EU ve světě

EU prosazuje své hodnoty a zájmy v celém světě, je největším světovým obchodním blokem a největším poskytovatelem pomoci pro rozvojové země. Díky Lisabonské smlouvě získá jasný hlas na mezinárodní scéně.

K zachování svobody, bezpečnosti a prosperity v Evropě je zapotřebí, aby EU jakožto globální aktér plně využívala svůj potenciál. V globalizovaném světě nemůže žádná země sama čelit problémům v oblasti zajištění energie, změny klimatu, udržitelného rozvoje, konkurenceschopnosti a terorismu. Jejich řešení může přinést pouze EU jako celek.

Lisabonská smlouva přináší dvě významné institucionální změny, jež mají značný dopad na vnější činnost EU: zřízení funkce „stálého“ předsedy Evropské rady, jenž je jmenován na obnovitelné funkční období dvou a půl roku, a funkce vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který je zároveň místopředsedou Komise a zajišťuje soudržnost vnější činnosti Unie. Lisabonská smlouva umožňuje účinnější a soudržnější činnost EU ve světě. Propojení různých oblastí vnější politiky EU, jako jsou např. diplomacie, bezpečnost, obchod, rozvoj, humanitární pomoc a mezinárodní jednání, umožní EU zaujímat jasnější postoj ve vztazích s partnerskými zeměmi a organizacemi v celém světě.

Dopad činnosti EU dále posiluje nová Evropská služba pro vnější činnost, která napomáhá za využití prostředků orgánů EU a členských států vysokému představiteli.

Smlouva zavádí právní subjektivitu Unie, která EU umožňuje uzavírat mezinárodní dohody a vstupovat do mezinárodních organizací. EU proto může vystupovat a jednat jako jediný subjekt.

Lisabonská smlouva posiluje zásady, na nichž je založena činnost Evropské unie: demokracii, právní stát, lidská práva a základní svobody, úctu k lidské důstojnosti a zásady rovnosti a solidarity. Vůbec poprvé vytváří konkrétní právní základ pro humanitární pomoc a umožňuje zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci.

Lisabonská smlouva vymezuje úlohu EU ve světě a také pojednává o společné bezpečnostní a obranné politice, kterou považuje za nedílnou součást společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Obsahuje tzv. „doložku solidarity“, která Unii a její členské státy vyzývá k tomu, aby jednaly společně v případě, že se některý členský stát stane cílem teroristického útoku.