble (v angličtině)

Hlavní tabulky

International trade in goods (t_ext_go), viz (v angličtině):

International trade in goods - long-term indicators (t_ext_go_lti)

International trade in goods - short-term indicators (t_ext_go_sti)

Databáze

International trade in goods (ext_go), viz (v angličtině):

International trade in goods - aggregated data (ext_go_agg)

International trade in goods - long-term indicators (ext_go_lti)

International trade in goods - short-term indicators (ext_go_sti)

International trade in goods - detailed data (detail)

Další informace — právní základ

Nařízení (ES) č. 471/2009 ze dne 6. května 2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi
Nařízení (EU) č. 92/2010 ze dne 2. února 2010, kterým se provádí nařízení (ES) č. 471/2009, pokud jde o výměnu údajů mezi celními orgány a národními statistickými úřady, sestavování statistik a posuzování kvality
Nařízení (EU) č. 113/2010 ze dne 9. února 2010, kterým se provádí nařízení (ES) č. 471/2009, pokud jde o rozsah obchodu, definici údajů, sestavování statistiky obchodu podle podnikových ukazatelů a fakturační měny a o zvláštní zboží a pohyby
Nařízení (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91
Nařízení Komise (ES) č. 1982/2004 ze dne 18. listopadu 2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 1901/2000 a (EHS) č. 3590/92

Externí odkazy

European Commission — Trade (v angličtině)
European Commission — Globalisation (v angličtině)
European Commission — Single market for goods (v angličtině)